What do you think?
Rate this book
Slovodějky
Amáliina otce, nejvyššího slovodějce, popravili za kolaboraci s nepřítelem. Podědila jeho moc a s ní spojené povinnosti. Pod přísným dohledem představenstva města a nové starostky musí pracovat pro ty, kteří jejího otce nechali pověsit, aby očistila rodinné jméno. Vůbec jí nepomáhá, když se k tomu všemu potýká s klavíristou Arturem, který do města přináší svěží vítr v podobě nové hudby i svůj neodolatelný šarm. Amálie ale není jedinou ženou, u níž se projevila kouzelná moc. Město se mění. Ne každému se to bude líbit…
- GenresFantasy
312 pages, Paperback
Published January 1, 2023
2 people are currently reading
58 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 22 of 22 reviews
October 26, 2023
4 - 4,5 ⭐
Tahle knížka mě bavila, líbila se mi. Čtenářsky mi to obsahem hrálo do noty. Všeobecně mám ráda vtipné postavy (chrlič), mám ráda rázné stařenky, domy co mají svou vlastní náturu. Líbil se mi ten feminismus a myšlenka, že ve vědomostech je moc a slova mají moc, což jsem jako člověk, co napsal o feminismu a síle slov celou diplomku, musela prostě naplno schvalovat 🔥❤️. Taky mám ráda atmošku 20.let minulého století takže Gigi mě zaujala, jelikož z ní šla taková ta “flapper girl” energie. Pokud jde o Artura Zlatého, tak na seznam mých top boyfriendů se nedostal, ale byl to fajn hrdina 😁😄.
Ačkoliv mi kniha nabídla mnoho prvků, které mám ráda, něco v ní mi stále chybělo na to, dát 5 hvězdiček. Jak jsem psala, čtení jsem si užívala, ale určitých věcech by rozhodně šlo a neuškodilo jít více do hloubky. Jsou tam prvky, které mám ráda, ale posedlosti mi tam něco trochu chybělo... asi právě v té romanci na kterou jsem se ve finále tolik nesoustředila (bylo to takový poklidný, asi prostě bych tam potřebovala cítit víc emocí… víc nervů 🤣😅, víc mě zajímalo to kolem než oni dva jako pár nebo Artur jako love interest), nebo hlubšího vysvětlení původu tajemné entity, nebo větší rozvinutí světa mimo město - více informací o celém světě, jména zemí, co se nachází za hranicemi města a tak dále - abychom dostali takový ten bigger picture. Brala jsem to tak, že je to takový ten užší záběr na jedno konkrétní místo a má to vlastně svůj důvod, ale brala bych pokračování, které se zaměří na svět venku, objasní více tu válku za hradbami (co, kdo, proč, jak…) 😄 páč si kladu nějaké ty otázky.
Pokud jde o oblíbené postavy, tak jich mám víc, ale potřebovala bych o nich i zároveň i víc vědět... oblíbila sem si Amálii, její babičku, knihovníka Bedřicha.... jak už jsem říkala, Artur byl fajn, ale na naprosté zamilování bych ho asi potřebovala poznat o něco víc. No a Huga… toho si snad musí zamilovat každý kdo kdy hltal sérii Drahokamy! ❤️❤️❤️ Ohromně mě bavil a chtěla bych s ním nějaký bonusový feel good příběh.
Pokud by šlo o to k čemu knihu připodobnit, mohla bych Slovodějky přirovnat k několika jiným knihám, tak si vybavuju pár příběhů kde buď knihy ožívaly nebo tam byly “dveře” do knih a také ty, které se odehrávají v knihovnách. Myslela jsem u čtení třeba na knihovnu z Kouzel rodu Thornů (byť ta je nádechem středověká a nejde o počátek 20. století a taky o něco více akční), na Hotel Magnifique, kde se v hotelu mění chodby a pokoje (plus je tam téma rodiny a ochrany rodinných vazeb, tajemného mladík a atmoška z přelomu 19. a 20. století), na k-drama Hotel del Luna s dalším magickým hotelem a místnostmi, dále na domy ze Dvora stříbrných plamenů a Času čarodějnic. Mimo to jsem si vzpomněla na knihu Nezkrotná magie, kde zkoumali nějaký text s magií a používali alchymii k tomu aby očarovali předměty. Například, aby deka zůstala stále vyhřátá nebo se v kalhotách nedělaly díry a tak podobně. A měli tam auto, telefon a vlak… prostě to mělo podobné historické vibes 😄.
Celkově bych Slovodějky viděla jako komornější YA fantasy s historickým nádechem (historická fantasy ne-e, protože na to se to neodehrává v naší realitě a ve skutečných historických kulisách), magickou knihovnou, špetkou romance, přídělem feminismu a mysteriózní zápletkou, jelikož se snažíte přijít na to, co se před mnoha lety stalo a proč popravili hrdinčina otce. Jde spíše o poklidnější knihu než příběh plný akčních scén. Byla to spíš víc pohoda než nervy, ale čistě feel good to taky není 😁.
SPOILER - SPOILER - SPOILER:
Tahle knížka mě bavila, líbila se mi. Čtenářsky mi to obsahem hrálo do noty. Všeobecně mám ráda vtipné postavy (chrlič), mám ráda rázné stařenky, domy co mají svou vlastní náturu. Líbil se mi ten feminismus a myšlenka, že ve vědomostech je moc a slova mají moc, což jsem jako člověk, co napsal o feminismu a síle slov celou diplomku, musela prostě naplno schvalovat 🔥❤️. Taky mám ráda atmošku 20.let minulého století takže Gigi mě zaujala, jelikož z ní šla taková ta “flapper girl” energie. Pokud jde o Artura Zlatého, tak na seznam mých top boyfriendů se nedostal, ale byl to fajn hrdina 😁😄.
