What do you think?
Rate this book
Die Kunst, sich wertzuschätzen: Angst und Depression überwinden - Selbstsicherheit gewinnen
"Ich bin ein Versager!" oder "Das verdiene ich gar nicht!" - fast jeder kennt Denkmuster wie diese, die allzu oft das Selbstwertgefühl negativ beeinflussen. Sich selbst zu akzeptieren ist jedoch eine wesentliche Quelle von Zufriedenheit und Lebensglück. Wie kann man effektiv sein Selbstwertgefühl verbessern? Heinz-Peter Röhr zeigt, wie die von ihm entwickelte neue Methode der Selbstwertanalyse ermöglicht, innere negative Programmierungen zu verändern und emotionale Probleme aufzulösen. Ein Buch, das hilft, Selbstliebe zu entwickeln und zu einem gelingenden Leben zu finden.
197 pages, Paperback
First published September 5, 2013
10 people are currently reading
78 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 3 of 3 reviews
March 21, 2022
LESEEMPFEHLUNG | 4/5 ⭐️
Beendet: 16.03.2022 | Nr. 32
Ein hilfreiches Buch, das zu den Ursachen und der Heilung/Behandlung der häufigsten Persönlichkeitsstörungen sehr wertvolle Informationen liefert.
Wer sich schon viel mit frühkindlichen Prägungen beschäftigt hat, wird hier nicht viel Neues erfahren.
Den Schreibstil empfand ich als etwas holprig und leider nicht ganz flüssig, außerdem wiederholt sich Vieles.
Trotzdem eine Empfehlung. 🥰
Beendet: 16.03.2022 | Nr. 32
Ein hilfreiches Buch, das zu den Ursachen und der Heilung/Behandlung der häufigsten Persönlichkeitsstörungen sehr wertvolle Informationen liefert.
Wer sich schon viel mit frühkindlichen Prägungen beschäftigt hat, wird hier nicht viel Neues erfahren.
Den Schreibstil empfand ich als etwas holprig und leider nicht ganz flüssig, außerdem wiederholt sich Vieles.
Trotzdem eine Empfehlung. 🥰
August 4, 2025
Tato kniha byla mojí první od tohoto autora, kterého moje terapeutka označila za kapacitu v oboru. Za někoho, u koho se nemusím bát pavěd, které se v psychologické literatuře bohužel objevují až příliš často. A musím říct: nadchla mě.
Poměrně stručně, ale výstižně shrnuje problematiku zranění, která si lidé nesou z dětství, a popisuje, jak nás tyto šrámy formují po celý život. Autor nenabízí jen popis a vysvětlení, ale i možnou cestu ven ze začarovaných kruhů sebedestruktivního chování. Nutno říct, že stručně, ale poruchám chování se věnuje obsáhleji v jiných svých knihách. Nejprve předkládá základní myšlenky, na kterých staví celý text, a následně rozebírá různé osobnostní typy i způsoby, jak s nimi pracovat.
Kniha se dá číst lehce, jako zajímavé čtení plné informací. Od někoho, kdo považuje za pavědu psychologii samotnou i jako blábol. Ale dá se číst i velmi těžce. Zvláště pokud máte sklony k introspekci a sebezpytu. Sama kniha doporučuje číst ji s terapeutickým dohledem, a to právem. I já v ní našla paralely se svým vlastním životem a pomohla mi zpracovávat některá témata účinněji. Je však třeba zmínit, že autor je velmi otevřený a místy až brutálně upřímný v popisech prognóz a osobností, které popisuje. Přesto si mě získal svou schopností porozumět tomu, co se děje uvnitř jeho pacientů. Připouští, že relaps je normální. Že pocit selhání je normální. A že přestat si ubližovat není jednoduché, protože ony destruktivní programy jsou hluboce zakořeněné a staly se součástí nás samotných. Jejich ztráta znamená, že ztrácíme část vlastní identity. Autor nezlehčuje, že jeho rady mohou znít jako prosté „tak si prostě přestaň ubližovat“, což samo o sobě může být frustrující. To to celou dobu bylo tak snadné? Ale právě tím, že to sám reflektuje, si získal mou důvěru. Cítila jsem, že mi opravdu rozumí. A přestat si ubližovat podle programů, které v sobě máme desetiletí, samozřejmě až tak snadné není.
