Daniel Rys je spisovatel společenských románů, svobodný pětačtyřicátník, který si žije svůj pohodlný život. Píše, rád jezdí na motorce, ještě raději vysedává v barech a především si libuje v četných milostných avantýrách. Tento ideální stav mu zničehonic nabourá žena, se kterou ho pojí dávno zapomenutá minulost. S jejím příchodem najednou dostává Danielův život novou dynamiku, což mu ale začíná přinášet komplikace v jeho paralelně vedených nezávazných vztazích. Ocitá se na neprobádaném území, nevyhne se několika hořkosladkým přešlapům a ty ho donutí zamyslet se nad způsobem života, který až dosud vedl. Postupně přehodnocuje, co je skutečně důležité a co jen „pěna dní“, ovšem k očekávané katarzi nevede přímá cesta. Daniel k ní musí dospět přes karamboly, během nichž přijde nejen o několik svých vztahů, ale téměř i o život.
Těžko říct, co měl autor vlastně v úmyslu. Jestli to měla být parodie na Hartla, tak dejme tomu, aspoň se vyhnul jeho trapnosti. Jestli je to míněné vážně, tak je to smutné. Je to takový x-krát zopakovaný průměr. A devadesátkové ilustrace tomu nepomohly.
Náznak něčeho zajímavého by tu i byl, to jak je popsán vztah s onou vdanou ženou v názvu není úplně špatné, ale co měl být ten zbytek? Ostatní peripetie hlavního hrdiny, které tvoří odhadem 80% obsahu knihy jsou prostě slabé...nepůsobí jako materiál na knihu. Chyběl tu někdo kdo by řekl, hele tohle je dobrý, to rozpracuj víc a tohle vyhoď, tohle by se dalo přepracovat...nebo bylo třeba vydat knihu během pár týdnů zběsilého psaní?