Tragická událost na velvyslanectví v zahraničí přinutí českého velvyslance absolvovat rozhovor s psycholožkou. Vedoucí diplomat, stárnoucí, tragikomický seladon, však před mladou ženou sveřepě obhajuje nejen svou nevinu, ale i svůj způsob vidění světa. Třebaže se schyluje k ruské invazi na Ukrajinu, projevuje svérázné pochopení pro ruskou perspektivu i způsob prosazování ruských zájmů. Satirický román s detektivními a psychologickými prvky vykresluje způsob uvažování mocných lidí, kteří se ve svém úsilí vždy soustředí především sami na sebe.
Básník a prozaik Marek Toman se narodil 24. června 1967 v Praze. Po studiu filozofie na Filozofické fakultě UK v Praze pracoval v letech 1992–1997 v literární redakci Českého rozhlasu a od roku 1998 působí na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Od roku 2000 je pracovníkem velvyslanectví v estonském Tallinu. Verše, překlady, eseje a recenze publikoval časopisecky i ve formě rozhlasových pořadů. Z irštiny přeložil básně Richarda Kearneyho, které knižně vyšly ve svazcích Hra s vodou (1996) a Samův pád (1999). Přeložil rovněž prózu Adolfa Hermanna Mých prvních pět životů (2000). Edičně připravil pro nakladatelství Torst výbor z díla Jiřího Daniela Mé myšlenky se velice nepodobají dýmu (1998). Pod pseudonymem Pavel Torch vydal prózu Zvláštní význam palačinek (2004).
Tohle měla být povídka, třeba zakončená povedeným monologem o českém skle a české nátuře. Bohužel vznikla rozvleklá kniha, která na tři sta šedesáti stranách opakuje stálé stejné floskule a stereotypy, děj i charakter svých postav prozradí na prvních pěti stranách a pak jen klopýtá beze změny či alespoň pokusu o ni až do nepřekvapivého a nudného konce.
Abych byl upřímný, zpočátku mi chvilku trvalo, než jsem si na styl, jakým je kniha napsána a způsob vyprávění, zvykl. Ale s přibývajícími stránkami mi to připadlo, čím dál úžasnější dílo. A skvělý konec to korunoval. Myslím, že je to výborná sonda do české společnosti. A nadmíru aktuální...