How I Won the Patrick Ryan How I Won the A Ballantine FIRST First Edition Thus, First Printing. Not price-clipped. Published by A Ballantine Book, 1967. 12mo. Paperback. Code of U6110 on cover and spine. Book is very good. Covers have some light shelf wear. 100% positive feedback. 30 day money back guarantee. NEXT DAY SHIPPING! Excellent customer service. Please email with any questions. All books packed carefully and ship with free delivery confirmation/tracking. All books come with free bookmarks. Ships from Sag Harbor, New York.Seller 355658 Pulp Paperbacks We Buy Books! Collections - Libraries - Estates - Individual Titles. Message us if you have books to sell!
It's a shame this book isn't more popular than it is. It's more of a shame that the rest of Ryan's work is even less accessible, because if his other books have even 10% the skill of this, they are well worth reading. While not as good as Catch 22 (which is damn near impossible to beat), it runs a close second in my opinion as far as WW2 satires are concerned. I spent most of this book unable to finish chapters in one sitting because I needed to find someone to tell how much I was enjoying that particular chapter, and I found myself incapable of finishing this book as quickly as I usually do because I didn't want it to end. What started as a book I picked up from idle curiosity because John Lennon played a minor part in the movie, ended with me reading one of the funniest books I've come across in recent years.
Pick it up if you have a chance, as it's well worth a read. And hopefully, if the Universe is kind, the rest of his work will become more available in the future.
Humorná satira z druhé světové války očima poručíka Ernesta Goodbodyho, naivního vlasteneckého důstojníka britské armády bez špetky autority. Jednalo se o velice příjemné čtení (resp. poslouchání) a kdyby si druhá polovina knihy udržela kvalitu té první, byly by to jasné čtyři hvězdy. Některé kapitoly se ale zbytečně táhnou a mají předvídatelnou pointu. Ostatní části ale ve čtenáři dokáží vyvolat salvy smíchu.
Pokud knihu vlastníte, vřele doporučuji si stáhnout i audioknihu (hledejte například na Ulož.to) - jedná se jednoznačně o nejkvalitněji nahranou knihu, jakou jsem kdy poslouchal. Nedá se nikde koupit, je totiž namluvená fanoušky knihy a atmosféra je dokreslená hudbou a zvuky z Forresta Gumpa nebo Bratrstva neohrožených. Stojí to za to!
"Jak jsem vyhrál válku" jsem poprvé četla někdy na nižším gymplu. V záplavě knižních válečných melodramat, která se hlavně dobře prodávají, mi dnes už trochu fousatý Ryanův (a místy nekorektní) humor připadal jako svěží vánek.
Kniha je spíš soubor povídek vyprávěných z pohledu nepředstavitelně naivního důstojníka britské armády, který od výcviku postupně projde válečným tažením v Severní Africe, Řecku, Itálii a nakonec i v Německu. Čte se (v mém případě poslouchá) lehce. Nečekejte hluboké myšlenky, poučení z historie, krvavé bitvy ani dojemné příběhy o rozdělených rodinách. Tady je to spíš o absurdní válečné byrokracii, nedisciplinovaných vojácích, alkoholu a prostitutkách.
I had so much fun reading this book. It seems to pick up pace from the relatively calm start when you slowly realize what kind of character is the main character. While it ridicules war, it does not shy away from showing the reality of it (which might be actually quite ridiculous). A lovely book right next to Catch 22.
CZ: Kniha, která mě snad celou dobu náramně bavila. Hodně mi připomněla svým stylem Hlavu 22 - zesměšnění války, kde však je i představena její krutá stránka. Zásadní rozdíl je však v hlavní postavě, kdy Goodbody je prostě trdlo, což o Yossarianovi říci nelze.
Další přečtená povinná četba a dala tedy celkem zabrat, ale jestli si chcete oddychnout od hrůzostrašných válečných románů je tato humorná knížka právě pro Vás!
Vtipné vypravování Ernesta Goodbodyho - důkladného, naivního a poctivého důstojníka, který prožívá poslední tři roky druhé světové války se svou dvanáctou četou.
Vůbec to nebylo špatné, až mě překvapilo, že o této knize a autorovi jsem nikdy předtím neslyšela.
Nuda! Hovno humorné, spíše suché a trapné. Je to defacto anglický Švejk. Příběh je velmi nesourodý, kolikrát jsem ztrácel pojem o celém ději. Nedočteno.
Psáno z pohledu úslužného poručíka Goodbodyho z britské armády, který se snaží navrátit do své dvanácté čety Čtvrtého mušketýrského důstojnost a vznešenost. Samozřejmě se mu to nedaří a jeho naivita skýtá četné možnosti pro pobavení.
Poručík Goodbody pracoval jako účetní, a narukoval s jediným cílem: pomáhat a chránit vlast. Odmítá si připouštět, že by válka mohla znamenat jen válčení o pití a snadné navazování vztahů s ženami lehkých mravů.