Měla bych však poznámku k tomuto českému vydání. Překlad je místy kostrbatý, na několika místech vypadlo ze souvětí i sloveso. Také volba některých výrazů pro psychické stavy působí zvláštně. Nedokážu posoudit, zda je to odborným jazykem nebo samotným překladem, ale místy mě to rušilo. Autor se často odkazuje na pohádky bratří Grimmů, které však českému čtenáři nemusejí být tak důvěrně známé jako čtenářům v německém nebo anglosaském prostředí. Vzhledem k tomu, že tyto pohádky hrají v textu důležitou metaforickou roli, považovala bych za užitečné jejich krátké převyprávění v poznámce pod čarou nebo v dodatku.
Poměrně stručně, ale výstižně shrnuje problematiku zranění, která si lidé nesou z dětství, a popisuje, jak nás tyto šrámy formují po celý život. Autor nenabízí jen popis a vysvětlení, ale i možnou cestu ven ze začarovaných kruhů sebedestruktivního chování. Nutno říct, že stručně, ale poruchám chování se věnuje obsáhleji v jiných svých knihách. Nejprve předkládá základní myšlenky, na kterých staví celý text, a následně rozebírá různé osobnostní typy i způsoby, jak s nimi pracovat.
Kniha se dá číst lehce, jako zajímavé čtení plné informací. Od někoho, kdo považuje za pavědu psychologii samotnou i jako blábol. Ale dá se číst i velmi těžce. Zvláště pokud máte sklony k introspekci a sebezpytu. Sama kniha doporučuje číst ji s terapeutickým dohledem, a to právem. I já v ní našla paralely se svým vlastním životem a pomohla mi zpracovávat některá témata účinněji. Je však třeba zmínit, že autor je velmi otevřený a místy až brutálně upřímný v popisech prognóz a osobností, které popisuje. Přesto si mě získal svou schopností porozumět tomu, co se děje uvnitř jeho pacientů. Připouští, že relaps je normální. Že pocit selhání je normální. A že přestat si ubližovat není jednoduché, protože ony destruktivní programy jsou hluboce zakořeněné a staly se součástí nás samotných. Jejich ztráta znamená, že ztrácíme část vlastní identity. Autor nezlehčuje, že jeho rady mohou znít jako prosté „tak si prostě přestaň ubližovat“, což samo o sobě může být frustrující. To to celou dobu bylo tak snadné? Ale právě tím, že to sám reflektuje, si získal mou důvěru. Cítila jsem, že mi opravdu rozumí. A přestat si ubližovat podle programů, které v sobě máme desetiletí, samozřejmě až tak snadné není.
Měla bych však poznámku k tomuto českému vydání. Překlad je místy kostrbatý, na několika místech vypadlo ze souvětí i sloveso. Také volba některých výrazů pro psychické stavy působí zvláštně. Nedokážu posoudit, zda je to odborným jazykem nebo samotným překladem, ale místy mě to rušilo. Autor se často odkazuje na pohádky bratří Grimmů, které však českému čtenáři nemusejí být tak důvěrně známé jako čtenářům v německém nebo anglosaském prostředí. Vzhledem k tomu, že tyto pohádky hrají v textu důležitou metaforickou roli, považovala bych za užitečné jejich krátké převyprávění v poznámce pod čarou nebo v dodatku.
March 6, 2023
Kniha v podstatě shrnuje, co je napsáno v jednotlivých autorových publikacích věnujících se jednotlivým osobnostním typům (závislá, narcistní, hysterická osobnost). Nicméně v tom je právě cenná, že je vše pohromadě a je možné vidět souvislosti, podobnosti a rozdíly.
Líbí se mi doporučení, že lidé mají nárok na své pocity, zvláště smutek, vztek, radost. Že se nemají vyhýbat konfliktům (konflikt je příležitost k růstu), mají dávat pozor na své potřeby, zároveň mají brát požadavky ostatních za stejně důležité jako ty jejich (to zvláště hysterické osobnosti). Mají si opakovat, že vyhovují vždy, mají svou cennu, jsou (rovno) cenní.
Líbí se mi doporučení, že lidé mají nárok na své pocity, zvláště smutek, vztek, radost. Že se nemají vyhýbat konfliktům (konflikt je příležitost k růstu), mají dávat pozor na své potřeby, zároveň mají brát požadavky ostatních za stejně důležité jako ty jejich (to zvláště hysterické osobnosti). Mají si opakovat, že vyhovují vždy, mají svou cennu, jsou (rovno) cenní.
Displaying 1 - 3 of 3 reviews