Kříž u potoka

by Karolina Světlá

Povinná četba ještě nebyla tak napínavá! Čtivý román o lásce, prokletí a sebeobětování

U kříže u potoka potká Evička Štěpána, který se do ní zamiluje a chce si ji vzít. Štěpán ale pochází z prokletého rodu – v rodině Potockých nemá nikdo štěstí v lásce. Evička jejich příběh zná, ale i tak se rozhodne, že kletbu oné rodiny věrnou láskou ke Štěpánovi zlomí. Přijme jeho žádost o ruku. Několik let žijí v krásném vztahu, pak se ale vše zkomplikuje a ze společného života se stane téměř noční můra. Dokáže věrná Eva i navzdory manželovu chování zlomit kletbu jeho rodu a naleznou klid?

Genres: Classics, Czech Literature, Classic Literature, 19th Century

288 pages, Hardcover

First published January 1, 1968

About the author

Karolína Světlá (vlastním jménem Johana Nepomucena Rottová, provdaná Mužáková) byla česká spisovatelka, představitelka generace májovců. Je považována za zakladatelku českého vesnického románu.

Karolina Světlá pocházela ze zámožné rodiny Rottovy. V mládí se jí dostalo vzdělání; kromě němčiny a češtiny ovládala také francouzštinu. Její dílo a život velmi ovlivnilo přátelství s Janem Nerudou (se kterým měla platonický vztah) a s Boženou Němcovou, ze zahraničních literátů její tvorbu ovlivnila francouzská spisovatelka George Sand. Mimo to však její dílo ovlivnila i smrt její jediné dcery (podobně jako u Boženy Němcové, které zemřel syn Hynek roku 1853).

Roku 1852 se vdala za svého učitele hry na klavír Petra Mužáka (1821–1892), který ji také uvedl do kruhů české společnosti, kde se sblížila s Boženou Němcovou. Literárně začala tvořit koncem 50. let, kdy překonávala krizi způsobenou smrtí svého jediného dítěte, dcery Boženky (1853). Manželovo rodiště Světlá pod Ještědem bylo inspirací pro její pseudonym a život v Podještědí, kam jezdila na léto, pro její tvorbu.

Od roku 1878 trpěla oční chorobou a musela svá díla diktovat. Její sekretářkou a společnicí byla její neteř Anežka Čermáková-Sluková.

Karolina Světlá byla členkou několika emancipačních spolků. Roku 1871 založila tzv. Ženský výrobní spolek český, který pak i několik let řídila; cílem spolku byla pomoc dívkám z chudých rodin, vzděláním a prací. Spoluzaložila Americký klub dam, společně s Vojtěchem Náprstkem. Působila i jako novinářka, jejím hlavním tématem bylo postavení ženy ve společnosti.

Světlá chodila s hlavou plnou filozofických, historických, psychologických a přírodovědných spisů a byla přesvědčena, že ženy svými vlohami a inteligencí jednou dokáží, že jsou schopné studovat a samostatně se rozhodovat. Svým rozhledem působila na nejbližší okolí jako geniální žena, jaká se v tehdejší společnosti běžně nevyskytovala.

Reviews

[Žaneta Csonka · Rating 5 out of 5]

Karolina Světlá je pro mě českou Emily Brontë a Kříž u potoka mi v mnohém připomíná Wuthering Heights. Je to román plný bouřlivých emocí a vyhrocených situací, s úžasně propracovanou psychologií postav, a to nejen těch hlavních; s neustálými zvraty, milostnými zápletkami a tragickými nedorozuměními. Vše je postaveno především na vztazích mezi Evičkou, Štěpánem a Ambrožem, které jsou značně dynamické a během několika stran se dokážou otočit o 180 stupňů. Pestré vykreslení charakterů jednotlivých postav nám pomáhá jasně pochopit, co kdo cítí, jelikož dialogy tu vůbec nejsou tolik podstatné. Protagonisté usuzují na základě vlastních domněnek z chování ostatních, nikdo se nikdy nezeptá a nikdo nikdy druhému neosvětlí, proč tohle udělal takhle, z čehož vzniká celý koloběh tragických událostí.
Kříž u potoka je brilantním vykreslením ostře vyhroceného chování a cítění lidí, mezi kterými nefunguje komunikace.

