Ptáci jsou dosud nečitelní

by Vladimíra Valová, Pavla Šebková (Illustrator)

Stará paní se učí anglicky, aby přesvědčila Hercula Poirota, že není vrah. Mladý muž během jediného večera zjistí, že i plánovaná jízda vlakem se může změnit v cestu do neznáma. Bývalá galeristka si ze zdravotních důvodů najde místo jako správkyně domova pro seniory. Vladimíra Valová debutovala souborem Do vnitrozemí (2017), který byl příznivě přijat kritikou i čtenáři a získal nominaci na Magnesii Literu v kategorii Objev roku a také na cenu Česká kniha. Ve své nové knize, doprovozené ilustracemi Pavly Šebkové, autorka stvrzuje suverénní pozorovatelský talent a schopnost na malém prostoru podrobně vykreslit prchavý okamžik. Její povídky tnou do živého a zůstanou ve čtenáři ještě dlouho po dočtení. Tvorba Vladimíry Valové zkrátka patří k tomu nejlepšímu, co může současná česká literatura nabídnout.

Genres: Short Stories

176 pages, Hardcover

Published September 30, 2024

Reviews

[Eva Francova · Rating 5 out of 5]

Kniha povídek, které by mohl napsat i sám život. Povídky, které vás zasáhnou a zůstanou ve vás ještě dlouho po dočtení.

Edice Tvář od Vyšehradu je pro mě záruka jistoty skvělého čtení a stále znovu se to potvrzuje. Ptáci jsou dosud nečitelní je výborně napsaná kniha. Ač v ní jsou povídky vždy jen na pár stránek, dokázala jsem se do nich vcítit a ponořit. Navíc jsou tak plné! Plné emocí, života a bolesti. Nechápu, jak se autorce podařilo všechno vměstnat do tak mála textu. Ale bylo to tam, skvělé i když deprimující.

Na každém čtenáři je, jak povídky uchopí, jak s nimi naloží a kam je nechá dojít ve své fantazii. Všechny jsou k zamyšlení, protože vše, o čem se dočtete, se může stát i vám. O to je to možná bolestnější čtení.

Edice Tvář vždy snoubí literární a výtvarnou část. Tentokrát se ujala role ilustrátorky Pavla Šebková a musím říct, se jí to moc povedlo. Samotné ilustrace jsou hotové obrazy jen ve verzi „do kapsy“. A až uvidíte ilustrace v kontextu s textem, tak vás rozhodně zasáhnout, mě tedy rozhodně.

Edice Tvář prostě nezklame!

[Zuzulivres · Rating 4 out of 5]

Nehlučné texty, ktoré sa usadia niekde hlboko a len tak nevyprchajú.

Devätnásť poviedok, ktoré sa nikam neponáhľajú. Smutné, tiché, bez happyendov – no o to bližšie realite.
Valová zachytáva momenty, ktoré iní prehliadnu, a premieňa ich na texty, čo zabolia bez toho, aby kričali.

Vytvára postavy bolestivo poznačené životom či chorobami – navonok alebo vnútorne. Nedovolí im prežiť veľa radosti, no práve v tejto zraniteľnosti tkvie ich sila a pravdivosť.
Cit pre detail jej umožňuje povedať viac než nikam nevedúce obsiahle opisy.
Nie je to čítanie na rozptýlenie. Skôr na zastavenie. Odporúčam maximálne jednu–dve denne – viac by už hraničilo s masochizmom (ale teda proti vkusu žiaden dišputát).

Dojem z knihy podčiarkuje aj vizuálna stránka – kompaktný formát, pevná väzba, chladná, no upokojujúca modrozelená obálka. Vizuál aj typografia tu podčiarkujú vnútornú melanchóliu knihy.

Vopred upozorňujem, že ide o ťaživú knihu – no možno práve preto sa v nej čitatelia dokážu nájsť — v situáciách, ktoré sa dotýkajú ich samotných, ich blízkych či priateľov. Nenájde sa snáď ani jeden človek, ktorý by neprežil niektorú z opisovaných situácií.

Najviac vo mne zarezonovali dve poviedky (celkovo ich bolo viac) – rovnomenná Ptáci jsou dosud nečitelní, ktorá akoby koncentrovala tému celej zbierky, a Anglický mluvení, v ktorej starú pani straší obvinenie ducha Hercula Poirota, že spáchala zločin.
Aj cez túto zvláštnu situáciu autorka výborne zachytáva osamelosť, úzkosť a dezorientáciu, ktoré môžu prísť s vekom.

[Rézi · Rating 5 out of 5]

Ten jazyk! Co věta, to skvost <3

[Diana · Rating 5 out of 5]

4.5⭐️

[lanius_minor · Rating 4 out of 5]

Jako bych šla kolem plotu z dřevěných latí a v jedné z nich si všimla díry po suku a tou dírou se podívala za ten plot a zahlédla tam nějakou postavu a byla v tom vymezeném prostoru po krátkou chvíli svědkem jejího života - a druhý den se tou škvírou podívala znovu a viděla zase někoho jiného. A kdybych měla potřebu viděné zapsat a měla dar volit slova, mohla by vzniknout nějaká taková sbírka povídek jako tato. Jako u mnohých povídkových sbírek by pak některá s mým čtenářem rezonovala víc, některá míň, ale i kdyby s ním souzněla jen jediná, stálo by to za napsání a přečtení. A pokud jde o sbírku Vladimíry Valové, titulní dosud nečitelní ptáci jsou tím kouknutím dírou v plotě, které se dotklo mého srdce a já za to autorce děkuji. A víc ilustrovaných knih, prosím!

[Barbora Havelkova · Rating 4 out of 5]

Brief and seemingly simple short stories of normal life or, in some stories, of only snippets and situations. But the author weaves in a description of an emotion so profound it makes you pause and stop reading.

My favorite stories from this collection:
- Mělo by být třiadvacátého
- Levá dlaň
- Tanec na laně
- O ničem

[lux · Rating 5 out of 5]

krásné, krátké a stopuzanechavající (ať už to slovo existuje či ne)