Ačkoliv mi kniha nabídla mnoho prvků, které mám ráda, něco v ní mi stále chybělo na to, dát 5 hvězdiček. Jak jsem psala, čtení jsem si užívala, ale určitých věcech by rozhodně šlo a neuškodilo jít více do hloubky. Jsou tam prvky, které mám ráda, ale posedlosti mi tam něco trochu chybělo... asi právě v té romanci na kterou jsem se ve finále tolik nesoustředila (bylo to takový poklidný, asi prostě bych tam potřebovala cítit víc emocí… víc nervů 🤣😅, víc mě zajímalo to kolem než oni dva jako pár nebo Artur jako love interest), nebo hlubšího vysvětlení původu tajemné entity, nebo větší rozvinutí světa mimo město - více informací o celém světě, jména zemí, co se nachází za hranicemi města a tak dále - abychom dostali takový ten bigger picture. Brala jsem to tak, že je to takový ten užší záběr na jedno konkrétní místo a má to vlastně svůj důvod, ale brala bych pokračování, které se zaměří na svět venku, objasní více tu válku za hradbami (co, kdo, proč, jak…) 😄 páč si kladu nějaké ty otázky.
Pokud jde o oblíbené postavy, tak jich mám víc, ale potřebovala bych o nich i zároveň i víc vědět... oblíbila sem si Amálii, její babičku, knihovníka Bedřicha.... jak už jsem říkala, Artur byl fajn, ale na naprosté zamilování bych ho asi potřebovala poznat o něco víc. No a Huga… toho si snad musí zamilovat každý kdo kdy hltal sérii Drahokamy! ❤️❤️❤️ Ohromně mě bavil a chtěla bych s ním nějaký bonusový feel good příběh.
Pokud by šlo o to k čemu knihu připodobnit, mohla bych Slovodějky přirovnat k několika jiným knihám, tak si vybavuju pár příběhů kde buď knihy ožívaly nebo tam byly “dveře” do knih a také ty, které se odehrávají v knihovnách. Myslela jsem u čtení třeba na knihovnu z Kouzel rodu Thornů (byť ta je nádechem středověká a nejde o počátek 20. století a taky o něco více akční), na Hotel Magnifique, kde se v hotelu mění chodby a pokoje (plus je tam téma rodiny a ochrany rodinných vazeb, tajemného mladík a atmoška z přelomu 19. a 20. století), na k-drama Hotel del Luna s dalším magickým hotelem a místnostmi, dále na domy ze Dvora stříbrných plamenů a Času čarodějnic. Mimo to jsem si vzpomněla na knihu Nezkrotná magie, kde zkoumali nějaký text s magií a používali alchymii k tomu aby očarovali předměty. Například, aby deka zůstala stále vyhřátá nebo se v kalhotách nedělaly díry a tak podobně. A měli tam auto, telefon a vlak… prostě to mělo podobné historické vibes 😄.
Celkově bych Slovodějky viděla jako komornější YA fantasy s historickým nádechem (historická fantasy ne-e, protože na to se to neodehrává v naší realitě a ve skutečných historických kulisách), magickou knihovnou, špetkou romance, přídělem feminismu a mysteriózní zápletkou, jelikož se snažíte přijít na to, co se před mnoha lety stalo a proč popravili hrdinčina otce. Jde spíše o poklidnější knihu než příběh plný akčních scén. Byla to spíš víc pohoda než nervy, ale čistě feel good to taky není 😁.
SPOILER - SPOILER - SPOILER:
November 25, 2023
Nejvyšší slovodějec byl popraven a jeho moc přešla na dceru. Amálie nevěří, že by byl její otec schopen činu, který se trestá smrtí, proto se pouští do hledání odpovědí, a k tomu se jí do života připlete okouzlující klavírista Artur.
Amálie pracuje v knihovně, která si dělá, co chce. Není radno ji pokoušet, protože když si něco usmyslí, už byste se nikdy nemuseli dostat ven. Jako knihomola mě tohle místo naprosto učarovalo.
Postav tu není úplně málo, takže je velká pravděpodobnost, že si čtenář minimálně jednu oblíbí. Nejlepší z nich je rozhodně chrlič Hugo. Scény s ním jsou naprosto skvělé. Nesmím zapomenout ani na Bedřicha nebo svéráznou babičku hlavní hrdinky.
Na konci této ya fantasy jsem v hlavě stále měla více otázek než odpovědí, což je strašná škoda. Spoustu věcí (a nejen o světě za hradbami) si čtenář musí domyslet, protože se je v příběhu nedozví.
Autorčinu předchozí knihu jsem nečetla, takže nemám srovnání, ale mně se Slovodějky četly strašně dobře. Nikam se nespěchalo, vše tak krásně a pozvolna plynulo, a přesně tak mi to i vyhovovalo. Ráda jsem si od příběhu nabitých akcemi odpočinula.
#spoluprace @a.adrianet.h
Amálie pracuje v knihovně, která si dělá, co chce. Není radno ji pokoušet, protože když si něco usmyslí, už byste se nikdy nemuseli dostat ven. Jako knihomola mě tohle místo naprosto učarovalo.
Postav tu není úplně málo, takže je velká pravděpodobnost, že si čtenář minimálně jednu oblíbí. Nejlepší z nich je rozhodně chrlič Hugo. Scény s ním jsou naprosto skvělé. Nesmím zapomenout ani na Bedřicha nebo svéráznou babičku hlavní hrdinky.
Na konci této ya fantasy jsem v hlavě stále měla více otázek než odpovědí, což je strašná škoda. Spoustu věcí (a nejen o světě za hradbami) si čtenář musí domyslet, protože se je v příběhu nedozví.
Autorčinu předchozí knihu jsem nečetla, takže nemám srovnání, ale mně se Slovodějky četly strašně dobře. Nikam se nespěchalo, vše tak krásně a pozvolna plynulo, a přesně tak mi to i vyhovovalo. Ráda jsem si od příběhu nabitých akcemi odpočinula.
#spoluprace @a.adrianet.h
February 7, 2025
Opravdu cosy čtení pro lidi, kteří mají rádi knihy, prostředí knihoven a začátek 20. století. Autorka vcelku dobře pracuje s humorem a většina postav je opravdu povedená. Popis některých scén byl místy trochu matoucí, ale četlo se to opravdu příjemně.
