Co je advokacie? Tři slova: podvod, poslušnost, přetvářka! Podvod na klientovi, kterýmu musíš umět nakukat, jaké že máš schopnosti a známé. Poslušnost soudci, kterého posloucháš bez mrknutí oka, a přetvářka před publikem, který musí uvěřit, že spravedlnosti je v každém případě učiněno zadost. Pak ztišil hlas a dodal, že právník má ve skutečnosti jediný cíl: vydělat prachy!
Jakkoli by se z anotace či textů, které o tom najdete online, mohlo zdát, že je to zajímavé snad jedině tím, jak moc si na to "klekla" čínská cenzura, tak opak je pravdou. Ano, nastavují se zde nekompromisní zrcadla čínské společnosti (odehrává se to o cca dekádu zpět); a to rovnou zrcadla o velikosti pasující do největších vesmírných dalekohledů. Je to o korupci, o důsledcích z ekonomického růstu, o přetvářce státu versus každodenního života... S ohledem na to o čem to je a jak je to napsáno, tak bych až podezříval cenzuru z liknavosti, stěží si představit verzi této knihy, kde by zůstala netknutá jediná věta.
A přesto neméně zajímavý je i rozměr "žánrový" (dle doslovu postmoderní noir styl). Je to o naprosté všech skrupulí zbavené echt svini, která ve světě plném jiných echt sviní, intrikuje, podplácí, zrazuje, defrauduje, ochcává, no co vám přijde na mysl, to dělá. Advokáti, soudci, policie, prostitutky, televizní hlasatelky, manželky, sekretářky, studenti, budhističtí mnichové, stánkaři, galérka, všichni myslí jen na to, jak si přijít na nějaký ten jedník bez ohledu na způsob. Spravedlnosti je učiněno zadost dle jednoduchého principu "silnější, politicky lépe skamarádíčkovaný a finančně zajištěnější pes mrdá" a kdo "neochcává bližního svého, musí být tupec n-tou".
Kdo má více známostí a pák, ten vyhrává soudní spory i pořádné prachy, ale nesmí zapomínat pouštět chlup i ostatním, protože ti si jinak brousí zuby na jeho místo a příště by ho podržet nemuseli. A samozřejmě to celé je třeba činit s udržením fasády jednotné vždy spravedlivé společnosti, kde se jakákoli korupce nemilosrdně trestá; respektive žádná vůbec neexistuje. Vypadá to až přepáleně, ale není. Naopak, autor jde do takových detailů "jak to chodí v praxi", že to je jak investigativní reportáž na steroidech.
Má to totiž i neskutečné tempo; advokát Wej Da řeší vždy několik kauz zároveň a přitom intrikuje a chystá pasti v dalších tuctech soukromých záležitostech, že v jedné kapitole se toho uděje více než ve většině knih podobného ražení.
Dále sympaticky zarazí, že jak mnohá díla čínské literatury příliš neřeší postavy jako živoucí jednotlivce nad rámec jednorozměrné idee/názoru, který představují, tak tady naopak ty postavy jsou živoucí a propracované. Nikdo není prvoplánově proradný, všichni k tomu mají důvod i cestu, po které ke své zkaženosti došli. U většiny to bylo rozčarování, kdy přišli z venkova do velkoměst budovat lepší společnost a všeobecné blaho, ale záhy vystřízlivěli a než po sobě nechat šlapat, tak se rozhodli přidat se k těm co šlapou po ostatních.
Ve výsledku je jedno, zda na to budete koukat jako na společenský román a kritiku Číny, zda se od toho odprostíte a vezmete to čistě jen jako převážně amorální cynicky pragmatickou verzi "čínského advokátního House of Cards v nejlepších sezónách" či zda to vezmete jako nerozdělitelný jing a jang, kdy jedno nemůže být bez druhého a naopak.
PS: Český překlad je oceněníhodný, jakkoli chvíli trvá zvyknout si na specifičnost, kdy přezdívky a hantýrka jsou ryze české; tedy jak převzaté od žižkovské galérky.