Kamila slíbila své matce, že se postará o úklid a prodej starého domu, v němž před mnoha lety společně bydlely. S vidinou snadno získaných peněz, díky nimž by si mohla splnit své sny, odjíždí do pohraniční sudetské vesničky, aby se pustila do práce. Netuší však, že špína, zatuchlost a tajemně popsané stěny jsou tím nejmenším zlem, které tady na ni číhá. Opuštěný dům má totiž velice pohnutou historii a Kamilin příjezd v něm probouzí něco, co zde přebývá už hodně dlouho a co nehodlá jen tak zapomenout na dávné křivdy. To něco Kamilu volá… to něco na ni celý ten čas čeká a teď, když se konečně vrátila, už ji to jen tak nepustí.
„Najdi ji, najdi. Volá tě, čeká na toho, kdo zla se nepoleká.”
Baladu pro Emily by som neoznačila ako psychologický thriller, ale skôr ako horor s prvkami psychologického thrilleru. Každopádne zážitok úžasný a zimomriavky po celom tele, jednoducho….brrrr.
Kamila sľúbila svojej matke, že sa postará o poriadok v starom dome, v ktorom pred mnohými rokmi žili. Opustený dom má svoju históriu, ktorú sa Kamila pokúsi rozlúštiť.
Kniha sa delí na tri časové linky. Rok 2021, kedy sa Kamila vracia do domu. Rok 2003, kedy v ňom Kamila ako päťročná žila s matkou. A rok 1945, koniec vojny, Emily a jej rodina. Povojnová téma s Československom a Nemcami v kombinácii s nadprirodzenom je niečo, o čo som čítala prvýkrát, ale som milo prekvapená. Zo začiatku to bolo chaotické a nechápala som o čom chce táto linka byť, ale po dočítaní knihy rozumiem. Hoci to bolo dojímavé a pár sĺz vám ku koncu kvapne, toto obdobie nám odkrýva najväčšiu časť pointy z deja.
„Světlo slunce roztřpytilo vody, tvé srdce držím v dlaních svých, ochráním tě na cestě naší ze svých sil posledních.”
Pre milovníkov hororov toto asi nebude to pravé orechové, ale mne teda nebolo všetko jedno. Napriek tomu sa mi to čítalo skvele, kniha bola pútavá, strašidelná, dychberúca a atmosféra často dusivá. V neposlednom rade musím autorke pochváliť ilustráciu, ktorú v knihe môžeme vidieť.
Hoci som knihu čítala cez leto a nie v období jesene v sychravom počasí pred Halloweenom, užila som si ju a môžem len odporučiť.
Psychologický thriller Balada pro Emily od Jarmily Stráníkové je temný, znepokojivý a hluboce atmosférický příběh o návratu, vině a dávných křivdách, které odmítají zmizet. Hlavní hrdinka Kamila přijíždí do starého domu v pohraniční sudetské vesnici, aby splnila matčin slib – uklidila a prodala rodinné sídlo. Jenže místo poklidné práce se ocitá v labyrintu vzpomínek, nevysvětlitelných jevů a děsivých tajemství. Dům se stává symbolem minulosti, která nelze zapomenout, a připomínkou, že některá místa si svou bolest pamatují. Stráníková píše s pozoruhodnou jistotou a citem pro detail. Z prostředí pohraničí vytváří živý, tísnivý obraz, v němž se realita prolíná s nadpřirozenem a psychologické napětí stoupá s každou stránkou. Nepodléhá lacinému strašení – děs se zde rodí z atmosféry, neklidu a postupného poznání. Kniha tak překračuje hranice běžného thrilleru a nabízí hlubší zamyšlení nad vztahem člověka k místu, historii i vlastní minulosti. Audioknižní verze v podání Anežky Saicové posouvá příběh na ještě vyšší úroveň. Její interpretace je precizní, emotivní a dokonale podtrhuje napětí i psychologickou hloubku textu. Spolu s promyšlenou režií Miloše Vrány vytváří takřka filmový zážitek, který čtenáře vtáhne a nepustí. Balada pro Emily je působivý příklad moderní české literatury, která dokáže spojit napětí, emoce a literární kvalitu do jedinečného, mrazivého celku.
