Malý chlapec žije se svým dědečkem a psem v kraji pod vysokými skalami, kde se nedaří květinám ani stromům. Radosti zažívá jen pomálu. Chlapec ale tuší, že jsou na světě místa, kde se mu nebudou ostatní posmívat. Místa, kde rostou květiny samy od sebe a kde se mu bude dařit. Ale jak se tam dostat? Přece dveřmi! A tak začne vyřezávat dveře do uschlého kmene starého stromu. Jsou sice krásné, ale nebude možné je otevřít, natož jimi někam vstoupit. Nebo že by přece?
Knihu jsme si včera s dcerou zvolily jako čtení před spaním a moc jsme se obě těšily, ale já teda musím říct, že u mě se nadšení bohužel po dočtení nekonalo a dcera prohlásila: "pěkné", což u ní znamená také průměr (když se jí něco opravdu líbí, chce to buď číst znovu nebo to chce více rozebírat, což se v tomto případě nedělo). Knížka má velmi pěkný námět, ale pořád mi přišlo, že tam něco chybí, že je to nedotažené, otevřené a rozpracované. Nevím, možná neumím číst mezi řádky v tomto případě, ale od autorky můžu vřele doporučit jiné knihy, ale tuto úplně bohužel ne.
Tuto knihu jsme pořídili do školní knihovny a protože čtu vše než to nabídnu dětem a protože se mi kniha perfektně hodí do čtenářské výzvy na @databazeknih , její přečtení byla jasná volba :) Navíc od mé oblíbené autorky a s ilustracema, které miluju ❤️