Mladá průvodkyně cestovní kanceláře, několik manželských párů, dvě studentky, dva homosexuálové, poslanec, spisovatel a přinejmenším čtyři literární kritici — to jsou hlavní postavy románu jednoho z nejčtenějších současných českých autorů. Jde o svižně napsanou „melancholickou grotesku“ — tentokrát o lidech dočasně proměněných v turisty, jejichž zcela neturistické životní příběhy se během týdenního pobytu kdesi u italského Jadranu nejrůznějším způsobem tragikomicky proplétají. Čtvrté vydání.
Michal Viewegh is one of the most popular contemporary Czech writers and the bestselling one. He writes about romantic relationships of his contemporaries with humour, and variously successful irony and attempts at deeper meaningfulness; he is sometimes compared to Nick Hornby by his fans.
His books, which, since the late 1990s, he publishes every spring, usually sell about 50,000 copies each, bringing him an upper-high-class income unparalleled among Czech writers (by his own boastful admissions, his royalties from a successful book are equal to roughly 8 years of an average Czech salary). His 2004 income was Kč 4 million. Viewegh likes to point out this success with readers, as well as the fact that his books have been translated to several languages and made into films, since he fell out of favor with critics in mid-1990s, which sentiment he heartily reciprocated in his following books.
Dlouho jsem na Viewegha sbírala odvahu. Jako jediný český současný spisovatel je známý široké veřejnosti a možná je to jen mé zdání, ale většina profesorů jim trochu opovrhuje. Šla jsem do toho s tím, že si přečtu předlohu skvělé české komedie (a s předpokladem, že kniha je vždy lepší než film). Jsem ale trochu zklamaná - hodně postav, které mi nepřijdou dost propracované, je to přehled lidí na zájezdu (doteď nemám obrázek o Olze a Járovi) - na druhou stranu na zájezdě nejde účastníky úplně poznat. Zato vybral rozdílné osobnosti, takže nuda to rozhodně nebyla. Bavily mě ale Vieweghovy výčty myšlenek (Max a Pamela na pokoji), předpoklady postav, hora zklamaných nadějí a iluzí (film má happyend, kniha má end), zamilovala jsem si postavu Jolany (ještě více než ve filmu). Časté citáty na narážky na jiné díla a spisovatele mi někdy připadaly příliš strojené, ale budiž. Dodávalo to knize trochu jinou úroveň. Jako by autor rovnou diskutoval s případným kritikem.
Zamilovala jsem si větu, co Jolana po párty Maxovi řekla... "Víš, co to znamená bejt ošklivá holka?" zašeptala. "Zkus si to aspoň trochu představit. - Když seš teda ten spisovatel," dodala pohrdavě.
Navzdory mírné nechuti z četby ve veřejném vystupování velmi otravného člověka musím přiznat, že četba Účastníků zájezdu byla v některých momentem nepromarněným časem. Viewegh to sice nepřiznává, ba se tomu dokonce vysmívá, ale i touto knihou aspiruje do polí prázdného pojmu kvalitní literatura. Zde je tedy nutné zdůraznit, že dovede psát zábavně i zajímavě (shánění kondomů, Ignácova vojna proti papeži, některé postmoderní hříčky jako vypuštění Budějovičáků, snad i příběh Fidelia a vagíny etc. [zde se snažím vzpomenout na další]), což přijde vhod s ohledem na to, že sám ústy hlavní postavy tvrdí, že se snaží čtenáře především pobavit. Jsem si samozřejmě vědom, že by bylo pošetilé spojovat spisovatele Maxe na férovku se spisovatelem Michalem, nicméně si troufám tvrdit, že v mnoha pasážích knihy spisovatel Michal křičí, že je to on, kdo mluví, a kniha obecně působí, jako by empirický autor při jejím psaní soustavně onanoval - a zde nemluvím jen o karikaturních částech s Pamelou, ale mimo jiné o zbožšťování spisovatelské profese (kdy je Max populární myslitel, jehož si zvou do rozhovorů a všichni očekávají jeho další velké dílo) a o uplakaných částech, kde se špatně předstíraným nadhledem kope Viewegh do literární kritiky - především tyto části v knize působí rušivě a jakoby si chtěl spisovatel Michal vyřizovat účty, v čemž mu spisovatel Max servilně pomáhá. Účastníci zájezdu mají tedy velmi zajímavé části a v mnohém jsou též poctivým svědectvím doby, nicméně příjemná četba je narušena zraněným egem empirického autora a snahou o rádoby intelektuální pasáže, což se projevuje v citacích mnohem hodnotnějších autorů, než je sám Viewegh, a v prázdných postmoderních zamýšlení, typicky v podobě "tajemného" páru Košťálová a Petrescu. Pro toto si dovolím být stejně jako Max jízlivý a knize uděluji stejné hodnocení jako jsem dal naposledy Hotýlku od Mornštajnové, protože jsou to v jádru obě velmi prázdná díla, byť každé svým způsobem.
