What do you think?
Rate this book
Krev, monstra a cukroví
Vánoce jsou to nejkouzelnější období z celého roku. Doba zázraků, radosti a dárečků. Jenže za hranicemi krbového světla se nocí plíží věci, ze kterých vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Stíny. Monstra. Ježíšek. Mají chuť na cukroví, a často také na krev... Sbírka zbrusu nových povídek, ve kterých hrají hlavní úlohu nadpřirozeno a vánoční svátky, vám naservíruje výbornou štědrovečerní večeři z české fantastiky. Čeká vás akční nářez, přemýšlivé kousky nositelů ocenění Magnesia Litera i příběhy, které pohladí duši. To nejvánočnější čtení a nejlepší dárek pod stromečkem.
Tak šťastné a veselé!
Tak šťastné a veselé!
616 pages, Hardcover
Published November 16, 2023
11 people are currently reading
40 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 12 of 12 reviews
December 17, 2024
Mám takový pocit, že si z této sbírky za chvíli budu pamatovat jen rozmazanou akční šmouhu, která byla v některých momentech na sílu s cílem šokovat a jednomu to pořádně nandat.
Ale na pár háčků jsem se přece jen chytila.
Míša Merglová a Vilma Kadlečková tyhle sáně rozhodně táhnou.
A potěšila i Marie Domská, Zuzka Hartmanová, maestro Kotouč a Koubek.
Ale na pár háčků jsem se přece jen chytila.
Míša Merglová a Vilma Kadlečková tyhle sáně rozhodně táhnou.
A potěšila i Marie Domská, Zuzka Hartmanová, maestro Kotouč a Koubek.
December 18, 2023
Zajímavý nápad připravit sborník povídek s vánoční tématikou. Některé povídky byly více vánočně laděné, v některých to byla je zmínka o jedné dvou větách. Celkem zdařilé dílo.
Co se mi líbilo:
Porcování medvěda
Krámek snů a nočních můr
Zbraně azylu
Dromův syn
Co mě fakt nenadchlo:
Veselé vánoční hody
Ozdoby
Erža
Nevím, jestli je to boží nebo ujetý:
Co pro mě znamenají Vánoce
Co se mi líbilo:
Porcování medvěda
Krámek snů a nočních můr
Zbraně azylu
Dromův syn
Co mě fakt nenadchlo:
Veselé vánoční hody
Ozdoby
Erža
Nevím, jestli je to boží nebo ujetý:
Co pro mě znamenají Vánoce
January 2, 2024
Taková krvavá nadílka, u které jsem si mezi svátky pěkně odreagovával tu přeslazenou vánoční atmosféru. Je tam pár hodně povedených povídek, potěšili zejména Ondřej Neff, Michaela Merglová, Vilma Kadlečková, Zuzana Hartmanová, Jiří Pavlovský nebo Lucie Lukačovičová. Čekejte hodně krve i magie, naštěstí se ale občas najde i pořádná dávka humoru. Takže třeba se i dovíte, jak to vypadá, když si to na férovku rozdá Santa Claus a Dědou Mrázem.
Tak si to užijte a nezlobte, nebo vás příští vánoce navštíví Pan Au!
Tak si to užijte a nezlobte, nebo vás příští vánoce navštíví Pan Au!
January 10, 2024
Krev, monstra a cukroví je suveréně nejlepší vánoční antologie, kterou jsem kdy četl, s mnoha mými oblíbenými autory, kteří vůbec nezklamali.
Největší překvapení pro mě byla Vilma Kadlečková. Její série Mycelium mě moc nebavila, takže jsem od povídky toho tolik neočekával. Ale její povídka "Jednou se to stane" byla úplně nejlepší z celé antologie. Skvělý nápad, zpracování a ten jazyk.
Dále musím vyzdvihnout povídku "Co pro mě znamenají vánoce" od Štepána Kopřivy, "Krámek snů a nočních můr" od Zuzany Hartmanové a samozřejmě "Dromův syn" od Míši Merglové, jejíž povídka byla tou nejsmutnější z celé antologie (teda jen ze dvou třetin, pak už to nabralo veselejší náladu). Všechny tyhle povídky jsou top.
Samozřejmě výborné povídky dodali i Petr Heteša (camelky a jack nesměl chybět), Jan Kotouč, Jiří Pavlovský, Dalibor Vácha, Petr Stančík a další...
Prostě nejlepší antologie ke čtení právě v takových mrazech, které v těchto dnech panují (-18°C).
