Tichý dech

by Jan Trachta

Zápisky českého lékaře z Afriky a z Haiti
Zároveň jde o velmi osobní, s nadhledem a s humorem psanou výpověď člověka, který vyrazil do dalekých končin plný romantického nadšení a postupně začal zjišťovat, že mnohdy za zbytečné utrpení lidí nemůže jen chudoba a nedostatečná technická vyspělost zemí, ale i obyčejná lidská zpupnost a arogance tamních lékařů a úředníků. Dramatické líčení náročných operací v africké džungli a v haitských ruinách se střídají s popisem exotických krajin a života jejich obyvatel i s líčením některých krvavých historických událostí nedávné doby.
Autor Jan Trachta (1977) pracuje pro mezinárodní humanitární organizaci Lékaři bez hranic. Jako chirurg byl vyslán na sedm misí, převážně do oblastí ozbrojených konfliktů. V roce 2008, 2009 a 2011 pracoval na východě Konžské demokratické republiky, v lednu 2010 odletěl na Haiti a působil také na misích ve Středoafrické republice, v Jižním Súdánu a na Pobřeží slonoviny. Souběžně s misemi Lékařů bez hranic pracoval šest let na Klinice dětské chirurgie v Motole; roku 2011 odjel na dvouletou stáž do Velké Británie.

Genres: Czech Literature, Nonfiction, Medical, Africa

216 pages, Paperback

First published January 1, 2013

About the author

MUDr. Jan Trachta, je český lékař - dětský chirurg. Pracoval na klinice dětské chirurgie v pražské nemocnici Motol, od roku 2008 zároveň spolupracoval s mezinárodní humanitární a zdravotnickou organizací Lékaři bez hranic. Pod její hlavičkou již působil na sedmi misích v krizových oblastech, zejména v Africe.

Reviews

[Zuzana · Rating 4 out of 5]

Je nesmysl tuhle knížku nějak hodnotit. Je zajímavé ji číst, bylo záslužné ji sepsat a především obdivuhodné ji prožít.

[Tomas Bella · Rating 5 out of 5]

Brutálne. (+ napísané lepšie ako by človek čakal)

[Petr Š. · Rating 4 out of 5]

"Je-li v člověku nějaká vznešenost, pak se o ní nezasloužil a sám k ní nedošel, ale byl k ní donucen v situacích, kterým se chtěl vyhnout a ze kterých mu je už dopředu zle"

Svižně psané zápisky jednoho z Lékařů bez hranic. Žádná vysoká literatura, ale čte se to jedním dechem. Objev Magnesia Litera 2014.

[Václav J. · Rating 5 out of 5]

Svižné, skvěle napsané, neuvěřitelně brutální ale i dojemné a hlavně extrémně zajímavé.

[Vojtech · Rating 5 out of 5]

Tahle krátká a svižná knížka si podle mého názoru svoje ocenění plně zaslouží. Dá vám pohlédnout do zákulisí lékařských misí ve třetím světě a pro nepřipraveného čtenáře je to celkem jízda. V takovém Kongu nebo na Haiti se totiž lékařská profese řídí o dost jinými pravidly než v pohodlí našeho západního světa a lékaře často nutí k rozhodnutím, která si z pohodlí domova dovedeme představit jen stěží. Nejsilněji na mě zapůsobila asi třetí část o pomoci po zemětřesení na Haiti -- během několika hodin se tam začali slétávat dobrovolníci z celého světa a v prostředí totálního kolapsu a rozkladu se snažili udělat pro místní obyvatele co se jen dalo. Jsem rád, že jsem prostřednictvím pana doktora Trachty do tohohle světa mohl alespoň trochu nahlédnout a knihu rozhodně doporučuji.

[J · Rating 5 out of 5]

Nejlepší kniha, co jsem letos četla.

[Rézina Dějová · Rating 4 out of 5]

Není to velkolepé dílo pro náročné čtenáře. Strhující čtení na den nebo dva určitě. Pokud vám nevadí popisy vyhřezlých vnitřností, komplikovaných porodů, umírajících lidí (včetně dětí) a operací v improvizovaných podmínkách.

Až příště budu v nemocnici držkovat, že to tam mají hnusný a že se tam třicet let nic nezměnilo, pravděpodobně si vzpomenu na tuhle knihu.

První oddělení, kterým procházíme, mě takřka poráží brutálním pachem moči, zvratků stolice a potu. Zkoumám pohledem okna, která nejdou otevřít, pak nejbližší slamník, jehož šedý potah je posetý velikými koláči řady lidských sekretů včetně krve. Batika, na níž se dlouhá léta štafetově podílely desítky pacientů. Zdvihá se mi žaludek, a pranic mi nepomáhá, že pacienti usazení po dvou na všech postelích, muži, ženy a děti dohromady, se na mě zubí jako na zjevení Panenky Marie.