[Martin Balaz · Rating 3 out of 5]

Zajímavý pohled do vesnického života v Čechách 19. století.

Nelíbilo se mi pomalejší tempo a nudnější úseky, přibližně 1/3 knihy bylo totiž věnováno vyprávění příběhu sloužícího k podkreslení hlavního děje.

Na druhou stranu, staročeskou mluvu jsem si opravdu zamiloval. Chvíli sice trvalo, než člověk kouzlu starého jazyka úplně přivykl, ale už jen za přiblížení života tehdejší doby se trocha trpělivosti vyplatila i s úroky. Teď můžu před babičkou machrovat, že vím, co to je dortová mouka. Rád jsem si také hledal paralely se zdánlivě úplně odlišným 21. stoletím.

"O tomhle nebylo za mládí mého ani slechu," vykládal pak. "Na co sami jsme nepřišli, to jsme nevěděli, nikdo venkovského lidu si nevšímal. Teď za pár mizerných krejcarů měsíčně všemu se přiučí, na co si jen vzpomene, v novinách navlas mu povědí, jak má tomu rozumět, jiného se uchopit, ono provést. Který člověk chce, z toho může něco být, jen vlastní vinou zůstane nevědomcem a sprosťákem."

[Caro · Rating 4 out of 5]

Je to dost náročné čtení, ale zároveň neuvěřitelně poutavé! Jsem si jistá, že se k této knize budu vracet.

"Ne, ne, nevychovala jsem tě, abych takovému nejistému osudu všanc tě vydala, přijala jsem tě pod střechu svou, abys vyrostla sobě, mně i jiným k radosti a šťastnou byla, slyšíš, šťastnou, nad všecky jiné dívky šťastnou."

[Judy Soukupová · Rating 4 out of 5]

Tak jsem to dočetla. Myslela jsem, že tomu dám 5 hvězdiček ale pak přišel konec. Vůbec se mi nelíbilo, jak to skončilo. Typek ji zmlatil, že málem umřela a ona se k němu vrátí a zijou happily ever after? No wayyyy😭 Četlo se mi to celý fakt dobře, líbilo se mi jak to bylo napsaný, ale ten konec prostě neee. Doufala jsem že Štěpán bude potrestán a Evička si bude žít svůj slay girlboss život :((

[Claire Sturt]

Ze začátku mě vtáhl barvitý jazyk a preciznost vylíčení postav a děje. Moje primární očekávání této knihy byl pohádkový děj, líčící tradiční českou vesnici a jeho občané. Něco jako Babička od spisovatelky Boženy Němcové. Avšak při vyprávění příběhy Józy od mlynářky jsem narazila na několik událostí, kterému bych ráda dala hlas. Józa byla žena komplikované povahy, což svědčí ztráta jejího bratra a tvrdá výchova otce. Byla zklamaná z první lásky (Mikeš) a tak byla donucená či spíše prodaná Franíkovi. V této části knihy mě zaujal následující monolog Józy: "Koupils mne od otce jako otrokyni, ne ženu, otrokyni tedy míti budeš." Vezměme toto na povědomí. Józa měla agresivní sklony chování, čímž dle mého názoru, se jí nemůžeme divit z jejího nelehkého života. Bylo mi teda jasné, že jí bude chtít její manžel "srovnat" a proto jí byl podán nápoj po kterému byla zcela omámená. Během roka pod vlivem tohoto séra byla znásilněna. Probudila se ze spánku a k udivení viděla vedle sebe dítě. Jinými slovy její manžel využil její ospalosti k sexuálnímu zneužití. Následně se probodla dýkou. Toto však nečiní konec.
Při vyprávění příběhu mi přišlo zcela podivné motiv "kletby" rodiny Potockých. Přišlo mi to divné, protože Józa byla znásilněná, a tudíž proč by neměla mít nárok se své rodině pomstít? Dále při vyprávění příběhu od mlynářky se konstatuje jako důvod této kletby špatné manželství Józy a Franíka. Berme na mysl, že kletba nebyla kvůli manželství ale kvůli znásilněním, ke kterému nemusí dojít jen ve trvalém partnerství. Po celé době čtení jsem si kladla otázku, zda Světlá psala tato témata, abychom se zamysleli na méněcennost žen a jejich misogynství v 19. století. Či věděla spisovatelka, že je takové chování zakázané a v této době se to bralo jako norma? Třeba naivity Evičky provdat se do rodiny Potockých, dle mého názoru, je z důvodu chudé edukaci na toto téma. Celkově po přečtení této knihy, mě přepadl pocit nechutenství a byla jsem hlavně zklamaná. Po prohledání internetových zdrojů jsem nenašla spojení mezi sexuální zneužití a díla Karolíny Světlé. Což mě na závěru nechává nad otázku, jaký motiv či účel měla spisovatelka při psaní této knihy?
Můj názor je takový, že autorka měla ideji napsat feministický román, kde prokazuje bojácnost a hrdinství žen v problematickém manželství, ale namísto toho, vlastně pozdvihuje jen submisivní ženy.
*recenze byla psána na žádost Terky*

