What do you think?
Rate this book
Eliška
K špeciálnej príležitosti 60. narodenín autorky a 40. vydanej knihy sme pripravili špeciálne limitované vydanie knihy Eliška. Limitovaná edícia vychádza v počte 999 výtlačkov so zlatou razbou na obálke, s potlačenou oriezkou s číslovaním a s autorkiným podpisom. Každý kus knihy sa tým stáva jedinečným, pretože každý čitateľ bude mať svoju vlastnú číslovanú kópiu. Dotlač nebude možná.
Príbeh Elišky sa začína počas druhej svetovej vojny. Moji čitatelia majú možnosť sledovať, ako sa z malého dievčatka stala starenka. Bez ohľadu na vek bola vždy úžasná, láskavá a srdcu milá... aj napriek svojmu batôžku chýb, prehier a bolestí. Alebo práve preň. Eliška je presne taká, akí by sme mali byť všetci. A hoci bola uznávaná maliarka, prvoradá pre ňu vždy bola rodina a blízki.
Príbeh Elišky je plný lásky a presvedčenia, že človek musí veriť sám v seba a vo svoje sny. A takisto je o poznaní, že bolesť nikdy úplne nezmizne, len sa zmení.
Verím, že vám príbeh Elišky prirastie k srdcu, a dúfam, že si v ňom nájdete aj niektoré odpovede. Musím sa vám priznať: Eliška je moja milovaná. Myslím, že aj vy ju budete milovať. Hneď ako som knihu dopísala, začala mi chýbať.
K napísaniu tejto knihy ma inšpirovala moja maminka a jej život, no vôbec nejde o biografiu. Hoci aj moja maminka jedla po prvý raz pomaranče až ako sedemročná.
Príbeh Elišky sa začína počas druhej svetovej vojny. Moji čitatelia majú možnosť sledovať, ako sa z malého dievčatka stala starenka. Bez ohľadu na vek bola vždy úžasná, láskavá a srdcu milá... aj napriek svojmu batôžku chýb, prehier a bolestí. Alebo práve preň. Eliška je presne taká, akí by sme mali byť všetci. A hoci bola uznávaná maliarka, prvoradá pre ňu vždy bola rodina a blízki.
Príbeh Elišky je plný lásky a presvedčenia, že človek musí veriť sám v seba a vo svoje sny. A takisto je o poznaní, že bolesť nikdy úplne nezmizne, len sa zmení.
Verím, že vám príbeh Elišky prirastie k srdcu, a dúfam, že si v ňom nájdete aj niektoré odpovede. Musím sa vám priznať: Eliška je moja milovaná. Myslím, že aj vy ju budete milovať. Hneď ako som knihu dopísala, začala mi chýbať.
K napísaniu tejto knihy ma inšpirovala moja maminka a jej život, no vôbec nejde o biografiu. Hoci aj moja maminka jedla po prvý raz pomaranče až ako sedemročná.
472 pages, Hardcover
Published April 10, 2024
3 people are currently reading
38 people want to read
About the author
Táňa Keleová-Vasilková
41 books8 followersTáňa Keleová-Vasilková je jednou z najúspešnejších slovenských spisovateliek. Narodila sa v Chomutove v severných Čechách. Od svojich štyroch rokov žije v Bratislave.
Ukončila štúdium žurnalistiky na Filozofickej fakulte UK v Bratislave a potom pracovala ako redaktorka vo viacerých časopisoch. Od roku 1994 sa venuje písaniu románov.
Vo svojich príbehoch zobrazuje životné situácie dnešných žien a rodín.
Ukončila štúdium žurnalistiky na Filozofickej fakulte UK v Bratislave a potom pracovala ako redaktorka vo viacerých časopisoch. Od roku 1994 sa venuje písaniu románov.
Vo svojich príbehoch zobrazuje životné situácie dnešných žien a rodín.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 5 of 5 reviews
October 22, 2025
O této slovenské autorce jsem již v minulosti slyšel, ale až nyní jsem se pustil do četby románu ELIŠKA. Je to moje první přečtená autorčina kniha a kniha se mi líbila.
Hlavní postavou je ELIŠKA (86 let). Sledujeme její osudy od dětství, po dospívání až dospělost. Eliška je uznávaná malířka. Maluje obrazy a vystavuje je v galeriích. Neumí vařit, ale zato umí výborně péct. Eliška má bratra JANKA.
Střídají se části ze současnosti a z minulosti.
