Existují cesty, které si člověk nevybírá, a lidé, které by raději nepotkal. Helenin přítel je nedostupný. První společné dítě se dere na svět a po Karlovi se slehla zem. Mladá žena utíká z města na valašskou samotu, od lidí a své matky, která přesně ví, jak by měla dcera žít, ale sama je nešťastná a osamělá. Tereza má trable s nesnesitelným šéfem a do toho manžel vybral bez jejího vědomí větší částku ze společného účtu. Jako by nestačilo, že se musí potýkat s krizí středního věku, vyčpělým vztahem a dcerou, které nerozumí. Když se ve dveřích bytu objeví policie, pochopí, že se stalo něco zlého. Životní dráhy obou žen přetrhne krutá událost a příběhy se protnou. Každá se s osudovou ztrátou musí vyrovnat po svém. Tereza se snaží rozluštit cizí tajemství a Helena se pere s vlastní nejistotou a závislostí na druhých. Dokážou najít v nečekané situaci sílu jít dál? A dokážou být ještě někdy vůbec šťastné?
Nádherná kniha, líbilo se mi na ní úplně všechno. Přebal knihy, vůně papíru, font písma a samozřejmě příběh samotný, který ve mně bude rezonovat ještě dlouho po přečtení. Opravdu se četla jedním dechem.
Další velké očekávání, které se nenaplnilo. Zajímalo by mě, jestli autorka četla Vidlačku z Chytrova. Taky jsem čekala, že osmdesátiletá babka na kotároch a jiní starousedlíci budou mluvit valašským nářečím. Ne že tam bude pár slovíček a některá pro jistotu ještě napsaná kurzívou.
Podvedená chudina (s. 239), která se taky pelešila, nevzbuzuje moc soucitu. Druhé hrdince truchlení taky moc dlouho nevydrželo, protože soused byl hezký, byť spolu v podstatě ani nemluvili. Ale líbil se jí jeho přístup k životu (tedy že nic neřešil). Zlý strýc jí prodal chalupu nad hlavou. Chalupu, která jí nepatřila, protože její matce vyplatil polovinu její ceny. Navíc o tom mluvili už na s. 168 a ona už tehdy nevěděla, co s nimi bude a kam půjdou. Ale tak nějak čekala, že to nějak dopadne. A pak se divila. K zlé matce jít nechce, tak se nastěhuje do chalupy, kterou pro ni opravoval její ženatý milenec, který se jaksi nemohl rozhodnout, co bude dělat s malou dcerou. Ale malá dcera věděla, že tam bude mít u tatínka pokojíček a malou sestřičku. Aha. A konec odfláknutý krátkým doslovem.
s. 59 „Právě jsem se dozvěděla, že ho našli,“ pokračovala jsem stroze. s. 60 „Bylo to ráno ve zprávách a kolegyně v kanceláři říkaly, že snad učitel z gymnázia. Hned mě napadl Karel.“ Ale manželce to policie přišla říct až večer? (s. 57)
Poslouchala jsem jako audioknihu. Takový odpočinkový román pro ženy, nic extra chytrého, ale charaktery byly vystavěny dobře, zápletka mě bavila a dvě hlavní protagonistky mi byly obě celkem sympatické. Načtené to bylo skvěle.
Jaksi se mi to netrefilo do nálady, rozpoložení, životní zkušenosti. Je to napsané pěkně, ale nejsem kompatibilní s cílovou skupinou, zdá se. Problémy hlavní hrdinky mě neoslovily.