Syn větru a Prsatý muž

by Josef Formánek, Dalibor Nesnídal (Illustrator)

Prsatý muž se po osmi letech vrací na ostrov Siberut a zjišťuje, že se v mnohém změnil, stejně jako jeho život. Jedinečný příběh o změně tak velké, že si ji jen těžko dokážeme představit. Kdo je Syn větru a jak ovlivnil příběh Davida Zajíce? Kniha je věnována místům a bytostem, jež zmizely,a láskám, co zůstaly. Pokračování bestselleru Prsatý muž a zloděj příběhů.

288 pages, Hardcover

First published January 1, 2013

Reviews

[Ladislav · Rating 4 out of 5]

Je to vlastně prastarý známý příběh o tom, jak je potřeba projít svět bahnem i osvěžující lagunou, aby člověk pochopil, že poklad svého života najde doma v krbu. Ale neméně odvěké vyprávění o bílém muži, který vystoupí z lodi na pobřeží, kde tisíc let neporoste tráva. O mizení tradic a kouzla z tohoto věta, pokrytého do posledního čtverečního centimetru mobilním signálem a satelitním příjmem. Dobrodružství silně zatížené pesimismem, ze kterého se těžce dýchá. I když se tam malinký kousek naděje přece jen zablýskne. Překážely mi jen dvě věci - ne úplně pečlivá redakce knihy, ve které se objevuje řada překlepů, chybějících teček, posunutých čárek - ruší to. A pak Formánkova Er-forma a kapitola o tom, že při psaní je příběh třeba zasadit do známých kulis a v nich si hrát, že se skutečnost a čirá fabulace mají prolínat. I když mám tušení, že většina knihy smyšlená není, sráží to pro mě její uvěřitelnost. Přesto jsem příběh přečetl jedním dechem za den a jedno odpoledne. Je v něm řada krásných myšlenek, jen trochu rozcucaných... synem Větru?

[Eliska · Rating 4 out of 5]

Ź přečtených knih pana Formánka i z několika publikovaných rozhovorů s tímto spisovatelem mám pocit, jako bych ho osobně znala. Syn větru jen doplnil mozaiku jeho života o etapu, kdy prožívá osobní změny a po létech se vrací na Siberut, kde ho naprosto zasáhnou změny, které tam proběhly od jeho poslední návštěvy. Hlavní hrdina je hluboce zasažen, a měla jsem pocit, jako by všechnu vinu dával těm svým přátelům tam na Siberutu, kteří najednou přáteli vlastně nejsou, všechno měří penězi a jejich kultura zaniká. Ale jejich vina to určitě není. Překotný vstup moderní civilizace na odlehlá území naší země jistě způsobuje velké ztráty na kulturních hodnotách, které jsou neopakovatelné a změny jsou nevratné, ale potom by tedy zbývalo, nechat ta místa a lidi na pokoji, nebrat jim jejich přírodní bohatství, nezahrnovat je vymoženostmi moderní doby, čímž by jim byl ovšem upřen pokrok jako takový. Když postavíme někde v odlehlé vesnici školu, ničíme tím úžasné kulturní bohatství a tradice nebo dáváme nové generaci možnost vzdělání a tím i jiného, lepšího života? Tento rozpor David Zajíc neřeší. Jen přišel tam, kde je všechno jinak než dřív a v lidech se díky všemu, co je tak rychle zasáhlo, ukazují ty horší lidské vlastnosti, ke kterým dříve vlastně ani neměli důvod. Pan Formánek opět krásně vypráví a přivedl mě k těmto i dalším úvahám, což je určitě dobře.

[Martin Danko · Rating 3 out of 5]

Lepší ako prvý diel.

[Radynka · Rating 2 out of 5]

2,5*

[Kac Fiser · Rating 3 out of 5]

Ja jsem tu knizku vubec nechtela cist, ale dostala jsem ji darem a chtela jsem asi vedet, proc jsou Formankovy knizky tak oblibene u "lidi".
No, musim rict, ze obsah, tedy pribeh samotny je zajimavy, vedl me k zamysleni se nad kulturami vzdalenymi, okolnim zlym svetem penez a medii nepolibenymi, Prsaty muz se vraci na mista, kam jezdival v dobe, kdy to vsechno bylo jeste "neposkvrnene" a ted se po 8 letech vraci na svuj oblibeny ostrov a zjistuje, ze jsou tam vsichni neskutecne zkazeni a mozna i trosku zli a vypocitavi a nebo taky ne, zalezi, jak se na to clovek diva. Souhlasim s vypravecem teto knizky, ze by se tyto krehke kultury mely opecovavat a zachovat, je v nich spousta moudra a sily.
No a ted k tomu, jak je ta kniha napsana. Asi budu jedina z rady, ale nelibi se mi jeho vypravecsky styl, kdyz vlastne pise svuj vlastni denik ale mluvi o sobe ve treti osobe. Vadi mi jeho spisovatelky amatersky styl psani, takovy easy reading, ale u takoveho pribehu mi to prijde fakt skoda.
On pripravuje ctenare na zahadu a napeti, ve vetsine pripadech neohrabane a skolacky a ve finale to zkazi tim, ze tu ohlasenou zapletku prejde jakoby nic. Spousta kratkych pribehu a temat tak v knizce vlastne zustava nezodpovezena, nerozvinuta a rozplyne se do ztracena. Je to skoda. Myslim si, ze takove tema by si zaslouzilo stranek 5 krat tolik a nekoho, kdo fakt umi psat.

[Petr Čapek · Rating 4 out of 5]

Formánek opět napsal knihu, která osloví velké množství čtenářů, protože obsahuje vše, čím se vyznačuje dnešní uspěchaná doba. A je jenom dobré, že o tom dokáže někdo něco napsat, protože skutečný svět se neskrývá za růžovými brýlemi, ale všude kolem nás a rozhodně to není procházka růžovou zahradou. A proto by si každý z nás měl chránit svůj malý kousek štěstí.

http://pcapek.blogspot.cz/2013/12/jos...

[Pavel Beneš · Rating 3 out of 5]

Začal jsem a musel jsem toho (prozatím) nechat, nějak nejsem s to skousnout tuhle formu vyprávění. A to i přesto, že „Prsatý muž a zloděj příběhů“ a „Mluviti pravdu“ se mi moc líbily.

[Jaroslav Mraz · Rating 2 out of 5]

Kam se poděl starý (dobrý) Prsatý muž... Tohle s ním nemá nic společného

[Dymbula · Rating 4 out of 5]

Příjemný a tak trošku neobvyklý cestopis o Indonesii.