Hiroshi Takashige (たかしげ宙) is a Japanese manga artist best known in various manga communities in Japan and overseas for his work in Spriggan and later in Until Death Do Us Part.
Ok, I may have exaggerated a little bit here with 5-star rating, but let me explain: this volume reminded me how I like Malazan universe, although in much smaller scale. The conflicts between factions, I-know-that-you-know mind games, smart non-MC police officer character, and ther are active/not-so-dumb characters besides the two MCs.
I glimpsed, maybe the author could use the blindness and precognition of two MCs effectively on the story. They could be used to soften the violence on the story. Let's see on next volumes.
And the little girl, she already showed that she was not just a cute little damsel in distress. And the surprise at the end of last chapter was priceless!!!
Moc pěkná kresba, jež vypadala velmi realisticky. Tedy až na ty oči. Byla již od začátku pěkná a postupem času se dokonce i zlepšovala. Lidé měli normální proporce a všechno bylo dosti detailně vykreslené. Jediné, co mi vadilo, byl fakt, že hodně postav se sobě navzájem podobala. Já kvůli tomu občas ztrácela přehled, protože jsem si někdy někoho spletla s někým jiným. Mimochodem se mi moc líbily ženské outfity, neboť byly oproti mužským různorodé, a tak nevypadaly všechny stejně.
Příběh byl do jisté míry zajímavý, ale pořádně mě začal bavit až ke konci. Ze začátku mě to totiž nijak extra nebavilo. Zřejmě to bude tím, že se tam opakoval stejný vzor a nebavilo mě zasazení děje. Není to tím, že by podsvětí nebylo zajímavé, avšak tady se mi jevilo jako nudné. Bylo tam na mě moc technických detailů, které se mi zdály až moc složité, a tak jsem je někdy měla chuť přeskočit. Dokonce jsem i přemýšlela, že s tím seknu, ale nakonec jsem se udržela.
Co mě trochu pobavilo, byla doba, za již se objevil název díla. U většiny mang či knih je jejich pojmenování někde použito. Objevuje se převážně od druhé poloviny. Avšak tato manga překonala všechny mé očekávání, jelikož název se objevil již v první kapitole prvního volume někde okolo dvacáté stránky. :D
Haruka byla zajímavá hlavní hrdinka, jež ve mně později vyvolávala pocit neschopnosti. Musela jsem ji litovat, protože žádné dítě by tohle nemělo zažít. Její schopnost byla velmi interesantní, avšak nebyla originální, protože jsem něco podobného viděla již mnohokrát. Musím ocenit její schopnost plánovat a vést celý tým, jelikož v tom byla opravdu dobrá. Taky bych chtěla dokázat něco velkého v tak útlém věku. Ona je jedním z důvodů, proč mě právě ta poslední část začala bavit. V té bojové uniformě vypadala opravdu cool.
Mamoru byl hrozně hustý hlavní hrdina, ale z nějakého důvodu jsem si ho moc neoblíbila. Fascinovalo mě, že byl schopný bojovat slepý proti pistolím a podobným zbraním, a přitom být ozbrojen pouze katanou a pár házecími nožíky. Trochu mi vadila jeho osobnost, protože vše vždy řešil násilím a byl hrozný egoista. Nechápu, proč si myslel, že je o tak moc lepší než všichni ostatní, když znal pár lidí, kteří byli na jeho úrovni. Jinak byl poměrně přitažlivý, avšak to je vedlejší. :D
Dost mě překvapilo, když jsem se dozvěděla, že tato manga má označení romance, protože je jasná, že musí proběhnout mezi hlavními hrdiny. Což bylo trochu divné, jelikož měli mezi sebou docela věkový rozdíl, jenž by asi ani nevadil, kdyby Haruce nebylo něco okolo třinácti let.
Z ostatních charakterů jsem měla ráda jen Igawu (piercing, zvláštní účes, machr přes počítače, hlavní řidič) Byl mi sympatický, protože byl inteligentní, zodpovědný a za své přátelé by položil i život. Na druhou stranu naší snědou tmavovlásku jsem nesnášela. Byla tak otravná. A když se ukázalo, že se jí v minulosti stalo něco hrozného, stále jsem ji nelitovala. Ostatním se děli horší věci a ona její minulost brala jako vysvětlení jejího strašného chování.
