Cesta Rusů k válce

by Petra Procházková

Kniha rozhovorů Petry Procházkové s Rusy – s těmi v Rusku, kteří znají Rusy a vědí, co si myslí; s těmi, kteří svému vůdci stále bezmezně věří; i s těmi, kteří před Putinovým režimem uprchli ze země, ale mohou nám podat pomocnou ruku ve snaze pochopit, kdo za současnou situaci může a proč se Rusové vrátili na cestu války se Západem.

Genres: Nonfiction

464 pages, Paperback

Published May 23, 2024

About the author

Petra Procházková is an award-winning Czech journalist, humanitarian worker and writer. In 1994, she founded the private news agency Epicentrum, dedicated to war reporting with fellow journalist Jaromír Štětina. They have covered events in Abkhazia, Afghanistan, Czechnya, East Timor, Georgia, Nagorny, Karabakh, Kashmir, Kurdistan, Ossetia, and Tadjikistan.

On her return to the Czech Republic, Petra founded the humanitarian organization Berkat for the support of children and women in Chechnya and Afghanistan (where she has acted as a correspondent in recent years) and for refugees living in the Czech Republic. In 1997 she was awarded the Ferdinand Peroutka Prize, and in 2000 the President of the Czech Republic presented her with a Medal of Merit. In 2001, the Hanno R. Ellenbogen Citizenship Award was bestowed on her by Madeleine Albright.

Reviews

[Zuzana]

(nemám teď knihu u sebe, ale doplním sem pak jednu hrozivě aktuální větu ze strany 445)

[Elgyn]

Jsem trochu zklamaná, od autorky jsem čekala víc. Tady (až na pár výjimek) není nic extra zajímavého, co už bychom několikrát nečetli/neviděli.
Některé pasáže mi přišly matoucí.

s. 14 technická poznámka: rozhovory jsou řazeny chronologicky, od nejnovějšího po ten, který vznikl bezprostředně po velké ruské invazi na Ukrajinu. Chtěli jsme, aby ukázaly i to, jak se postoj k válce, její hodnocení, prognózy, strachy a varování vyvíjely v čase.
Takže začala tím nejnovějším. To je IMHO dryáčnický trik a nedává smysl, protože nejdřív se dozvíte např. o smrti Navalného a po zbytek knížky se o něm mluví v přítomném čase.

Ocenila bych, kdyby medailonek dotazovaného nebyl uprostřed úvodu/rozhovoru (nejlépe uprostřed věty).

s. 81 25. září 2022 (…) šest měsíců poté, co Rusko znovu napadlo Ukrajinu
Šest?
s. 320 14. září 2022
Necelých sedm měsíců po začátku velké ruské války

s. 146 Deset dní po matčině zatčení Alina zemřela
s. 147 Alina zemřela týden poté, co mě poprvé zavřeli

s. 326 Vyjmenuju jim seznam institucí, kam mají co napsat, a pak nám ukážou odpovědi (…) Ony [Ukrajinky] mohou vyjednávat s úřady. My ne.
s. 328 My často ani nevíme, na koho se obracet
s. 330 Je strašně důležité, aby se každá máma obrátila přesně na ty instituce, na které se obracet má (…) A funguje to.
s. 381 oslovíme státní instituci

Některé poz. red. mi přišly zbytečné a opakující se.
Např. poznámka k agentovi 007.
s. 105 Řeč je ale o fiktivní postavě – na rozdíl od Putina.

s. 72 co?.
s. 284 Jen z Prahy se do Ruska prostě nikdo nikdo nevrací
s. 285 Je Škoda, že
s. 202 čtrnáctném

[Meredith]

Kniha určitě stojí za přečtení, protože dává jiný pohled na ukrajinsko-ruský konflikt... některé se četly špatně (ať už proto, že člověk musel mít dost trpělivost a přetrpět "ruskou" propagandu, nebo proto, že obsahovaly pravdu, kterou my Evropané nechceme úplně slyšet), ale to k tomu patří.

Moje jediná výtka (a důvod, proč strhávám jednu hvězdičku) je řazení rozhovorů, kdy by za mě bylo mnohem lepší začít těmi staršími...

[Marián Hrdlička]

Velmi nepříjemná a přesto obohacující četba.

[Miriam Vodičková]

Rozhovory s Rusy, co si myslí a jak přemýšlí.
Místy depka.

[Matej]

Čím ďalej som v čítaní bol, tým ťažšie (depresívnejšie) to bolo. Zaujímavé bolo vidieť pohľady na vojnu z rôznych strán a určite som sa niečo nové dozvedel. Na druhú stranu, vždy som pozeral, koľko mi ešte ostáva času do konca kapitoly, čo o niečom svedčí.

[Marie Faturova]

Něco bylo zajímavé, některé rozhovory příliš technické, nudné. Docela jsem se tím prokousávala. Chronologie pozpátku mi uniká.