V současné lince je Eliška umístěna do Domu pro seniory. Zpočátku není příliš nadšená, že v něm bude bydlet, ale z druhého hlediska si uvědomuje, že není se schopná postarat sama o sebe. Našla si zde kamarádky GÁBINU a NORIKU. Eliška si oblíbí ošetřovatelku HANKU, které vypravuje svůj životní příběh. Eliška si některé ošetřovatelky oblíbí více a jiné méně a podobně to má s ostatními spolubydlícími. U ostatních vzbuzuje důvěru a svěřují se jí se svým životem.
Na Elišce se mi líbilo, že dokázala uznat chybu při prvotním seznámení s člověkem, který ji nebyl zpočátku sympatický, ale při vyslechnutí příběhu změnila názor. Z toho vyplývá, že nemáme přísně soudit člověka, kterého vidíme jen chvíli. Nikdy nevíme, co všechno si v životě prožil a náš názor může být zkreslený.
Jako čtenáři můžeme nahlédnout do všedních dnů odehrávajících se v tomto zařízení. Eliška občas říká, že je to čekárna na smrt. Klienti mají různé zdravotní problémy a skutečností je, že dochází k úmrtí v těchto zařízeních. Eliška má občas chmurné chvíle, při které vzpomíná na svou minulost a také když Elišce není dobře a má bolesti, ale naleznou se také okamžiky, kdy se dokáže zasmát společně se svými přítelkyněmi ohledně smrti.
V části z minulosti se dočteme o Eliščině dětství, které prožila v Praze během 2. světové války. O pocitech zimy a hladu. Eliška se během svého života zamilovala a my se o jejích vztazích dočteme. A dočteme se o dalších peripetiích, kterými si během života prošla.
Myslím si, že Eliška prožila pestrý život, ale některé události ji hodně zasáhly a trvalo velice dlouho, než to dokázala vstřebat a přijmout to, co se stalo. Podle mého názoru udělala také v určitých ohledech chybná rozhodnutí, ale takový je život. Pro něco se rozhodneme a už to následně nemůžeme změnit, i kdybychom chtěli sebevíce. Při určitém životním zlomu mi bylo Elišky líto, protože jsem to považoval za nespravedlnost.
V knize je velmi dobře zpracována tématika stárnutí v domech pro seniory bez příkras, tak jak to je ve skutečnosti. Nelíbila se mi jedna událost, které se stala Elišce v tomto pečovatelském domě.
V knize je okrajově zmíněna 2. světová válka, válka na Ukrajině a covid.
Kniha je bichle. Od samotného počátku se mi kniha líbila a vtáhla mě do děje. V knize se nachází hodně smutných okamžiků a z některých mi bylo hodně smutno. Souhlasím s tvrzením na zadním přebalu knihy: „Pro milovníky příběhů o silných ženách, rodinných poutech a překonávání překážek je Eliška povinnou četbou.“
Autorka píše skvěle a časem si přečtu nějaké další knihy.
Kniha má pěknou obálku. Kniha má také pěknou ořízku a pasuje k této knize.
CITÁTY:
Myslet ale nestačí. Láska musí být zhmotněná do objetí a každodenních malých skutků, jinak se člověk ztrácí.
Až později jsem pochopila, že lidi řeší raději jiné rodiny než tu svou, protože by přitom mohli odkrýt něco, co vlastně nechtějí. Jenomže některá životní pochopení jsou člověku skoro na nic, protože nemůže věci změnit, ovlivnit své okolí. Stejně jako osud.
Vím, že si mnozí myslí, že staří lidé už nemají sny ani touhy, že jim ke spokojenosti stačí málo. Jenže tak to není. I staří lidé touží… jen jinak. Opatrněji. A vědí, že se vyplní jen minimum z toho, co by chtěli…
Umírat bychom měli ve spánku. Bez bolesti a bez toho, že bychom o tom věděli. Prostě bychom usnuli a už se neprobudili.
… nikdo není jen černý a bílý. Všichni jsme mix obojího, dobra i zla, pere se to v nás dennodenně, a někdy vítězí jedno, jindy zase druhé. Odvěký souboj, který nás formuje i vyčerpává.
„Víš, co je na stáří nejhorší?“
„To, jak si všichni kolem tebe myslí, že můžou rozhodovat za tebe.“
Hlavní postavou je ELIŠKA (86 let). Sledujeme její osudy od dětství, po dospívání až dospělost. Eliška je uznávaná malířka. Maluje obrazy a vystavuje je v galeriích. Neumí vařit, ale zato umí výborně péct. Eliška má bratra JANKA.
Střídají se části ze současnosti a z minulosti.