The mirror of typical or rather not so typical Czech organized vacation in Croatia. One wanna-be author who was better playboy then writer, his pair of gay friends, bimbo manager of the vacation, teenage girls who wanted to fuck, Czech family with kids, two strange single people who are too abnormal to have partners were put in one sea resort to have necessary clash. It was funny but sometimes it was very serious. I liked the book but once is enough to read it.
Jakožto člověk, který nejprve viděl film (a to několikrát), si obligatorní srovnání mezi ním a knihou nedovolím odpustit, a to obzvlášť proto, že jsem si knihu užil snad ještě více než film, který je sám o sobě vynikající. Oceňuji, jak filmové zpracování zdárně zachovává většinu nálady románu, i tak ale z knižní předlohy poměrně nemalou část osekává – v rámci románu se člověk s ještě větším kolektivem (převážně) českých turistů dostává i do situací nanejvýše svízelných. Hloubka jednotlivých postav mě při jejich počtu výrazně překvapila, občas vlivem filmové předlohy trochu mátla, a tak jsem si prvních pár stran knihu v chaosu jmen úplně neužíval, ale jakmile se člověk částečně odřízne od plátna (potažmo obrazovky) a skutečně se do stránek ponoří, stojí to za to. Toto byla moje první kniha od Viewegha (ano, dokonce i Rozmarným létům pod psa jsem se na střední dokázal vyhnout), tudíž nevím, je-li to u něj standard, ale byl pro mne největším překvapením styl psaní jako takový, princip skryté autobiografie, fiktivní postavy (záměrně v italice), autorovo hraní si s realitou a autorovy na můj vkus v určitém bodě možná trochu arogantní, avšak stále vtipné a úderné prupovídky k literárním kritikům (dokonce jejich imaginární zapojení v určitých scénách)... krásně to odsýpalo, žádný moment dle mého nebyl hluchý a to ať už ho vyprávěl autor nebo ovce. Po dlouhé době česká necestovatelská kniha, kterou bych hrdě doporučil!
Upřímně jsem se čtení knihy Účastníci zájezdu poněkud bála, protože po filmu, který mám osobně moc ráda, jsem se bála srovnání. Knížka mě nakonec mile překvapila. Není to sice nijak převratné dílo, ke kterému se budu v budoucnu vracet, ale moc jsem si u knihy odpočinula, našla jsem na ní spoustu kladných věcí a hlavně mě bavila.
Samotný námět je dost originální, skvěle pojatý a hlavně skvěle zpracovaný! Od samotného začátku jsem byla do příběhu naprosto ponořená a ráda jsem se ke knize vracela.
Moc mě bavilo, že některé hlášky byly doslovně přenesené do filmu, takže jsem mohla srovnávat, jak moc odlišná tyto dvě zpracování jsou. Potom mě samozřejmě překvapilo, že film má z knihy opravdu malinko.
Každou postavu vám autor přiblíží přesně tak, jak sám chce. Nemáte možnost najít v příběhu skryté vlastnosti ani tajemství méně výrazných postav, protože je znáte jen tak, jako je zná hlavní hrdina.
Autor si skvěle vyhrál s ohromným množstvím postav, což si v mých očích zaslouží velký obdiv.
Styl psaní mi zde sedl mnohem více, než v autorových ostatních knihách, takže se mi kniha mnohem lépe četla.
Co mi v knize vadilo byly poměrně časté nesmyslné odbočky, které mi připadaly zbytečný a příběh zbytečně protahovaly.
Konec na mě působil tak nějak otevřeně, volně. Nedokážu úplně popsat, jaký jsem z něj měla pocit, ale v závěru jsem s ním vlastně velmi spokojená.
Tato kniha je skvělé odpočinkové a lehké čtení, které se vám vždy bude hodit na dovolenou. Za mě můžu doporučit!
