Spíš slabší kus (nechápu nadšené recenze okolo). Jazykové chyby (i ve třetím vydání!), občas se opakuje nějaké sdělení víckrát (chyby v redakci).
Asi největší problém mám s tím, že je to de facto autobiografie (až na výjimky je to očividně postavené na vzpomínkách a výpovědi samotného Jelínka), ale podepsaná pouze Kmentou a podaná ve třetí osobě. Přijde mi, že Kmenta dost nekriticky přebral všechno co mu Jelínek navyprávěl, což by se dalo odpustit u té autobiografie, ale ne o knize podepsané novinářem - viz pasáže o nelegitimnosti soudního procesu, tvrzení, kdo všechno spolupracoval s policií, tvrzení o tom, jak všichni "na druhé straně" byli amatéři a diletantil, apod. Dokážu si představit, že to tak bylo v Jelínkově hlavě, ale nechápu, proč se pod to podepsal Kmenta.
V archivu A2larmu je recenze od Radka Schovánka, která dost přesně vystihuje pocity, které jsem u čtení měl.
Skutečný příběh, který se čte jako špionážní drama.Kmenta je špička naší žurnalistiky. Četl jsem první vydání a to teda potřebovalo korektury jako sůl, ale myslím že u druhého už to je vyřešeno.
Zajímavé - jednostranné - vyprávění o fungování komunistické československé rozvědky jak u nás v ČSSR (verbování, výcvik, příprava krycí legendy), tak pak o práci špiona - nelegála - na Západě (příjem rádiových relací, tajnopis, mrtvé schránky, infiltrace do židovských lobbistických spolků), nejdříve v Rakousku a posléze ve Velké Británii. A na závěr i popis života v prostředí britských věznic, poté co je van Haarlem v roce 1988 preventivně zatčen bez toho aby byla známa jeho pravá identita a bez toho aby existovaly konkrétní důkazy o tom, že nějak škodil Británii.
Kniha je napsána čistě optikou van Haarlema, kádrového rozvědčíka, jak se sám označuje, takže se předkládané informace musí takto brát. Dle jedné recenze je v knize např. zamlčen fakt, že se v bytě při zatčení údajně našli šifrovací tabulky, podle jiné verze je údajně měl sám při prohlídce vyšetřovatelům ukázat. V knize se van Haarlem o tomto důkazu vůbec nezmiňuje - ani tedy nevyvrací, že by britská kontrašpionáž MI5 pracovala s takovýmto - možná vyfabulovaným - důkazem.
Oprostíme-li se od ideologie a podíváme-li se na příběh očima nezaujatého čtenáře, nelze nesmeknout před kvalitním profesionálem.
Literárně slabší kniha, ale příběh to všechno vyváží.
===citace=== Lidé často říkají, že pracují v tom či onom oboru proto, že: „Rád pracuji s lidmi.“ Lidé jsou nesmírně zlí. Karel Elsner si tehdy řekl: „Abych rád pracoval s lidmi, musel bych být hrobníkem.“