What do you think?
Rate this book
The Confession
"The compelling autobiographical account of one of the very few high Communist Party officials to survive a major purge trial."
Originally in French, titled: L'Aveu
Originally in French, titled: L'Aveu
- GenresBiography
442 pages, Hardcover
First published January 1, 1968
7 people are currently reading
200 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 14 of 14 reviews
September 7, 2022
Now, this is not fiction because no fiction could reach such a level of Kafkaesque horror. Artur London, despite his English-sounding, name was born, just like Franz Kafka, into a Jewish family in what became Czechoslovakia. If he had bothered to read Kafka he might have foreseen the upcoming trials of his life and the futile and at times fatal battle against a faceless bureaucracy, culminating in the Prague show trials of 1951-1952. Stalin had ordered a purge of all high-ranking Jews in the Communist Parties of Eastern Europe and Czechoslovakia, turned Communist in 1948, was, in London's words, "the biggest plum of all". In total eleven Jewish Communists died by hanging, including the head of the Party, Slansky. London, in a paranoiac nightmare only Stalin could have dreamed up, went on trial for "being a Trotskyist before the war, an active Titoist after 1948 and a Zionist spy for Israel." Similar trials of Jews were held from Poland to Romania, where Party chief Ana Pauker received a life sentence. (I imagine a Jewish Communist woman was probably Stalin's worst nightmare.) The Czechoslovak Party spared London's life only after numerous torture sessions produced "a confession" naming other, non-Jewish traitors to the Communist cause, including future Party leader Gustav Husak, installed by the Soviets as General Secretary after the Warsaw Pact invasion of 1968. Now for the really scary part: did this travel trough Dante's hell turn London against Communism? Not on your life. After Khrushev’s ascent London was rehabilitated and watched his ex-torturers and denouncers expelled from the Party. Moving with his family to Paris in 1963, London published this confession just three years after the Soviet occupation of his homeland, on which he remained silent, and died just three years before the end of Communism in Prague and throughout Eastern Europe. I wonder what Graham Greene would have made of London's sense of loyalty?
January 20, 2020
This account of the infamous Slansky Trial, told first hand by one who survived, is thrilling, terrifying and moving in equal measure. The exceptional character of the writer is a counterbalance to the horror of his situation, and this account reminds us that even in times of crushing darkness, the light of moral courage cannot be completely extinguished.
For those interested in the experience of 20th century socialism, and the way it made heroes of some even as it made monsters of others, this book will be indispensable.
For those interested in the experience of 20th century socialism, and the way it made heroes of some even as it made monsters of others, this book will be indispensable.
June 12, 2025
La edición española es prácticamente ilegible. Abandono en la página 52
February 7, 2021
آرتور لندن یک کمونیست کهنهکار اهل چکسلواکی بود که در جنگ داخلی اسپانیا در جبههی جمهوریخواهان جنگید و در جنگ جهانی دوم هم در جبههی مقاومت فرانسه علیه نازیها مبارزه کرد. پس از سالها ماجراجویی و نبرد و اسارت، بعد از پایان جنگ به پراگ برگشت و در دولت کمونیست چک به مقام معاون وزیرخارجه رسید. اما بخت با او یار نبود چون در سال ۱۹۵۱، مسکو به فکر یک تصفیهی بزرگ دیگر افتاده بود، این بار در حزب کمونیست چک. آرتور لندن جزو ۱۴ متهمی بود که پس از تحمل ماهها انفرادی و شکنجه و بازجوییهای دشوار، بالاخره حاضر شدند زیر اعترافاتی را که «حزب» برایشان سرهم کرده بود امضا کنند و در دادگاه اسلانسکی، در کنار دیگر چهرههای ارشد حزب کمونیست چک محاکمه شوند. تمام ۱۴ متهم این دادگاه گناهکار شناخته شدند، ۱۱ نفر را اعدام کردند و سه نفر (از جمله لندن) به حبس ابد محکوم شدند. این کتاب، خاطرات آرتور لندن است از این دوران سخت و آنچه بر او و خانوادهاش و دیگر متهمان پرونده گذشته. در خلالش، سوابق مبارزاتی خودش و رفقایش را هم تعریف میکند، با جزئیات فراوان و بعضاً ملالآور. --- لندن تا میانههای کار هنوز باورش نمیشود که حزبش و رفقایش دارند این بلاها را سرش میآورند اما از جایی به بعد با این واقعیت دردناک مواجه میشود و در برخی باورهایش تجدیدنظر میکند. البته همواره آدمها (در راسشان: استالین) را مقصر میداند و کمونیسم را نقد نمیکند
May 12, 2020
Kafka's world actually existed: A chilling account of the Slansky show trial.
Artur London survived the horrors of interrogation by his "comrades" under Stalins rule.
