Praha roku 1597 je nebezpečné a kruté město. Zchudlý rytíř Jakub Jelínek z Hiršbergu o tom ví své. Žije v domě, který mu nepatří, a každý groš obrací dvakrát. Když se proto objeví pohůnek Matěj Sádlo s nabídkou práce pro samotného místokancléře Českého království Kryštofa Želinského, nemůže si dovolit odmítnout.
Zdánlivě jednoduchý úkol doprovodit tajemného italského šlechtice Domenica do hlavního města se ale brzy změní v boj o holý život, v němž Jakubovi nečekaně pomůže záhadná dívka. Když je pak navíc vlašskými bandity přímo na ulici zastřelen prokurátor David Rydl, je Jakubovi jasné, že mezi oběma útoky musí existovat spojitost.
Za pomoci Matěje Sádla začíná pátrat mezi pražskými Italy a záhy zjišťuje, že se zapletli nejen do sporu mezi mocnými velmoži, ale i do vleklé války katolíků a protestantů. Aby záhadu vyřešil, musí se Jakub rozhodnout, za koho je ochoten nastavit krk – a rozehrát nebezpečný gambit, který ho může dovést až na popraviště.
Vyhnem sa porovnávaniu s veď-viete-čím a sústredím sa iba na tento kus :) V podstate komorný príbeh z rudolfínskej Prahy z pohľadu mladého chudobného šľachtica. Rozsahom ide o jednohubku - knižka nie je útla, no špecifické členenie častí a kapitol spôsobuje, že na jej stránkach je snáď viac voľného miesta, ako toho s textom. Dobrodružný dej s prímesou pátrania a politických intríg svižne odsýpa. Dobové prostredie zobrazené veľmi slušne - pekne je napr. vystihnuté stúpajúce napätie medzi protestantmi a katolíkmi, ktoré už o pár desaťročí vyústi do začiatku 30-ročnej vojny. Taktiež sa mi veľmi rátalo chovanie postáv v istej nočnej scéne, dobre odrážajúce vtedajšiu mentalitu (alebo ako si ju aspoň dnes predstavujeme). Ak sa vám páči Červ... Nie nie, niečo som si sľúbil. Pokiaľ máte radi sériu Ste... Ehm! Keď sa vám rátajú príbehy z tohto obdobia, tak po novom Šlechtovom projekte isto siahnite.
Jsem zmlsaná Steinem a Barbaričem. Stylem mi připomínal Otu Finka. Ale nestačilo to.
Nepochopila jsem, proč byl v první kapitole vybraný zrovna Jakub. A přišel mu to říct člověk, kterého viděl asi šestkrát v životě. Jeho služeb si vyžádal pan Želinský. (s. 16) Stejně jako na s. 51. Aby se poprvé setkali na s. 52 a pan Želinský se ho dlouze vyptával, co je zač. To IMHO nedává smysl.
Jakub: - 3 roky byl ve vojsku (s. 10) - narukoval v 19 letech (s. 54) - necelý rok (od ledna) je v Praze (s. 54) Takže by mu mělo být zhruba 23 let (19+3+1).
Ale s. 69 Bylo mi osm nebo devět let. s. 70 někdy v roce 1580 Teď je rok 1597. Podle toho by se narodil zhruba 1571/1572. Takže by mu mělo být 25/26 let? Byť tím „někdy“ si vytváří alibi.
Matěj je nelogická postava. Pochází z dlouhé řady venkovských řezníků. Studoval u jezuitů (základy práva na univerzitě císaře Karla). Teď je poskokem u Želinského. Ale pokud se „znemožní“ tak se vrátí k vaření sádla. Jedním slovem by se dal charakterizovat jako „prosťáček“, nicméně z nějakého důvodu je pověřován důležitými úkoly.
Do teď jsem žila v iluzi, že strážní v bráně kontrolovali lidi, kteří chtěli do města. Tady se „lejstrem s pečetí“ prokazují cestou ven. (např. s. 159)
Pokud je na s. 13 čtvrtek 17. října 1597, nemůže být na s. 43 středa 22. října.
Celou knížku používá obrácený apostrof ve jménu d’Este.
Bohužel DNF. Premisa zní skvěle, rudolfinská Praha je velmi zajímavé období a Vladimír Šlechta psát umí, ale tady se zřejmě utnul. Hlavní postava mi byla nesympatická, což by se ale dalo snést nebýt toho, že příběh postrádal logiku a jakýkoliv prvek, který by mě nutil číst dál. Logika: absolutně nechápu už jen důvod, proč byl Jakub obsazen do role vyšetřovatele (italština mi nestačí), dále nesmyslné chování postav ohledně pravé identity vévody... No a zajímavého tam nebylo pro mě nic. Detektivka vystavěná stylem "vyšetřoval se domnívá, aniž by čtenář věděl proč - vyšetřovatel jde vyšetřit" pro mě opravdu není. Pomyslným vrcholem, který by se dal snést, pokud by mě kniha bavila, ale takhle mě jen ještě víc otrávil, bylo zpracování knihy. Nemyslím obálku, ta je krásná, ale fakt, že co dvě stránky, to nová kapitola (samozřejmě předcházena jednou stránkou prázdnou). Tady jsem si vážně říkala, jestli důvode je, aby nebyla kniha útlá, protože nová kapitola byla i tam, kde by normálně stačil nový odstavec...
Nápadně mi kniha připomíná Červenákovu sérii "Stein a Barbarič", což bude dáno detektivním žánrem v historickém prostředí. Bohužel ač nechci, tak srovnávám, a Červenák mě bavil o mnoho více v tomhle žánru. Ač jsem velkým fandou Krvavého pohraničí, Oggerdovského cyklu už méně, tak takhle série mě moc nechytá. Na druhou stranu, Šlechtovy knihy se čtou velmi dobře a to platí i zde. S dalšími díly pokračovat budu, třeba do atmosféry více proniknu.