[Eva Francova · Rating 5 out of 5]

Příběh Evičky, sirotka, která se rozhodne provdat do rodiny Potockých, aby na jejich statku prolomila kletbu, kvůli které tam nejsou již po staletí žádné šťastné vztahy.

Když jsem knihu začala číst, tak jsem si myslela, že ji hned odložím. Staročeština je tu tak výrazná, že jsem si říkala, že to prostě nemůžu přečíst. Ale jelikož se nevzdávám, tak jsem se do příběhu ponořila a již po pár stránkách jsem byla pohlcena a knížku jsem v podstatě nemohla odložit.

Překvapilo mě, jak je celý příběh tajemný a napínavý. Chvílemi to bylo jako pohádka, někdy to bylo opravdu překvapivé a troufám si říct, až dechberoucí. Kniha celkově ve mně dokázala vyvolat spoustu emocí – přes smutek, dojetí až po rozčilení. Evičce jsem celou dobu fandila a přála si, aby to s ní nakonec dobře dopadlo.

V knížce také poznáme život na venkově, jaké to tenkrát bylo, jak to chodilo, různé zvyky, ale hlavně prostý život kolem roku 1870.

Celý příběh jsem si moc užila a staročeština byla nakonec ozdobou než problémem.

[Petr Urban · Rating 5 out of 5]

Brzy mi bylo jasné, že obsah s přehledem zvítězí nad dnes již zcela jinak znějící – a dost špatně čitelnou – češtinou. Příběh je opravdu silný a odehrává se v prostředí sympaticky romantickém. Jako se na nebi postupně objevují další a další hvězdy, Světlá v mojí oddané mysli dalšími a dalšími tahy nakonec domalovala kompletní obraz.

Docela se zapotila, protože jsem byl tak zvědavý na její dílo, že jsem jí prakticky nenechal vydechnout. V tom obrazu kříž je a jakožto dominanta na plátně upoutá vaši pozornost a svou nezměrnou sugescí vás snadno uvrhne do deprese, proto zaměřte svůj pohled raději jinam.
Pak si všimnete několika světlých bodů, díky nimž si udržíte naději a zdravý rozum.

Ty body svítí jako hvězdy na noční obloze, které vás navedou domů z temného lesa. Nebo jako svíčky za oknem v dáli ve stavení, kde někdo na vás čeká. Nebo jde možná o oči dobré Evičky. Dokud nevyhasnou, stále existuje naděje na zlomení zlé kletby. Pamatujte na to, až na nějakou kletbu ve světě narazíte a doufejte, že ten svit nikdy se zcela neztratí. Pokud ano, nedopadne to dobře. Pak možná sami budete kříž malovat.

Tip: S touhle klasikou jsem se seznámit musel, když jsem na ni narazil v e-shopu. Jako e-kniha je k dostání za 50 Kč. Doporučuji.

[Barbora · Rating 5 out of 5]

Nejlepší česká knížka všech dob, která předčila má počáteční očekávání.