He offers a detailed description of the brutal methods used to "persuade" every single defendant that cooperating fully is their only chance of surviving. Publicly confessing all false accusations, showing "good faith" and "self sacrifice" was their only option, even the slightest resistance is methodically eradicated. Not even suicide is allowed - no escape possible.
A pretty good movie has also been made by C. Gavras based on this book. However, the lengthy text portrays in nightmarish clarity the events. A totalitarian regime through the eyes of one of its high ranking members that all of a sudden falls from the very top of the hierarchy to (literally) the dungeons.
Artur London survived the horrors of interrogation by his "comrades" under Stalins rule.
He offers a detailed description of the brutal methods used to "persuade" every single defendant that cooperating fully is their only chance of surviving. Publicly confessing all false accusations, showing "good faith" and "self sacrifice" was their only option, even the slightest resistance is methodically eradicated. Not even suicide is allowed - no escape possible.
A pretty good movie has also been made by C. Gavras based on this book. However, the lengthy text portrays in nightmarish clarity the events. A totalitarian regime through the eyes of one of its high ranking members that all of a sudden falls from the very top of the hierarchy to (literally) the dungeons.
April 27, 2025
Okurken tarihin hiç de değişmediğini sadece ideolojilerin ve baş aktörlerin, aktörlerin, figüranların isim değiştirdiği görmek çok acı.
Özellikle komünizm gibi bir ortak paydada buluşmuş insanların bunları yaşaması çok korkunç.
Sovyetler büyük bir fiyasko. Okuduğum her şeyde türlerim diken diken oluyor. Çünkü bu işkenceler için insanları hayatları bezdirmek için bu ideoloji kullanmalarına gerek yoktu.
Özellikle komünizm gibi bir ortak paydada buluşmuş insanların bunları yaşaması çok korkunç.
Sovyetler büyük bir fiyasko. Okuduğum her şeyde türlerim diken diken oluyor. Çünkü bu işkenceler için insanları hayatları bezdirmek için bu ideoloji kullanmalarına gerek yoktu.
December 10, 2025
☆ „Nechápu, co myslíte, nikdy jsem neudělal nic jiného, než co mi přikázala strana.“ ☆
Východní Evropou obchází strašidlo. Strašidlo stalinismu. A tato kniha o něm nabízí autentické svědectví, z něhož mrazí.
Nabízí totiž svědectví oddaného komunisty, kterého chtěla zabít vlastní strana; strana, jejíž jméno celý svůj život nade všechno ctil. V jejím jménu pracoval, zabíjel i miloval, jenže očividně ani to nestačilo. Protože když byl v roce 1951 unesen a uvězněn, nadešel čas, aby přinesl oběť nejvyšší – aby se doznal k činům, které nikdy nespáchal, a dal straně velký politický proces, jenž uspokojí Stalina. A tuto oběť bylo nutné přinést klidně i za cenu toho, že ho na konci může čekat smrt.
☆ Kohoutek mi jednou řekl: „Strana potřebuje proces, a ne vaše hlavy!“ Strana dostala proces a hlavy k tomu... ☆
Artur London se jako interbrigadista zúčastnil španělské občanské války, během druhé světové války byl součástí francouzského odboje, po něm si prošel Mauthausenem a Ravensbrückem, trápil se s tuberkulózou a jinými zdravotními obtížemi, přesto nebyl – a ani být nemohl – připraven na peklo, které na něj čekalo při návratu do rodné vlasti.
Než se stihl pořádně rozkoukat, zmizel v hlubinách československých věznic, kde se mu dostalo "pozorné péče" na sovětský způsob. Avšak ani ta z něj nedokázala vytřískat myšlení bolševika, dokonce ani vidina pověstné pankrácké oprátky nevedla k nějaké reflexi stranické poúnorové činnosti. Není divu – vždyť London byl veden ke komunistickým hodnotám již od mládí, tudíž je zkrátka téměř nemožné, aby si přiznal, jak pokřivené je jeho vnímání světa, když ho v sobě pěstoval po celý život. Na jeho drobnou obranu si ale dovolím zmínit, že mnozí z těch, co stanuli po komunistickém převratu na významných postech, patřili mezi ovečky, které vstoupily do strany v době jejího vzniku, a tak byly mezitím dostatečně názorově zpracovány, a tedy své věci plně oddány. Je tedy nefér kritizovat pouze náměstka ministra zahraničních věcí, když se mezi tehdejší politickou elitou dala najít velká řada podobných magorů. Tohle zjištění je snad stejně děsivé jako odhalení brutálních postupů vyšetřovatelů.