Knihu jsem odsoudila už na začátku. Autor rozvádí postavu Pavlíny. Stará se o sebe a záleží jí na jejím vzhledu, když vyjde na ulici a začnou ji obtěžovat muži, je zmatená. Wtf moment. Asi chtěl autor poukázat na její naivitu ale no tak. Tak nádhernou ženu (jak je popsána) přeci muži můžou chtít jen na sex, protože je přece neuvěřitelně hloupá. Wtf moment. Max je z ní hotov a doslova se po ni sápe, ona ho odmítá protože si myslí že chce její společnost. (Nesmíme zapomenout že je příšerně hloupá a jednoduchá) Jolana a její erotický sen/fantazie o dítěti? Wtf moment. Na konci zájezdu dojdeme k zjištění, že všichni muži jsou borci, všechny ženy jsou nesnesitelné chudinky.
Ženy jsou nesnesitelné když: - nemají oholené nohy - jsou tlusté - mluví sprostě - chtějí aby je jejich manželé nepodváděli - potí se - chtějí použít kondom - autora odmítnou - jsou staré - jsou neatraktivní - mluví o dětech - nosí odhalující oblečení a nechtějí vás (to přece znamená jasnou pozvánku k sexu)
Než jsem knihu začala číst, byla jsem si vědoma všeobecného názoru, že film je asi lepší. A jestli ne všeobecného, tak rozhodně těch pár recenzí, co jsem tu a četla. Ale hlavně je to názor mojí drahé matky. Takže je to všeobecný názor a tečka!
Každopádně kdybych si měla vybrat jestli souhlasím, nebo ne řekla bych asi jo. Ale spíš než lepší mi film přišel úplně jiný. Jakoby příběh vyprávěl někdo úplně odlišný, nebo jak by zase pro změnu řekl můj děda "Byli v jiném kině."
Zkrátka a dobře ( a také bez mého příbuzenstva) kniha byla surovější, trochu více spletitá a k zamyšlení. Po jejím dočtením mi chvíli trvalo,než se ve mě utvořil názor. Za to film je prostě krásná ukázková komedie.
Rozhodovala jsem se mezi 3 a 4 *. Nakonec jsem knize dala 4 protože jsem dobrák od kosti.
Humor is a great asset of each of the five or six by Viewegh that I’ve read, and nowhere more so than in this novel about strangers taking a bus journey together. I can’t give it more than three stars, since Bringing Up Girls in Bohemia is better and Bliss Was It in Bohemia better still.
Řekněme 2,5 * a takový průměr. Autor se na jednu stranu snaží o velkou nadsázku kombinovanou s uměleckým vyjádřením, což se mu místy i daří. Ve výsledku však jeho snaha vyznívá poněkud naprázdno a zůstává jen zmatek.
This was not very good piece of art. Film was better, much better, cause number of characters were reduced and it was less perverse.
I just don´t like a piece of work where smart women don´t exist and the only theme is random sex with strangers.
I honestly don´t understand how this can be required reading in some schools in Czech Republic.
The style of writing was different cause the writer involved even his author thoughts along the story line. So you had his adjustments of story, his personal opinions and his concerns about the success of this novel right in this book. It was breaking the story line a bit but it was tolerable.
But still, the story wasn’t good. I wouldn´t recommend it.
Nejdříve jsem viděla film a pak až četla knížku. Když jsem si zvykla na autorův styl psaní (po pár kapitolách), tak se mi kniha četla dobře, líbila se mi, ale film dle mého názoru byl o trošku lepší. Nicméně četbu téhle knihy nepovažuji za ztrátu času.
Bavilo by mě to více bez předešlého shlédnutí filmu? Nemyslím si... Pár vtipných zápletek proběhlo, ale jinak na mě kniha působí poměrně těžkopádně, jakoby mi v ní pár stránek nebo krátkých kapitol chybělo: průběh některých linií není vůbec dovysvětlen a nešlo si ani domyslet, co se (ne)stalo...
Začátek byl fakt úžasný. Fakt. Jenže jak se tam začaly objevovat fiktivní postavy a místa, které si pan Max/Viewegh vymyslel, celý příběh se jaksi zašmodrchal a přestal mi dávat smysl - viz restaurace vedle modrého motorestu a pan Petrescu s paní Koštálovou. 3.2*
It's an ok book. Sometimes i was bored, but then again very interesting small stories. Probably you can find yourself in some of the stories, but that doesn't make a book fantastic. Summer reading.