Upřímný respekt autorovi a všem, kdo se na misích Lékařů bez hranic podílejí.

[Eva Staněk · Rating 3 out of 5]

Kniha, která mi zaručila, že v půlnočních vlacích nepřejedu výstupní stanici.

Klady: úsporný jazyk, lehká ironie, snaha precizne vyjádřit svoje pocity a myšlenky, celé to vyznívá velmi podstatně.

Kapitoly z Haiti mi velmi připomněly rozhovory o DMSkách posílaných od televizních obrazovek, kde po několika sekundách hrůzy zemětřesení zmizely a my mohli pokračovat ve spokojeném evropském životě. A také, že záchranné akce v extrémních situacích, podobně jako příjem pacientů z vrtulníků v Salcburku, nemusí vypadat jako příjem z ChicagoHope.

ilIteratura: http://www.iliteratura.cz/Clanek/3293...

[Dymbula · Rating 5 out of 5]

Janu Trachtovi se podařilo napsat napínavý a skutečný příběh. Příběh opravdového doktora, doktorů, zdravotníků... Lékaři bez hranic jsou nádherná organizace. Tichý dech je kniha, která maličko nadzvedává pokličku MSF, abychom mohli nahlédnout i my, co v tom nejedeme. Smekám a děkuju.

[lanius_minor · Rating 4 out of 5]

Dojmy a citáty z knihy na mém blogu: http://www.laniusminor.cz/single-post...

[Martin K. · Rating 5 out of 5]

Bylo mi střídavě špatně, smutno, dojatě, těžko a úzko, bulel jsem u toho jako dítě a žaludek se mi svíral. Jak by se bílýmu měkkýmu středoevropanovi, co žije převážně sobeckym životem poživačnýho kokota, jemuž chybí ke spokojenosti jenom to, že nemá žádnej skutečnej problém, měl. Zůstal pocit ohromný pokory a úcty.

[Parkelj · Rating 3 out of 5]

Čtivé a zajímavé zápisky Lékaře bez hranic. Člověk si ze zápisků uvědomí, jak jiný svět je tady a ve válečných zónách nebo v oblastech s přírodními katastrofami. Na jedno čtení velmi dobré, na opakované čtení nejspíš ne.

[Tess · Rating 5 out of 5]

5 hvězdiček je málo!! Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla!

[Lucie · Rating 5 out of 5]

5 stars

[Vladimír Žák · Rating 2 out of 5]

MSF Doctor stories.

[Maria Hrickova · Rating 4 out of 5]

3.7

[Silvia Vendrame · Rating 5 out of 5]

Inspirativní

[RoseB612 · Rating 3 out of 5]

Nebylo to špatné, četlo se to lehce, ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že než samotnou knihu spíš oceňuji to téma. Popis misí je hodně zajímavý, ale jak začne autor "filozofovat", tak mi to nějak přestalo sedět - nedokážu přesně říct proč, ale nějak mi to tam nepasovalo a autorovi jsem to prostě nevěřila. Paradoxně nejlepší mi přišla závěrečná nejkratší část o Haiti, jako naprosto zbytečný se mi pak jevil ten historický exkurz do dějin Konga (pro pochopení textu to není nezbytné, kdo chce, tak si to dohledá netu a na tak složitý problém je to malý prostor). No, celkově tohle asi na Magnesia Litera Objev roku nejspíš nebylo (byť jsem ale nečetla zbývající adepty, takže na 100% to tvrdit nemohu).

[Bára · Rating 4 out of 5]

Jan Trachta, dětský chirurg z FN Motol, se prostřednictvím své knihy Tichý dech vrací ke svým misím v Kongu a na Haiti. Působí trochu jako přidrzlý poeta, suverén, člověk, který miluje dlouhé noční tahy s přáteli stejně jako čtení filozofických knížek. To, že ho zajímají i věci dál než 10 cm od rány, se v knize projevuje mnohými odstavci o kultuře zemí, které v rámci misí navštívil. Věnuje se tedy hlavně historii Konga, vývoji tamního konfliktu, který je vlastně příčinou, proč se Trachta hrkotal v terénním autě zablácenými konžskými cestami až do jedné z nemocnic MSF, aby zde strávil několik týdnů.

http://zlutaponorka.wix.com/zlutapono...

