Z předmluvy Galušky bylo sice trochu blivno, ale naštěstí jsem se tím nenechal až tak moc odradit. I když z počátku jsem měl pocit, že čtu spíš nějakou "zprávu o stavu severní Afriky po druhé světové válce" než cestopis. Postupně mě ale to čtení o tajemných dálkách celkem pohltilo.
Občas je vidět snížené hodnocení za politické komentáře. Ano, jsou tam citace Marxe nebo Lenina, a ano, jsou tam námitky na praktiky kapitalistických zemí té doby. Má to však svá ale. Použité citace jsou dobře zvoleny. Předpokládám, že byli nuceni k citacím, a udělali skvělý výběr. I když to šlo původně z úst Lenina, kdyby to nebylo označeno, ani bych si nevšiml. Hanzelka a Zikmund vybrali neutrální, řekněme morální, citace. A druhé ale: kapitalismus není lepší než komunismus. Je pouze jiný a ty země opravdu trpěly kapitalistickými praktikami. Ani mi nepřišlo, že by jakkoliv vyzdvihovali komunismus jako lepší alternativu. Ale holt je někdo na komunismus citlivý a ubírá tak na hodnocení. Z mého pohledu neprávem. Je to skvělá kniha; jako všechny ostatní které jsem zatím četl (druhá část cesty, toulky Amerikou).
Coby dvanáctiletý jsem cestopisy HaZ četl jedním dechem. Všechny. Teď jsem se dopustil chyby a znova si přečetl první díl a nejde mi to. Tendenčnost popisování (já vím, tehdy a teď) politických souvislostí (dopustím se zkratky - Afrika chce být demokratická a socialistická) mě odrazuje od znovupřečtení dalších dílů. Nepřehlédnutelné protizápadní vidění. Fotky v knize však zůstávají i teď velmi dobré.