What do you think?
Rate this book
El cerebro de Newton
160 pages, Paperback
Published October 2, 2024
4 people want to read
About the author
Jakub Arbes
140 books5 followersJakub Arbes (12. června 1840 v Praze na Smíchově – 8. dubna 1914 tamtéž) byl český spisovatel a novinář. Sympatizoval s májovci, ale nepatřil k nim, protože tvořil za jiných okolností než oni.
V rodném Smíchově strávil celé mládí. Chodil v letech 1851 až 1854 do farní maltézské školy u P. Marie Vítězné na Malé Straně. Pocházel z chudých poměrů a měl se jít učit obuvnictví. Měl však velmi dobré známky ve škole a proto jej rodiče poslali na studie. Začínal na nižší reálce u sv. Jakuba, kde se seznámil s Juliem Zeyerem. Pak pokračoval na novoměstské vyšší německé reálce v Mikulandské ulici, kde poznal Jana Nerudu jako učitele češtiny. Na škole zůstal do roku 1859. Poté sice od roku 1859 studoval v Praze polytechniku, ale více se věnoval jiným oborům a stal se žurnalistou a spisovatelem.
V roce 1867 začínal v redakci časopisu Hlas, krátce poté odešel do Kutné Hory do redakce jiného časopisu Vesna kutnohorská. V polovině roku 1868 se vrátil do Prahy, kde se stal odpovědným redaktorem Národních listů. Dále zde působil jako redaktor do r. 1877, tedy i v období, kdy se musely přejmenovat na Naše listy, stal se jejich majitelem. Zároveň psal do řady jiných listů na venkově. Za své články a vedení Národních listů byl německou porotou odsouzen na 15 měsíců, které strávil ve vězení v České Lípě (1873 – 1874).Po propuštění z vězení se do redakce Národních listů nevrátil. Krátce byl v redakci staročeského časopisu Politik, ovšem i odtud byl propuštěn.
Arbesovo vězení v České Lípě
V letech 1876 – 1879 působil jako dramaturg Prozatímního divadla, pak toto místo ztratil a už natrvalo se živil jako svobodný spisovatel a novinář.
Patřil k okruhu satirických novinářů. Spolu s Mikolášem Alšem vydával satirický časopis Šotek (1880 – 1881). Obdobných časopisů založil několik: Volné slovo, Hlas předměstí, Věstník Jednoty řemesel, Slovenský kalendář. Mnohdy psát veřejně nesměl a nacházel útočiště ve stolní společnosti Mahábhárata.
V průběhu své literární činnosti si vytvořil velice oddaný vztah k Janu Nerudovi, kterého považoval za svůj vzor. Dalším vzorem mu byl Karel Hynek Mácha, ke kterému choval obrovský obdiv. Tito jej inspirovali i v jeho bohaté literární činnosti. Rozluštil deník K. H. Máchy, který popisoval jeho sexuální hrátky s milenkou Lory a vůbec jeho sexuální život.
Volil náměty ze současného pražského života. Jako člověk byl velmi svérázný a podle toho vypadají i některá jeho témata. Zavedl nový způsob literární tvorby – romaneto, tj. obsáhlejší povídka s dobrodružným, napínavým dějem. Jsou zde dramatické zápletky s překvapivým zakončením. Námětem jsou neobvyklé jevy, tajemnost, která nakonec najde racionální vysvětlení. Vychází z rozporu mezi dokázanými věcmi a věcmi mezi nebem a zemí. Hlavními postavami jsou vědci nebo studenti. Připomíná romantismus.
Socha na Arbesově náměstí v Praze na Smíchově
Pro prvky fantastiky ve svém díle (zejména Newtonův mozek a Poslední dnové lidstva) je dnes Arbes řazen i mezi autory sci-fi.
Jakub Arbes zemřel 8. dubna 1914 v Praze, pohřben byl na Malvazinkách.
V rodném Smíchově strávil celé mládí. Chodil v letech 1851 až 1854 do farní maltézské školy u P. Marie Vítězné na Malé Straně. Pocházel z chudých poměrů a měl se jít učit obuvnictví. Měl však velmi dobré známky ve škole a proto jej rodiče poslali na studie. Začínal na nižší reálce u sv. Jakuba, kde se seznámil s Juliem Zeyerem. Pak pokračoval na novoměstské vyšší německé reálce v Mikulandské ulici, kde poznal Jana Nerudu jako učitele češtiny. Na škole zůstal do roku 1859. Poté sice od roku 1859 studoval v Praze polytechniku, ale více se věnoval jiným oborům a stal se žurnalistou a spisovatelem.
