What do you think?
Rate this book
魔人探偵脳噛ネウロ [Majin Tantei Nōgami Neuro] #1
魔人探偵脳噛ネウロ 1
Neuro Nôgami est un démon venu dans notre monde pour se nourrir de ses mystères, après avoir littéralement englouti tous ceux de son monde d'origine. Ne pouvant toutefois agir à sa guise, il compte bien combler sa faim grâce à Yako Katsuragi, une jeune lycéenne dont le père est mort dans d’étranges circonstances. Il incite la jeune fille à devenir détective du paranormal, afin qu'elle lui fournisse son quota de nourriture, mais se contente de l'assister en dépit de ses pouvoirs aussi incroyables que terrifiants. Neuro doit assouvir sa faim par le biais d'énigmes qui s’avèrent de plus en plus difficiles et tordues pour atteindre cette satisfaction qu'il recherche tant. Les énigmes sont de plus en plus vicieuses, donc un délice pour ceux qui aiment se casser la tête à trouver le coupable.
Nanti d’un joli succès depuis le début de sa parution dans le Weekly Shônen Jump, il est logique que Majin Tantei Nôgami Neuro débarque désormais en série animée. Pour porter le manga à l’écran, rien moins que le studio Madhouse qui n’a pas manqué de populariser le titre manga. Succès avéré au Japon, ce manga est un réel renouveau dans le paysage manga, et l’on aura soin de se pencher sur un dessin et une mise en page exceptionnelles et fantasmagoriques, qui donnent encore plus de saveur au titre et assoient sa réputation. Les amateurs de détective Conan seront ici plus que satisfaits, les amateurs d’audace graphique également. Des scénarios impeccables, associés à un trait aussi déjanté que le personnage principal, Neuro s’annonce comme la grande série policière de la décennie. À ne pas manquer !
Nanti d’un joli succès depuis le début de sa parution dans le Weekly Shônen Jump, il est logique que Majin Tantei Nôgami Neuro débarque désormais en série animée. Pour porter le manga à l’écran, rien moins que le studio Madhouse qui n’a pas manqué de populariser le titre manga. Succès avéré au Japon, ce manga est un réel renouveau dans le paysage manga, et l’on aura soin de se pencher sur un dessin et une mise en page exceptionnelles et fantasmagoriques, qui donnent encore plus de saveur au titre et assoient sa réputation. Les amateurs de détective Conan seront ici plus que satisfaits, les amateurs d’audace graphique également. Des scénarios impeccables, associés à un trait aussi déjanté que le personnage principal, Neuro s’annonce comme la grande série policière de la décennie. À ne pas manquer !
192 pages, Kindle Edition
First published January 1, 2005
5 people are currently reading
75 people want to read
About the author
Yusei Matsui
173 books359 followersYūsei Matsui (松井優征 Matsui Yūsei?, born January 31, 1981 in Saitama, Japan) is a manga artist known for manga Majin Tantei Nougami Neuro. He was an assistant of Yoshio Sawai, the manga artist of Bobobo-bo Bo-bobo (Shirota Masakage made a cameo appearance in Shinsetsu Bobobo-bo Bo-bobo).
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 17 of 17 reviews
Read
May 3, 2023This is a review of the entire series
Foodie girl is bribed by a demon detective, who makes her pretend she's the actual detective while he acts as her assistant. Lots of bizarre cases ensue. Really enjoyed this one as a kid. Not sure how it would hold up if I re-read it, but I like to think it would still be pretty good.
Foodie girl is bribed by a demon detective, who makes her pretend she's the actual detective while he acts as her assistant. Lots of bizarre cases ensue. Really enjoyed this one as a kid. Not sure how it would hold up if I re-read it, but I like to think it would still be pretty good.
September 7, 2018
(vol. 1-23 tamat, dibaca dan dikoleksi via Mangamon)
Campuran misteri, komedi, drama, dan duel supernatural yang tingkat kegilaannya lumayan di atas taraf kewajaran komik shounen.
Duet Watson-Holmes di judul ini adalah Yako (gadis SMA biasa dengan nafsu makan luar biasa) dan Neuro (detektif iblis yang nafsu makannya juga luar biasa—alias hanya terpuaskan dengan memecahkan misteri dan menyiksa orang). Bersama-sama, mereka menyelidiki berbagai kasus yang makin lama makin fantastis, dengan bumbu humor bernuansa BDSM dan karakter dengan fetish yang aneh-aneh. Errr, yah, ada sejumlah momen yang membuat saya tak habis pikir, “ini betulan terbit di Shounen Jump!?”, karena humor nyeleneh ala komik shounen biasanya hanya semodel fanservice-untuk-bocah-puber, bukan yang….sesableng ini.
