Na dlouhých procházkách se psem hledá Kateřina klid, ale najde jen otráveného orla mořského. Po tomhle nálezu jsou vyhlídky na klidné dny definitivně pryč. Do případu se vloží policie, která zjistí, že rozhodně nejde o ojedinělou záležitost, a rozvíří se sled událostí v malé vesnici na jihu Čech. Kdo za otravami stojí? A proč se vlastně Kateřina ocitla v ospalém Borkově? Dokáže se popasovat s výhrůžkami, které se najednou objevují ve schránce, ale i se stíny minulosti?
Debutový román s detektivními prvky se odehrává na cestě mezi lesem a vsí, mezi vsí a městem, v čase mezi ztrátou a novým začátkem. Vypravěčskou suverenitou i melancholií upomene na díla Jiřího Hájíčka, Anny Bolavé či Viktorie Hanišové.
Mě se to vlastně líbilo, rozhodně je to čtivý, ale tak nějak mi přišlo, že to vede odnikud nikam. Sociální sonda do vesnice? Krize hlavní hrdinky co se sebou? Vyšetřování zabitýho orla? Vztahy? Občas šílený obraty typu “hora byla toho rána vyrýsovaná jako týpek ve fitness” … určitě se tam něco zajímavýho rýsuje, ale takhle jako celek mi to moc do žil nešlo.
Mám v srdci "soft spot" pro české autory, protože věřím, že podpora domácí literatury je důležitá. Navíc mě baví čtení příběhů zasazených do známých reálií. Tato kniha se navíc odehrává v jihočeském Borkově, takže se hrdinka pohybuje v místech, která důvěrně znám - dvojitá výhoda!
Nicméně...
"Přechodné období" působí dojmem, že autorka se snažila napsat dvě různé knihy najednou. Jedna část se věnuje detektivní zápletce kolem otráveného orla mořského, zatímco druhá se soustředí na emocionální život hlavní hrdinky, která se po tragických událostech snaží znovu najít pevnou půdu pod nohama (a možná i novou lásku).
Emocionální část mě bavila o něco víc. Vlastně to byla taková detektivka sama o sobě, protože kolem hlavní hrdinky se hned od začátku vynořuje mnoho otázek. Co se jí vlastně stalo? Proč ve třiatřiceti bydlí u babičky? Kde bere peníze, když nepracuje? Odpovědi se postupně dozvídáme díky milostnému příběhu, který nakonec v knize hraje větší roli než zápletka s orlem. Hrdinka se potýká s třecími plochami ve vznikajícím vztahu, které nicméně nejsou způsobeny vnějšími okolnostmi, ale iracionálním chováním hlavní hrdinky. Ta někdy reaguje na svůj věk až překvapivě přehnaně, přitom v jejím vnitřním světě nenacházíme pro tyto reakce jasné vysvětlení. Jako by to bylo jen takové "drama pro drama".
Zápletka s orlem naopak probíhá spíše na okraji, aniž by čtenář byl do ní nějak zvlášť zainvestován. Alespoň já nebyla. Mám pocit, že ani samotnou autorku nakonec nezajímalo, kdo orla otrávil a proč. Rozuzlení sice dostaneme, ale pro hlavní události příběhu nemá žádný zásadní význam a nikdo se příliš nezajímá o motivaci pachatele.
Nemyslím si, že to byla špatná kniha, ale rozhodně je na čem stavět. Pokud by se příběh neodehrával v jižních Čechách, dal bych jí nakonec jen dvě hvězdičky.
Koncept zajímavý, ale bohužel to nikam nevedlo. Autorce se to celé ke konci rozpadlo pod rukama, což je velká škoda, protože potenciál tam rozhodně byl. Takto není vůbec jasné, co se autorka knihou vlastně snažila říct.
Popravdě nechápu negativní komentáře, znám určitě horší knížky, anebo to v rozhlase natočením a sestříháním zachránili :D mně přijde, že to drží pohromadě hezky, líbí se mi i prolínání osobní roviny s "detektivním případem". Jediné co, že ta osobní mohla jít víc do hloubky a ten konec mi přišel trochu málo vypointovaný, ale rozhodně poslechu nelituju a zajímalo by mě, kde je "Borkov" :))
Poslouchala jsem jako audioknihu v ČRo. Nebylo to špatné, ale ničím mě to nezaujalo. Kniha popisuje bezčasí a má detektivní zápletku. Text dobře nese bezútěšnou a přechodovou atmosféru dokreslenou řešení případu, který ve výsledku taky vyjde spíš do ztracena. A v tomhle si kniha vede skvěle a možná právě proto je pro mě celkové vyznění trochu těžké a jakoby do ztracena, obklopené obdobími v životě, která jsou důležitější a možná zajímavější, ale o těch kniha není. za mě je to zajímavý literární pokus, ale ne dost, možná spíš nedotažený. Věřím, že další knihy autorky mohou být lepší, protože to, jak pracuje s textem, tempem, postavami, atmosférou je fajn. Držím palce.
Souhlasím s tím, že vlastně nejde přesně určit, do jakého žánru kniha spadá. Není to detektivka, i když určité náznaky by byly. Není to ani psychologická sonda, i když určité úvahy o vztazích, smyslu života a životním rozcestí obsahuje. Je to tak nějak ode všeho trochu. Čtení mě bavilo, úvahy hrdinky vlastně taky. Jen mi trochu vadilo, že nakonec nevyplynul moc výrazný závěr ani u kriminální zápletky ani u té životní... Ale ztraceným časem bych dobu čtení určitě nenazvala, atmosféra tam byla.
V knize se vlastně nic převratného nestane, ale možná i díky tomu se mi moc líbila. Byla to taková oddechovka, plynulé sledování přežívání člověka, kterého zasáhla tragédie a on se s ní snaží vyrovnat...
Kniha vôbec nie je príliš zameraná na komplexný dej či samotnú detektívnu zápletku, ale práve na každonennú existenciu a interakcie človeka. Ak by som knihu mala odporučiť tak je ti veľmi príjemné víkendové čítanie.
Přiznávám, že začíst se na začátku bylo těžké, částečně kvůli nedělenému stylu bez kapitol. Ale nakonec se mi kniha líbila a motivy knihy mi osobně sedly.