Román se odehrává v polovině 90. let minulého století, v době, kdy v Čechách obyčejní lidé zkoušeli rozjíždět podnikání. Původně vyšel v roce 2002. Nyní se dostává čtenáři do ruky ve značně přepracované, doplněné a zhutněné podobě. Autor říká: Sabrina byla můj první román. Psal jsem ho v zajetí dojmu, že se musí fabulovat, aby to byla ta správná literatura. Dnes to vidím tak, že je pro mě zajímavější vrátit dobu a lidi do jejich původních souvislostí. A tak jsem původní text přemontoval a přepsal podle toho, jak si popsané události pamatuji. Jinými slovy, pokusil jsem se vyházet z románu zbytečnou veteš. Zda to bylo k něčemu dobré či ne, je na čtenáři...
"Mozkem mi letí lehké, odečitatelné, neonovým světlem napuštené roky. Megatuny energie, kterou je třeba spálit, aby se člověk dopracoval sám k sobě." - Emil Hakl, Intimní schránka Sabriny Black (final cut).
Ještě lepší než Pravidla směšného chování, tento přepracovaný pohled do poloviny devadesátých let v pražských ulicích, hospodách a postelích. Song "Anywhere I lay my head" od Toma Waitse, kterým kniha jím v podstatě končí - Waits i Hakl jsou v něm zajedno: "I don't need anybody, because I learned to be alone". Skvělá knížka.
Dobrý vhled do divokých 90tek a doby rodícího se kapitalismu v Čechách. Bohužel (ovšem spíše pro mě) považuji bolestínské téma deprimovaných básníků ztracených v proudu nově vznikajícího konzumu za populární devadesátkový tik. Deprimovaný muž ve středních letech, který řeší existenciální prázdnotu alkoholem, střídá partnerky a nedokáže si přiznat, že má psychické problémy ani požádat o pomoc či otevřeně mluvit o svých pocitech je klišé tak mocné, že je místy až zábavné, zvláště pro kohokoliv, kdo není "bílý heterosexuální muž". Hakl vás ovšem stejně ovládne a to díky stylistické bravuře a mimořádnému citu pro výraz a jazyk.
Letos asi taková bonusová knížka. Knížku spíš ocení Haklovi vrstevníci, řekla bych, kteří na nějaký způsob zažili to co prožívá hlavní postava - bezcílnost, cizí byty, pražský pajzly, který už dávno vzali za svý, nestálost vztahů. Osobně jsem tou dobou ještě skoro tahala kačera, takže to mnou víc nezarezonovalo, ale jako svědectví té doby to asi má význam, navíc napsaný živým a barvitým jazykem.
This entire review has been hidden because of spoilers.