What do you think?
Volání divočiny a povídky z Aljašky
180 pages, Hardcover
Published January 1, 1968
About the author
Jack London
8,110 books8,094 followersJohn Griffith Chaney, better known as Jack London, was an American novelist, journalist and activist. A pioneer of commercial fiction and American magazines, he was one of the first American authors to become an international celebrity and earn a large fortune from writing. He was also an innovator in the genre that would later become known as science fiction.
London was part of the radical literary group "The Crowd" in San Francisco and a passionate advocate of animal rights, workers’ rights and socialism. London wrote several works dealing with these topics, such as his dystopian novel The Iron Heel, his non-fiction exposé The People of the Abyss, War of the Classes, and Before Adam.
His most famous works include The Call of the Wild and White Fang, both set in Alaska and the Yukon during the Klondike Gold Rush, as well as the short stories "To Build a Fire", "An Odyssey of the North", and "Love of Life". He also wrote about the South Pacific in stories such as "The Pearls of Parlay" and "The Heathen".
London was part of the radical literary group "The Crowd" in San Francisco and a passionate advocate of animal rights, workers’ rights and socialism. London wrote several works dealing with these topics, such as his dystopian novel The Iron Heel, his non-fiction exposé The People of the Abyss, War of the Classes, and Before Adam.
His most famous works include The Call of the Wild and White Fang, both set in Alaska and the Yukon during the Klondike Gold Rush, as well as the short stories "To Build a Fire", "An Odyssey of the North", and "Love of Life". He also wrote about the South Pacific in stories such as "The Pearls of Parlay" and "The Heathen".
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 7 of 7 reviews
March 13, 2017
je strašně zvláštní číst knížku, kterou jste četli jako malí.
máte v hlavě určitou představu o místu, kde se děj odehrává. o ledu, sněhu, ohni, řekách, táborech. o lidských postavách. jejich oblečení. vzhledu. omrzlinách. o psích/vlčích hrdinech a jejich chování. vybavujete si, jak se chovají psi kolem vás a jak je možné, že je to tak přesně popsané. jak může člověk vystihnout to, co se děje zvířeti v hlavě? čtení jejich myšlenek a úmyslů. je to až neskutečné, že to takhle dokázal napsat. těžko říct, jestli opravdu takovéto myšlenky psi/vlci mají. stejně je to věrohodné. a já mu to věřím.
myslíte si, že jste toto vše zapomněli. a pak začnete číst za pár let a ve vás tyto vzpomínky začnou roztávat. vybavujete si stejné prostředí. stejně oděné postavy. a cítíte se tak skvěle! jste zase malí, je vám vše jedno, chcete se jen dál dozvědět, jak to dále dopadne. a i přes všechny špatné zkušenosti, hlad, zimu, úmrtí, jim závidíte. strašně moc. ani ne tak lidským hrdinům, ale zvířecím.
chcete pocítit tu volnost Aljašky. cítit, že v životě nemáte něco pod kontrolou a musíte to pod tu kontrolu zas dostat, jinak je s vámi amen. není kolem vás nikdo. jen vy sami a vaše vlastní schopnosti. jste zodpovědný jen a jen sami za sebe. máte osud ve svých rukou.
''Je extáze, jež vyznačuje vyvrcholení života, nad niž se již nemůže život povznést. A takový je paradox žití, že tato extáze přichází ve chvíli, kdy živá bytost nejprudčeji žije, a projeví se jako naprosté zapomenutí, že žije.''
máte v hlavě určitou představu o místu, kde se děj odehrává. o ledu, sněhu, ohni, řekách, táborech. o lidských postavách. jejich oblečení. vzhledu. omrzlinách. o psích/vlčích hrdinech a jejich chování. vybavujete si, jak se chovají psi kolem vás a jak je možné, že je to tak přesně popsané. jak může člověk vystihnout to, co se děje zvířeti v hlavě? čtení jejich myšlenek a úmyslů. je to až neskutečné, že to takhle dokázal napsat. těžko říct, jestli opravdu takovéto myšlenky psi/vlci mají. stejně je to věrohodné. a já mu to věřím.
myslíte si, že jste toto vše zapomněli. a pak začnete číst za pár let a ve vás tyto vzpomínky začnou roztávat. vybavujete si stejné prostředí. stejně oděné postavy. a cítíte se tak skvěle! jste zase malí, je vám vše jedno, chcete se jen dál dozvědět, jak to dále dopadne. a i přes všechny špatné zkušenosti, hlad, zimu, úmrtí, jim závidíte. strašně moc. ani ne tak lidským hrdinům, ale zvířecím.
chcete pocítit tu volnost Aljašky. cítit, že v životě nemáte něco pod kontrolou a musíte to pod tu kontrolu zas dostat, jinak je s vámi amen. není kolem vás nikdo. jen vy sami a vaše vlastní schopnosti. jste zodpovědný jen a jen sami za sebe. máte osud ve svých rukou.
''Je extáze, jež vyznačuje vyvrcholení života, nad niž se již nemůže život povznést. A takový je paradox žití, že tato extáze přichází ve chvíli, kdy živá bytost nejprudčeji žije, a projeví se jako naprosté zapomenutí, že žije.''
September 26, 2025
Hele, jako já vím, že je to klasika a všechno, ale příběhy, kde hlavní roli hrají psi, kočky, velryby, nebo klokani prostě nejsou pro mně. Vlastně si nevzpomínám, že bych někdy knize, kde hlavní roli hraje zvíře, dala víc než tři hvězdičky.