Nejprve se s ním potkáváme, když líčí svůj postup v armádě, podle něho za své výborné výsledky. Pravdou zůstává, že si ho přehozovali z jednoho oddělení do druhého, neboť objevil vždy nedostatky. První nedostatek objevil ve výplatní listině, kde bylo uvedeno více mužů než je v skutečnosti - velitel si přivydělával bokem. Druhý nedostatek zahrnoval skladníka, který zásoboval nejen vojáky, ale i svou domácnost. Třetí nedostatek zaznamenal Goodbody v kuchyni, kde si kuchař odkládal jídlo i pro svou domácnost. A tak se voják Goodbody dostal do důstojnického kurzu a stal se z něho poručík, který svými dlouhými proslovy a postoji k válce dováděl "své vojáky" - dle jeho slov - k šílenství.
Goodbody procestuje Afriku, Řecko, Francii a Německo. K jeho smůle se mu pokaždé stane něco nemilého, př.: Goodbody měl v Řecku osvobodit nemocnici od naléhání ELASu, řecké organizace, která neustále vyprovokovávala nepokoje. Odhodlaně se vypravil i se svými muži za cílem, ale cestou se ztratili, protože místní malí kluci jim měnili značky. Když se konečně probojoval se svými muži do nemocnice, zjistil, že v nemocnici panuje klid a nikde nejsou žádné uvězněné sestřičky. Ukázalo se, že vrchní sestra je velmi rázná dáma a rychle ho vypoklonkovala ven, stejně tak jako velitele ELASu.
I'd watched the movie (against my better judgement) before reading the book. The film may have made more sense if I'd proceeded in reverse order! How I won the war is a very "British" satire, clearly the precursor of Dad's Army and similar satirical denunciations of the absurdity of war. Ryan's writing is clean and taut: the epigraphic beginnings of each chapter, taken from the memoirs and writings of senior politicians and WW2 officers, is a constant reminder of the reality of war's farcical nature. The narrative and main characters are fictional but suddenly we're reminded that the British, German, Italian, Greek, Russian and other armed forces to one extent or another had to live it. Ryan holds the absurdities together well, with only one or two lapses into farce. If anything annoyed me, it was reading what seemed at times an uncritical depiction of some of the sexual politics of the time. Nevertheless, Ryan succeeds in writing a novel that is a welcome relief from decades of Hollywood gung ho self-importance, with only extremely rare dalliance into insight and commentary. Read it. Then watch the film. And remember How I won the war was written and filmed in the 1960s, a very different time and place.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Humor worked in every single chapter, paragraph, sentence and word. Even when you read through initial episodes and you more or less know what to expect 12th Musketeers platoon makes your day every single moment. It's a real mystery to me how was the author able to keep the repetitive theme of Goodbody's dumbness and inaptitude throughout the whole book and keep it soooo humorous.
Still I can't stop laughing remembering the Greek campaign and the pursuit of tram no 7 or cunning Afghans :))
Zatímco Josef Švejk se s klidem a "přiblblým" úsměvem na rtech proloudal 1. světovou válkou, jeho "příbuzný" Ernest Goodbody v průběhu 2. světové války s hujerovským nadšením a nasazením memoruje nesmyslné poučky a nařízení, postupuje ve vojenské hierarchii a snaží se být příkladným vůdcem své roty (která jeho snažení zrovna dvakrát neoceňuje). Je snad jasné, že o absurdní situace a veselé momenty nebude nouze.
Memoirs of naive but good hearted lieutenant Ernest Goodbody, who made it trough various battlefields of WW2 and his encounters with reality, which sometimes went past to him without even getting grasp what was really happening around him. The practical soldiers were keeping him safe and without troubles or too much troubles.
Výborná vojnová satira o absurdnosti vojny. Brilantný anglický humor. Hlavnou postavou je poručík Goodbody, trocha nešikovný intelektuál, ktorý sa stal náhodou dôstojníkom britskej armády. Goodboy precestuje africký a európsky kontinent, počas druhej svetovej vojny. Výborne som sa pobavil na Boji o fľašku, Kriket I-II, Most cez Rýn a celé to zaklincovala poviedka Pomoc nemeckým deťom.
Celé jsem to ještě za bolševika (vydalo to, jak jinak, Naše vojsko) přečetl s tím, kde tam poznám Lennona, který hraje Goodbodyho ve filmu (ten tu tehdy neměl šanci běžet). Rozhodně jsem se u toho nebavil jako u jiné knížky (zase Naše vojsko) – Hájili jsme hrad.
Hilarious and well worth the time it took to find it. Much better then the film, though it's hard to judge because they're so vastly different. Goodbody is the personification of blind naive patriotism. Only Patrick Ryan could make that type of character palatable.
Další místní klasika. Zajímavý je, že ačkoliv český překlad byl vydán v roce 1970, nešetří ani komunistické soudruhy z ELAS, ani sovětské soudruhy ve finále. Nejlehčí možné pojetí války, snad s jednou jedinou maličkou dramatickou scénou.
Vtipná, satirická, grotestní, úsměvná, čtivá, jednoduchá; tak by se dala snadno popsat kniha Patricka Rayena. Oddechová literatura (a la Osudy dobrého vojáka Švejka), která zaujme každého.
Pokud hledáte vtipnou věc, z doby druhé světové alá Sedmá rota, Jak jsem vyhrál válku je to pravé. Některé kapitoly byly tak vtipné, že jsem se doslova za břicho popadal :-D
This book is credited to wrong author! The actual author was english journalist Patrick Ryan (Isle of Wight, 1916 – 1989). Please someone issue a corrigendum.