Nakonec to vlastně bylo i dosti feministické čtení a pro YA čtenářky to vnímám jako dobrý vstup do problematiky nebo uvědomění si některých status quo. LGBTQ+ tematiku jsem v knize vůbec nečekala, ale autorce se ji tam docela vkusně podařilo vepsat.
Vytýkám ale spoustu chyb a chybějících slov, stejně jako náhodnou záměnu jména jedné z postav. Příště by to chtělo důslednější korekturu.
Nakonec to vlastně bylo i dosti feministické čtení a pro YA čtenářky to vnímám jako dobrý vstup do problematiky nebo uvědomění si některých status quo. LGBTQ+ tematiku jsem v knize vůbec nečekala, ale autorce se ji tam docela vkusně podařilo vepsat.
Vytýkám ale spoustu chyb a chybějících slov, stejně jako náhodnou záměnu jména jedné z postav. Příště by to chtělo důslednější korekturu.
October 3, 2024
3,75⭐️
Read
September 30, 2023"Společnost, která se bojí vědění, se bojí vlastního úsudku."
Slovodějky vznikly náhle a bez varování. Nikdy jsem nezažila, aby některý z mých příběhů si tak nekompromisně podmanil celé mé vědomí a já na několik měsíců v podstatě přestala existovat. Bylo to intenzivní, bolestivé a občas jsem se nemohla dočkat, až padne poslední věta a já budu mít v hlavě zase něco jiného než drzého chrliče, co mi kecá do života.
Kniha vznikla na přání mé redaktorky Adél s tím, že když pracuji v knihovně, mohla bych napsat fantasy, co se v ní odehrává. S trochou romantiky a s přetřásajícími se ženskými právy, protože ví, že mě obojí v příbězích baví.
Takže až budete číst o tom, jak se knihovna zase přestavěla, buďte si jistí, že jsem během scén taky vymýšlela, kam dám nové regály a že nám v práci dochází místo.
A až budete u toho, že se na podstavci kouzlem objevuje pravidelně várka nových knih, můžete mezi řádky vycítit mou upřímnou radost, s jakou každé druhé pondělí zařazuji novinky u nás (je to jako radost z nově koupených knížek, takže dost ušetřím).
Slovodějky se také odehrávají v jednom z mých nejoblíbenější období v roce - během babího léta. V prvním zlatavém listí vidím stejnou něhu, jako v architektuře z přelomu devatenáctého a dvacátého století, kterou jsem byla při jejich psaní obklopená.
Mají pro mě podobnou atmosféru jako Howl´s moving castle, ale myslím si, že tenhle pocit je veskrze můj niterní, jak jsem se při psaní cítila a do knihy se nepromítl. Snažila jsem se ale zachytit určitou idealistickou malebnost, pod jejímž povrchem bublá cosi znepokojivého a zdaleka ne tak líbivého. Snad se mi to podařilo.
Zcela určitě se ale podařilo do příběhu nechat prosáknout mou fascinaci 20. léty a kabarety, díky čemuž se zhmotnila šarmantní Gigi. Kéž bych byla aspoň z poloviny cool jako ona.
P.S.: Všichni asi budete mít nejraději Huga, ale za mě osobně to vyhrává Anastázie Radová.
Slovodějky vznikly náhle a bez varování. Nikdy jsem nezažila, aby některý z mých příběhů si tak nekompromisně podmanil celé mé vědomí a já na několik měsíců v podstatě přestala existovat. Bylo to intenzivní, bolestivé a občas jsem se nemohla dočkat, až padne poslední věta a já budu mít v hlavě zase něco jiného než drzého chrliče, co mi kecá do života.
Kniha vznikla na přání mé redaktorky Adél s tím, že když pracuji v knihovně, mohla bych napsat fantasy, co se v ní odehrává. S trochou romantiky a s přetřásajícími se ženskými právy, protože ví, že mě obojí v příbězích baví.
Takže až budete číst o tom, jak se knihovna zase přestavěla, buďte si jistí, že jsem během scén taky vymýšlela, kam dám nové regály a že nám v práci dochází místo.
A až budete u toho, že se na podstavci kouzlem objevuje pravidelně várka nových knih, můžete mezi řádky vycítit mou upřímnou radost, s jakou každé druhé pondělí zařazuji novinky u nás (je to jako radost z nově koupených knížek, takže dost ušetřím).
Slovodějky se také odehrávají v jednom z mých nejoblíbenější období v roce - během babího léta. V prvním zlatavém listí vidím stejnou něhu, jako v architektuře z přelomu devatenáctého a dvacátého století, kterou jsem byla při jejich psaní obklopená.
Mají pro mě podobnou atmosféru jako Howl´s moving castle, ale myslím si, že tenhle pocit je veskrze můj niterní, jak jsem se při psaní cítila a do knihy se nepromítl. Snažila jsem se ale zachytit určitou idealistickou malebnost, pod jejímž povrchem bublá cosi znepokojivého a zdaleka ne tak líbivého. Snad se mi to podařilo.
Zcela určitě se ale podařilo do příběhu nechat prosáknout mou fascinaci 20. léty a kabarety, díky čemuž se zhmotnila šarmantní Gigi. Kéž bych byla aspoň z poloviny cool jako ona.
P.S.: Všichni asi budete mít nejraději Huga, ale za mě osobně to vyhrává Anastázie Radová.
December 25, 2023
„Doufám, že umíš lítat, kamaráde, protože odtud možná budeme potřebovat rychle vypadnout," zasmál se Artur a nervózně prohrábl vlasy.
„Neumim."
„A más nějakou superschopnost?"
„Dřepět a bejt hezkej."
Nenuceně vtipná kniha propletena vážnějšími tématy odehrávající se ve světě podivuhodné magie. Přesně to, co jsem pro přežití svátků potřebovala.