Styl psaní Jacka Londona mi připadá naivní a glorifikace týrání zvířat na mě taky nejlepší dojem nedělá. V tomhle vydání jsou kromě Volání Divočiny ještě další povídky z Aljašky - většina z nich o zápasu jednotlivce s nehostinnou krajinou. Jediná klika, že je to tak krátký.
Styl psaní Jacka Londona mi připadá naivní a glorifikace týrání zvířat na mě taky nejlepší dojem nedělá. V tomhle vydání jsou kromě Volání Divočiny ještě další povídky z Aljašky - většina z nich o zápasu jednotlivce s nehostinnou krajinou. Jediná klika, že je to tak krátký.
April 21, 2021
Tohle bylo úplně úžasné. Nesmrtelný příběh úžasného psa a musím zmínit i povídky z Aljašky. Jako vyvodila jsem z toho, že pokud jste idioti, nikdy nejezděte na Aljašku, protože tam stejně umřete. :D
September 12, 2018
(pro mě možná trošku překvapivě) výborné!
Nechápu, kde přesně v tom všichni vidí Londonovu lásku k divočině? Popisuje, jak je všecko surové, syrové a nehostinné a každou chvíli tam někdo umrzne, je v nebezpečí, že ho sežere nějaká šelma nebo se mu dějí jiné brutální nepříjemnosti. A myslím to ironicky jenom napůl.
No já nevím jakým způsobem to četl Alexandr Supertramp, ale mě by to k sólo výletu na Aljašku rozhodně nenavnadilo.
Přijde mi vtipné, jak si Vesmír s lidma skvěle pohrál. Zlatá horečka na Aljašce a pak už stačí jenom sledovat kolik lidí umře kvůli vlastní chamtivosti nebo blbosti.
Kdy už se lidi poučí a přestanou lízt do hor sami? (Případně se taky sami vydávat na procházky do lesa, když je mínus bambilion stupňů a na nose se začnou dělat po třech krocích rampouchy.)
"Ale ze všeho nejraději běhal ponurým soumračným šerem letních půlnocí, naslouchal tlumeným a ospalým hlasům lesa, četl znamení a zvuky, jako člověk čte knihu, a pátral po onom tajemném a neznámém, po tom, co volalo - volalo ho, ať bděl nebo spal, neustále volalo, aby přišel."
"Mráz vesmírného prostoru doléhal na nechráněný vrchol planety a člověk, který se octl na nechráněném vrcholu, musil nést plnou sílu dolehnuvšího nárazu."
Nechápu, kde přesně v tom všichni vidí Londonovu lásku k divočině? Popisuje, jak je všecko surové, syrové a nehostinné a každou chvíli tam někdo umrzne, je v nebezpečí, že ho sežere nějaká šelma nebo se mu dějí jiné brutální nepříjemnosti. A myslím to ironicky jenom napůl.
No já nevím jakým způsobem to četl Alexandr Supertramp, ale mě by to k sólo výletu na Aljašku rozhodně nenavnadilo.
Přijde mi vtipné, jak si Vesmír s lidma skvěle pohrál. Zlatá horečka na Aljašce a pak už stačí jenom sledovat kolik lidí umře kvůli vlastní chamtivosti nebo blbosti.
Kdy už se lidi poučí a přestanou lízt do hor sami? (Případně se taky sami vydávat na procházky do lesa, když je mínus bambilion stupňů a na nose se začnou dělat po třech krocích rampouchy.)
"Ale ze všeho nejraději běhal ponurým soumračným šerem letních půlnocí, naslouchal tlumeným a ospalým hlasům lesa, četl znamení a zvuky, jako člověk čte knihu, a pátral po onom tajemném a neznámém, po tom, co volalo - volalo ho, ať bděl nebo spal, neustále volalo, aby přišel."
"Mráz vesmírného prostoru doléhal na nechráněný vrchol planety a člověk, který se octl na nechráněném vrcholu, musil nést plnou sílu dolehnuvšího nárazu."
June 1, 2021
Nechtělo se mi, po Bílém Tesáku, číst další kniha plná krutosti ke zvířatům, ale po zkouknutí stejnojmenného filmu jsem si řekla, že by to nemuselo být tak hrozné. A naštěstí opravdu nebylo. Buck si sice musí projít množstvím nepříjemných situací, ale z větší části má štěstí na dobré lidi. Nemalým pomocníkem jsou mu i jeho vlastní vrozené instinkty. Ze začátku je to zpohodlnělý pes neznající krutost světa, který ale postupem času získává zkušenosti, sebevědomí a probouzí se v něm jeho divoká stránka. Stále je ale spoutám láskou k člověku. Nakonec je ale i toto pouto rozbito a on se tak naplno připoutává ke své vlčí rodině. Za mě mnohem víc doporučuji Volání divočiny než Bílého Tesáka.
Co se týče povídek z Aljašky, bohužel si z nich nepamatuji ani prd.
Co se týče povídek z Aljašky, bohužel si z nich nepamatuji ani prd.
September 6, 2016
A short thrilling story of a dog coming back to its wild natural habits. All stories deal with a matter of existence, the basic question of wilderness, concerning animals or human beings themselves. Focus on a man as an individual fighting for his own life in wild nature and picturing the longing to stay alive.
Displaying 1 - 7 of 7 reviews