Balada pro Emily je priam ideálne čítanie na toto ročné obdobie práve kvôli ponurej,tiesnivej a mrazivej atmosfére, ktorá pretrváva počas čítania celého príbehu. Zážitok z celej knihy umocňuje aj fakt,že je inšpirovaný skutočnými udalosťami. V knihe sa prenesieme do troch rôznych časových období a všetko čo sa v nich odohráva je spolu prepojené domom, ktorý je hlavným aspektom celej knihy. Mňa osobne najviac zaujal príbeh Emily z roku 1945, ktorý sa odohrával v povojnovom období. Ten bol pre mňa aj najviac uveriteľný. Kniha sa mi čítala ľahko a rýchlo.Možno aj preto,že som chcela čo najskôr vedieť čo každú postavu v knihe čaká, aký vplyv mal dom na ich osudy,ako to celé skončí. Záver bol pre mňa smutný, drsný a bola som nahnevaná kvôli osudu Emily,ale oceňujem,že autorka vo mne dokázala vzbudiť rôzne druhy emócií a "zahrať" mi aj na citlivú strunu. Myslím,že táto kniha dokáže zaujať veľké množstvo cieľových čitateľov a každý si jej čítanie užije. Môžem len odporúčať.
Velmi podařená duchařina, kde se střídají tři dějové linky. Sedl mi styl psaní autorky. Ovšem někdy mi přišlo, že se ve více linkách dělo to stejné a to mi trošku kazilo dojem ze čtení.
Já bych Baladu pro Emily osobně neoznačila jako psychologický thriller, ale jako horor s prvky psychologického thrilleru. Protože já teda měla občas co dělat, abych se nebála a to bydlíme v bytě, mít barák se sklepem, asi mě klepne (já jsem ale poseroutka, který čte “feel good” horory právě od třeba Darcy Coates). 😂
Kniha se skládá ze tří časových linek. Linka z přítomnosti mi hodně připomínala zmíněné knihy ze série Strašidelné domy od Darcy Coates a kdyby to bylo jen o tom, tak mi to nepřijde nijak originální, ale díky linkám z minulosti - linka s malou Kamilou a její matkou a linka z roku 1945 s Němci, kteří se skrývali po druhé světové válce, to bylo něco co mě fakt bavilo, zajímalo a co mi i nahánělo hrůzu.
Díky přeskakování jsem si ale bohužel nevytvořila hlubší vztah s hlavními postavami (nějaký čas s nimi jste, začínáte je víc poznávat a pak šup k dalším lidem), i když jsem se o Kamilu a Erika nějak zvlášť nebála (malé tušení, že to bude zas dobrý mě prostupovalo celou knihou). Taky se mi uprostřed knihy zdálo, že příběh trochu upadá do takového lážo plážo tempa a nějak mě nenutila číst dál, ale ke konci knihy to už mělo grády. Propojení těch linek, strašení v domě, hrůzné činy, které se ke konci staly… vše bylo napsáno tak, že jsem knihu nechtěla odkládat. Bylo mi ouzko, měla jsem husí kůži a dokonce mnou částečně prostupoval ten strach z domu. 😅 Budovat napětí a přenést tu hrůzu dokázala autorka skvěle.
Napsané je to dobře, četlo se to rychle, kapitoly nebyly příliš dlouhé, občas to za mě bylo sice zdlouhavější než bylo potřeba, ale konec nebyl žádné klišé a celkově byla po dočtení spokojená - za mě tedy příběh, který stojí za přečtení. Jo a atmosféra knihy je podtržena skvělými ilustracemi (tohle by mohlo být ve vícero hororových knihách). 👻👻👻
Jo a na konci byly fotky, když je ten příběh inspirován skutečnými událostmi, což mi přišel fajn prvek navíc. 👌
Děj se odehrává ve čtyřech časových rovinách - 1945, 1967, 2003, 2021. Příběh příjemné přeskakuje z jednoho času do druhého a vlastně vás to tím pádem drží ještě víc v napětí.
Hlavní hrdinka je Kamila, která přijíždí do malé vesničky, aby se postarala o jejich starý rodinný domek, který s matkou chtějí prodat. Vše vypadá strašně jednoduše, ale domek má děsivou minulost a tu v průběhu čtení pomalu odhalujeme.
Z některých částí mě doopravdy mrazilo. Nejvíc ouzko mi bylo v částech 1945, doopravdy jsem někdy měla husinu, ale hlavně kvůli té situaci a jací lidi byli. Pokud mam zmínit, kdy jindy jsem se bála, tak to bylo při popisu pavoučích hnízd a že si nikdo nedělal nic z toho, že pavouci zmizeli. To by byla moje smrt! A pak je tam jeden obrázek při které jsem se málem po...
Když už jsem u těch ilustrací, tak byly doopravdy dokonalé. Naprosto jsem se do nich zamilovala a úplně nádherně podtrhovali atmosféru celé knihy.