Knihu jsem si koupila bez pořádného pátrání, šla jsem pouze po jméně autorky, ani anotaci jsem nečetla, a byla jsem velmi příjemně překvapena, když se stránky začaly otáčet jakoby samy a slova na papíře se najednou proměnila v obrazy mé představivosti, pocity.
Když se pokusím shrnout mé myšlenky ohledně knihy; byla fakt SUPER. Ze začátku jsem si moc nebyla jistá, jestli je to čtení pro mě, ale nestačilo ani 50 stránek a mě nebylo schopnou od knihy odtrhnout.
„Neumim."
„A más nějakou superschopnost?"
„Dřepět a bejt hezkej."
Nenuceně vtipná kniha propletena vážnějšími tématy odehrávající se ve světě podivuhodné magie. Přesně to, co jsem pro přežití svátků potřebovala.
Knihu jsem si koupila bez pořádného pátrání, šla jsem pouze po jméně autorky, ani anotaci jsem nečetla, a byla jsem velmi příjemně překvapena, když se stránky začaly otáčet jakoby samy a slova na papíře se najednou proměnila v obrazy mé představivosti, pocity.
Když se pokusím shrnout mé myšlenky ohledně knihy; byla fakt SUPER. Ze začátku jsem si moc nebyla jistá, jestli je to čtení pro mě, ale nestačilo ani 50 stránek a mě nebylo schopnou od knihy odtrhnout.
October 5, 2024
Jsem velmi ráda, že u nás vznikají i takhle jedinečná díla a byla bych moc ráda kdyby si tuto knihu mohl přečíst každý. Má velmi originální příběh a jeho poenta byla krásná a bohužel pravdivá. Amálie a Artur jsou zlatíčka <33.
February 21, 2024
Takhle něhou nabitý příběh se mi do ruky dostal poprvé a přesto v něm nechybělo napětí, vášeň a především důmyslně vytvořený svět plný magie. Magie poháněnou slovy.
Nadšená jsem byla především z toho jakým způsobem je kniha napsaná. Tohle knihy překládané z cizích jazyků ztrácí. Čeština je nádherný jazyk a v rukách talentovaného autora může doslova rozkvést. Takový pocit jsem měla při čtení Slovodějek, kde jsem si vyloženě užívala košatost jazyka a neotřelá přirovnání, která nádherně doladila atmosféru a přesto nevyčnívala ani netahala za uši. Naopak text plynule a přitom chytlavě odvyprávěl krásný příběh Slovodějek.
Hlavní hrdinka Amálie tvrdě pracuje v kouzelné knihovně, aby očistila jméno své rodiny po popravě otce označeného za zrádce. Pátrá po jeho pracovně a doufá, že v ní najde nápovědu. Mezitím musí dokazovat, že je jakožto žena vůbec schopná magii slov ovládat. Její zaneprázdněnou a soustředěnou mysl ovšem rozvíří pohledný Artur. Cizinec, který se kolem ní i knihovny podezřele motá a motá i Amálčinu hlavu.
V průběhu čtení jsem byla zvědavá na celou řadu věcí, na které jsem s pocitem zadostiučinění dostala i odpovědi. - Proč byl skutečně popraven Amáliin otec? Je starostka Radová záporná, nebo kladná postava? Proč knihovna neustále mění svou podobu? Je Artur Zlatý darebák, nebo má s Amálií čisté úmysly? Dostane chrlič Hugo formuli, která ho ochrání před holubím trusem?
Děkuji za tento příběh. Mezi vším tím temným fantasy, které obvykle vyhledávám, mi dopřál až opojný klid :)
Nadšená jsem byla především z toho jakým způsobem je kniha napsaná. Tohle knihy překládané z cizích jazyků ztrácí. Čeština je nádherný jazyk a v rukách talentovaného autora může doslova rozkvést. Takový pocit jsem měla při čtení Slovodějek, kde jsem si vyloženě užívala košatost jazyka a neotřelá přirovnání, která nádherně doladila atmosféru a přesto nevyčnívala ani netahala za uši. Naopak text plynule a přitom chytlavě odvyprávěl krásný příběh Slovodějek.
Hlavní hrdinka Amálie tvrdě pracuje v kouzelné knihovně, aby očistila jméno své rodiny po popravě otce označeného za zrádce. Pátrá po jeho pracovně a doufá, že v ní najde nápovědu. Mezitím musí dokazovat, že je jakožto žena vůbec schopná magii slov ovládat. Její zaneprázdněnou a soustředěnou mysl ovšem rozvíří pohledný Artur. Cizinec, který se kolem ní i knihovny podezřele motá a motá i Amálčinu hlavu.
V průběhu čtení jsem byla zvědavá na celou řadu věcí, na které jsem s pocitem zadostiučinění dostala i odpovědi. - Proč byl skutečně popraven Amáliin otec? Je starostka Radová záporná, nebo kladná postava? Proč knihovna neustále mění svou podobu? Je Artur Zlatý darebák, nebo má s Amálií čisté úmysly? Dostane chrlič Hugo formuli, která ho ochrání před holubím trusem?
Děkuji za tento příběh. Mezi vším tím temným fantasy, které obvykle vyhledávám, mi dopřál až opojný klid :)
October 9, 2024
Smekám za:
- nápad a zápletku
- naprosto originálně a zajímavě vymyšlený svět a magický systém
- kouzelnou knihovnu, co si nenechá nic líbit
- babičku, Huga a jejich vtípky
- hlavní hrdinku, co používá mozek
- jazyk, výběr slov a sílu v nich
- atmosféru, která dýchá z každé strany
Hvězdičku ubírám za pro mě naprosto zmatečný konec, celá akční scéna mi vůbec nesedla do celkového tempa a tónu knihy.
Tohle jsem si ale strašně moc užila, bavilo mě to celé, děj se rozběhne hned a běžet nepřestane. Amálie je moc dobře napsaná hrdinka a ostatní jí zdatně sekundovali (předvším Rosalie, Gigi, babička a Hugo). Celkově ten svět a nápad je úplná pecka. Jsem nadšená, fakt.
