Robin je hrdina jedné z nejúpěšnějších knih Zdeny Frýbové - a je to hrubosrstý foxteriér. Toto nevinně vyhlížející štěně mělo být strážcem idylické pohody. Všechno se vyvine úplně jinak a roztomilý Robin změní chod celé rodině, která není vždycky nadšena jeho rošťáckými kousky.
toto bola sranda 😂 reálne som sa už strašne dlho tak dobre nad knihou nenasmiala. jakožto človek čo vyrastal so psami & mačkami okolo, som veľa situácii do kt. robin svojich "obdivovateľov" dostal veľmi dôverne poznala. každopádne je to veľmi dobrá kniha na leto.
Rozhodně si nemyslím, že tato kniha vypráví skutečný příběh jednoho skutečného foxteriéra. Celé to bylo hodně prlřitažené za vlasy. A to včetně jednání všech osob vyskytujících se v příběhu. Kdyby autorka přiznala, že je to celé vymyšlené, přiznala bych jí body za vtipný a oddechový příběh. Protože nemám ráda lež, ty body za knihu jí musím ubrat.
A proč si myslím, že je to celé vymyšlené? Každý pejskař vám potvrdí, že pustit z vodítka chronického útěkáře a to ještě kdekoli ve městě, třeba i v parku, může ledatak idiot. Rozdíl je, když vám uteče. Ale kdo by ho dobrovolně pustil, kdyby si z hlouby duše nepřál, aby se tomu psovi něco stalo? Pokud vyloženě toužíte po psychickém utrpení a třeba i několikadenním hledáním v celém kraji, pusťte toho psa z vodítka. Pak si všechny ty útrapy zasloužíte.
S foxteriérem mám svou zkušenost. Nikdy jsem ho nevlastnila, dobře si uvědomuji jaký dokáže být hajzl, ale měla ho má sousedka. A říkám vám, že větší hovado jsem nikdy nezažila. Tím myslím toho psa. Takže dobře vím, čeho všeho je tato rasa schopná. Všeho. Doslova. Ale ani jednou jsem nezažila, aby ho jeho panička pustila z vodítka. Dokonce i v zahradě musel být přivázaný k lanu. Ano, bylo dost dlouhé, aby mohl neomezeně lítat a zároveň dost krátké na to, aby ho pustilo k hranici pozemku. Pokud si pořídíte takové plemeno, chce to tvrdou výchovu. Pokud na to nemáte, pořiďte si jinou rasu, která bude klidnější. Protože já vím že na to nemám, nepořídila jsem si foxe, pitbula ani žádného teriéra. Mám čivavu a jsem spokojená. A ani tu čivavu ve městě nepustím z vodítka, protože jí kdykoliv může něco přeletět před nosem a vlítne na silnici. A já sveho psa miluji natolik, že neodpustím, aby se mu něco stalo.
frybovu mam velmi rada, ale tento pribeh ma nejako nechytil za srdce. Rodicia dvoch dospelych deti od nich dostanu darcek - psika, teriera. A ten je pre nich viac pohromou ako zabavou. Pol knihy je zostavena z anekdot, ako Robina chytali, ako im utekal, ako sa o neho bali a aki boli na neho nazlosteni. Od polky sa to zlepsilo, ked Alenka,dcera, chce pomoct svojej kamoske v jej manzelstve. napriek tomu, ze som aj zasmiala, chybal mi tam taky celistvy pribeh.
The second part of the book, once Ruth and Venca appear is better but overall it is a great story of people who would frustrate the hell out of you but reading about them is pretty damn amusing.