64

by Daniel Hradecký

Privátní záznam z cesty do podsvětí či k archetypům kolektivního nevědomí? Zpozdilý moralistní hanopis? Pomýlený manifest? Snad takto lze vnímat a číst nejnovější soubor básnických textů Daniela Hradeckého, který po sbírkách Muž v průlomu (2004) a V cirkuse Calvaria (2009) představuje svou zatím nejosobněji pojatou knihu. Autorova poetika, těžící z impozantní sečtělosti a jiskřící pádnými, aforisticky sevřenými formulacemi, je ve sbírce 64 méně širokodechá a získává až existenciální rozměr: řada veršů jako by zde chtěla sloužit něčemu mnohem podstatnějšímu, než je poezie. Deziluzivní zkušenost ikarovského pádu a zjištění, že „svět je přesně takový, jakým se jeví“, vede k důsledné, obnažené, smrtelně vážné zpovědi, při níž se autor neuchyluje k žádným básnickým trikům, které dnes tak rády nacházejí vděčné čtenáře.

Genres: Poetry, Czech Literature

64 pages, Hardcover

First published January 1, 2013

Reviews

[Jan Jindřich Karásek · Rating 4 out of 5]

Jedním slovem silné. Dvěma slovy humorně bolestné. Hradeckého verše podobně jako jeho prózy neznají hranic, jsou psané jako by za jízdy automobilu, který už ale pár minut nikdo neřídí. Jeho východiska jsou smutná, ale nepostrádají naději a hlavně nadsázku. Těším se na všechno, co od mistra ještě přijde.

_____

„Připomeň si, že vstupní brána k radosti
je otevřena každému.
Kdo ale stojí o to být jedním z každých?
Proto se k bráně nedostaví nikdo,
aby zjistil, že už otevřená není.
Jde o jediné: aby tvůj přístup k životu
nebyl ústupem z něj.“

_____

„Člověkem stal jsem se poměrně pozdě.
Věřil jsem, že stačí vydržet naživu.
Co nejdéle být úspěšně nešťastný.
Svůj světonázor jsem založil na poznatku,
že kdo dřív přijde,
ten dřív mele z posledního.“

_____

„Přežiješ pochod smrti,
nepřežiješ valčík života.
Především je tu nemoc,
která otupuje smysly, aby přiostřila smysl.
Zbývá modlení a pití – dvě činnosti,
z nichž jedna je beze smyslu.
Zbývá sáhnout si na dno a holýma rukama
pod dno se podhrábnout.“

[Michal Tallo · Rating 5 out of 5]

"Začni žít tak,
aby zachránit tě neznamenalo se zničit,
aby láska k tobě nemusela být nepříčetná,
atakdále, neboť v řeči už se ohlašuje
klíčová událost, která nestojí za řeč:
komorní konec světa,
prorok zániku se nemůže mýlit."

[yo JP · Rating 3 out of 5]

Má to víc do sebe, než odráží moje hodnocení. Tak to, zdá se, mám s Hradeckým.

"Sebeláska k průměrnosti je užitečná věc,
ale už tě viděli nepříčetně zkrásnět
blízkostí smrti?"

"... že kdo dřív přijde
ten dřív mele z posledního..."

[Nicole Hlaváčová · Rating 4 out of 5]

Velice zajímavé básně, které čtenáře donutí přemýšlet o životních a existenčních otázkách. Zároveň jsou básně promyšleny tak, že přemýšlíte, zda lyrický subjekt umírá, žije nebo už umřel. Opravdu krátká sbírka s rozsáhlým obsahem sdělení.

[Barbora Romanovská · Rating 5 out of 5]

Číst Hradeckého je poměrně depresivní záležitost, během které se pohybujete po třetím kruhu předpeklí a předpeklí má kruhů sedm, aby bylo jasno. Sbírka se sestává ze tří částí - Nekyia, Malá píseň v próze a Memorandum. A krev vám začne pomalu tuhnout, jakmile si všimnete toho s-bohem-dávacího ladění, které je patrné od básně označené 0 z celkového počtu 64. Zajímavým údajem je také počet stran - 64, vezmeme-li v úvahu, že jsou básně různě dlouhé.

Upřímně gratuluji, Hradecký je Básník,
vítěz okresního přeboru v utrpení,
mistr volby mezi zlem a zlem.