Vstupenka do světa umění na nečekaných místech. František má pomalovaný celý dům včetně branky a plotu. Vlasta žije ve starém domě a z jeho oken kreslí fáze měsíce; na vylisované listy maluje znaky měst a papíry, kam před půlstoletím zaznamenala příběhy vymyšlené rodiny, podpaluje v kamnech. Pavel má vymyšlenou celou soustavu zemí, kreslí pro ně budovy i krajinu; dlouhá desetiletí zaznamenává počasí a ve volné krajině sází borovice. Lorenzo maluje výhradně vlaky, trolejbusy a tramvaje; má je na teniskách a prý i na trenýrkách… Malují, protože musí. Dělají art brut nebo konceptuální projekty, přestože mnozí ani netuší, že něco takového vůbec existuje. Jsou v tom sami, a proto je jejich dílo jedinečné a nezaměnitelné. A jejich příběhy? Ty jsou ještě silnější.
Spisovatel a publicista Aleš Palán navazuje na své úspěšné knihy o samotářích či městských robinsonech. Tentokrát se vydal do ateliérů, dílen a kutlochů a vyzpovídal sedm lidí, pro něž není mezi životem a tvorbou příliš velký rozdíl.
Aleš Palán je český novinář, publicista a spisovatel. V Brně nedokončil studium pedagogické fakulty, několik let se pak toulal po Československu. Je jedním ze signatářů Charty 77. V druhé polovině osmdesátých let (i na začátku let devadesátých) pracoval jako noční hlídač, figurant a kopáč. Od roku 1993 se věnuje žurnalistice (Jihlavské listy, Duklák, Lidové noviny, Česká televize, TV Nova, Katolický týdeník, Hospodářské noviny, Host, …) Vedl kurz tvůrčího psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Ve svých knihách se zabývá zejména literaturou, výtvarným uměním, vírou a sportem.
Krasna kniha. Takmer vsetky zivoty obycajnych ludi a osobnosti v jednom, s ktorymi autor viedol rozhovory, povazujem za velmi naplnene, originalne aj inspirativne. Zaujimave, ze napriek tazkym osudom na mna zivoty scvrknute do kratkych rozhovorov posobili s lahkostou. Mam pocit, ze do velkej miery su v knihe zaznamenane zivoty, ake uz len sotva jestvuju a budu jestvovat. Kazdy den pozorovat polohu slnka ci mesiaca videnu spoza svojho okna a zakreslovat ju - kto sa este pri dnesnej digitalizacii a premrstenych vsemoznych narokoch na nasu pozornost dokaze dlhodobo venovat takejto zdanlivej banalite a zazraku? Tito ludia si cely zivot tvoria svoje, lebo chcu a potrebuju, bez akehokolvek naroku na uznanie od externeho sveta a snenia o nom. Krasa nekapitalistickej tvorby obycajneho a pritom originalneho cloveka.
Rozhovory Aleše Palána s kýmkoliv jsou sázkou na jistotu, takže i když výtvarnu nijak zvlášť neholduji ani nerozumím, byly i postavy tvůrců z okraje představeny zajímavě. První zaujal hodně, ostatní míň, takže jsem četla s tím, že hned po skončení pošlu dál, ale poslední rozhovor mé rozhodnutí zvrátil, ještě chvíli si tu knihu nechám v knihovničce, abych se k tomu prvnímu a poslednímu rozhovoru mohla vrátit. Stojí za to.
Aleš Palán je pro mě velkým vzorem. Autentický, citlivý a presto hluboky rozhovor je obrovsky těžká disciplina a autor ji ovládá s přehledem. Opět skvěle zvolené téma, zvlášť poslední příběh mě vzal za srdce.
Zajímavé příběhy opravdu svérázných lidí. Baví mě sledovat, jak si každý s naprostou samozřejmostí a zároveň s velkou pokorou žije ve svém světě. Rozhovory jsou přitom vedené citlivě a s pochopením