Nechápala jsem smrt jednoho detektiva. Sice jsem ho neměla ráda, ale jeho úmrtí bylo dojemná. Aspoň je dobře, že zemřel pro to, co považoval za životní poslání. Avšak si myslím, že jeho smrt byla naprosto zbytečná. Autor se ho asi chtěl zbavit. :D Mně to nevadilo, neboť mi přišel jako otravná postava. A mimochodem nechápu, proč pro něj Haruka tak moc brečela, když ho ani pořádně neznala.
Většina záporáků stála za prd. Na druhou stranu jich tady ani moc nebylo. Napadají mě tak tři hlavní, jelikož většinou měli akorát hodně podřízených, kteří byli schopní. Nejvíce mě bavil děj, když se nacházel u třetího, jelikož ti předchozí dva nebyli nijak zajímavý. Ten první akorát toužil po pomstě, jež se mu vůbec nedařila, a druhého jsme ani neviděli pořádně bojovat.
Na to, v jaké době se příběh odehrává, spoustu lidí používalo něco jiného než střelnou zbraň. By mě zajímalo, kde ty chladné zbraně sebrali. Nemyslím si, že se všude válí katany a podobné věci. :D Ale jsem za to ráda, neboť souboje Mamorua by byli pořád dokola to samé. Což i po většinu času byly. Opravdu mě nebavilo se dívat na to, jak Mamoru naláká všemožné lovce odměn do budovy a pak je rozseká na kousky (teda ne doslova, protože své nepřátelé nezabíjí, čímž si u mě vysloužil respekt). Nejnudnější na jednotlivých utkání bylo to, že Mamoru měl tendenci vysvětlovat, co jeho protivník dělá špatně a co on provádí za techniku. A když to nedělal on, slyšeli jsme o tom od jiné postavy. Na druhou stranu musím uznat, že Mamoru při těch soubojích vypadal opravdu cool. A to platí i o ostatních postavách. :D
Jedna věc mě zde opravdu znepokojila. Když samozřejmě nepočítám vraždění, mafii a podobné věci, které mě už tolik neděsí, protože jsem je všechny viděla mnohokrát.
Naštěstí se to trochu vylepšilo...
Nechápu ženy a dívky v harému posledního záporáka. To musely mít v hlavě piliny, aby s ním dobrovolně spaly, zatímco nemohou opustit jeho sídliště. Ke všemu k němu byly tak ochranitelské a přímo po něm letěly. Čemuž naprosto nerozumím, jelikož nebyl atraktivní a z jeho peněz moc neviděly. Nejhorší bylo, že se v něm vykytovaly i holčiny útlého věku. Dost děsivá myšlenka byla i to, že měl vůbec nějaký harém. A všechny v něm věděly, že slouží pouze pro předávání genů. Bleh... (O_O)
Konečný souboj byl pro mě velkým zklamáním. Mamoru posledního záporáka porazil opravdu rychle. Stalo se to během jedné kapitoly. A ke všemu útok, který k tomu použil, byl opravdu směšný. A to s ním předtím měl takové potíže, kdy ani nevěřil v jeho vlastní přežití.
S koncem moc spokojená nejsem. Zdál se mi urychlený stejně jako celé finále tohoto díla. Mimochodem jak je možné, že většina postav i po timeskipu vypadala stejně?? U dospělých bych to dokázala ještě pochopit, ale u adolescentů to tak trochu nedává smysl.
