What do you think?
Rate this book
Sochař
Mezi paneláky na periferii města se jedné noci zjeví socha ženy. Září do tmy a kolem stojí lahve alkoholu jako při vernisáži. Ukáže se, že jde o zavražděnou profesorku umění, kterou vrah stylizoval do podoby uměleckého díla. Důkazy jasně ukazují na studenta, jenž je obviněn, že se šíleným způsobem pomstil za neúspěch při státní zkoušce. „Nikoho jsem nezabil!“ brání se zoufalý student. Jenže všechno na něj sedí dokonale. Až příliš dokonale. A právě to kriminalistu Daniela Krafta znepokojuje…
350 pages, Paperback
Published January 1, 2023
2 people are currently reading
5 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 of 1 review
August 24, 2023
DNF.
Ze začátku jsem byla nadšená, i když jsem měla jisté podezření, že se autor inspiroval u Chrise Cartera. Ale moc dlouho mi do nevydrželo a stěží jsem dočetla na str. 146.
Ve chvíli, kdy se to zvrhlo v Šifru mistra Leonarda, to začalo jít do kopru.
A korunu tomu nasadilo volné sdružení superantikontramultiextraunikátních elit národa, které je sice rozlezlé všemi obory až po politiku, ale není schopné zajistit si jedno blbé razítko na ministerstvu kultury, aby jim byl povolený ten jejich slavný řád.
Hlavně že se se scházejí v bance, kde otevřou tajné dveře a „Po starém kamenném schodišti, osvětleném zapálenými loučemi, sestupovali do podzemí“.
Dost to připomínalo Kameníky z The Simpsons.
Mám ráda, když autora dostihnu, ale nesnáším, když jsem dva kroky před ním.
Na můj vkus to bylo nelogické.
Že by okresní plátek vytiskl článek, že obětí je paní XY a podezřelým je student XY?
Nějaké GDPR zjevně nikdo neřešil.
Nevím, jaké zkušenosti má autor s uklízením, ale pokud někoho unesete ve 20,15 a uprostřed noci projede půlkou těla drtičkou na dřevo... Opravdu si chlapi z ranní směny ničeho nevšimnou?
str. 118 za vraždou XY
Za jakou vraždou? Zatím se tatík jenom nevrátil v noci domů.
str. 127 „Ano, byla tam opravdu krev XY.“
Pořád nemají mrtvolu, ale už porovnává DNA.
Nevím, co si mám myslet o jménech, která autor zvolil – Ondřej Nepela, Jan Suchý, Stanislav Rudolf...
Taky nemůže chybět pětatřicetiletá, nenamalovaná brýlatá úřednice, které se podlomí kolena, když ji na dovolené ve Španělsku osloví ON. A položí tu nejblbější otázku: „Jsou zrzky opravdu tak vášnivé?“
Pak se k ní pomalu nakloní a políbí ji.
A ona musí dostát pověsti zrzavých osudových žen. A to ještě svůdník netuší, že ona se jmenuje Markéta Divoká. OMG
Když došlo na Jakuba Zmolaje a hrdinovi to docvaklo hned po tom, co někam přišel a pan domácí mu nabídl, že mu půjčí knihu, tak jsem to vzdala. Zběžně ji prolistoval „až mu kniha sama nabídla místo, kde byla trochu povolená vazba“. Jak ji pořád někdo na tom místě otevíral. A tam to bylo. Sice latinsky, ale bylo to tam. Boha jeho.
Bavil mě vztah Daniel/Beáta, ale ne tak, abych dala dalších 200 stran tohohle.
Ze začátku jsem byla nadšená, i když jsem měla jisté podezření, že se autor inspiroval u Chrise Cartera. Ale moc dlouho mi do nevydrželo a stěží jsem dočetla na str. 146.
Ve chvíli, kdy se to zvrhlo v Šifru mistra Leonarda, to začalo jít do kopru.
A korunu tomu nasadilo volné sdružení superantikontramultiextraunikátních elit národa, které je sice rozlezlé všemi obory až po politiku, ale není schopné zajistit si jedno blbé razítko na ministerstvu kultury, aby jim byl povolený ten jejich slavný řád.
Hlavně že se se scházejí v bance, kde otevřou tajné dveře a „Po starém kamenném schodišti, osvětleném zapálenými loučemi, sestupovali do podzemí“.
Dost to připomínalo Kameníky z The Simpsons.
Mám ráda, když autora dostihnu, ale nesnáším, když jsem dva kroky před ním.
Na můj vkus to bylo nelogické.
Že by okresní plátek vytiskl článek, že obětí je paní XY a podezřelým je student XY?
Nějaké GDPR zjevně nikdo neřešil.
Nevím, jaké zkušenosti má autor s uklízením, ale pokud někoho unesete ve 20,15 a uprostřed noci projede půlkou těla drtičkou na dřevo... Opravdu si chlapi z ranní směny ničeho nevšimnou?
str. 118 za vraždou XY
Za jakou vraždou? Zatím se tatík jenom nevrátil v noci domů.
str. 127 „Ano, byla tam opravdu krev XY.“
Pořád nemají mrtvolu, ale už porovnává DNA.
Nevím, co si mám myslet o jménech, která autor zvolil – Ondřej Nepela, Jan Suchý, Stanislav Rudolf...
Taky nemůže chybět pětatřicetiletá, nenamalovaná brýlatá úřednice, které se podlomí kolena, když ji na dovolené ve Španělsku osloví ON. A položí tu nejblbější otázku: „Jsou zrzky opravdu tak vášnivé?“
Pak se k ní pomalu nakloní a políbí ji.
A ona musí dostát pověsti zrzavých osudových žen. A to ještě svůdník netuší, že ona se jmenuje Markéta Divoká. OMG
Když došlo na Jakuba Zmolaje a hrdinovi to docvaklo hned po tom, co někam přišel a pan domácí mu nabídl, že mu půjčí knihu, tak jsem to vzdala. Zběžně ji prolistoval „až mu kniha sama nabídla místo, kde byla trochu povolená vazba“. Jak ji pořád někdo na tom místě otevíral. A tam to bylo. Sice latinsky, ale bylo to tam. Boha jeho.
Bavil mě vztah Daniel/Beáta, ale ne tak, abych dala dalších 200 stran tohohle.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Displaying 1 of 1 review