Jako každovečerně to má rezervy. Ale taky to má něco do sebe.
I když mám pocit, že ji psali dva lidi. Jsou tam skvělé pasáže a pak to padá a dohromady to moc nefunguje. Jestli by nebylo lepší propracovat příběh/postavy místo rádoby hanbatých scén.
s. 220 Nepamatoval jsem si, kdy jsem naposled brečel.
Já jo. Asi před měsícem na s. 155.
s. 72, 74 Vyspali se spolu a ve stejný den se dozvěděli, že USB má X.
s. 127 Uběhly přesně dva měsíce od chvíle, kdy jsme se dozvěděli, že USB má X
s. 129 Už je to přes dva měsíce, co jsi Val požádal o ruku (s. 57), až pak se spolu R a N vyspali. (s. 77)
s. 150 Takže na to máš tři měsíce
s. 171 „Mám na to ještě něco přes dva měsíce...“
Takže je tam všeho všudy asi tři měsíce. Přesto je minimálně ve čtvrtém měsíci.
To zakládá jisté podezření, že hrdina nebude biologickým otcem. Ale kdo by se zdržoval nějakým počítáním, že jo.
X najde Nathalii. Vyžvaní jí spoustu věcí a odkluše, protože někdo leze do domu a N tak jenom tak nechá?
Dává to smysl?
Na s. 207 se z posledních sil vyškrábala z místnosti, i když před chvílí navzdory potratu se jí vrátily síly a chtěla se prát? (s. 205)
Akce s předáním USB vyšuměla do ztracena.
Naivně jsem si myslela, že se o ní bude aspoň mluvit v dalším dílu. Ale ne.
Matteovi je nejmíň 18 měsíců a už řekne „mama“. Není to trochu pozdě?
Navíc se nikdo neobtěžovat s korekturou. Nebo možná žijí v nějaké vesmíru, kde je naprosto v pořádku dát za tečku malé písmeno a za čárku velké písmeno – s. 73, 113, 114, 121, 129, 148, 150, 165, 183, 189.
s. 9, 19 email [e-mail]
s. 98 byly [byli]
s. 120 potemněla [potemnělá]
s. 149 lahvičkuku
s. 153 že jsem strašná zvědavá
s. 154 jako normálně člověk
s. 165 Byly [Byla]
s. 195 Marco „Je
s. 200 chrámu [Chrámu]
s. 224 kdybych [kdyby]
Divně používá čárky.
ji/jí - s. 49, 152
uvozovky – s. 75
špatné dělení slov – s. 142, 179, 224