Futures: The Very Best of British SF Today

by Peter Crowther (Editor / Contributor), Stephen Baxter (Contributor), Peter F. Hamilton (Contributor)

This exciting volume contains four mind-expanding novellas of humanity's struggle for survival in the far future. Peter F. Hamilton's "Watching Trees Grow" In an era of immortality, murder is the ultimate crime, with no statute of limitations-but a relentless detective can pursue his quarry for centuries. Stephen Baxter's "Reality Dust" A young man vows to investigate war criminals from Earth's alien occupation- even after humanity's past has been erased and reality itself may no longer exist. Paul McAuley's "Making History" On a ravaged space colony, a historian from the winning side of The Quiet War sets out to chronicle the official story-but will history record the most important battle? Ian McDonald's "Tendeleo's Story" An alien technolife overruns the African savannah and infects its people-and a preacher's young daughter is at the center of its interstellar transformation.

Genres: Science Fiction, Short Stories, Fiction, Anthologies

Hardcover

First published January 1, 2001

About the author

Peter Crowther, born in 1949, is a journalist, anthologist, and the author of many short stories and novels. He is the co-founder of PS Publishing and the editor of Postscripts.

Reviews

[Jiří Pavlovský · Rating 2 out of 5]

Sborník čtyř sci-fi novel, který jsem četl abych si rozšířil obzory. Celkem nepřekvapivě u mě nejvíc zabodoval Peter F. Hamilton, který v Jak rostou stromy přichází s klasickým detektivní případem, který se ovšem vyšetřuje v alternativní realitě… a přes dvě stě let. Uvědomuju si, že možná můj důvod, proč mám rád Hamiltona je v tom, že ať jsou jeho světy sebezvláštnější, pořád je uprostřed jeho příběhů něco pevného a bytelného. Což mi třeba chybělo u povídky Stephana Baxtera: Prach reality, která mě v polovině přestala zajímat natolik, že už ani nevím, jak dopadla. Na můj vkus až moc abstraktní. Paul James McAuley přišel v Jak se tvoří historie se zajímavou situací, kdy pojímá události v okupovaném městě z pohledu historika okupačních sil, který se snaží zjistit co nejvíce o hrdinovi odboje. Zajímavé prostředí, ale příběh je tam jen jako bonus navíc. Celou dobu jsem čekal něco víc, nějakou větší tragédii, silnější odhalení na konec. Podobně to má Ian McDonald, který se obvykle soustředí na cizokrajná prostředí, a tak Příběh Tendeléo zasadil do Afriky, kde se začíná rozlézat mimozemská nákaza a transformuje vše kolem sebe. A příběh je tady nejsilnější v okamžicích, kdy se vykašle na sf prvky a jen popisuje boj holky o přežití, hroucení rodiny, útoky gangů a tak dále. Šířící se mimozemská hmota je tu spíš jen jako motivace. Ostatně, i tady mi přišlo celé to vyústění trochu laciné… ale to je patrně dáno tím, že je to jen (jako u McAuleyho) jen malý příspěvek do většího autorova světa.
Sborník je solidní, ale z žádné povídky jsem si nesedl na zadek. Tedy sedl, ale ještě před čtením, protože ve stoje se mi čte blbě, takže se to nepočítá. Kdybych měl tuhle knihu použít jako inspiraci, po jakých autorech sáhnout, tak mi to asi napoví, abych se vyhnul Baxterovi, že by mi mohl sednout Hamilton… a ostatní, že píšou zajímavě, ale nějak mě nezajímá o čem.

[Vaughan · Rating 3 out of 5]

Mixed bag of great ideas and amazing world building... but since if the story lines didn't warrant being expanded to this longer format.

[Nicole · Rating 2 out of 5]

First story was okay. Second was meh. Third was racist and misogynist. Fourth was okay. Not worth the time.

[Karina]

I'm currently reading the first of these novellas. It seems to be an alternate history. A world where murder is almost unheard of. I still haven't figured out why that is so. Another feature of the world are the families: it seems that certain cities belong to particular families (those of the same last name), and the families stick up for their members, but are in a bit of opposition to other families.

I finished the first of the novellas, still 2 to go. The first one was okay. Possible spoilers ahead, since this stuff wasn't revealed for the longest time in the novella: most people have been bred to live really really long, and stay young-looking, unless they may have been bred for other qualities. The novella implies that this is the reason for these significant technological advances -- the brilliant people, the geniuses live longer and thus can contribute a lot more to their fields. I found it a little bit unrealistic... It would seem to me that there'd be a lot more inertia -- as the people live longer, they prefer the things as they have been done before, what they are familiar and comfortable with. Thus I would expect new technologies to be adopted much slower among the general population. The other thought I had about it is that a lot of time, people get tired of doing the same thing... There's the infamous "mid-life crisis" where people might switch to a new field or something. Well, with these geniuses living that much longer (and assuming they don't just grow stodgy, set with their preconceptions about the way things work), I'd expect them to change their focus/specialty too, rather than keep doing the same old, same old. They would still contribute more overall, but in different fields. Meaning that they probably wouldn't outpace us by much... *shrug* Those were just my thoughts when I realized how long these people live.

[Jan · Rating 4 out of 5]

Kniha “Budoucnosti“ je antologií zahrnující čtyři velice kvalitní povídky z hlav čtyř renomovaných autorů současné hard sci-fi.
První z nich, “Prach reality“ od Stephena Baxtera, která si mě získala možná nejvíce, bych se odvážil označit za takový mix space opery a postkyberpunku. Jedná se o opravdu těžkotonážní, velice abstraktní povídku s citlivým aspektem humanismu, která snad potěší každého milovníka vědecké sci-fi.
Druhý kousek s názvem “Jak rostou stromy“ z pera Petera Hamiltona je povídkou z alternativní historie, které dozajista příjdou na chuť fanoušci klasických detektivních příběhů. Začíná pomalu, ze začátku působí nefantaskně, děj ovšem vykrystalizuje do nečekaných rozměrů. Velice dobře se čte.
V povídce “Jak se tvoří historie“ (Paul McAuley) sledujeme osud jedné z kolonií měsíců Saturnu. Je zde silná politická, sociální, historická i kulturní stránka příběhu, zajímavě napsané, mě příliš nesedla, fanoušky si ale najde.
Poslední “Příběh Tendeléo“ od mistra Iana McDonalda je povídka z neokoukaného prostředí afrického kontinentu o záhadné invazi a transformaci Země mimozemským organismem. Krásně melancholické, ale nikterak přehnaně sentimentální, spíše konkrétní, nabízí hodně podnětů k zamyšlení, uspokojí asi nejširší publikum.
S knihou jsem byl velmi spokojen, povídky obsahují všechno, co by měl moderní sci-fi příběh mít: nároky na čtenářovu pozornost, vnímavost, základní orientaci ve vědeckých termínech a to nejpodstatnější, notnou dávku inspirace.

[Jayne]

Only read the first story and didn't really like the idea of it much. So didn't read the other 3.

[Kristýna Obrdlíková]

Četla jsem ji pro McDonalda a ten mě nezklamal. Ostatní tři povídky mi moc neřekly.