Jak se láme kletba? Jak se dá dojít k odpuštění? A jak se plní dávný atlantský slib? Po sedmileté metamorfóze se z Mariny stala víla, skutečná nositelka modré krve elementálů. Se spolužáky vstupuje do maturitního ročníku v létě, kdy sucho sužuje Evropu a pražský orloj už půl roku stojí. Na tohle vše lidé již nestačí a nápravu mají v rukou elementálové. A Marina zatím netuší, že se blíží její setkání se zrádnou sokyní. Jakou cestu zvolí, aby tváří v tvář bolestivé pravdě zůstala harmonickou vílou?
Po dlouhých letech jsem se odhodlala dočíst až sem. A ačkoliv u svých oblíbených sériích se bojím posledních dílů, tady jsem se vlastně konstatně bála už od dílu pátého, co s tím autorka provede... Nicméně jsem ráda, že autorka zlomila kletbu prakticky na začátku této knihy, neb tím alespoň celou sérii neuzavřela jednou velkou absurditou. Neboť nezlobte se na mě, ale tato kletba prakticky "splnila" Marině přání o jejím vysněném princi z pohádky, který si snila už od primy. A omlouvat to tím, že si borka nechtěla kletbou úplně zničit karmu...tu si přece zničíte už v momentě kdy kletbu vyslovíte, ne? Každopádně tady si autorka kompletně podřezala větev, protože se jen dokazuje, že to koho si Marina vybrala, je naprostá blbost odporující zdravému rozumu. Anebo chtěla autorka proklít čtenáře, protože tohodle Všeználka jsem opět nedávala. Co bylo po tomto šokujícím nelogickém záčátku velmi příjemným překvapením, tak fakt, že knížka většinu svého času připomínala dynamikou a zápletkami první tři díly, takže jsem se jako milovník záčtku této série konečně dočkala. Příjemný byl i konec (i když lehce za vlasy přitažený) týkající se Mareny, Aine a Petra, dobré konce mám ráda, takže kvituji. Arthosův happyend mě osobně přijde jako taková z nouze ctnost, cena útěchy, aby čtenáři moc nenadávali. Všeho všudy devítka vůbec nebyla špatná. Jen by se vůbec nic nestalo, kdyby neexistoval sedmý a osmý díl. (Se ségrou jsme se shodly, že by sevlastně skoro nic nestalo, kdyby se vynechala i pětka a šestka, protože výběr osudového partnera nedává smysl tak ani tak xD). A závěrem bych chtěla říct, že mě hrozně mrzí, kam to tuhle sérii zaválo. I devítka je důkazem, že autorka má sposutu skvělých myšlenek jen se dle mého skromného názoru nechala zavát do končin, z nichž už bohužel není návratu. Kdyby se odprostila od nucení postav k tomu se reinkarnovat z Atlantidy, zanechala Egypt Egyptem a v půlce série si odpustila jedno úplně zbytečné rudovlasé trdlo, mohla to být nejlepší série všech dob. Což mě hodně hodně mrzí. je to velká škoda.
Knihu jsem se donutila dočíst jen kvůli tomu, abych věděla jak to dopadne. Nejenže se z Rowana už od siren stala asi nejotravnejsi postava, ale když se autorce naskytla skvělá příležitost konečně se ho logicky zbavit. To, že onou tajnou zlou je Marena se dalo vydedukovat už asi v druhém díle, kde ona tajemná pronasi slova o tom, že jí Marina sebrala trůn. Kletba je úplně hloupá a bez jakéhokoliv hlubsiho příběhu. Marinini spolužáci jak už je zvykem v knize prakticky nevystupuji a staly se z nich prázdné karikatury. Popravdě jsem doufala, že onim lvem bude Arthos, jelikož ten si alespoň snad jako jediná postava prošel nějakým vývojem (zaneprázdněný astrolog, pyšný král, smutný kentaur co potlačil svoje ego). Jediné pozitivum je, že se dalo čekat, že kvalita vskutku nebude vysoká na základě minulých knih. Ty stejně jako poslední díl byly precpane ezo vyplní, která nedávala moc smysl a působila spíš rusive.
This entire review has been hidden because of spoilers.