Každopádně Londonovo dílo, orwellovsky hororové, je fantastický počin, jenž sice není literárně na nejvyšší úrovni, přesto je jeho poselství natolik silné, že nejde dát méně než 5 (rudých) hvězd. Varování před fanatismem, zaslepeností, lidskou hloupostí i silou myšlenky zoufale křičí na čtenáře z každé stránky a nutí ho se zamyslet, jestli také on sám není stržen proudem ideologie, jestli náhodou i jeho neformuje jakýsi "vyšší princip", který v budoucnu může přerůst v něco hrůzného. A vůbec: kde se v rozvažování nachází hranice mezi normálností a nežádoucí odchylkou? A má se zlo oplácet zlem?
Zkrátka Doznání pro mě platí za velmi podnětné dílo – dokonce bych se ho nebála prohlásit za součást povinné četby – které opět potvrzuje, že nejlepší učitelkou je historická zkušenost.
Východní Evropou obchází strašidlo. Strašidlo stalinismu. A tato kniha o něm nabízí autentické svědectví, z něhož mrazí.
Nabízí totiž svědectví oddaného komunisty, kterého chtěla zabít vlastní strana; strana, jejíž jméno celý svůj život nade všechno ctil. V jejím jménu pracoval, zabíjel i miloval, jenže očividně ani to nestačilo. Protože když byl v roce 1951 unesen a uvězněn, nadešel čas, aby přinesl oběť nejvyšší – aby se doznal k činům, které nikdy nespáchal, a dal straně velký politický proces, jenž uspokojí Stalina. A tuto oběť bylo nutné přinést klidně i za cenu toho, že ho na konci může čekat smrt.
☆ Kohoutek mi jednou řekl: „Strana potřebuje proces, a ne vaše hlavy!“ Strana dostala proces a hlavy k tomu... ☆
Artur London se jako interbrigadista zúčastnil španělské občanské války, během druhé světové války byl součástí francouzského odboje, po něm si prošel Mauthausenem a Ravensbrückem, trápil se s tuberkulózou a jinými zdravotními obtížemi, přesto nebyl – a ani být nemohl – připraven na peklo, které na něj čekalo při návratu do rodné vlasti.
Než se stihl pořádně rozkoukat, zmizel v hlubinách československých věznic, kde se mu dostalo "pozorné péče" na sovětský způsob. Avšak ani ta z něj nedokázala vytřískat myšlení bolševika, dokonce ani vidina pověstné pankrácké oprátky nevedla k nějaké reflexi stranické poúnorové činnosti. Není divu – vždyť London byl veden ke komunistickým hodnotám již od mládí, tudíž je zkrátka téměř nemožné, aby si přiznal, jak pokřivené je jeho vnímání světa, když ho v sobě pěstoval po celý život. Na jeho drobnou obranu si ale dovolím zmínit, že mnozí z těch, co stanuli po komunistickém převratu na významných postech, patřili mezi ovečky, které vstoupily do strany v době jejího vzniku, a tak byly mezitím dostatečně názorově zpracovány, a tedy své věci plně oddány. Je tedy nefér kritizovat pouze náměstka ministra zahraničních věcí, když se mezi tehdejší politickou elitou dala najít velká řada podobných magorů. Tohle zjištění je snad stejně děsivé jako odhalení brutálních postupů vyšetřovatelů.
Každopádně Londonovo dílo, orwellovsky hororové, je fantastický počin, jenž sice není literárně na nejvyšší úrovni, přesto je jeho poselství natolik silné, že nejde dát méně než 5 (rudých) hvězd. Varování před fanatismem, zaslepeností, lidskou hloupostí i silou myšlenky zoufale křičí na čtenáře z každé stránky a nutí ho se zamyslet, jestli také on sám není stržen proudem ideologie, jestli náhodou i jeho neformuje jakýsi "vyšší princip", který v budoucnu může přerůst v něco hrůzného. A vůbec: kde se v rozvažování nachází hranice mezi normálností a nežádoucí odchylkou? A má se zlo oplácet zlem?
Zkrátka Doznání pro mě platí za velmi podnětné dílo – dokonce bych se ho nebála prohlásit za součást povinné četby – které opět potvrzuje, že nejlepší učitelkou je historická zkušenost.
October 2, 2025
Děsivej příběh plnej paradoxních a nepochopitelných situací, což nejspíš vystihuje i pocity obviněných v procesu se spikleneckým centrem i těch v těch následujících.
Tahle kniha mě naučila přemýšlet o komunistech a obecně o takhle pohlcujících ideologiích s trochu větším odstupem, než s s jakým jsem se k nim stavěl před četbou. Mimo naprosto zřetelnou manipulaci veřejného mínění a slepou oddanost vlády Sovětům a jiným socialistickým zemím jsem totiž s velkým překvapením odhalil schopnost neházet hned od začátku lidi, jejichž politickým přesvědčením pohrdám, do stejného pytle. Například mě oslovila nevídaná odvaha a morálka některých španělských interbrigadistů, a to včetně manželů Londonových. Prokázali se jako lidé bojující za každou cenu za pravdu a to nejen z osobních důvodů jako je touha po snazším životě. Jedním ze spouštěčů jejich akceschopnosti byla oddanost ideálu, který nakonec stejně přesahoval pro ně dlouho nezpochybnitelnou stranu, a to moc oceňuju.