[Tereza Eliášová]

Napínavá povinná četba + milostný trojúhelník z 19. století + 19. století je prostě sexy, to už víme, žejo (Koukám na tebe, Národní opruzení... :D)

[Magda Kubickov · Rating 3 out of 5]

Po tom jak mě Frantina nadchla jsem čekala něco víc, u konce mi ale už klasicky smutno bylo. 3,5*

[nela k · Rating 4 out of 5]

4.5

[Marek · Rating 5 out of 5]

Kniha se mi líbila.

Citáty z knihy, který se mi líbil:

Každému dal bůh oči, ale ne každý vidí, každému sluch, ale ne každý doslýchá, každému srdce, ale ne každý cítí.

"Co stromu vláha, to duši mé čtení. Čtouc přemýšlím s tím, kdož knihu sepsal, co myslil pěkného, to si pamatuji, a kdykoli mezi týdnem při práci na to si vzpomenu, vždy se zaraduju, i jde mi vše pak ještě jednou tak rychle od ruky."

[Jumpová · Rating 3 out of 5]

Tohle bylo trochu trápení. Chtěla jsem si přečíst českou klasiku, kterou standardně nečtu a ze začátku jsem těžce litovala. Nemohla jsem se začíst do děje a měla jsem trable se staročeštinou. Pak jsem si ale přibližně od první třetiny knihy zvykla a nachytala jsem sama sebe, že už si ani nemusím přečítat tu samou stránku třikrát, abych pochopila co chtěla spisovatelka vyjádřit. Ve zbývajících dvou třetinách knihy se objevovaly velmi zajímavé, napínavé a čtivé pasáže. Nejvíce se mi líbila část o Józe, do té jsem se hodně začetla. Dávám 3,5 z 5.

[Klára Salcmanová · Rating 4 out of 5]

Kniha je překrásná. Je opravdu dobře napsaná, ani stará čeština neruší od příběhu. Postavy jsou trojrozměrné. Příběh je překvapivý a dobře vystavený. Můj jediný problém je s myšlenkovým přesahem díla, které ve své podstatě nabádá dívky, aby trpěly, když jim muži ubližují. Konec díla je samozřejmě hluboce ovlivněn dobou, kdy byla kniha napsaná, nicméně je dobré se nad tématikou díla zamyslet a kriticky uvažovat nad jeho významem. Pohádkový konec je tedy nutno brát jako skutečně pohádkový.

[Ema Kuncová · Rating 3 out of 5]

Zezacatku jsem trpela. Trpela. Jakmile jsem si ale zvykla na jazyk, kterym je knizka napsana, tak se to cetlo velmi dobre. Bavil me celkove dej i vykresleni prostredi horske vesnicky. Jedine, co je na teto knizce odrazujici je bohuzel jazyk.

[Вікторія Слінявчук · Rating 2 out of 5]

Захопливо і драматично, прекрасно написано. Але... Історії про те, як самопожертва доброї і чистої жінки рятує нікчемного чоловіка і робить з нього гідну людину, вважаю попросту шкідливими.

[Lerry · Rating 2 out of 5]

štěpán je chodící red flag. józa nejvíc relatable character.

[rebarbora · Rating 5 out of 5]

poklad

[sabrinie · Rating 4 out of 5]

wau

[Terka Juchelková · Rating 4 out of 5]

Přestože byl můj úplně první referát na základní škole o Karolíně Světlé, okusila jsem její knihu až nyní. Musím přiznat, že jsem byla mile překvapena. Myslela jsem, že se tím prokoušu a pak budu moct tvrdit, že jsem četla i takovou klasiku ale než jsem se nadála, byla jsem do knížky zažraná.

Prvních pár stránek mi trvalo, než jsem si zvykla na trochu jiný styl vyjadřování - plný přechodníků, změněného slovosledu a prapodivných archaismů. Jakmile příběh dostal spád, už jsem si ničeho z toho ani nevšimla.Vždyť je to vlastně hororová detektivní romance, která nádherně zachycuje tehdejší dobu, povahu lidí, zvyky, tradice a vesnický život. Za mě rozhodně palec nahoru.

[Vendea · Rating 4 out of 5]

Ze začátku teda nic moc, ale od toho prokletí už to bylo daleko lepší.

3.5/5*

[JaneJane)) · Rating 5 out of 5]

Zvrácená verze Krásky a zvířete z poloviny 19. století.

[Klára · Rating 3 out of 5]

3,5