Oke, jadi saya tidak selalu cocok dengan humor komik ini (*khususnya lawakan berulang saat Neuro menyiksa Yako). Tapi kadang frekuensinya bisa pas, dan tingkah polah Neuro+Yako mampu menggelitik saya dengan cara yang tak biasa. Gaya gambar Yuusei Matsui benar-benar menunjang nuansa sinting komik ini, baik melalui penggambaran ekspresi dan reaksi yang super bombastis, hingga pembingkaian momen visual yang seringkalimembuat saya curiga apa dia sedang ‘tinggi’ saat menggambar komik ini surreal bin absurd macam lukisannya Munch atau Picasso.
Walau ada unsur pemecahan misteri dan tebak-siapa-pelakunya, Neuro jelas bukan cerita detektif ortodoks dan memang kurang tepat dinilai dengan standar demikian. Bukan berarti misterinya tidak menarik; sejumlah elemen mengingatkan saya pada ceritanya Edogawa Rampo, dan walau dengan gaya dilebih-lebihkan menjurus melawak, ada beberapa bagian yang mengangkat unsur psikologis dalam tindak kriminal secara menarik. Namun, genre komik ini sebenarnya jauh lebih elastis daripada tampak awalnya, dan secara keseluruhan lebih menarik untuk melihat perkembangan plot besar dan karakternya (*khususnya Yako) ketimbang kasusnya secara individual.
Begitu saya sudah terbiasa dengan ‘kegilaan’nya, komik ini memang terasa melemah, terutama di bagian pertengahan saat mulai muncul deretan supervillain dan boss battle ala pakem komik shounen action pada umumnya. Namun, ceritanya ditutup dengan kuat, dan selepasnya saya bisa bilang bahwa Yako, Neuro, dan berbagai tokoh pendukung dengan kesintingannya masing-masing, telah meninggalkan kesan yang lumayan mendalam. Ah, mungkin karena saya sendiri juga menyimpan kegilaan dalam diri…
Campuran misteri, komedi, drama, dan duel supernatural yang tingkat kegilaannya lumayan di atas taraf kewajaran komik shounen.
Duet Watson-Holmes di judul ini adalah Yako (gadis SMA biasa dengan nafsu makan luar biasa) dan Neuro (detektif iblis yang nafsu makannya juga luar biasa—alias hanya terpuaskan dengan memecahkan misteri dan menyiksa orang). Bersama-sama, mereka menyelidiki berbagai kasus yang makin lama makin fantastis, dengan bumbu humor bernuansa BDSM dan karakter dengan fetish yang aneh-aneh. Errr, yah, ada sejumlah momen yang membuat saya tak habis pikir, “ini betulan terbit di Shounen Jump!?”, karena humor nyeleneh ala komik shounen biasanya hanya semodel fanservice-untuk-bocah-puber, bukan yang….sesableng ini.
Oke, jadi saya tidak selalu cocok dengan humor komik ini (*khususnya lawakan berulang saat Neuro menyiksa Yako). Tapi kadang frekuensinya bisa pas, dan tingkah polah Neuro+Yako mampu menggelitik saya dengan cara yang tak biasa. Gaya gambar Yuusei Matsui benar-benar menunjang nuansa sinting komik ini, baik melalui penggambaran ekspresi dan reaksi yang super bombastis, hingga pembingkaian momen visual yang seringkali
Walau ada unsur pemecahan misteri dan tebak-siapa-pelakunya, Neuro jelas bukan cerita detektif ortodoks dan memang kurang tepat dinilai dengan standar demikian. Bukan berarti misterinya tidak menarik; sejumlah elemen mengingatkan saya pada ceritanya Edogawa Rampo, dan walau dengan gaya dilebih-lebihkan menjurus melawak, ada beberapa bagian yang mengangkat unsur psikologis dalam tindak kriminal secara menarik. Namun, genre komik ini sebenarnya jauh lebih elastis daripada tampak awalnya, dan secara keseluruhan lebih menarik untuk melihat perkembangan plot besar dan karakternya (*khususnya Yako) ketimbang kasusnya secara individual.