Knihu doporučuji nejen těm, co už ví o teroru padesátých let, ale i těm co chybně automaticky odsuzují jako lidské bytosti všechny, co se k nějakému myšlenkovému směru hlásí. Zároveň je tahle kniha wake up callem všem, pro které jsou hrůzy komunismu už jen frází. Jediná věc mi vadila: spousta jmen na zapamatování a spousta předpokládaných znalostí z dějin. Doporučuju vyhledávat.
Tahle kniha mě naučila přemýšlet o komunistech a obecně o takhle pohlcujících ideologiích s trochu větším odstupem, než s s jakým jsem se k nim stavěl před četbou. Mimo naprosto zřetelnou manipulaci veřejného mínění a slepou oddanost vlády Sovětům a jiným socialistickým zemím jsem totiž s velkým překvapením odhalil schopnost neházet hned od začátku lidi, jejichž politickým přesvědčením pohrdám, do stejného pytle. Například mě oslovila nevídaná odvaha a morálka některých španělských interbrigadistů, a to včetně manželů Londonových. Prokázali se jako lidé bojující za každou cenu za pravdu a to nejen z osobních důvodů jako je touha po snazším životě. Jedním ze spouštěčů jejich akceschopnosti byla oddanost ideálu, který nakonec stejně přesahoval pro ně dlouho nezpochybnitelnou stranu, a to moc oceňuju.
Knihu doporučuji nejen těm, co už ví o teroru padesátých let, ale i těm co chybně automaticky odsuzují jako lidské bytosti všechny, co se k nějakému myšlenkovému směru hlásí. Zároveň je tahle kniha wake up callem všem, pro které jsou hrůzy komunismu už jen frází. Jediná věc mi vadila: spousta jmen na zapamatování a spousta předpokládaných znalostí z dějin. Doporučuju vyhledávat.
February 24, 2018
Fui ao engano, quando peguei neste livro. O título sucinto e a capa levaram-me, por impulso, a tomá-lo como um thriller ou um policial. Nada mais errado. A estranheza de ter uma história narrada em torno de um personagem homónimo ao autor, instigou a curiosidade em saber mais sobre o livro em causa. Só aí consciencializei que se tratava de uma autobiografia. Inexperiente no género, não deixei por isso de me cativar pelo enredo que narra uns dos períodos conturbados da URSS e ilustra a forma como uma ideologia social e politica pode ser desvirtuada do pensamento que lhe deu origem para promoção de interesses a ela contrários. Uma leitura interessante para os que desejam conhecer um pouco mais da história soviética pela mão de quem a viveu.
February 21, 2021
Excelentes memorias de Artur London que se centran en su confesión pero relatan también la lucha de muchos jóvenes comunistas que se iniciaron con la guerra civil española. Escalofriante la fe que tenían en el Partido. Cuenta el proceso que les monta el si querido hasta su rehabilitación
January 4, 2023
Horrifying to say the least
August 10, 2009
À Prague, en 1951, un haut responsable politique tchécoslovaque se retrouve accusé d'espionnage au profit des États-Unis.
Tout est fait pour lui extorquer des aveux de crimes qu'il n'a pas commis.
Brisé par la torture — on l'empêche de dormir et de s'arrêter de marcher — il finit par avouer au tribunal des crimes qu'il n'a pas commis en récitant un texte d'aveux que ses bourreaux lui ont fait apprendre par cœur.
Après sa réhabilitation en 1956, il émigre vers la France et, s'il condamne le stalinisme, il reste fidèle à l'idéal communiste de sa jeunesse.
Tout est fait pour lui extorquer des aveux de crimes qu'il n'a pas commis.
Brisé par la torture — on l'empêche de dormir et de s'arrêter de marcher — il finit par avouer au tribunal des crimes qu'il n'a pas commis en récitant un texte d'aveux que ses bourreaux lui ont fait apprendre par cœur.
Après sa réhabilitation en 1956, il émigre vers la France et, s'il condamne le stalinisme, il reste fidèle à l'idéal communiste de sa jeunesse.
January 11, 2008
i picked this up at a warehouse-style used book shop in the espionage section, and could not find it on the site or really anywhere online. it took me a while to get through, but it is an interesting read. the differences in his reality and mine are striking, and i am left wanting to know more about his life during the spanish civil war and world war two. i would recommend it to anyone interested in the realities of life in a totalitarian government and the subjectivity of truth.
December 4, 2016
4 1/2 stars
Displaying 1 - 14 of 14 reviews