Největší překvapení pro mě byla Vilma Kadlečková. Její série Mycelium mě moc nebavila, takže jsem od povídky toho tolik neočekával. Ale její povídka "Jednou se to stane" byla úplně nejlepší z celé antologie. Skvělý nápad, zpracování a ten jazyk.
Dále musím vyzdvihnout povídku "Co pro mě znamenají vánoce" od Štepána Kopřivy, "Krámek snů a nočních můr" od Zuzany Hartmanové a samozřejmě "Dromův syn" od Míši Merglové, jejíž povídka byla tou nejsmutnější z celé antologie (teda jen ze dvou třetin, pak už to nabralo veselejší náladu). Všechny tyhle povídky jsou top.
Samozřejmě výborné povídky dodali i Petr Heteša (camelky a jack nesměl chybět), Jan Kotouč, Jiří Pavlovský, Dalibor Vácha, Petr Stančík a další...
Prostě nejlepší antologie ke čtení právě v takových mrazech, které v těchto dnech panují (-18°C).
January 7, 2025
5*
Pranostiky, Pan Au naděluje, Ozdoby, Co pro mě znamenají Vánoce, Dromův syn
4*
Zvířátka, která šla spát příliš brzy, Zbraně Azylu, Náhradník
3,5*
Dopis Ježíškovi, Krámek snů a nočních můr, Půjdem spolu do Betléma
3*
Vánoce v srpnu, Kdo kráčí pouští, Jednou se to stane, Erža
2,5*
Veselé Vánoční hody, Šťastné a veselé
1*
Na konec světa a dál do nebe
Pranostiky, Pan Au naděluje, Ozdoby, Co pro mě znamenají Vánoce, Dromův syn
4*
Zvířátka, která šla spát příliš brzy, Zbraně Azylu, Náhradník
3,5*
Dopis Ježíškovi, Krámek snů a nočních můr, Půjdem spolu do Betléma
3*
Vánoce v srpnu, Kdo kráčí pouští, Jednou se to stane, Erža
2,5*
Veselé Vánoční hody, Šťastné a veselé
1*
Na konec světa a dál do nebe
January 4, 2025
Je pravda, že díky některým povídka už se nebudu na Vánoce dívat tak jako dřív. 🙈🤣 Super antologie.
December 18, 2023
Jak jsem tak letos měla od fantastiky (nejen domácí, ale celkově) dost oddech, tak mi tenhle sborník výborně sednul. Předběžně jsem se trochu obávala, jestli nebudou příliš převažovat „veselé masakry“, případně ostentativní předvádění, jak všichni Vánoci pohrdají a nesnášejí je, a to se naštěstí vůbec nevyplnilo. Povídky jsou tematicky i laděním hodně různorodé, některé magicky jemné, z jiných podivnosti jen stříkají, od celkem civilních po divoké, od ryzí fantasy po ryzí scifi.
Stejně tak různorodý je můj dojem z nich a vzhledem k tomu, že zhruba polovinu z autorů znám osobně, někteří jsou mí kamarádi a jeden je můj manžel, povíme si jen o těch, co se mi líbily.
Z 19 povídek se mi nejvíc líbily (v pořadí výskytu v knize): Náhradník Marie Domské (autorku neznám a byla pro mě asi největším příjemným překvapením sbírky), Ozdoby Viléma Koubka (pořád si nejsem jistá, jak to letos budeme mít se stromečkem…), Jednou se to stane Vilmy Kadlečkové (to je hotovej animák od Pixaru!) a Dromův syn Michaely Merglové (u té jsem se opravdu děsně dojala).
Pak tam mám poměrně široké pásmo „a to bylo moc fajn“ až „a to bylo fajn“, kam patří celkem většina povídek, z nichž bych jako takové sympatické protipóly vyzdvihla akční Pranostiky Martina Paytoka a čarodějný Krámek snů a nočních můr Zuzany Hartmanové.
Tři povídky mě celkem nudily a jedna mě zřejmě nudila natolik, že když si teď s odstupem knihou listuju, vůbec si nepamatuju, že jsem ji četla (ale při bližším ohledání četla).
Stranou samozřejmě ponechávám Pana Au mého manžela, protože k ní mám příliš osobní vztah. Je plodem utrpení, které Jirkovi působím každý rok poslechem jisté starobylé kazety, a navíc jsem mu do ní docela dost vrtala…
Zajímavé je, že mnozí z autorů se uchýlili k povídce umístěné do svých zavedených světů, které ne vždy znám, ale vůbec to nevadilo. Pro fanoušky daného světa to může fungovat jako milý vánoční dáreček a pro ty, kdo ony světy neznají, zase jako vánočně ozdobená výloha s nabídkou.