Begitu saya sudah terbiasa dengan ‘kegilaan’nya, komik ini memang terasa melemah, terutama di bagian pertengahan saat mulai muncul deretan supervillain dan boss battle ala pakem komik shounen action pada umumnya. Namun, ceritanya ditutup dengan kuat, dan selepasnya saya bisa bilang bahwa Yako, Neuro, dan berbagai tokoh pendukung dengan kesintingannya masing-masing, telah meninggalkan kesan yang lumayan mendalam. Ah, mungkin karena saya sendiri juga menyimpan kegilaan dalam diri…
July 9, 2019
(stejná recenze u všech dílů)
Kresba byla ze začátku průměrná, ale postupně se zlepšovala, a ke konci vypadala velice pěkně. Ze začátku mi vadila i větší absence pozadí, ta se avšak také za chvíli spravila. V hodně momentech haprovala anatomie postav, což většinou nevadilo, protože to nevypadalo zas tak nepřirozeně. Na druhou stranu někdy bila opravdu hodně do očí.
U kresby musím všeobecně vyzdvihnou design oblečení, monster a podobně. Outfity Yuko byly velice různorodé, vypadaly dost dobře a řekla bych, že i já bych si je na sebe v klidu navlékla. Teď samozřejmě nezahrnuji školní uniformu. Dále se mi líbil design všemožných démoních udělátek, který byl opravdu hrůzostrašný, a různorodých přeměn Neura.
Velký plus také dávám za to, že postavy měly po většinou unikátní obličeje, a tak si nebyly moc podobné. Taktéž se mi zamlouvala různorodost obličejových výrazů, jež se mi mnohdy zdály velmi vtipné. Zajímavě nakreslena byla jednotlivá zhroucení padouchů. Abych pravdu řekla, nelíbily se mi výsledné formy, ale to považuji za autorův záměr. (Mimochodem opravdu jsem teď vyplácala 3 odstavce na popis vzhledu příběhu? :D)
Příběh byl poměrně originální a záhady, jež se zde řešily, byly zajímavé. Akorát mi přišla škoda, že bylo nemožné (aspoň podle mě, je také možné, že jsem úplně blbá :D) přijít na jejich řešení sám, neboť bych ráda zapojila i mozkové závity. :D Taktéž mě mrzelo, že v druhé polovině šly detektivní případy stranou a příběh se zaměřil na souboj se Sicksem a jeho kumpány. Bohužel se zde mnohokrát objevily nějaké nudné pasáže, z nichž by některé měly spíše sloužit jako bonusové kapitoly, které většinou nebývají dobré, a tak by se přes to dalo lépe přenést.
Tuhle nudu jsem ale ochotná částečně odpustit, protože mi u tohohle příběhu ukáplo několik slz a probudil ve mně proud emocí. Ten u mě vydržel ještě následující den a já si musela říkat: „Proč??“
Jelikož děj nabíral postupem času čím dál tím více ošklivých a temných částí.
Yako mi byla sympatická a jako (slovní hříčka :D) hlavní hrdinku jsem si ji oblíbila. Především musím ocenit vývoj jejího charakteru, jež byl uvěřitelný. A ze začátku měla také poměrně normální reakci potom, co se před ní objevil démon. Mimochodem vývoj postav byl zde zvládnut skvěle. Líbila se mi na ní odhodlanost a schopnost empatie, kterou mnozí postrádají. Také mi přišlo k pousmání, že má velký apetit jako skoro každý hlavní hrdina šónen mangy. :D
Přišla mi škoda, že jsme se nedozvěděli více o Neurovi a démoním světě. Občas se nějaké náznaky zjevily, ale to bylo opravdu výjimečné. Na Neurově postavě byl také krásně vidět vývoj jeho vztahu k lidem a především k Yuko, kdy z názoru, že jsou pouze na jídlo, to přešlo na to, jsou trochu zajímaví a zdroj potravy, tak je budu i ochraňovat. :D Mimochodem člověk by někdy zapomněl na to, že Neuro je zlý, a když jste o tom opravdu začali uvažovat, udělal něco, po čem jste ihned změnili názor.
Líbil se mi otcovský vztah Sasazukiho (bělovlasý cool hlavní detektiv :D) a hlavní hrdinky. Sasazuki mi byl sympatický a vždy měl kolem sebe takovou auru flegmatika a zároveň tajuplna.