- nápad a zápletku
- naprosto originálně a zajímavě vymyšlený svět a magický systém
- kouzelnou knihovnu, co si nenechá nic líbit
- babičku, Huga a jejich vtípky
- hlavní hrdinku, co používá mozek
- jazyk, výběr slov a sílu v nich
- atmosféru, která dýchá z každé strany
Hvězdičku ubírám za pro mě naprosto zmatečný konec, celá akční scéna mi vůbec nesedla do celkového tempa a tónu knihy.
Tohle jsem si ale strašně moc užila, bavilo mě to celé, děj se rozběhne hned a běžet nepřestane. Amálie je moc dobře napsaná hrdinka a ostatní jí zdatně sekundovali (předvším Rosalie, Gigi, babička a Hugo). Celkově ten svět a nápad je úplná pecka. Jsem nadšená, fakt.
July 9, 2024
Hele jo, tohle bylo vlastne strasne fajn cteni. Nekterym se to bude cist spatne kvuli urcitym tematum, ale pokud s tim ma nekdo problem, tak by se asi mel nad sebou zamyslet :D kazdopadne pribeh to melo, love story taky a postavy byly taky dobre napsany. Za me solidni ctyri hvezdicky :)
March 5, 2024
Je to moje první kniha od této české autorky a jsem ráda, že jsem se tak díky soutěži k takové skvělé knize dostala.
Moc se mi líbil vymyšlený svět autorky, město, kde mohli lidé kouzlit pomocí slov, knihovna si dělala, co chtěla, to vše podle mě dávalo smysl a bylo to obdivuhodné. Nechci spoilerovat, jinak bych se nad městem a tím vším rozplývala. Nejraději bych se v tomto světě pohybovala. A kéž by knižně ještě déle (přála bych si pokračování)
Chválím autorčin styl psaní. Z jejích textů lze cítit láska k písmenkům. Líbily se mi metafory, které používala, poněvadž bohužel skoro nikde je v knihách nevidím. Tím jsem byla potěšena. Popisy prostředí mě uchvacovaly.
V knize najdeme spoustu moudrých vět, poučení. Například to, že slova mají moc a mohou ubližovat i pohladit. Přesně to mám v knížkách ráda; když mi mimo příběh nabídnou i ponaučení.
Co se týče postav, tak ty působily naprosto věrohodně. Úplně všechny. Hlavní hrdinka Amálie mě výjimečně nerozčilovala, jako hlavní ženské postavy v jiných knihách. Artur byl konečně mužská postava, která působila realisticky. V jiných knížkách si říkám, jak skvělý kluk je, ale nepůsobí reálně. Zato Artur? Ten je úžasný a vím, že takoví muži existují. Babička se mi moc líbila, její humor, ráznost, veselost. Rozálie, sestra Amálie, byla něžná a láskyplná, jemná žena, ale ne ufňukaná. Dvojčata super. Bedřicha, staršího muže, který spolu s Máli pracoval v knihovně, jsem měla moc ráda. Gigi byla vítr, blázen! A potom moje, po Arturovi, druhá nejoblíbenější postava Hugo! Hugo byl chrlič z kamene, jenž vypadal jako ďábel. Tento drzý, přisprostlý, ukecaný a vtipný tvor měl velké srdíčko a získal si i to moje.
Do příběhu jsou hezky přirozeně vloženy prvky LGBT, ale tentokrát mezi dvěma dívkami. Působí nenuceně, mile, stejně jako feministická témata.
Kniha mě okouzlila, bavila, vím, že na ni budu myslet hodně dlouho a zůstane mi snad navždy v paměti. Pouze kousek v půlce mi připadala zdlouhavá, bez větší akce, tak jsem se pár stran maličko nudila. Příběh plynul pomalu, ale to mi nevadilo.
Slovodějky bych doporučila všem, kdo milují fantasy, zajímavé a neobvyklé prostředí, květnaté popisy a touží se zachumlat do křesla s kakaíčkem. Slovodějky jsou přesně tím, a hlavně ona knihovna, kde byste si přáli být.
Všimla jsem si, že u českých knih mnohem více vnímám emoce a cit, který do nich čeští autoři vložili, nežli je tomu u přeložených k nich.
Tato kniha by si zasloužila mnohem více propagace a co nejvíc čtenářů
Hodnocení: 4,5/ 5
IG: @terischmetti_books
Blog: blumensprache.hikaru.cz
Moc se mi líbil vymyšlený svět autorky, město, kde mohli lidé kouzlit pomocí slov, knihovna si dělala, co chtěla, to vše podle mě dávalo smysl a bylo to obdivuhodné. Nechci spoilerovat, jinak bych se nad městem a tím vším rozplývala. Nejraději bych se v tomto světě pohybovala. A kéž by knižně ještě déle (přála bych si pokračování)
Chválím autorčin styl psaní. Z jejích textů lze cítit láska k písmenkům. Líbily se mi metafory, které používala, poněvadž bohužel skoro nikde je v knihách nevidím. Tím jsem byla potěšena. Popisy prostředí mě uchvacovaly.
V knize najdeme spoustu moudrých vět, poučení. Například to, že slova mají moc a mohou ubližovat i pohladit. Přesně to mám v knížkách ráda; když mi mimo příběh nabídnou i ponaučení.
Co se týče postav, tak ty působily naprosto věrohodně. Úplně všechny. Hlavní hrdinka Amálie mě výjimečně nerozčilovala, jako hlavní ženské postavy v jiných knihách. Artur byl konečně mužská postava, která působila realisticky. V jiných knížkách si říkám, jak skvělý kluk je, ale nepůsobí reálně. Zato Artur? Ten je úžasný a vím, že takoví muži existují. Babička se mi moc líbila, její humor, ráznost, veselost. Rozálie, sestra Amálie, byla něžná a láskyplná, jemná žena, ale ne ufňukaná. Dvojčata super. Bedřicha, staršího muže, který spolu s Máli pracoval v knihovně, jsem měla moc ráda. Gigi byla vítr, blázen! A potom moje, po Arturovi, druhá nejoblíbenější postava Hugo! Hugo byl chrlič z kamene, jenž vypadal jako ďábel. Tento drzý, přisprostlý, ukecaný a vtipný tvor měl velké srdíčko a získal si i to moje.