Moc prima sborník, dejte si ho.
Stejně tak různorodý je můj dojem z nich a vzhledem k tomu, že zhruba polovinu z autorů znám osobně, někteří jsou mí kamarádi a jeden je můj manžel, povíme si jen o těch, co se mi líbily.
Z 19 povídek se mi nejvíc líbily (v pořadí výskytu v knize): Náhradník Marie Domské (autorku neznám a byla pro mě asi největším příjemným překvapením sbírky), Ozdoby Viléma Koubka (pořád si nejsem jistá, jak to letos budeme mít se stromečkem…), Jednou se to stane Vilmy Kadlečkové (to je hotovej animák od Pixaru!) a Dromův syn Michaely Merglové (u té jsem se opravdu děsně dojala).
Pak tam mám poměrně široké pásmo „a to bylo moc fajn“ až „a to bylo fajn“, kam patří celkem většina povídek, z nichž bych jako takové sympatické protipóly vyzdvihla akční Pranostiky Martina Paytoka a čarodějný Krámek snů a nočních můr Zuzany Hartmanové.
Tři povídky mě celkem nudily a jedna mě zřejmě nudila natolik, že když si teď s odstupem knihou listuju, vůbec si nepamatuju, že jsem ji četla (ale při bližším ohledání četla).
Stranou samozřejmě ponechávám Pana Au mého manžela, protože k ní mám příliš osobní vztah. Je plodem utrpení, které Jirkovi působím každý rok poslechem jisté starobylé kazety, a navíc jsem mu do ní docela dost vrtala…
Zajímavé je, že mnozí z autorů se uchýlili k povídce umístěné do svých zavedených světů, které ne vždy znám, ale vůbec to nevadilo. Pro fanoušky daného světa to může fungovat jako milý vánoční dáreček a pro ty, kdo ony světy neznají, zase jako vánočně ozdobená výloha s nabídkou.
Moc prima sborník, dejte si ho.
December 31, 2023
Obvykle moc povídkové sbírky nečtu, této jsem však neodolala, i přes to, že to v tomto případě se mnou bylo ještě o trochu komplikovanější než obvykle. Tato kniha kombinuje totiž povídky jak spadající žánrově do sci-fi, tak fantasy. A jak už to tak bývá, i když je fantastika žánrem, který mě do čtení uvrhl, klasickým sci-fi příběhům jsem nikdy tak úplně nepřišla na chuť. O to víc mě překvapilo, když mi většina z nich sedla a vlastně i docela bavila. Tahle sbírka je totiž velice příjemně vyvážená. Ano, i tu se, tak jako u většiny povídkových knih, najdou příběhy slabší, i silnější a i jeden, který už si nikdy z hlavy nevyženu, a který změnil natrvalo můj pohled na tradiční Vánoce – a za to děkuji Štěpánu Kopřivovi. Příjemné čtení přeji.
December 30, 2024
Skvělé vánoční čtení. Některé povídky byly horší, některé lepší, ale ve výsledku to byl skvělý mix žánrů propojený tématem Vánoc. Saicův přednes se taky velmi dobře poslouchal a myslím, že si dám další rok relistening.
January 16, 2025
Pár zajímavých, jinak nic moc. Ale chválím nápad 👍
June 1, 2025
V první řadě musím vyzdvihnout naraci – protože díky Jakubu Saicovi jsem si některé texty fakt neskutečně užila.
Pranostiky – Nevím, jestli bych se měla u té povídky tak smát.., ale neskutečně mě bavila. Skvělý rozjezd sborníku.
Kdo kráčí pouští – Dobrý nápad, skvěle načteno, jen nedokážu úplně docenit téma.
Náhradník – Hodně hustý, hlavního hrdiny mi bylo fakt líto – přála bych mu fajn rodinu. Tohle se mi hodně líbilo, ale vzhledem k tomu, že mám s tvorbou Marie už zkušenosti, jsem ani nic jiného nečekala.
Porcování medvěda – Honzův standard, který ale neocení ti, kdo neznají jeho postavy. Jelikož už jsem se s nimi setkala, tak jsem si povídku užila.
Dopis Ježíškovi – Skvěle načtené. Bavilo mě to, ke konci jsem byla i trochu dojatá. Robot byl skvěle otravnej.
