Průvodce po moderní pražské architektuře první poloviny 20. století zachycuje slovem a obrazem kolem dvou set staveb, nejen těch nejvýznamnějších, jako jsou Obecní dům, dům U Černé Matky Boží nebo Veletržní palác, ale i čistě užitných, které se ve svém úhrnu významně podílejí na moderní tváři města a jeho atmosféře. Průvodce je rozdělen do šesti kapitol podle historických pražských čtvrtí (Staré a Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov a Vyšehrad) a zahrnuje rovněž mapky s vyznačenými objekty a medailony nejvýznamnějších tvůrců. V budoucnu na něj naváže druhý díl, který představí nejvýznamnější objekty z tohoto období v dalších pražských čtvrtích.
Zdeněk Lukeš je architekt, historik architektury a pedagog. Narodil se ve výtvarnické rodině v Praze v roce 1954. vystudoval architekturu na ČVUT a pak pracoval v archivu architektury Národního technického muzea. Od roku 1990 je památkovým expertem Kanceláře prezidenta republiky. Podílel se na revitalizaci areálu Pražského hradu. Pedagogicky působí na VŠUP, fakultě architektury technické univerzity Liberec, kde byl v letech 2000-2003 děkanem, nyní učí na New York University Prague. Je autorem a spoluautorem řady knih, článků a výstav o architektuře 20. století, v nichž se zabývá osobnostmi jako byli Jože Plečnik, Josef Gočár, Emil Králíček a další, tvorbou německy hovořících architektů v Praze, secesní, kubistickou a funkcionalistickou architekturou a problematikou devastace památek.
Spolupracuje také s Českou televizí, Českým rozhlasem nebo BBC. Přednášel v USA, Japonsku, ve Francii, Velké Británii, v Portugalsku a dalších zemích. Od poloviny devadesátých let píše do Lidových novin, od září 2009 publikuje články o moderní architektuře v sobotní příloze LN.
Mám rád medzivojnovú architektúru - pompézne talianske novecento, elegantný a praktický funkcionalizmus, ale aj všelijaké lokálne slohy ako je český kubizmus. Aj v Bratislave máme príklady perfektne zvládnutých budov, ale oproti Prahe sme žiaľ len tretia liga.
Trošku to zidealizujem, ale v českej metropole sa veľmi skoro začali pozerať na mesto ako celok, začali výstavbu v jednotlivých štvrtiach plánovať a regulovať. Vypisovali sa súťaže, vypĺňali sa prieluky, kompletizovali sa bloky. Búrali, čo malo byť búrané a chránili, čo malo byť chránené. Neviem si predstaviť, že by tam v centre dopustili existenciu ulice ako je Obchodná :)