Do příběhu jsou hezky přirozeně vloženy prvky LGBT, ale tentokrát mezi dvěma dívkami. Působí nenuceně, mile, stejně jako feministická témata.
Kniha mě okouzlila, bavila, vím, že na ni budu myslet hodně dlouho a zůstane mi snad navždy v paměti. Pouze kousek v půlce mi připadala zdlouhavá, bez větší akce, tak jsem se pár stran maličko nudila. Příběh plynul pomalu, ale to mi nevadilo.
Slovodějky bych doporučila všem, kdo milují fantasy, zajímavé a neobvyklé prostředí, květnaté popisy a touží se zachumlat do křesla s kakaíčkem. Slovodějky jsou přesně tím, a hlavně ona knihovna, kde byste si přáli být.
Všimla jsem si, že u českých knih mnohem více vnímám emoce a cit, který do nich čeští autoři vložili, nežli je tomu u přeložených k nich.
Tato kniha by si zasloužila mnohem více propagace a co nejvíc čtenářů
Hodnocení: 4,5/ 5
IG: @terischmetti_books
Blog: blumensprache.hikaru.cz
February 5, 2024
Román mohl být lepší a dost mě mrzí, že nebyl. Obálka je hezká a přitáhne pozornost. Jako knihovnice/čtenářka/autorka fantastiky jsem věřila, že příběh o magické knihovně a moci slov bude pro mě jako stvořený.
Nejvíc mě mrzelo, že nebyl dokonalý po jazykové stránce - žádné velké chyby, to zase ne, ale drobnosti. Vím, že korektury se v dnešní uspěchané době odbývají, ale tohle si měl přečíst ještě alespoň jeden člověk, než to šlo do tisku. (Což je sice v poslední době, žel, běžné - ale u románu o knihovně a moci slov mi to vadí nějak víc.)
Magie byla příliš snadná. Tohle se těžko vysvětluje, protože magie vždycky usnadňuje život a porušuje fyzikální zákony, ale v některých příbězích je moc magie a cena, již za ni uživatelé platí, vyvážená - a tady není. Dějí se tu věci příliš fantastické na to, že běžný život ve městě vypadá skoro normálně.
Arthur byl až moc velké zlatíčko. Divná stížnost, vím, ale on tam opravdu jen dřepí, hezky voní a vypadá sexy - zkrátka, působí jako postava z laciného románu pro ženy. Jak jsem zvyklá, že takhle prvoplánoví sympaťáci se (v tomhle žánru) moc nevyskytují, čekala jsem mnohem větší podraz. Byla jsem si jistá, že se z něj vyklube psychopat.
Všechno v zápletce bylo trochu moc prvoplánové a jednoduché. Čekala jsem zvraty. Čekala jsem víc od postavy Anastázie, která jako jediná nepůsobila úplně černobíle.
S poselstvím knihy sice ze srdce souhlasím, ale možná je jím čtenář trochu moc mlácen po hlavě. Patriarchát je špatný, ženy si zaslouží stejné příležitosti a platy - amen. Ale nemohlo to, pěkně prosím, být do příběhu vpraveno nějak víc... organicky? Občas z děje tak trochu vykouknul rant, a byl to dobrý rant, ale vždycky mě vytrhl z příběhu.
A úplně jsem nevěřila dobovou atmosféru, která se snažila působit dojmem 20. let 20. stol., ale neměla jsem pocit, že by mě tam příběh opravdu přenesl.
Chrlič Hugo byl fajn.
Nejvíc mě mrzelo, že nebyl dokonalý po jazykové stránce - žádné velké chyby, to zase ne, ale drobnosti. Vím, že korektury se v dnešní uspěchané době odbývají, ale tohle si měl přečíst ještě alespoň jeden člověk, než to šlo do tisku. (Což je sice v poslední době, žel, běžné - ale u románu o knihovně a moci slov mi to vadí nějak víc.)
Magie byla příliš snadná. Tohle se těžko vysvětluje, protože magie vždycky usnadňuje život a porušuje fyzikální zákony, ale v některých příbězích je moc magie a cena, již za ni uživatelé platí, vyvážená - a tady není. Dějí se tu věci příliš fantastické na to, že běžný život ve městě vypadá skoro normálně.
Arthur byl až moc velké zlatíčko. Divná stížnost, vím, ale on tam opravdu jen dřepí, hezky voní a vypadá sexy - zkrátka, působí jako postava z laciného románu pro ženy. Jak jsem zvyklá, že takhle prvoplánoví sympaťáci se (v tomhle žánru) moc nevyskytují, čekala jsem mnohem větší podraz. Byla jsem si jistá, že se z něj vyklube psychopat.
Všechno v zápletce bylo trochu moc prvoplánové a jednoduché. Čekala jsem zvraty. Čekala jsem víc od postavy Anastázie, která jako jediná nepůsobila úplně černobíle.
S poselstvím knihy sice ze srdce souhlasím, ale možná je jím čtenář trochu moc mlácen po hlavě. Patriarchát je špatný, ženy si zaslouží stejné příležitosti a platy - amen. Ale nemohlo to, pěkně prosím, být do příběhu vpraveno nějak víc... organicky? Občas z děje tak trochu vykouknul rant, a byl to dobrý rant, ale vždycky mě vytrhl z příběhu.
A úplně jsem nevěřila dobovou atmosféru, která se snažila působit dojmem 20. let 20. stol., ale neměla jsem pocit, že by mě tam příběh opravdu přenesl.
Chrlič Hugo byl fajn.
May 30, 2025
“Jsme jen jiskrou, ale když se spojíme, rozdmýcháme požár.”
Ke Slovodějkám jsem se chtěla vydat, protože mi ten svět přišel zajímavý. Aneb život v knihovně a moct kouzlit se slovy? Super! Navíc ta obálka je kouzelná.