V současné lince je Eliška umístěna do Domu pro seniory. Zpočátku není příliš nadšená, že v něm bude bydlet, ale z druhého hlediska si uvědomuje, že není se schopná postarat sama o sebe. Našla si zde kamarádky GÁBINU a NORIKU. Eliška si oblíbí ošetřovatelku HANKU, které vypravuje svůj životní příběh. Eliška si některé ošetřovatelky oblíbí více a jiné méně a podobně to má s ostatními spolubydlícími. U ostatních vzbuzuje důvěru a svěřují se jí se svým životem.
Na Elišce se mi líbilo, že dokázala uznat chybu při prvotním seznámení s člověkem, který ji nebyl zpočátku sympatický, ale při vyslechnutí příběhu změnila názor. Z toho vyplývá, že nemáme přísně soudit člověka, kterého vidíme jen chvíli. Nikdy nevíme, co všechno si v životě prožil a náš názor může být zkreslený.
Jako čtenáři můžeme nahlédnout do všedních dnů odehrávajících se v tomto zařízení. Eliška občas říká, že je to čekárna na smrt. Klienti mají různé zdravotní problémy a skutečností je, že dochází k úmrtí v těchto zařízeních. Eliška má občas chmurné chvíle, při které vzpomíná na svou minulost a také když Elišce není dobře a má bolesti, ale naleznou se také okamžiky, kdy se dokáže zasmát společně se svými přítelkyněmi ohledně smrti.
V části z minulosti se dočteme o Eliščině dětství, které prožila v Praze během 2. světové války. O pocitech zimy a hladu. Eliška se během svého života zamilovala a my se o jejích vztazích dočteme. A dočteme se o dalších peripetiích, kterými si během života prošla.
Myslím si, že Eliška prožila pestrý život, ale některé události ji hodně zasáhly a trvalo velice dlouho, než to dokázala vstřebat a přijmout to, co se stalo. Podle mého názoru udělala také v určitých ohledech chybná rozhodnutí, ale takový je život. Pro něco se rozhodneme a už to následně nemůžeme změnit, i kdybychom chtěli sebevíce. Při určitém životním zlomu mi bylo Elišky líto, protože jsem to považoval za nespravedlnost.
V knize je velmi dobře zpracována tématika stárnutí v domech pro seniory bez příkras, tak jak to je ve skutečnosti. Nelíbila se mi jedna událost, které se stala Elišce v tomto pečovatelském domě.
V knize je okrajově zmíněna 2. světová válka, válka na Ukrajině a covid.
Kniha je bichle. Od samotného počátku se mi kniha líbila a vtáhla mě do děje. V knize se nachází hodně smutných okamžiků a z některých mi bylo hodně smutno. Souhlasím s tvrzením na zadním přebalu knihy: „Pro milovníky příběhů o silných ženách, rodinných poutech a překonávání překážek je Eliška povinnou četbou.“
Autorka píše skvěle a časem si přečtu nějaké další knihy.
Kniha má pěknou obálku. Kniha má také pěknou ořízku a pasuje k této knize.
CITÁTY:
Myslet ale nestačí. Láska musí být zhmotněná do objetí a každodenních malých skutků, jinak se člověk ztrácí.
Až později jsem pochopila, že lidi řeší raději jiné rodiny než tu svou, protože by přitom mohli odkrýt něco, co vlastně nechtějí. Jenomže některá životní pochopení jsou člověku skoro na nic, protože nemůže věci změnit, ovlivnit své okolí. Stejně jako osud.
Vím, že si mnozí myslí, že staří lidé už nemají sny ani touhy, že jim ke spokojenosti stačí málo. Jenže tak to není. I staří lidé touží… jen jinak. Opatrněji. A vědí, že se vyplní jen minimum z toho, co by chtěli…
Umírat bychom měli ve spánku. Bez bolesti a bez toho, že bychom o tom věděli. Prostě bychom usnuli a už se neprobudili.
… nikdo není jen černý a bílý. Všichni jsme mix obojího, dobra i zla, pere se to v nás dennodenně, a někdy vítězí jedno, jindy zase druhé. Odvěký souboj, který nás formuje i vyčerpává.
„Víš, co je na stáří nejhorší?“
„To, jak si všichni kolem tebe myslí, že můžou rozhodovat za tebe.“
July 27, 2025
Hlavní hrdinku Elišku tu poznáváme od jejího dětství až do úctyhodného věku. Osud ji do vínku nadělil spoustu bolesti, ale ona se vždy dokázala postavit a jít dál. Je to kniha o odvaze a touze, o překonávání překážek a o umění odpouštět.
Toto je moje druhé setkání s autorkou. To první nedopadlo úplně nejlépe, ale rozhodla jsem se, že jí dám ještě šanci. Navíc kniha Eliška je přesně taková, jaké mám ráda. Částečně se odehrává i v období druhé světové války, jsou tu nelehké lidské osudy a takové knihy často vyhledávám. A jak druhá šance dopadla? Vcelku dobře.