Higuchi (brýlatý hacker) byl jedním z mých oblíbených postav. Přišla mi škoda, že v příběhu nebylo mezi ním a Yako více interakce, jelikož se moc často neobjevoval. Jeho minulost mi přišla smutná a musela jsem ho litovat. Byl jistým způsobem rebel a mně se zdál opravdu roztomilý. Nesouhlasíte? :D
Mutsuki, holčička která přišla za Yako kvůli jejímu perverznímu dědovi, u nějž nechápu, proč je ještě na svobodě, jsem již od začátku podezřívala z něčeho nekalého. Chvíli jsem si i myslela, že je to přeměněný Sai, jenž čeká na vhodnou chvíli k útoku, neboť měla kolem sebe takovou temnou auru. To se i později částečně potvrdilo, takže jsem byla na sebe pyšná, protože jsem se nedala zlákat jejím roztomilým vzhledem. :D
Sai či X byla také velmi zajímavá postava. Schopnost přeměnit se v cokoli byla opravdu fascinující, jelikož se mohl transformovat i do zvířat.
Aya byla pro mě fascinující postava, kterou jsem ale z nějakého důvodu nemohla pochopit. Vždyť zpívala tak krásně i předtím, než někoho připravila o život. A nemusela být osamělá, aby tak hezky zpívala, což dokazoval její až sesterský vztah s hlavní hrdinkou. Dokonce i Neuro uznával její talent. Její případ patří mezi mé oblíbené, neboť tam Yako poprvé jedná více sama za sebe. Sice ho nerozlouskne sama, avšak začíná pomalu chápat psychiku svých "oponentů."
Můj nejoblíbenější případ byl ten s Halem. Byl totiž nejzajímavější a hlavní padouch měl smutnou minulost, díky níž se jeho činy zdály pochopitelné. Podle mě zde také došlo k velkému vývoji vztahu mezi Yako a Neurem, protože Neuro by bez pomoci Yako tuto záhadu nevyřešil, a také k vývoji charakteru Yako, jelikož zde myslela sama za sebe a sama došla k řešení.
Moc jsem nechápala výskyt sado-maso prvků. Ze začátku to bylo poměrně k pousmání, avšak po nějaké době se omrzely. Naštěstí to příběhu nijak neškodilo, a dokonce se to někdy vrátilo k tomu, že to bylo vtipné. :D
Nejvíce mě na tomhle příběhu štve je skutečnost, že se Yako a Neuro nedali dohromady. Shipuje je již od začátku a ani na konci se nic nestane? Ani jedna pusa? Fakt hrozný. Aspoň jsme se dočkali nějakých náznaků, jinak bych někoho musela praštit. :D Jako proč je tohle to nejdál, kam se dostali? Jen blbý obejmutí. :D
Líbil se mi na konci ten timeskip, kde se ukázalo, co se se všemi po těch třech stalo. To bylo poměrně uspokojivé. Především se mi líbil vývoj Yako, která opravdu dospěla. Překvapilo mě, že je tak chytrá hlavička. :D Avšak se mi nelíbilo její "shledání" s Neurem, jež bylo na dvě stránky a ani si spolu nepromluvili. :( To mě mrzelo ze všeho nejvíce. :(
Vzhled obálek není zrovna nejlepší. Abych pravdu řekla, moc se mi nelíbí. Zdá se mi, že je většina přeplácaná. Asi to bude tím, že u většiny k sobě neladí barvy. Nejvíc se mi líbí ta poslední, kde je Yako s Neurem. :D
Hodnotím 69,666% Jazyk: Aj
Kresba byla ze začátku průměrná, ale postupně se zlepšovala, a ke konci vypadala velice pěkně. Ze začátku mi vadila i větší absence pozadí, ta se avšak také za chvíli spravila. V hodně momentech haprovala anatomie postav, což většinou nevadilo, protože to nevypadalo zas tak nepřirozeně. Na druhou stranu někdy bila opravdu hodně do očí.
U kresby musím všeobecně vyzdvihnou design oblečení, monster a podobně. Outfity Yuko byly velice různorodé, vypadaly dost dobře a řekla bych, že i já bych si je na sebe v klidu navlékla. Teď samozřejmě nezahrnuji školní uniformu. Dále se mi líbil design všemožných démoních udělátek, který byl opravdu hrůzostrašný, a různorodých přeměn Neura.