V roce 1867 začínal v redakci časopisu Hlas, krátce poté odešel do Kutné Hory do redakce jiného časopisu Vesna kutnohorská. V polovině roku 1868 se vrátil do Prahy, kde se stal odpovědným redaktorem Národních listů. Dále zde působil jako redaktor do r. 1877, tedy i v období, kdy se musely přejmenovat na Naše listy, stal se jejich majitelem. Zároveň psal do řady jiných listů na venkově. Za své články a vedení Národních listů byl německou porotou odsouzen na 15 měsíců, které strávil ve vězení v České Lípě (1873 – 1874).Po propuštění z vězení se do redakce Národních listů nevrátil. Krátce byl v redakci staročeského časopisu Politik, ovšem i odtud byl propuštěn.
Arbesovo vězení v České Lípě
V letech 1876 – 1879 působil jako dramaturg Prozatímního divadla, pak toto místo ztratil a už natrvalo se živil jako svobodný spisovatel a novinář.
Patřil k okruhu satirických novinářů. Spolu s Mikolášem Alšem vydával satirický časopis Šotek (1880 – 1881). Obdobných časopisů založil několik: Volné slovo, Hlas předměstí, Věstník Jednoty řemesel, Slovenský kalendář. Mnohdy psát veřejně nesměl a nacházel útočiště ve stolní společnosti Mahábhárata.
V průběhu své literární činnosti si vytvořil velice oddaný vztah k Janu Nerudovi, kterého považoval za svůj vzor. Dalším vzorem mu byl Karel Hynek Mácha, ke kterému choval obrovský obdiv. Tito jej inspirovali i v jeho bohaté literární činnosti. Rozluštil deník K. H. Máchy, který popisoval jeho sexuální hrátky s milenkou Lory a vůbec jeho sexuální život.
Volil náměty ze současného pražského života. Jako člověk byl velmi svérázný a podle toho vypadají i některá jeho témata. Zavedl nový způsob literární tvorby – romaneto, tj. obsáhlejší povídka s dobrodružným, napínavým dějem. Jsou zde dramatické zápletky s překvapivým zakončením. Námětem jsou neobvyklé jevy, tajemnost, která nakonec najde racionální vysvětlení. Vychází z rozporu mezi dokázanými věcmi a věcmi mezi nebem a zemí. Hlavními postavami jsou vědci nebo studenti. Připomíná romantismus.
Socha na Arbesově náměstí v Praze na Smíchově
Pro prvky fantastiky ve svém díle (zejména Newtonův mozek a Poslední dnové lidstva) je dnes Arbes řazen i mezi autory sci-fi.
Jakub Arbes zemřel 8. dubna 1914 v Praze, pohřben byl na Malvazinkách.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 3 of 3 reviews
April 30, 2025
Mi calificación se basa en lo conveniente que fue la lectura para mí, más que en la calidad de la historia, que para mi gusto se quedó corta.
Tenía un buen rato que no leía ficción, y fue bastante refrescante encontrarme con algo así de ligero, digerible y no obstante, entretenido. Me quedo con las reflexiones sobre la humanidad y el progreso que el autor apunta, pues coincido en su mayoría con su filosofía positivista. Sirvió para reforzar mi gusto por la física y para, personalmente, seguir apuntando hacia un mundo más inclinado a corrientes humanistas…
Tenía un buen rato que no leía ficción, y fue bastante refrescante encontrarme con algo así de ligero, digerible y no obstante, entretenido. Me quedo con las reflexiones sobre la humanidad y el progreso que el autor apunta, pues coincido en su mayoría con su filosofía positivista. Sirvió para reforzar mi gusto por la física y para, personalmente, seguir apuntando hacia un mundo más inclinado a corrientes humanistas…
February 23, 2025
Literalmente los viajes en el tiempo antes de los viajes en el tiempo. Crossover entre Edgar Allan Poe y Julio Verne. Siendo un libro de 1877 me ha parecido sorprendente.
Displaying 1 - 3 of 3 reviews