Kolem dokola

by Lucie Hušková

Zoje se jednoho dne změní život k nepoznání, když způsobí dopravní nehodu, která vyústí ve smrt člověka. Ani dlouhé měsíce po incidentu nedokáže vymazat pocity viny, jež ji sužují ve dne v noci, snáší tiché výčitky své rodiny a do toho se potýká s toxickým šéfem. Nic v životě jí nedává smysl a neví, jak dál. Na druhé straně stojí Marek, který nedávno přišel o otce. Ve vlastním zármutku se snaží zůstat silný a být oporou matce a bratrovi. Mezitím sám hledá stabilitu v životě, kde už nefiguruje člověk, jenž mu byl vzorem a držel rodinu pohromadě. Jak se žije člověku, který zaviní smrt druhého? A co prožívá ten, kdo právě přišel o svého nejbližšího?

Genres: Czech Literature

272 pages, Hardcover

First published May 1, 2024

Reviews

[Marcela Kleinbitch · Rating 4 out of 5]

Všechno skvělý a moc mě to bavilo, jen ten konec byl za mě moc useknutý. Líbila by se mi ještě jedna konfrontační kapitola obou protagonistů.

[Petra | LooneyCZ · Rating 3 out of 5]

Příběh Zoji za čtyři hvězdy, příběh Marka za tři. Z nějakého důvodu mě hrozně vytáčelo, že matka říká svým dospělým synům Marečku a Matoušku.
A ten konec? No, nevím.

[Alexandra Semin · Rating 3 out of 5]

Velmi depresivna kniha na zaciatku roka, ale koniec viacmenej dobry pre vsetkych, takze vsetko dobre

[Adrianna · Rating 3 out of 5]

3,5
Skvělá kniha. Nakonec se četla příjemně, ale konec mohl být konkrétnější, definitivnější. Doufala jsem, že se obě postavy nakonec setkají. Ale bylo to opravdu zajímavé. Nevím, která perspektiva byla lepší.

[Tereza Nic · Rating 5 out of 5]

Po Símce další skvělý počin. Skvěle hodnotím právě rozdílnost dvou částí knihy očima dvou odlišných postav. Ač se první jeví jako "lepší ", "hlubší ", ja jsem naopak velký fanoušek části druhé, kde je velmi pečlivě popsány úhel pohledu ze strany mladého muže. Není to však prvoplanové, ani ploché. Za mě byla druhá čas knihy také silná. Velmi uznávám linku u obou příběhů, která odkazuje na nevědomí obou postav. 8/10. Těším se na další 🖤

[Lenka Kenjova · Rating 5 out of 5]

Skvěle napsané. První půlka knihy je nepatrně lepší, víc procítěná, ale obecně je příběh i přes nelehké téma velmi čtivý. Jediné, co mi při čtení vadilo, byl výběr jmen - Zoja (tady beru tu symboliku), Eman, Jarka,... Za mě by s jiným výběrem jmen byl příběh autentičtější.

[Klarus05 · Rating 4 out of 5]

Oba příběhy mi přišly skvělé a úžasné. Emoce a pocity postav byly vystižené na jedničku. Nevím zda si mi líbil více pohled Zoje nebo Marka, nicméně se mě oba dva příběhy velmi dotkly. Símka byla o krapet lepší. Moc se těším na další autorčiny knížky.

[Martina · Rating 4 out of 5]

Prvni cast knihy je vyrazne lepe napsana, nez cast druha. Ta mi prisla takova umela, neprirozena.

[Nicol Řezníčková · Rating 5 out of 5]

Ještě lepší než Símka. Na konci knížky jsem měla husí kůži a spoustu otázek na které si musíte odpověď domyslet sami.

[Mili L · Rating 4 out of 5]

Téma je velmi smutné a depresivní. Ukazuje však dva pohledy - pohled Zoji, co zavinila nehodu a smrt otce rodiny a musí s tím žít. Chodí na terapie a začne se se situací srovnávat tím, že si nechává nehodu a symboly tohoto pro ní životního milníku tetovat na tělo.
Oproti tomu máme i příběh rodiny, která se smrtí otce potýká a snaží se se situací popasovat po svém, ač Markovi (syn otce) nedochází, že je ve stavu, kdy zoufale potřebuje psychologa.

Knihy paní Huškové mám ráda - již druhá a opět přečteno za pár hodin. Píše velmi čtivě! Jen se připravte je to náročné téma, ale jsem ráda, že máme české spisovatele, kteří se toho nebojí.

[Jitka Č. · Rating 4 out of 5]

Lucie Hušková mě již dříve zaujala svou knihou Símka, a tak když vyšlo její nové dílo Kolem dokola, neváhala jsem ani chvíli.

Jak je u současné české literatury poměrně obvyklé, jedná se o tíživé čtení od začátku do konce. V centru příběhu stojí dopravní nehoda, při níž řidička srazí cyklistu. Ten následkům srážky podlehne a řidička se nyní musí vyrovnat s obrovským pocitem viny. Tím se zabývá první polovina knihy. Ve druhé polovině pak sledujeme cyklistova syna a jeho cestu ke smíření se smrtí otce.

Sledovat následky tragické události z pohledu "viníka" i "oběti" je velmi zajímavý koncept. Přiznávám však, že první polovina mě oslovila výrazně více. Sonda do duše Zoji, která sama sebe trýzní a neví, jak dál žít, byla díky vyprávění v ich-formě místy skutečně pohlcující.

V polovině knihy se mi vlastně ani nechtělo Zoju opouštět. Pohled na to, jak se syn vyrovnává se smrtí otce, je sice také silným tématem, zdá se mi však, že příběhy o ztrátě již nepřinášejí tolik nového. Zpracování bylo i nadále skvělé, ale myslím, že kdyby se autorka více věnovala práci s vinou, byla bych po dočtení nadšenější.

Celou knihou se také vine linka o vztahu mezi rodiči a dětmi, která se (pravda, mnohem výrazněji) objevovala i v Símce. To, jak můžeme druhé zraňovat s těmi nejlepšími úmysly, je důležitým motivem, který výrazně ovlivňuje obě poloviny příběhu.

Celkově knihu doporučuji. I přes těžká témata je napsána čtivě, krátké kapitoly ubíhají jako nic a zejména první polovina je citlivým ponorem do pocitů viny a sebenenávisti. Osobně bych uvítala i hlubší psychologickou sondu, současná podoba je však přeci jen stravitelnější pro širší okruh čtenářů—a na rozebírání duševních krizí už máme Dostojevského.