Velký plus také dávám za to, že postavy měly po většinou unikátní obličeje, a tak si nebyly moc podobné. Taktéž se mi zamlouvala různorodost obličejových výrazů, jež se mi mnohdy zdály velmi vtipné. Zajímavě nakreslena byla jednotlivá zhroucení padouchů. Abych pravdu řekla, nelíbily se mi výsledné formy, ale to považuji za autorův záměr. (Mimochodem opravdu jsem teď vyplácala 3 odstavce na popis vzhledu příběhu? :D)
Příběh byl poměrně originální a záhady, jež se zde řešily, byly zajímavé. Akorát mi přišla škoda, že bylo nemožné (aspoň podle mě, je také možné, že jsem úplně blbá :D) přijít na jejich řešení sám, neboť bych ráda zapojila i mozkové závity. :D Taktéž mě mrzelo, že v druhé polovině šly detektivní případy stranou a příběh se zaměřil na souboj se Sicksem a jeho kumpány. Bohužel se zde mnohokrát objevily nějaké nudné pasáže, z nichž by některé měly spíše sloužit jako bonusové kapitoly, které většinou nebývají dobré, a tak by se přes to dalo lépe přenést.
Tuhle nudu jsem ale ochotná částečně odpustit, protože mi u tohohle příběhu ukáplo několik slz a probudil ve mně proud emocí. Ten u mě vydržel ještě následující den a já si musela říkat: „Proč??“
Jelikož děj nabíral postupem času čím dál tím více ošklivých a temných částí.
Yako mi byla sympatická a jako (slovní hříčka :D) hlavní hrdinku jsem si ji oblíbila. Především musím ocenit vývoj jejího charakteru, jež byl uvěřitelný. A ze začátku měla také poměrně normální reakci potom, co se před ní objevil démon. Mimochodem vývoj postav byl zde zvládnut skvěle. Líbila se mi na ní odhodlanost a schopnost empatie, kterou mnozí postrádají. Také mi přišlo k pousmání, že má velký apetit jako skoro každý hlavní hrdina šónen mangy. :D
Přišla mi škoda, že jsme se nedozvěděli více o Neurovi a démoním světě. Občas se nějaké náznaky zjevily, ale to bylo opravdu výjimečné. Na Neurově postavě byl také krásně vidět vývoj jeho vztahu k lidem a především k Yuko, kdy z názoru, že jsou pouze na jídlo, to přešlo na to, jsou trochu zajímaví a zdroj potravy, tak je budu i ochraňovat. :D Mimochodem člověk by někdy zapomněl na to, že Neuro je zlý, a když jste o tom opravdu začali uvažovat, udělal něco, po čem jste ihned změnili názor.
Líbil se mi otcovský vztah Sasazukiho (bělovlasý cool hlavní detektiv :D) a hlavní hrdinky. Sasazuki mi byl sympatický a vždy měl kolem sebe takovou auru flegmatika a zároveň tajuplna.
Higuchi (brýlatý hacker) byl jedním z mých oblíbených postav. Přišla mi škoda, že v příběhu nebylo mezi ním a Yako více interakce, jelikož se moc často neobjevoval. Jeho minulost mi přišla smutná a musela jsem ho litovat. Byl jistým způsobem rebel a mně se zdál opravdu roztomilý. Nesouhlasíte? :D
Mutsuki, holčička která přišla za Yako kvůli jejímu perverznímu dědovi, u nějž nechápu, proč je ještě na svobodě, jsem již od začátku podezřívala z něčeho nekalého. Chvíli jsem si i myslela, že je to přeměněný Sai, jenž čeká na vhodnou chvíli k útoku, neboť měla kolem sebe takovou temnou auru. To se i později částečně potvrdilo, takže jsem byla na sebe pyšná, protože jsem se nedala zlákat jejím roztomilým vzhledem. :D
Sai či X byla také velmi zajímavá postava. Schopnost přeměnit se v cokoli byla opravdu fascinující, jelikož se mohl transformovat i do zvířat.
Aya byla pro mě fascinující postava, kterou jsem ale z nějakého důvodu nemohla pochopit. Vždyť zpívala tak krásně i předtím, než někoho připravila o život. A nemusela být osamělá, aby tak hezky zpívala, což dokazoval její až sesterský vztah s hlavní hrdinkou. Dokonce i Neuro uznával její talent. Její případ patří mezi mé oblíbené, neboť tam Yako poprvé jedná více sama za sebe. Sice ho nerozlouskne sama, avšak začíná pomalu chápat psychiku svých "oponentů."
