Legendy: Prokleté knihovny

by Michael Bronec (editor), Martina D. Antonín (contributor), Míla Linc (contributor)

Číst knihy je nebezpečné!
Číst TUTO knihu je zvlášť nebezpečné!!
Otevři dveře knihovny, a hned tě ovane šepot jejich stránek.
(Jenže co šeptá, dokáže i kousnout. Nebo sežrat.)
Otevři knihu, a vstoupíš do světa fantazie. Vlastní, či cizí? Vyber si!
(Ale neztrať nit. Tu Ariadninu - pomni, že se budeš chtít vrátit...)


Obsah:
Martin D. Antonín - Mr. Icy
Lucie Lukačovičová - Čestný dluh
Tomáš Bandžuch - Andělíčkářka
Jan Dobiáš - Sestřičko naše, kde jsi?
Stáňa Kučová - Jak to s ní je?
Jana Rečková - Memorila – pomoc zapomnětlivým majitelům knihoven
Jindřich Rohlík - Štvanci
Daniel Tučka - HEX LIBRIS
Jan Dobiáš - MANUSKRIPT
Jan Žlebek - Popel, nebo prach
Míla Linc - Šilhavá láska
Sidha Apollyon - Kudy kráčí sfinga
Dana Rusková - Nadnáměšť
Vlado Ríša - Grimoár
Michaela Portychová - Povstaňte z popela
Leonard Medek - SVAZEK ČÍSLO 25
Ludmila Müllerová - PŘÍPAD NEČTENÉHO PSANÍ
Jan Pohunek - Epištola z psího kraje
Jiří Pavlovský - KNIHOVNÍK
Martin D. Antonín - Svědectví kamene
Františka Vrbenská - "Oceán příběhů, galaxie informací"

Genres: Fantasy, Czech Literature

960 pages, Hardcover

First published September 19, 2013

Reviews

[Kryszot Drneq]

Po dlouhé době jsem sborník dokončil, mám z něj rozporuplné pocity a těžko se mi bude hodnotit. Vzhledem k tomu také vynechám hodnocení hvězdami, protože by to vůči knize bylo nefér a dost dobře to vlastně nejde.

Nejprve chvála - sborník je opravdu mamutí dílo a dát ho dohromady muselo dát olbřímí kus práce. Téma knihovny a knih je výborně vybráno a podle mě se tak zaplnila pomyslná díra na tématickém „trhu“, protože asi málokoho by samo od sebe napadlo se tomuhle vlastně docela neakčnímu tématu věnovat (viz závěrečná esej od Františky Vrbenské).

Problémem sborníku (a sborníků obecně) je však velká nevyrovnanost kvality povídek. Na jedné straně tak stojí povídky naprosto skvělé a čtivé, a na straně druhé díla, která přinejmenším nudí. Některá jsem dokonce po prvních stranách rovnou přeskakoval, protože jsem je nedokázal dočíst.

Vedle povídek, které mají spád, jsou napínavé, čtivé a které jsou nenásilně vtipné, tak ve sborníku jsou i povídky, které při čtení vyloženě tahají za oči snahou autorů o křečovité vytvoření atmosféry nebo vtipu, o neschopnosti vtáhnout do děje nemluvě.

Počtem je to tak půl na půl, která povídka patří do které skupiny, ale psát nebudu, každý čtenář na to bude mít názor odlišný. Nicméně hodnocení jednoznačně nejlepší povídky souboru si neodpustím - pro mě to byla „Andělíčkářka“ od Tomáše Bandžucha.

Sborník celkově k četbě určitě doporučuju, povídky v ní obsažené jinde nenajdete a minimálně polovinu z nich si určitě stojí za to přečíst.

[Martina Kovaříková · Rating 3 out of 5]

Osobně bych dala 3.5 hvězdiček. Budu upřímná, některé povídky se mi líbily hodně, některé vůbec. Mr Icy mě upřímně nezaujal, a stejně tak jsem úplně neskákala nadšením ze Svědetsví kamene. Nadnáměšť mě taky úplně neuchvátila. Knihovníka, Čestný dluh, Svazek číslo 25 a pár dalších bych zařadila pro sebe do průměrných. A třeba Sestřičko, kde jsi, či Štvanci mi už stihly vypadnout z hlavy, pokud jde o děj, takže nejspíše také moc nezaujaly. Kudy kráčí Sfinga mě minimálně docela pobavila a vlastně jsem si ji užila. Případ nečteného psaní měl nápad a dost mě zajímalo, jak to vlastně bylo a proč. A Andělíčkářka je za mě asi ta nejpovedenější povídka z celé sbírky. Líbilo se mi, jak se propojuje minulost a současnost. A nevšední vysvětlení našeho největšího železničního neštěstí, včetně toho, co bylo to zelené světlo, mělo něco do sebe. A vlastně jsem zjistila, že existovala Velká Čeperka, takže jsem si i něco nastudovala z historie. Ta mi asi utkvěla v hlavě nejvíce.
Celkově se za mě jedná o dobrou sbírku povídek od českých autorů, kde si asi každý najde něco, co ho zaujme. A něco, co naopak vůbec. A knížka je to opravdu těžká a velká, takže počítejte s ní spíše jako čtení na doma, než někam na dovolenou.

[RoboF · Rating 3 out of 5]

Pre jednu dobrú poviedku trochu veľké balenie

[Ximara · Rating 4 out of 5]

Bylo to... dlouhé a objemné. Některé povídky jsou velice dobře napsané a táhnou čtenáře dál knížkou, některé naopak nepřesvědčí. Za povedené považuji tyto: Andělíčkářka, Memorila a Popel, nebo prach.

[Michal Davídek · Rating 5 out of 5]

Skvělé! Samozřejmě jsou tam lepší i horší kusy, ale jako celek dobře vyvážené a opravdu jsem si to užil - jen to docela trvalo, než jsem těch více než 900 stránek dočetl ...

[Eva · Rating 4 out of 5]

Další devíti-set stránková kniha za mnou.

Už je to dávno, co jsem četla něco od českých autorů. Vlastně, jak tak teď marně vzpomínám, poslední dílo, které by pocházelo z našich luhů a hájů je polský Zaklínač - a tento fakt mi plusové body opravdu nepřidává.
Prokleté knihovny jsou skvělým sborníkem, který mi na nočním stolku ležel asi půl roku; čten byl konstantní rychlostí "kousek povídky před spaním" a přinesl mi mnoho krásných momentů, nápadů a snů.

Z celého sborníku bych vypíchla tyto tři povídky, které mi utkvěly jako ty nejvydařenější:
3. Jan Dobiáš: Sesřičko naše, kde jsi?
2. Leonard Medek: Svazek číslo 25
1. Jiří Pavlovský: Knihovník

Dokonalý úvod Honzy Kantůrka a informacemi nabytý závěr od Františky Vrbenské bychom pak mohli počítat jako položku 1* a 1***. :)

Česká fantastika je od nynějška dalším bodem na seznamu mých knih ke koupi, a to jen díky této obrovské knize.

A já teď jdu psát tu svoji verzi legendy o prokleté knihovně...