Obálky se mi líbí, akorát mi připadá, že některé jsou od zbytku odlišné, a tak to vypadá, jakoby do této série nepatřily. Kresba postav vypadá úžasně již od začátku. Akorát trochu nechápu, proč poslední obálka vypadá jako něco, co bych když už dala jako počátek. No nic, toto je konečně sladký konec. :D
Hodnotím 48% Jazyk: Aj ["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>["br"]>
***same review as vol.1 due to the fact i read both in one book***
Until death do us part, Vol. 2
Haruka Touyama is a twelve-year-old girl with incredible precognitive abilities. But her accuracy in predicting the future has made her a target for any number of greedy corporations that would use her power for their own profits. After she is taken from her family, Haruka uses her gift to seek out someone who can help her escape her captors and fixes upon a blind man making his way through the busy streets of Tokyo. Though it may seem an odd choice, Haruka's powers have not led her wrong. Despite his inability to see, her chosen protector's fighting skills become apparent when he draws a sword from his walking stick and takes out a corporation's thugs. Haruka knows she will always be pursued and begs the mystery swordsman to keep her safe..."until death do us part."
this was an interesting read for me, i really love reading about supernatural abilities and what not, and i definitely love manga, but i feel like this was lacking something. it is a really good manga and i would recommend it to people but i can't get over the fact that i feel as if the story did not live up to what i thought it would be. It let me down, but only slightly. i did really enjoy and will probably read it again, but it is not my favorite. it was enjoyable and easy to read. i look forward to reading more in this series and hopefully i will enjoy them more then this first one.
Je l’ai trouvé très long. Y a beaucoup de blablas et je n’avais pas la tête à lire un manga complexe. Les événements s’enchaînent. beaucoup de connexions contextuelle ne se sont pas faites et je suis incapable de dire si j’en suis là cause ou si c’est le scénario qui est bancal. Il y a tellement de personnages qu’ils m’ont tous laissée indifférente… Les dessins sont aussi sympathiques que dans le premier. Je me suis ennuyée sur les deux premiers tiers. J’avoue que j’attendais mieux de cette lecture qui est une déception. https://psylook.kimengumi.fr/2025/01/...
Bol aksiyon, kılıç estediği, üstün teknoloji, terörist kötü adamlar, birbiriyle çatışan düşüncelerdeki iyiler, zayıf ve narin bir genç kız, çılgın kör savaşçı, bilişim uzmanı şoför, [özellikle Serena'nın] "fan service" dövüş sahneleri... Hepsi birleşince "Ölüm Bizi Ayırana Dek" mangasının ikinci cildini oluşturuyor. Tabi sadece bu kadar değil. Ayrıca meselenin neden "ölüm ayırana dek" süreceğinin belli belirsiz bir gerekçesi de bu ciltte ilk kez dillendiriliyor. [Daha fazla yazarsam spoiler olacak. Ancak bu kadar yazabildim].
Perkembangan alur yg luar biasa cepat dan tetiba menjadi sarat aksi laga dan baku hantam, membuat saya harus meralat penilaian utk serial ini. Di jilid ini disampaikan alasan Hikari "memilih" Mamoru. Selanjutnya memunculkan tiga kelompok saling bertikai yg mau tau mau membuat Detektif Genda, polisi berinsting tajam utk terlibat dalam hubungan rumit Perusahaan Ex SOlid dan teroris dari Galboa. Selain itu, sekarang ada Sierra yg berpartisipasi dalam tim Igawa-Mamoru Mantap!!
The story is progressing very slowly, with a rich vocabulary, like the first volume I loved the actions scenes, all the characters are just so badass and fun to read about, I’m very curious about the following volumes.
(Fun fact : this volume was released the day of my birthday 🙂↕️)
The danger is starting to ramp up with more players coming in and some very disturbing weaponry being used. I am really enjoying this series so far and highly looking forward to the next instalment.
The story progressed slowly, hope the next one would be rich in story. This volume already packed with action scenes, hopefully the standard could be higher for the next volume
Protecting Haruka from ExSolid has placed Mamoru is dangerous situations. As he works with The Wall agents to stop the terrorist group, The Plunderers, his destructive nature as a swordsman attracts the attention of another violent group, Edge Turus.
Genda has started to pieces the puzzle of Haruka's abduction and certain events following up.
All those around Mamoru fear that he is too extreme even by their standards, and could possible endanger them. As Sierra asks her to part ways with Mamoru after this job, even inviting her to leave together. Haruka refuses saying that Sierra would regret leaving. Adding to it that she couldn't leave as she was to wed Mamoru in a distant future much to Sierra's and Igawa's shook.