Můj nejoblíbenější případ byl ten s Halem. Byl totiž nejzajímavější a hlavní padouch měl smutnou minulost, díky níž se jeho činy zdály pochopitelné. Podle mě zde také došlo k velkému vývoji vztahu mezi Yako a Neurem, protože Neuro by bez pomoci Yako tuto záhadu nevyřešil, a také k vývoji charakteru Yako, jelikož zde myslela sama za sebe a sama došla k řešení.
Moc jsem nechápala výskyt sado-maso prvků. Ze začátku to bylo poměrně k pousmání, avšak po nějaké době se omrzely. Naštěstí to příběhu nijak neškodilo, a dokonce se to někdy vrátilo k tomu, že to bylo vtipné. :D
Nejvíce mě na tomhle příběhu štve je skutečnost, že se Yako a Neuro nedali dohromady. Shipuje je již od začátku a ani na konci se nic nestane? Ani jedna pusa? Fakt hrozný. Aspoň jsme se dočkali nějakých náznaků, jinak bych někoho musela praštit. :D Jako proč je tohle to nejdál, kam se dostali? Jen blbý obejmutí. :D
Líbil se mi na konci ten timeskip, kde se ukázalo, co se se všemi po těch třech stalo. To bylo poměrně uspokojivé. Především se mi líbil vývoj Yako, která opravdu dospěla. Překvapilo mě, že je tak chytrá hlavička. :D Avšak se mi nelíbilo její "shledání" s Neurem, jež bylo na dvě stránky a ani si spolu nepromluvili. :( To mě mrzelo ze všeho nejvíce. :(
Vzhled obálek není zrovna nejlepší. Abych pravdu řekla, moc se mi nelíbí. Zdá se mi, že je většina přeplácaná. Asi to bude tím, že u většiny k sobě neladí barvy. Nejvíc se mi líbí ta poslední, kde je Yako s Neurem. :D
Hodnotím 69,666% Jazyk: Aj
Read
November 3, 2015Cuma baca vol.1 saja dan...kurang cocok dengan gaya analisa Neuro yang tiba-2 mengungkapkan berbagai hal yang gak diketahui pembaca...
Maksudku, kalo cerita detektip yang oke 'kan semua data dibeberkan di depan pembaca dan detektipnya baru bikin analisa yang gak terdeteksi oleh pembaca-lugu-macam-guguk (^,,^)
Maksudku, kalo cerita detektip yang oke 'kan semua data dibeberkan di depan pembaca dan detektipnya baru bikin analisa yang gak terdeteksi oleh pembaca-lugu-macam-guguk (^,,^)
December 29, 2022
I've actually known of Neuro for a good while, as the title character is a playable fighter in the Jump crossover game Jump Ultimate Stars on Nintendo DS. I was curious about the series because of the oddity of his moveset, but either it wasn't translated online yet, or otherwise I hadn't yet gotten into the habit of reading manga on the Internet. Years later, I would see hype for Assassination Classroom, and would eventually buy the first two volumes, which unfortunately at the time I didn't care too strongly for. More years would pass, and Matsui's Nige Jōzu no Wakagimi would begin serialization in Weekly Jump, translated for Shueisha's Manga Plus app almost as soon as the print magazine released in Japan every week, and I would start following it as I did every manga that began after I started using the app (around the beginning of Ayakashi Triangle...). It would quickly become one of my favorite current series, partly because of some crazy visuals around villain characters, and I would often see people make comparisons to Matsui's roots in Neuro, leading me to eventually start reading this manga in earnest (as well as inspiring me to soon give AssClass a second chance!).
Majin Tantei Nōgami Neuro is on its surface a paranormal detective manga, but I think it's ultimately an absurdist gag comedy. So far, the mysteries have been pretty interesting, but they're usually wrapped up fast enough that the reader doesn't get too much time to dwell on the facts and come up with his own solution, and indeed a lot of Neuro's deduction occurs "in the moment," without the reader being able to see clues before they are revealed as evidence. But I don't think any "failings" as a mystery manga matter very much at all, since the series is propelled by Neuro's own wackiness, including his constant abuse of Yako, unwilling participant in his efforts, as well as some horrific visuals with Neuro's detective tools or the way culprits contort their faces upon being called out. Indeed, quite a lot of what I enjoy about this manga is in the way it reminds me of Matsui's current manga, which is perhaps a backward way of viewing things, as I'm sure Matsui's intent with horror elements in Elusive Samurai was to call back to Neuro art-direction for longtime fans. But... whatever! This shit's cool! And hilarious!