Příběh jako takový mě bavil, akorát pro mě trochu na konci ztrácel ten šmrnc, který měl po celou dobu. Plus ta erotická scéna mi do příběhu naprosto nesedla a spíš mě tam rušila. Jinak jsem byla doopravdy napjatá a pomalu jsem odhalovala všechny kouzla a tajemství. Některé věci mě napadly a jiné naopak ne.
Jako skvělý bonus hodnotím, že jsou na konci uvedené údaje, kdy autorka vycházela ze skutečnosti a jelikož mě tyhle věci fascinují. Plus je zde i fotografická příloha.
Knihu mohu naprosto doporučit všem milovníkům thrilleru s prvky hororu.
Úplně nechápu, proč je na obálce označení psychologický thriller, když je Balada pro Emily v podstatě hororem, ostatně označení tuzemská Darcy Coates, které v souvislosti s knihou už zaznělo, sedí. Se všemi klady a zápory, které se k tomuto přirovnání váží.
Pokud něco novince Jarmily Stráníkové škodí, tak je to přepálená délka. Tam, kde se již zmíněná Darcy nezabývá tak detailně backgroundem svých strašidelných domů, autorka jednu celou dějovou linku věnuje roku 1945. Chápu, poválečná historka byla dost zajímavá, stejně jako další reálné momenty, ale věnovat jim skoro třetinu knihy, bylo zbytečné. A právě v přeskakování mezi třemi časovými rovinami nejvíc drhne, protože se v nich, minimálně v několika momentech, děje skoro to samé - bojuje se zlem ve všech možných podobách. A opět paralela s Darcy - o hlavní hrdiny se skoro vůbec nebojíte a tak nějak čekáte happy end.
Nejlepší atmosféru má zhruba první polovina knihy, než se děj překlopí do vzorce, kdy hlavní hrdinové střídají mód vyděšení, plánování, vyděšení a tak dále. Střetnutí s duchem pak po chvíli omrzí, neboť se poměrně často opakují a zbytečně se vše protahuje. Pozitivní je, že Jarmila, narozdíl od Darcy psát umí, byť škrtat se tady mělo. Nikoliv kvůli nekvalitnímu textu, ale svižnosti, která by Baladě pro Emily prospěla. Přesto se jedná o kvalitní příspěvek k tuzemskému hororu, byť spíš pro milovníky prokletých domů a lehčího strašení. Tam bude úspěch jistý.
Na tuto knihu jsem před nějakým časem zaznamenala vcelku pozitivní ohlasy, takže když jsem narazila na audioknihu, rozhodla jsem se vyzkoušet. A byla to velice dobrá volba, tohle jsem si dost užila. Jedná se o velmi napínavý příběh s prvky psychologického thrilleru, historického románu a duchařiny. To se může zdát jako nesourodá kombinace, ale překvapivě to tu funguje velice dobře. Příběh sám o sobě je dost neutěšený a tíživý, stejně jako ta atmosféra, do níž se noříme s každou stranou čím dál hlouběji, a stejně jako to prostředí, v němž se děj knihy odehrává. Myslím, že do toho pošmourného počasí, které v těchto dnech panuje, je to skoro jako stvořené. Příběh se nám tu proplétá ve třech různých dějových liniích, které se tu navzájem doplňují a které tu čtenářům s přibývajícími stránkami skládají zajímavou mozaiku několika pohnutých lidských osudů. Postavy si tu procházejí peklem a vy víte, že jim nedokážete pomoct, i když byste sebevíc chtěli. Líbilo se mi, jak autorka umí skvěle vykreslit plnohodnotné plastické postavy. Stejně tak vylíčit tu atmosféru, která je mrazivá a místy nepříjemná. Pointa za mne uspokojivá, v jednom bodě trochu i překvapivá. Poslouchala jsem to jako audioknihu, která mi v tomto ohledu velice seděla. Poslouchalo se to velice dobře. Myslím, že se skvěle podařilo zachytit tu atmosféru a vybudovat napětí, že jsem chvílemi ani nedutala a byla do toho příběhu neuvěřitelně vtažená. Celkově hodnotím velice vysoko, tohle se mi moc líbilo. Prozatím 4,5 hvězdy, možná časem ještě zvednu na 5.
Kamila se vydává do malé vesničky, kde se nachází dům, kde před mnoha lety žila se svou matkou. Nyní by jej měla uklidit, aby ho mohly prodat. Netuší však, že tu na ni číhá zlo, které Kamilu volá a je připraveno ji už nepustit.
