Florencie, moje (sebe)láska

by Veronika Vrzalová

Jaké to je, když vám na cestu přestane svítit slunce a celý svět zešedne? Váš život postupně ztrácí smysl a vy nevíte, co dál? Ve stejné situaci se ocitla sedmadvacetiletá Veronika. Syndrom vyhoření jí vzal všechny barvy ze života. Z posledních sil udělá to jediné, co je v dané chvíli možné - od všeho se odstřihne a vydává se do své zamilované Itálie s nadějí, že jí kolébka renesance vlije do žil trochu života a opět uvidí na světě duhu. Autorka a vypravěčka v jedné osobě s humorem a dávkou sebeironie objevuje překrásné historické město, učí se italsky, poznává nové přátelé i odlišný životní styl. Podaří se Veronice během sta dní znovu nelézt smysl života?

Varování: Kniha způsobuje touhu navštívit Florencii

360 pages, Paperback

First published June 20, 2024

Reviews

[Maya Inkoustova · Rating 5 out of 5]

“Vzpomínám na svá školní léta, kdy jsem chtěla něco dokázat, něčím být, mít jméno a v dobrém ovlivňovat lidi. Otevřít jejich oči, srdce, duše. Přimět je žít a smát se. Jen aby nezapomněli, co je to, co jim rozbuší srdce.
Myslím, že autorka našla, alespoň ve mě, přesně takového člověka.

Kniha se ke mě dostala náhodou a přesně v době, kdy sem si začala pohrávat s myšlenkou, že se už tentokrát fakt naučím italsky a že už tam vážně znova pojedu. Kdy sem se sama ještě pořád prala s následky vyhoření a hledala balanc.
"Florencie", jak sem knize začala říkat, mi vydržela skoro týden, protože sem se rozhodla nespěchat. Užívala sem si ji, na google mapách procházela ulice, které procházela autorka, zapisovala si italské fráze, slabikovala a mávala rukama a googlila fotky.

Možná je to tím, že s autorkou máme podobné životní zkušenosti, byť v jiných dávkách a mixech, ale kniha samotná se pro mě stala kámoškou, něčím krásným a příjemným, co dělá den lepší. Taky mi pomohla uvědomit si, co vlastně chci, formulovat směr a najít v sobě znovu nadšení a motivaci, po něm jít.

Kniha je plná lásky, nadšení, hledání sebe, ochoty nezlomit nad sebou hůl a nevzdat život. Taky přátel, jídla, gelata a umění, protože to všechno prostě k Itálii, a ne jen te, patří.

Ci vediamo Italia mia.

[Hanka Ole · Rating 5 out of 5]

Včera jsem dočetla tuto knihu a jsem nadšená!!
Celý ten koncept mě bavil. Nejen příběh, originálně psaný deníkovou formou, ale i “poznámky pod čarou”. Mnoho těch věcí znám, ale dozvěděla jsem se i spoustu novinek o té krásné zemi.
Toskánsko máme mnohokrát projeté, Florencii také. A rána v tom městě, jak píšete - jsou tu jen místní, chystají se na nápor turistů a nakupujících, pokřikují na sebe pozdravy, jen pomalu jdete a kocháte se okamžikem, v klidu.
Naopak zase v Benátkách, je večer, všední den, v zapadlých uličkách žádní lidé, jen v maličkých dílnách ještě pracují lidé na svých “produktech”. Někdo vyrábí kabelku, jiný loutku,… To jsou pro mě mnohem silnější zážitky než jít v davu na nějakou prohlídku.

[Radka Podolska · Rating 3 out of 5]

Četla se příjemně, krátké kapitoly, žádný složitý text. Přišlo mi to ale takové ploché. Asi jsem čekala, že víc pochopím to, proč Veronice přestalo na svět svítit slunce a svět zešedne. oceňuju poznámky pod čarou s vysvětlením jejich nátury, občasný humor. Pro mě v knize ale není kromě toho a architektury a umění nic moc dalšího, co by mě chytlo za srdce.

[Mountbatten · Rating 4 out of 5]

Nečtu tento žánr- příběh bez děje, deníček, poznávání sebe sama. Kdyby to nenapsala známá, nesáhla bych po této knize. Ale vono to bylo dobrý (ty 4* s odřenýma ušima ale lepší než průměr)- žádný ezo, bylo to velice čtivé, žádný sebezpytující kostrbatý jazyk!

[Riss · Rating 5 out of 5]

Četla jsem hned několik verzí této knihy a při každém čtení jsem narazila na nový zajímavý detail. Kniha se čte krásně, člověk na jazyku cítí chuť aperolu a zmrzliny. Navíc jsem se dozvěděla spoustu detailů o italské kultuře, které jsem pak sama využila na dovolence 🖤 každý by si tuto knihu měl přečíst alespoň jednou v životě!

[Kačka · Rating 5 out of 5]

Úžasné čtení na léto, ideálně se skleničku aperolu v ruce ☺️