Majin Tantei Nōgami Neuro is on its surface a paranormal detective manga, but I think it's ultimately an absurdist gag comedy. So far, the mysteries have been pretty interesting, but they're usually wrapped up fast enough that the reader doesn't get too much time to dwell on the facts and come up with his own solution, and indeed a lot of Neuro's deduction occurs "in the moment," without the reader being able to see clues before they are revealed as evidence. But I don't think any "failings" as a mystery manga matter very much at all, since the series is propelled by Neuro's own wackiness, including his constant abuse of Yako, unwilling participant in his efforts, as well as some horrific visuals with Neuro's detective tools or the way culprits contort their faces upon being called out. Indeed, quite a lot of what I enjoy about this manga is in the way it reminds me of Matsui's current manga, which is perhaps a backward way of viewing things, as I'm sure Matsui's intent with horror elements in Elusive Samurai was to call back to Neuro art-direction for longtime fans. But... whatever! This shit's cool! And hilarious!
July 2, 2017
The concept is original, I mean an original way to develop and give meaning to resolve mysteries and enigmas mixed With the concept of abusive Boyfriend from some shojos although they are not Boyfriend and girlfriend.
Well, they are partners but not in the romantic sense.
Well, they are partners but not in the romantic sense.
September 20, 2019
Pretty great detective manga, really love art and the story alright!😁👌❤️
June 19, 2022
Para ser un manga que no llama demasiado la atención para leerlo, ha sido muy entretenido como se resolvían los casos. Lo más fascinante era la verdadera cara de él y lo curiosos que eran los casos
December 2, 2022
#2017太太看漫畫漫畫
May 20, 2023
Agak bingung dengan konsep komiknya. Tapi, ide pemakan misteri lumayan. Sayang gambarnya gak terlalu memikat
February 26, 2025
Adolescenziale. Bellissimo. D'azione.
October 23, 2012
Ohhhhh! I totally missed this manga! Once I have enough time, I'll do my best to reread it because 1) I do not remember where I ended so it's best to start from the beginning and then start off from there 2) I miss the craziness and hilarity of Majin Tantei Nogami Neuro!!! The anime has cut out a lot of the funny parts and there are some cases the anime made up on its own which are obviously not quite in the standards of the cases based on the manga. I enjoyed the anime, but not as much as I love this! I still wish they'd make a second season though... The pain of a fan...
Yako is a girl who really likes eating and finds no greater pleasure than filling up her black hole of a stomach. But, behind her cheerful smile and happy-go-lucky personality, there is a strong desire to figure out the mysterious circumstances behind her father's death. She wants to know who did it, why they did it, and most importantly, HOW. It was then that she met Neuro, a demon who shares Yako's boundless appetite, but in his case it's for mysteries. Apparently, he has solved all the riddles of the demon world and went to ours in hopes of satiating his hunger. So he offered to solve the mystery behind the death of Yako's father in exchange for her services. She will be the face of the duo and act as the one who solved the mysteries and he will be her assistant! Where will this partnership lead to?!
I think aside from the bad art and a few minor quibbles, Majin Tantei Nogami Neuro is a shining example of a detective manga. For one thing, its approach is quite different. A demon investigating normal, human mysteries? COOL! Sure, he comes across the occasional supernatural case or one that's outrageously impossible but they're usually ones that are simple and realistic. The characters are also well-described and fleshed out in a way that makes me wish they existed. I'd definitely shift my course to criminology then so I can join them. The jokes in Majin Tantei Nogami Neuro are quite side-splitting too and I looked forward to another gag or silly act that would send me roaring with laughter. Of course it's not all fun and games. There's gore and quite a lot of it too if the situation calls for it. But I don't mind. It adds to the enjoyment of reading. Just ignore the way they're drawn and other such things and I'm sure you'd love it too!
Highly recommended for those into the mystery genre!!!