Čekala jsem napínavou kouzly propletenou fantasy, kdy je svět vystavěn na velkých základech jako samotná knihovna. A v zásadě se o to i jedná, ale v méně propracované a dotažené verzi.
Tím, že autorka Amálii zasadila do jakéhosi historického období tak to perfektně sedlo k příběhu, ale ubralo to na čtivosti a bylo to psané těžkopádně a pro mě nezáživně. Příběh se hodně táhl, do děje jsem se neuměla ponořit a postavy pro mě byly ploché. Kdo rozhodně zachraňoval příběh byl oživlý chrlič Hugo a snový přítel Artur Zlatý.
“Doufám, že umíš lítat kamaráde, protože odtud možná budeme potřebovat rychle vypadnout,” zasmál se Artur a nervózně prohrábl vlasy.
“Neumím.”
“A máš nějakou superschopnost?”
“Dřepět a bejt hezkej.”
“Netušil jsem, že mi fušuješ do řemesla.”
“Pánové, jste vážně roztomilí, ale mohli bychom se pustit do práce?”
“Dyť jo,” ušklíbl se chrlič…
Příběh má skvělý nápad, pár hezkých pasáží a té akce se nakonec i dočkáte. Samotný nápad byl zajímavý a originální. Z magického světa se mohlo tolik získat, ale pro mě byl neuchopitelný, málo vysvětlený a vystavěný tak, kdy ani na konci jsem nedostala kýžené odpovědi na své otázky.
Řekla bych, že kniha bude určena pro lidi, kteří hledají krátkou oddechovou fantasy s dá se říct milou romantickou linkou s drobným náznakem feminismu i LGBt prvku. Já si s knihou úplně nesedla, ale to neznamená, že je špatná a vy si čtení nakonec můžete užít tak, jak mě se to bohužel nepodařilo. Kniha má spoustu pozitivních recenzi, takže doporučuju si vytvořit názor sám. ☺️
Ke Slovodějkám jsem se chtěla vydat, protože mi ten svět přišel zajímavý. Aneb život v knihovně a moct kouzlit se slovy? Super! Navíc ta obálka je kouzelná.
Čekala jsem napínavou kouzly propletenou fantasy, kdy je svět vystavěn na velkých základech jako samotná knihovna. A v zásadě se o to i jedná, ale v méně propracované a dotažené verzi.
Tím, že autorka Amálii zasadila do jakéhosi historického období tak to perfektně sedlo k příběhu, ale ubralo to na čtivosti a bylo to psané těžkopádně a pro mě nezáživně. Příběh se hodně táhl, do děje jsem se neuměla ponořit a postavy pro mě byly ploché. Kdo rozhodně zachraňoval příběh byl oživlý chrlič Hugo a snový přítel Artur Zlatý.
“Doufám, že umíš lítat kamaráde, protože odtud možná budeme potřebovat rychle vypadnout,” zasmál se Artur a nervózně prohrábl vlasy.
“Neumím.”
“A máš nějakou superschopnost?”
“Dřepět a bejt hezkej.”
“Netušil jsem, že mi fušuješ do řemesla.”
“Pánové, jste vážně roztomilí, ale mohli bychom se pustit do práce?”
“Dyť jo,” ušklíbl se chrlič…
Příběh má skvělý nápad, pár hezkých pasáží a té akce se nakonec i dočkáte. Samotný nápad byl zajímavý a originální. Z magického světa se mohlo tolik získat, ale pro mě byl neuchopitelný, málo vysvětlený a vystavěný tak, kdy ani na konci jsem nedostala kýžené odpovědi na své otázky.
Řekla bych, že kniha bude určena pro lidi, kteří hledají krátkou oddechovou fantasy s dá se říct milou romantickou linkou s drobným náznakem feminismu i LGBt prvku. Já si s knihou úplně nesedla, ale to neznamená, že je špatná a vy si čtení nakonec můžete užít tak, jak mě se to bohužel nepodařilo. Kniha má spoustu pozitivních recenzi, takže doporučuju si vytvořit názor sám. ☺️
November 20, 2023
Příjemná oddechovka, trochu víc romantická a zasněná, než jsem zvyklá. Feministické ladění se mi fakt líbilo, bylo v knize vykresleno hodně dobře, až z těch podobností mrazilo.
Na pár večerů hezká oddechovka plná skvělé fantazie okolo knih, vytváření slov a magie.
Hlavní hrdinka Amálie je vcelku sympatická, lehko se mi s ní sžilo.
Artur Zlatý mi typově vůbec nesedl, ale to už je osobní preference (myšleno jak tím, jak působil, jak se oblékal, jak vypadal a pořád... pořád Amálie šílela z jeho kolínské. Aspoň byl gentleman.)
Hugo byl miláček, toho jsem si užívala.
Kniha měla pár míst, která mě zarazila.
SPOILER
Zaprvé obelisky - taková děsivá věc a později na ni všichni zapomenou... na takovou drasťárnu
Zadruhé - na konci se dozvíme, že rostlinka klidně maže pamět části města a nikoho to nevyvedlo z míry. Aspoň pár vět o tom, jak s ní budou rozvíjet dobrý vztah by bylo fajn.
Bylo to až moc feel good - není to chyba knihy, spíš jsem to nečekala :) Strana Amálie byla hodná, příjemná, tak moc podporující, bez poskvrnky. (Artur jednu má, ale nikdo ji taky neřeší). A druhá strana je zlá...hlavně vedení města a tam žádné sympatie nehledejme. Starostka sice možná měla nějaké vyvolat, ale její metody se mi příčily, tak nesoucítím.
A ten polibek... to Amálii asi zahnul...že se divím, že jí nekřuplo v zádech.
Oceňuju nádhernou záložku a art v knize. Ulovila jsem menší skvost.
Na pár večerů hezká oddechovka plná skvělé fantazie okolo knih, vytváření slov a magie.
Hlavní hrdinka Amálie je vcelku sympatická, lehko se mi s ní sžilo.
