Film Propaganda: Soviet Russia and Nazi Germany, 2nd Revised Edition

by Richard Taylor

Lenin, Stalin, Trotsky, Hitler and Goebbels all regarded cinema as their most important weapon for mass political propaganda. This revised and expanded edition of "Film Propaganda" examines the ways in which cinema was used for political purposes by two of the most highly politicised societies in twentieth-century European history. "Film Propaganda" is still to date the only book in English to compare these two cinemas and examine both in depth. Richard Taylor demonstrates how cinema was brought under political control in each country and goes on to explore the themes and stereotypes projected by the feature films that were produced. In so doing, he highlights the means used by the authorities to condition and control the filmgoer as individual spectator and as member of a mass audience. This process is examined in greater depth in a series of detailed analyses of films selected for their particular political significance, including "October", "Alexander Nevsky", "Triumph of the Will", "The Wandering Jew" and, new to this edition, the 1949 Stalin cult film, "The Fall of Berlin".
Also new to this edition are appendices with details of films viewed by Hitler and Goebbels, which were captured by the Red Army from Berlin 's ruins in 1945 and were considered by Stalin for release during the film famine years after the war.

Genres: Film, Nonfiction

282 pages, Paperback

Published December 31, 1998

About the author

Richard Taylor is a professor of English and currently serves as Kenan Visiting Writer at Transylvania University. A former Kentucky poet laureate, he is the author of six collections of poetry, two novels, and several books of non-fiction, mostly relating to Kentucky history. A former dean and teacher in the Governor's Scholars Program, he was selected as Distinguished Professor at Kentucky State University in 1992. He has won two creative writing fellowships from the National Endowment for the Arts and an Al Smith Creative Writing Award from the Kentucky Arts Council. He and his wife Lizz own Poor Richard's Books in Frankfort, Kentucky.

Reviews

[RoseB612 · Rating 2 out of 5]

Tahle kniha vyšla poprvé v roce 1979, a byť je dle autora pro nové vydání upravená, tak ta doba prvotního vzniku se na ní hodně podepisuje - na konci sedmdesátých let se filmovou propagandou skoro nikdo nezabýval a v té době to určitě byla přínosná publikace, ale dnes je situace úplně jiná a vlastně se jedná o dost zbytečný text.

Pro někoho, kdo je tématikou filmové propagandy a filmu v sovětském Rusku a nacistickém Německu úplně nepolíbený, je to možná takový hrubý úvod do tématiky, ale jelikož jsem vystudovaný filmový vědec, tak pro mě tam nebylo nic nového (což je ale dáno právě tou dobou vzniku textu). Na fakultě jsme měli seminář o propagandě ve filmu, takže v knize není nic, co bych už neslyšela dříve.

Sekce o Sovětech a Němcích jsou plně oddělené - vždy je tam nejdříve nástin vývoje kinematografie v dané zemi, základní ideologické premisy toho kterého režimu a pak následuje rozbor několika filmů. To slovo rozbor by však mělo být v uvozovkách, protože je to (s jedinou výjimkou) pouhý popis filmu a jeho jednotlivých figur, rozbor nijaký žádný. Na závěr není ani žádná syntéza, žádný pokus o uchopení propagandy jako takové, srovnání Sovětů a Němců - prostě nic.

Ke knize mě přivedla myšlenka, že by to mohl být zajímavý rozbor fungování propagandy, která je dnes velmi aktuální a že na historických případech bude zajímavě odprezentováno, jak taková filmová propaganda funguje, jak se tvoří a jak je provázaná s dalšími aspekty života společnosti. Bohužel nic z toho v knize není, což z ní činní pouhou historickou studii a to ještě ne příliš valné kvality. Takže za mě vlastně dost ztráta času, ale pokud jste tímhle tématem úplně nepolíbení, tak si asi jednu hvězdičku přidejte.

Kontext: Zároveň s knihou jsem nakoukávala i ty rozebírané filmy - většinu toho jsem od studií neviděla, tak to bylo také nostalgické připomenutí.

První věta: "Význam propagandy v politice 20. století se stále ještě podceňuje a podobně se až donedávna podceňovala důležitost filmu v této propagandě."

Poslední věta: "Doufejme, že Ejzenštejn měl pravdu. Protože pokud se mýlil nebo pokud se nedokážeme osvobodit od kouzla propagandy, budeme odsouzeni žít své životy ve stínech snu - a to snu, který se zdá někomu jinému."