Zbraně azylu – Tohle mi sedlo a musím říct, že mě to nalákalo na celou sérii.
Veselé vánoční hody – Ze začátku mě to bavilo, pak se mi ten styl už zajídal, s čímž ale asi nebudou mí problém fandové splatteru.
Ozdoby – Setsakra ujeté, ale nápad byl dobrý, dobře načtené.
Jednou se to stane – Pro mě nejlepší text z knihy. Ale to se asi dalo čekat.
Erža – Divnověc, ale vlastně docela zajímavý exkurz.
Vánoce v srpnu – Tohle mě moc nebavilo, vánoční téma mi přišlo dost na sílu.
Na konec světa… – To na mě bylo dost WTF v mnoha směrech.
Co pro mě znamenají Vánoce – Líbil se mi nápad, bylo to vtipné, ale na mě zbytečně moc vulgarismů (což opět nebude fandit fanouškům tohohle stylu).
Pan Au naděluje – Tohle je další povídka, která mě nalákala na to, abych vyzkoušela tuhle sérii, ačkoliv to nebývá můj šálek kávy…
Zvířátka… – Ta jsem po varování vynechala (děti a nehezké věci…).
Šťastné a veselé – Dobrý nápad, bavila jsem se.
Půjdem spolu do Betléma – Líbil se mi nápad. Jsem celkem v pokušení, zkusit od autora něco dalšího.
Dromův syn – Tuhle povídku jsem musela po 10 minutách přestat poslouchat, protože se mi z ní začalo dělat špatně. Což je vlastně velká pochvala, protože Míša zvládla už na tak malém prostoru vytvořit natolik silnou atmosféru, že jsem to vzhledem k tématu přestala dávat (aneb tady mě na děti nikdo předem neupozornil).
Pranostiky – Nevím, jestli bych se měla u té povídky tak smát.., ale neskutečně mě bavila. Skvělý rozjezd sborníku.
Kdo kráčí pouští – Dobrý nápad, skvěle načteno, jen nedokážu úplně docenit téma.
Náhradník – Hodně hustý, hlavního hrdiny mi bylo fakt líto – přála bych mu fajn rodinu. Tohle se mi hodně líbilo, ale vzhledem k tomu, že mám s tvorbou Marie už zkušenosti, jsem ani nic jiného nečekala.
Porcování medvěda – Honzův standard, který ale neocení ti, kdo neznají jeho postavy. Jelikož už jsem se s nimi setkala, tak jsem si povídku užila.
Dopis Ježíškovi – Skvěle načtené. Bavilo mě to, ke konci jsem byla i trochu dojatá. Robot byl skvěle otravnej.
Zbraně azylu – Tohle mi sedlo a musím říct, že mě to nalákalo na celou sérii.
Veselé vánoční hody – Ze začátku mě to bavilo, pak se mi ten styl už zajídal, s čímž ale asi nebudou mí problém fandové splatteru.
Ozdoby – Setsakra ujeté, ale nápad byl dobrý, dobře načtené.
Jednou se to stane – Pro mě nejlepší text z knihy. Ale to se asi dalo čekat.
Erža – Divnověc, ale vlastně docela zajímavý exkurz.
Vánoce v srpnu – Tohle mě moc nebavilo, vánoční téma mi přišlo dost na sílu.
Na konec světa… – To na mě bylo dost WTF v mnoha směrech.
Co pro mě znamenají Vánoce – Líbil se mi nápad, bylo to vtipné, ale na mě zbytečně moc vulgarismů (což opět nebude fandit fanouškům tohohle stylu).
Pan Au naděluje – Tohle je další povídka, která mě nalákala na to, abych vyzkoušela tuhle sérii, ačkoliv to nebývá můj šálek kávy…
Zvířátka… – Ta jsem po varování vynechala (děti a nehezké věci…).
Šťastné a veselé – Dobrý nápad, bavila jsem se.
Půjdem spolu do Betléma – Líbil se mi nápad. Jsem celkem v pokušení, zkusit od autora něco dalšího.
Dromův syn – Tuhle povídku jsem musela po 10 minutách přestat poslouchat, protože se mi z ní začalo dělat špatně. Což je vlastně velká pochvala, protože Míša zvládla už na tak malém prostoru vytvořit natolik silnou atmosféru, že jsem to vzhledem k tématu přestala dávat (aneb tady mě na děti nikdo předem neupozornil).
Displaying 1 - 12 of 12 reviews