Artur Zlatý mi typově vůbec nesedl, ale to už je osobní preference (myšleno jak tím, jak působil, jak se oblékal, jak vypadal a pořád... pořád Amálie šílela z jeho kolínské. Aspoň byl gentleman.)
Hugo byl miláček, toho jsem si užívala.
Kniha měla pár míst, která mě zarazila.
SPOILER
Zaprvé obelisky - taková děsivá věc a později na ni všichni zapomenou... na takovou drasťárnu
Zadruhé - na konci se dozvíme, že rostlinka klidně maže pamět části města a nikoho to nevyvedlo z míry. Aspoň pár vět o tom, jak s ní budou rozvíjet dobrý vztah by bylo fajn.
Bylo to až moc feel good - není to chyba knihy, spíš jsem to nečekala :) Strana Amálie byla hodná, příjemná, tak moc podporující, bez poskvrnky. (Artur jednu má, ale nikdo ji taky neřeší). A druhá strana je zlá...hlavně vedení města a tam žádné sympatie nehledejme. Starostka sice možná měla nějaké vyvolat, ale její metody se mi příčily, tak nesoucítím.
A ten polibek... to Amálii asi zahnul...že se divím, že jí nekřuplo v zádech.
Oceňuju nádhernou záložku a art v knize. Ulovila jsem menší skvost.
October 25, 2023
2*
anotace me nadchla, znelo to jako kouzla rodu thornu - a ve vysledku to mirna kopie je, ale stvalo me az moc veci
zaprve - otec hlavni hrdinky byl popraven za kolaboraci... ok, za kolaboraci s kym? nakonec se dozvime, jak to bylo, ale prislo mi to jako naprosta blbost
zadruhe - hlavni hrdinka je nezajimava, takovy poskok, co dela, co se ji rekne
zatreti - vetsinu knihy se vubec nic nedeje a jenom jsem cekala na konec jako na smilovani - a to mi na tom vadilo nejvic, ze se to rozjede az na konci (a ten svet jsem doted nepochopila)
zactvrte - tak ten klavirista ji celou dobu taji, ze se znal s jejim otcem??? chodici red flag, diky ne
zapate - kniha ma byt feministicka, ale zadny feminismus jsem tam teda nenasla (jestli se tim mysli to, ze najednou zeny zahadne ovladaji kouzla a muzi ne, a i kdyz maji moc, jenom sedi doma a cekaji, co bude, tak to moc feministicke neni)
jakoze cetlo se to dobre, ale za me spis ne
obalka se zase moc povedla <3
anotace me nadchla, znelo to jako kouzla rodu thornu - a ve vysledku to mirna kopie je, ale stvalo me az moc veci
zaprve - otec hlavni hrdinky byl popraven za kolaboraci... ok, za kolaboraci s kym? nakonec se dozvime, jak to bylo, ale prislo mi to jako naprosta blbost
zadruhe - hlavni hrdinka je nezajimava, takovy poskok, co dela, co se ji rekne
zatreti - vetsinu knihy se vubec nic nedeje a jenom jsem cekala na konec jako na smilovani - a to mi na tom vadilo nejvic, ze se to rozjede az na konci (a ten svet jsem doted nepochopila)
zactvrte - tak ten klavirista ji celou dobu taji, ze se znal s jejim otcem??? chodici red flag, diky ne
zapate - kniha ma byt feministicka, ale zadny feminismus jsem tam teda nenasla (jestli se tim mysli to, ze najednou zeny zahadne ovladaji kouzla a muzi ne, a i kdyz maji moc, jenom sedi doma a cekaji, co bude, tak to moc feministicke neni)
jakoze cetlo se to dobre, ale za me spis ne
obalka se zase moc povedla <3
October 28, 2023
Tahle knížka mi kápla do noty! A to nejsem cílovka, přinejmenším věkem 🙈 všechno funguje, čte se úplně sama. Postavy propracované, příběh neokoukaný - jako inspirace vidno ale to spojení je nádherný. Opravdu mě to oslovilo, a jsem toho skromného názoru, že pokud tam někdo nevidí feminismus, tak asi nechápe, o čem feminismus je a neví moc o jeho historii. Úplně nejvíc mě ale oslovily ty myšlenky o moci slov. Já tomu hodně věřím a tady to je doslovnější a natvrdo ukázaný. A univerzum na útlost knížky také velmi slušně propracované, tady vidím velký potenciál pro sequely a prequely. Sama mám chuť si jeden napsat.
August 27, 2024
Veľmi príjemné prekvapenie. Autorka vie skvelo písať, dokázala vytvoriť jednoduchý a pritom dobre fungujúci svet ktorého odlišnosti oproti tomu nášmu dávajú zmysel. Na pomerne malom rozsahu strán si poradila s rozsiahlym zástupom rozličných postáv pričom ani jedna nepôsobí v príbehu nadbytočne. Koniec by som si vedel predstaviť trochu roztiahnutejší, ale i v súčasnej podobe príbeh uzatvára uspokojivo. Na druhú stranu vďaka svižnému tempu knižku rýchlo prečítate, takže ak túžite po jednohubke zo súčasnej českej fantasy, neváhajte. Určite vás poteší.
February 26, 2024
Fantasy s velmi pomalým tempem, kde byla velmi zanedbaná redakční práce. Nebylo to úplně špatné čtení. Některé koncepty byly dokonce velmi zajímavé, avšak na postavách by to chtělo příště více zapracovat, stejně tak jako na množství akce. Té tam bylo vskutku málo a ani moc emocí ve mně příběh nevyvolal. Nicméně se jednalo o poněkud oddechové čtení a autorčin styl vyprávění mě bavil. Takže za sebe mohu titul hodnotit jako takový průměr, který neurazí, ale bohužel ani příliš nenadchne..
June 25, 2024
Bohuzel dost zklamani, preplacane romantikou, ktera ale nefungovala.
May 27, 2025
Vynikající kniha pro mladší čtenáře, ale i starší si tam něco najdou.
Displaying 1 - 22 of 22 reviews