Yako is a girl who really likes eating and finds no greater pleasure than filling up her black hole of a stomach. But, behind her cheerful smile and happy-go-lucky personality, there is a strong desire to figure out the mysterious circumstances behind her father's death. She wants to know who did it, why they did it, and most importantly, HOW. It was then that she met Neuro, a demon who shares Yako's boundless appetite, but in his case it's for mysteries. Apparently, he has solved all the riddles of the demon world and went to ours in hopes of satiating his hunger. So he offered to solve the mystery behind the death of Yako's father in exchange for her services. She will be the face of the duo and act as the one who solved the mysteries and he will be her assistant! Where will this partnership lead to?!
I think aside from the bad art and a few minor quibbles, Majin Tantei Nogami Neuro is a shining example of a detective manga. For one thing, its approach is quite different. A demon investigating normal, human mysteries? COOL! Sure, he comes across the occasional supernatural case or one that's outrageously impossible but they're usually ones that are simple and realistic. The characters are also well-described and fleshed out in a way that makes me wish they existed. I'd definitely shift my course to criminology then so I can join them. The jokes in Majin Tantei Nogami Neuro are quite side-splitting too and I looked forward to another gag or silly act that would send me roaring with laughter. Of course it's not all fun and games. There's gore and quite a lot of it too if the situation calls for it. But I don't mind. It adds to the enjoyment of reading. Just ignore the way they're drawn and other such things and I'm sure you'd love it too!
Highly recommended for those into the mystery genre!!!
August 23, 2014
Ayah Yuko Katsuragi ditemukan tewas secara mengerikan di dalam ruang kerjanya yang tertutup rapat dan terkunci. Tubuhnya ditemukan dalam kondisi bersimbah darah dan belasan pisau menancap di sekujur badannya. Alhasil, kasus pembunuhan di dalam ruangan tertutup ini pun membingungkan pihak kepolisian. Namun Yuko tanpa sengaja berkenalan dengan Neuro, sesosok iblis dari dunia bawah. Neuro pun memanfaatkan Yuko untuk mencari mangsa, meskipun bukan dengan arti harfia memakan manusia ataupun meminum darahnya, tapi memangsa nafsu dan pikiran jahat manusia yang tertanam di dalam diri mereka. Oleh Neuro, makanannya ini disebutnya sebagai "misteri". Oleh Neuro yang selalu merasa kelaparan, Yuko digunakan sebagai detektif untuk memecahkan berbagai misteri kasus pembunuhan.
September 29, 2015
This is for the whole manga series.
This series ruined me. They were just so beautiful. Its just about a detective duo, who think food is more important that anything else, even oxygen.
Seriously This: Why do you save the world?
Normal Superheroes: 'Because it is right'
Starlord: 'I'm one of the idiot who lives in it'
Neuro: 'Because humans make mysteries which are my food'
The duo's relationship is just so amazing. I never thought i would find another valduggery. They just ughh trust each other so much
Katsuragi Yako's father dies. A demon appears in her room asking (Threatening) her to become an investigator, because Hey! a demon needs to eat, and this one eats puzzles or rather mysteries.
This series ruined me. They were just so beautiful. Its just about a detective duo, who think food is more important that anything else, even oxygen.
Seriously This: Why do you save the world?
Normal Superheroes: 'Because it is right'
Starlord: 'I'm one of the idiot who lives in it'
Neuro: 'Because humans make mysteries which are my food'
The duo's relationship is just so amazing. I never thought i would find another valduggery. They just ughh trust each other so much
Katsuragi Yako's father dies. A demon appears in her room asking (Threatening) her to become an investigator, because Hey! a demon needs to eat, and this one eats puzzles or rather mysteries.
June 14, 2010
This series is especially weird because Neuro is a demon who wants to eat peoples "mysteries" although i never understood that part of the manga I still found it a really interesting read, you have to at least know some vocabulary to understand because it does have sophisticated , language (mainly from Neuro) and you have to be able to understand the course of action too because the plot is confusing but overall its a really good read and I'd recommend it to anyone that likes mystery things (and such).
August 18, 2016
Not as good assassination classroom but since this was one of his first works you can't be surprised.
It was still good but nothing spectacular.
It was still good but nothing spectacular.
August 23, 2018
Al principio algo extraño pero el aire cómico que lo envuelve y la idea de como y por que resuelve los casos es maravillosa. Muy probablemente seguiré comprando los siguientes tomos
Displaying 1 - 17 of 17 reviews