Další velké očekávání, které se nenaplnilo.
Zajímalo by mě, jestli autorka četla Vidlačku z Chytrova.
Taky jsem čekala, že osmdesátiletá babka na kotároch a jiní starousedlíci budou mluvit valašským nářečím. Ne že tam bude pár slovíček a některá pro jistotu ještě napsaná kurzívou.
Podvedená chudina (s. 239), která se taky pelešila, nevzbuzuje moc soucitu.
Druhé hrdince truchlení taky moc dlouho nevydrželo, protože soused byl hezký, byť spolu v podstatě ani nemluvili. Ale líbil se jí jeho přístup k životu (tedy že nic neřešil).
Zlý strýc jí prodal chalupu nad hlavou. Chalupu, která jí nepatřila, protože její matce vyplatil polovinu její ceny. Navíc o tom mluvili už na s. 168 a ona už tehdy nevěděla, co s nimi bude a kam půjdou. Ale tak nějak čekala, že to nějak dopadne. A pak se divila.
K zlé matce jít nechce, tak se nastěhuje do chalupy, kterou pro ni opravoval její ženatý milenec, který se jaksi nemohl rozhodnout, co bude dělat s malou dcerou.
Ale malá dcera věděla, že tam bude mít u tatínka pokojíček a malou sestřičku.
Aha.
A konec odfláknutý krátkým doslovem.
s. 59 „Právě jsem se dozvěděla, že ho našli,“ pokračovala jsem stroze.
s. 60 „Bylo to ráno ve zprávách a kolegyně v kanceláři říkaly, že snad učitel z gymnázia. Hned mě napadl Karel.“
Ale manželce to policie přišla říct až večer? (s. 57)
uvozovky - s. 236
špatné dělení slov - s. 220