Ze začátku mi trvalo si zvyknout na autorčin styl. Je tu docela časté přeskakování z minulosti do současnosti. Ale čím dále jsem se v knize dostávala, tím více si mě získávala. Příběh mě postupně zcela pohltil a pak už jsem se ani nějaké té slzičce neubránila.
Je tu skvěle ukázáno stáří. Jak se člověk cítí, když už je mu víc jak osmdesát. Jaký je jeho pohled na svět, ten současný i ten, co prožil. Myslím, že právě u těchto kapitol se člověk zamyslí, třeba nad sebou, jak bude jednou svůj život hodnotit anebo i nad někým ze svých blízkých a uvědomí si, jaký má k nim vztah a zda by ho třeba neměl změnit.
Život paní Elišky je jedna velká bolest. Tolik bolesti, až jsem si při čtení říkala, jestli tohle všechno může jeden člověk ustát. Měla jsem pocit, že už toho je v jednom příběhu až moc, ale uvědomila jsem si, že tohle se prostě děje a někomu hází osud klacky pod nohy po celý život. Opravdu smutné a dojemné čtení, které vás donutí vážit si svého života.
Knížka je nádherná i graficky, rozhodně mě zaujala na první pohled svou obálkou. Bohužel, uvnitř už mnohdy ta krása chybí. Je tu tolik chyb a překlepů, že mi to až kazilo dojem ze čtení, a to mě opravdu mrzí, protože jinak je to kniha, která si rozhodně zaslouží vaši pozornost.
Toto je moje druhé setkání s autorkou. To první nedopadlo úplně nejlépe, ale rozhodla jsem se, že jí dám ještě šanci. Navíc kniha Eliška je přesně taková, jaké mám ráda. Částečně se odehrává i v období druhé světové války, jsou tu nelehké lidské osudy a takové knihy často vyhledávám. A jak druhá šance dopadla? Vcelku dobře.
Ze začátku mi trvalo si zvyknout na autorčin styl. Je tu docela časté přeskakování z minulosti do současnosti. Ale čím dále jsem se v knize dostávala, tím více si mě získávala. Příběh mě postupně zcela pohltil a pak už jsem se ani nějaké té slzičce neubránila.
Je tu skvěle ukázáno stáří. Jak se člověk cítí, když už je mu víc jak osmdesát. Jaký je jeho pohled na svět, ten současný i ten, co prožil. Myslím, že právě u těchto kapitol se člověk zamyslí, třeba nad sebou, jak bude jednou svůj život hodnotit anebo i nad někým ze svých blízkých a uvědomí si, jaký má k nim vztah a zda by ho třeba neměl změnit.
Život paní Elišky je jedna velká bolest. Tolik bolesti, až jsem si při čtení říkala, jestli tohle všechno může jeden člověk ustát. Měla jsem pocit, že už toho je v jednom příběhu až moc, ale uvědomila jsem si, že tohle se prostě děje a někomu hází osud klacky pod nohy po celý život. Opravdu smutné a dojemné čtení, které vás donutí vážit si svého života.
Knížka je nádherná i graficky, rozhodně mě zaujala na první pohled svou obálkou. Bohužel, uvnitř už mnohdy ta krása chybí. Je tu tolik chyb a překlepů, že mi to až kazilo dojem ze čtení, a to mě opravdu mrzí, protože jinak je to kniha, která si rozhodně zaslouží vaši pozornost.
December 10, 2024
It was actually a nice book! Eliška is an old lady in a senior house, she recaps her whole life and describes people close to her.
One point down - the background is very shady.
One more point down for too many typos and other mistakes!
One point down - the background is very shady.
One more point down for too many typos and other mistakes!
December 15, 2024
Krásna a zároveň smutná kniha, ktorá vie vyčariť pár sĺz vo vašom oku. Kniha rozpráva životný príbeh hlavnej protagonistky, ktorú život skúšal viac než dosť.
Hodnotenie 4/5 dávam preto lebo záver sa mi zdal byť príliš zdĺhavý. Avšak aj napriek tomu, túto knihu môžem len odporúčať. 🩵
Hodnotenie 4/5 dávam preto lebo záver sa mi zdal byť príliš zdĺhavý. Avšak aj napriek tomu, túto knihu môžem len odporúčať. 🩵
May 11, 2025
tahle knížka byla úžasná. je to taková knížka u které si po brecite. kdyby to šlo tak bych Elišku obejmula a už nepustila...
Displaying 1 - 5 of 5 reviews