Seifertova básnická sbírka je považována za vrcholné dílo poetismu jako svébytného literárního směru, k čemuž výrazně přispívá i originální typografická úprava (K. Teige), vytvářející básně-obrazy, působící nejen silou slova, ale i vizuální stránkou.
Awarded 1984 Nobel Prize in Literature "for his poetry which endowed with freshness, and rich inventiveness provides a liberating image of the indomitable spirit and versatility of man."
Prvotina poetismu, hra na pikolu se slovy, skvost! Po typografické stránce je to vážně precizní, člověk by neřekl, že je to dílo z třicátých let. Plus ještě opulentní množství přechodníků, v nichž se já osobně vyžívám :D. Jsem u vytržení jak u vytržení zubu a zde, dle mého nejhumornější:
Kolem studeného světla žárovek kmitajících se křídel neúnavný shon A pan EDISON zvednuv své oči z knihy kterou čeť se usmívá Jakému množství nočních můr zachránil život!
2,5*/5 Moc se mi líbilo, jak si Seifert hrál s tím, jak jednotlivé texty budou vypadat, ale až na pár výjimek mi to přijde jako průměrná,(možná spíš podprůměrná) peozie.
Pod umělou palmou usmívá se černoch s růžovou maskou světel na své tváři V tu chvíli lásku velikou jsem ve svém srdci přemoh však její stín mne nocí doprovází
En esta primera aproximación a la poesía checa desentrañe a un autor prodigioso que libera su fantasía literaria a voluntad asombrado por el progreso tecnológico de aquellos años: la invención en 1907 de la válvula que modula las ondas de radio emitidas posibilitó un mayor alcance en las transmisiones.
Antes de la edición de Na vlnách TSF, escritores tales como Marinetti, Huidobro, Jlébnikov y Salvat-Papasseit, entre otros, incluyeron terminología radiofónica en sus textos, es por esto que podemos afirmar la naturaleza ecléctica de este poemario ya que conglomera vanguardias como el modernismo, el futurismo y el dadaísmo, movimientos que inexorablemente influyeron en la lírica de Seifert.
El amor (y la heterogeneidad de sus manifestaciones) es la catalizador que impulsa al poeta en la fusión con la palabra, como el viento a las nubes quietas, esto es plasmado en la musicalidad y nostalgia de sus versos sin olvidar las disquisiciones políticas que siempre afrontó.
Hledali jsme na výstavu básně inspirované Brnem, nebo alespoň napsané básníky s městem spojenými, a zdejší Park se stal finalistou. Když už jsem ale knížku měl, přišlo mi líto si ji nepročíst.
Druhá část, Lyrické anekdoty, mě bavily a např. Útěcha nebo Rebus jsou moc hezkými hříčkami. Tento styl, u nás zvláště oblíbený v Havlových Antikódech, mě obecně zajímá. Naopak úvodní Svatební cesta mým šálkem kávy není a nedokázal jsem se naladit na autorův rytmus ani zvolené jazykové prostředky. Zkrátka mi to nijak "nezní".
Obecně proto spíše oceňuji (experimentální) práci s fonty a typografií, než zdejší Seifertovu poezii a jeho jazykový cit.
Útěcha slečno slečno vy se mračíte že po celý den vám pršelo co by měla říkat tamhle ta malá jepice které pršelo celý život
Jo vím že to byl poetismus a v tý době to musel být boom ale za mě prostě náhodná slova poslepovaná dohromady protože to asi zní dobře a hluboce. Jediný co se mi aspoň trochu líbilo byla Teigeho grafická úprava. Schválně jestli mě seminář ve škole přesvědčí, že to je něco víc. Plus na "prs" v jakékoliv podobě už začínám být alergická. 1,5*
po dočtení nemám nejmenšího tucha, o čem že ta kniha je, ale bylo to krásně poetické (na způsob dana bárty a tomáše kluse) a z grafického hlediska to byl naprostý poklad!
I'm not a big fan of poetry, but I quite liked this book. Some poems weren't that good, but in general I quite liked them and some were really brillaint such as "sea".