Tak tohle byla jízda! Kniha je označena jako psychologický thriller, ale rozhodně bych se nebála označení hororu. Číst ji večer, kdy kostelní zvon odbije přesně ve chvíli, kdy zvoní i v příběhu a na okno vám někdo zaťuká, ale nikdo tam není… popravdě říkám, že se mi po dočtení neusínalo snadno 😊 a to bylo skvělé, protože příběh ve mně probouzel emoce a já s ním žila. Je tu skvěle vylíčena atmosféra, takže opravdu není problém se do něj ponořit a prožívat s Kamilou v domě krušné chvilky.
Hltala jsem každé slovo, příběh mě absolutně vtáhnul, při čtení jsem ani nedýchala a konec jsem se bála dočíst. Dlouho jsem vůbec netušila, kam se bude děj dále ubírat, takže jsem byla neustále napnutá a pohlcená.
Když se navíc dočtete, že je příběh inspirován skutečnou událostí, tak z představy, že bych se v tomto domě někdy ocitla, mě opravdu mrazí.
V takovéto knize bych nečekala ilustrace, proto mě mile překvapily a zároveň příběhu dodaly tu správnou atmosféru.
Pojďte se bát, ale zároveň i nahlédnout do naší historie.
Nevím, na mě to moc strašidelně nepůsobilo - i když to může být tím, že jsem kvůli nedostatku času četla po kouskách. Napínavé, to ano, paradoxně až na posledních několik stran. Navíc mi to přišlo místy nelogické a některé věci mi přišly nedovysvětlené. To nejvíc do očí bijící byl fakt, že Matěj bydlel vedle toho strašidelného domu. Proč, proboha? Zrovna on?? Proč strašili jen dva duchové? Vysvětlení, že si Clara plete Kamilu s Emily, není dostačující, strašilo tam i jindy. Návod, jak ducha zastavit, mi přišel taky dost nelogický. Co ten přízrak vojáka? To byl kdo? A proč? A co Otto? Odešel do Německa bez dokladů? (Dobře, tohle pro příběh není důležité, ale mě to zajímá.) A ostatní mrtví? Víc otázek než odpovědí. A když připočítám ty péčkové scény, které na mě působily spíš rušivě, víc jak dvě * z toho nevykouzlím.
Kamila slíbila své nemocné matce, že připraví dům ve kterém kdysi společně bydleli a nějž si téměř nepamatuje na prodej. Peníze by jim oběma mohli pomoci k lepšímu životu. Když přijede do sudetské vesničky, narazí na dům s podivně popsanými a pokreslenými zdmi. Špína a zatuchlý vzduch však nejsou to jediné, co se v domě skrývá. Kdo je Emily a co po Kamile chce? S čím vším se bude muset Kamila vypořádat a jak to zvládne? Čeho všeho se byli lidé během druhé světové války schopni dopustit?
Kniha se četla naprosto sama. Nebyla jsem schopna jí odložit do pozdních nočních hodin (naštěstí mám pro strach uděláno 😁) příběh Vas pohltí a nepustí ani po dočtení. Já sama na knihu nezapomenu, čtení jsem si užívala, i slza ukápla. Doporučuji ji všemi deseti.
Nejzajímavější částí pro mě je, že příběh byl inspirován skutečnými událostmi. V knize se střídají tři časové linky, dávná minulost, minulost a přítomnost. Nejvzdálenější minulost mě bavila, bližší minulost leccos osvětlovala, takže se dala, ale děj ze současnosti pro mě skřípal. Od hlavní hrdinky, která si nezískala moje sympatie, po postavu Erika, která mi přišla naprosto zbytečná... Bez jakékoli atmosféry, kterou bych zde očekávala. Nějaké budování napětí, gradující strašidelné scény, nic z toho jsem tu nenašla. Jen zmatek, chaos a občasné nelogické chování hlavní hrdinky. Proto hodnotím jako průměr.
Dům má novou majitelku, Bůh ji ochraňuj.“ Hned, jak jsem zahlédla tenhle úryvek z knihy, věděla jsem, že ji musím číst. Tři dějové linie. Pěkná duchařina a navíc inspirované skutečnými událostmi. Napínavá až do konce. Jediné, co bych vytkla, jsou místy lehce natahované kapitoly. Každopádně mohu doporučit.
Nemám příliš ráda duchařská témata, ale příběhu nelze upřít napínavost, gradaci. Také téma osudu Němců po skončení 2.sv.války a kruté chování Čechů je velmi zajímavé.