[Anna · Rating 4 out of 5]

Ani nevím, proč jsem tenhle loňský vánoční dárek tak dlouho odkládala. Možná proto, že jsem byla tématem MSF trochu přehlcená - bývalý šéf s nimi byl na misi nebo jsem obavu, že se kniha jen veze na MSF vlně, která - aspoň mně to tak přijde - běží Českem.
Nicméně teď jsem ji přečetla za pár dní jedním dechem a v kombinaci s doznívající dávkou mateřských hormonů to teda byla docela síla! Narozdíl od exšéfa píše Trachta srozumitelně a ne tak chaoticky, jaký děj ve skutečnosti pravděpodobně byl. Neztrácela jsem se v jednotlivých "postavách" ani pacientech a nechyběl i pohled do zákulisí organizace a historie.
Jen škoda, že mise na Haiti byla už trochu zhuštěná a je jí věnováno jen pár stránek na konci.
Celkově zážitek z četby a zase trochu pocit méněcennosti ;)

[Jan · Rating 5 out of 5]

Četl jsem jako druhou v řadě knih o Lékářích bez hranic po Misi Afghánistán od Šebka. Trachta vypichuje jen nejsilnější momenty ze tří misí z víc než desítky na kterých byl a nejde do hloubky jednotlivých provedených operací tak jak Šebek. Ta třetí část, z mise na Haiti, kam jel Trachta s první vlnou už třetí den po zemětřesení, mě fascinovala nejvíc. Jak dokázali operovat a ošetřovat na ulici, když budovy nemocnic popadaly. Líbí se mi, že Trachta hodně mluví o lidech z Lékařů, díky čemuž jsem si dokázal udělat docela plastickou představu jaké to je na takové misi být. Mají můj obdiv a respekt. Je skvělý, že takoví lidi existují a že je mezi nimi i tolik Čechů.

[Barbora Romanovská · Rating 3 out of 5]

Jazykový styl vyprávění není nikterak uchvacující, ale stejně se vám bude trochu navalovat (a to se mi naposledy navalovalo na pitvě na střední škole), ale jednotlivé příběhy jsou chytlavé a velmi čtivé. Nejhlouběji mne zasáhlo s jakou otevřeností autor zachycuje své pocity zmaru, nejistoty, zoufalství.

Poznámka pod čarou ponoru: Nevadí mi číst o utrpení fyzickém, ale o tom psychickém ano. Ideální kniha k zúzskotnění, tudíž doporučuji číst po rozchodu, před státnicemi a než se rozhodnete jet pomáhat do třetího světa.

[Blanka Lednická · Rating 5 out of 5]

Jedna z těch knih, které okamžitě putují na wishlist, protože je chci mít doma. Svět humanitárních misí popsaný tak, jak opravdu vypadá, očima českého lékaře sloužícího v misích Lékařů bez hranic. Navíc je knížka velmi čtivě napsaná, doufám, že Jan Trachta vydá v budoucnu i další povídání.

Zase se ve mně probouzí moje přání z doby studií bezpečnostních a strategických studií - vyrazit na misi a moct pomáhat přímo tak, kde je to potřeba. A doufám, že se mi to jednou přece jen povede, když pro to teď nejsou vhodné okolnosti.

[Hana Downsorrow · Rating 4 out of 5]

Neuvěřitelné psychické i fyzické odhodlání lidí, kteří pracují pro Lékaře bez hranic (MSF) je obdivuhodné. Pro mne jako laika bylo strašné vidět(číst), v jakých podmínkách lékaři pracují a s jakými okolnostmi se musí vyrovnat při své práci. Nešlo jen o vykreslení dramatických chirurgických zákroků při světle petrolejky, ale i o kontext v jakém humanitarní pracovníci pracují. Děkuji za ten vhled, jehož rizikem také je, že po přečtené knížce ve vás může zůstat pocit, že některé věci bude ještě hodně těžké změnit.

[Kac Fiser · Rating 4 out of 5]

U tehle knizky jsem si uvedomila jake jsem ignorant, ze o podobnych vecech vim velmi malo. Vyprávění Jana me donutilo se podívat po dlouhe době na mapu Afriky a připomenout si její historii. První a třetí třetina knížky ma super spad, prostředek je trosku rozvlekly. Pan doktor je mi nekterymi poznamkami a myšlenkami šílene nesympaticky, ale klobouk dolu za, ze to dává. Dobra knížka.

[Bára Tichavová · Rating 3 out of 5]

V několika chvílich jsem musela odložit a rozdýchat úzkost a děs. Oceňuji, že kniha je ušetřena velkých citových výlevů a je vlastně vlastně spíše stroze informativní. Jakkoliv čtení bolelo, jsem ráda, že jsem četla, je to potřebné.

[laskavka · Rating 5 out of 5]

Tak jo, tohle by šlo. Vyprávění o misích v Kongu a Haiti s MSF od chirurga, které je navíc psáno celkem poutavě a střídání jednotlivých příhod nepůsobí nijak násilně? Mohla bych číst častěji. Dokonce už mě zase popadla taková ta nálada, vyjet někam taky!

[Jaroslav Dzadik · Rating 5 out of 5]

jedna z najlepších kníh za posledne obdobie. zazitok