Drak na polní cestě

by Jiří Hájíček

Drama ze současného venkova, který čelí tlakům velkého byznysu.

Kristýna, učitelka hudby, se po letech vrací z Prahy do Nového Lhotce. V pětatřiceti letech se pokouší narovnat vztahy s rodinou a na jihočeském venkově zapomenout na minulost. S Tomášem, ředitelem místního statku, se znají odjakživa a spojuje je snaha zachránit své osobní životy a také jedno chátrající stavení na návsi. Tomášovi je pětapadesát, dlouho žije sám a cítí, že stárne. S Kristýnou přichází naděje, ale postupně také neshody pramenící z odlišnosti života ve městě a na vesnici. A pak se ve Lhotci objeví černá auta. Vystupují z nich mladí muži v oblecích a kravatách, obcházejí chalupu po chalupě a nabízejí peníze za akcie statku. A Tomáš zjišťuje, že bude muset řešit mnohem složitější krizi než jen tu svou životní…

Hájíčkův nový román se odehrává na současném venkově, který po kolektivizaci v padesátých letech a majetkových restitucích v letech devadesátých čelí novým dramatům. Na zemědělské podniky se vrhají „draci“ velkého byznysu a život na vsi se opět proměňuje. Ovšem lidé zůstávají stejní.

Genres: Czech Literature

245 pages, Hardcover

Published January 1, 2024

About the author

Jiří Hájíček vyrůstal na venkově, kde po vysokoškolských studiích také několik let pracoval v zemědělství. Od konce devadesátých let žije v Českých Budějovicích. Debutoval sbírkou povídek Snídaně na refýži (1998), v roce 2001 vyšla jeho novela o hledačích vltavínů Zloději zelených koní. Na povídkovou tvorbu navázal roku 2004 souborem dvanácti kratších próz Dřevěný nůž. Za román Selský baroko (2005) získal cenu Magnesia Litera za prózu. Jeho dosud poslední román Rybí krev (2012) byl oceněn Magnesií Literou 2013 jako Kniha roku. Hájíčkovy prózy vzbudily pozornost také v zahraničí. V Budapešti vyšel překlad jeho novely Zloději zelených koní, román Selský baroko byl přeložen do angličtiny, italštiny, chorvatštiny a maďarštiny, překlad románu Rybí krev se připravuje v Bělorusku, Bulharsku, Makedonii a Polsku.

Reviews

[DaViD´82 · Rating 4 out of 5]

„Baví mě, jak je to repetitivní," řekla zamyšleně a ještě jednou se k Tomášovi otočila. „Přesně jako život na vesnici, ne? Takové refrény venkova."

I mě baví, jak je Hájíček repetitivní; dalo by se to shrnou "klasická hájíčkovina", kdy přesně víte co dostanete. Opět vesnická "jsme si blízko, ale tak vzdálení, tradice a co máme po předcích už nikoho nezajímá" rutina versus bezejmennost města tentokrát optikou samotářského ekonoma v pozdním středním věku na statku, kde probíhá pokus o násilné akcionářské převzetí. O to vůbec nejde, je to až druhý plán k tomu, jak to ovlivňuje postavy.

A v tom je právě klasický Hájíček se vším všudy. Má to silné momenty (zde především noční bratrská melancholie po dětství ve stodole), ale prostě víte, co čekat. Popravdě, už je na čase, aby ze své komfortní zóny vystoupil, ale zase nelze neuznat, že co dělá, dělá sakra dobře.

[Tereza · Rating 3 out of 5]

Já nevím, mám z toho hodně smíšené pocity. Jako objektivně to není špatně napsaný a už jen to, že jsem to skutečně dočetla, o něčem svědčí. Ale zas tak moc jsem si to neužívala. Zaprvé, styl je spíše filmový = velmi často se střídají scény, klidně po stránce, půl stránce, což já osobně nemám ráda. Trvalo mi tak aspoň půl knížky, než jsem se do toho nějak začetla, právě kvůli častým „sekancům“ v ději. Zadruhé, slibované zemědělské téma je tam vlastně tak trochu okrajově. Moc nechápu, proč je v knize Kristýnina linka a rozhodně bych se obešla bez té jakési „romantické linky“. Přišlo mi, že to vlastně vůbec nezapadá do knihy, jen to odvádí pozornost od děje, který ale ve výsledku není ani moc nápadný. A ten konec? Nevím prostě.

[V · Rating 5 out of 5]

Hodně zvláštní a melancholická knížka, ale moc pěkná. Hájíček v tomhle ohledu nikdy nezklame, čte se to dobře. Navíc jsem byla docela ráda, že tentokrát vynechal fotbal. :-D Další vtipná situace mi nastala, když jsem si až po asi třiceti stránkách uvědomila, že Vlasta je muž. Nicméně... čte se to lehce a přitom tak nějak těžce, protože je to prostě takový realisticky smutný. Doporučuji.

[Iva Cizkova · Rating 3 out of 5]

Je to Hájíček, jsou to jižní Čechy, ale už je to asi vyčerpané. Zápletka určitě reálná a aktuální, ale dialogy šustí papírem a celé je to vlastně předvídatelná nuda. Ale jistě, lehkost stylu dává možnost knihu během pár hodin přečíst.

[Jana Černá · Rating 2 out of 5]

Měla jsem půjčenou e-knihu v knihovně. Když jsem zjistila, že do konce vypůjčily mám dva dny, což v překladu do mého volného času znamená asi tři hodiny, a jsem na 64 %, tak jsem to do konce jen prolistovala. Pak jsem pochopila, že mi část děje unikla, ale celá kniha byla taková nuda, že mi to ani nevadilo.

[Laura · Rating 3 out of 5]

Četba Draka na polní cestě mi pomohla si uvědomit, co v literatuře nehledám. Nehledám v ní úhledný děj se zápletkou mapující osudy jednotlivých postav, což Hájíček nabízí — ačkoliv skrze dost podnětné téma, přičemž mě veskrze zaujal jeho přístup k dnešnímu venkovu.

Jen ke konci už to byla docela nuda, no.

[Rene Stein · Rating 3 out of 5]

Selské baroko a Rybí krev jsou po všech stránkách silnější a lepší romány. Postava Tomáše z Draka na polní cestě se vám ale také vryje do paměti. Hlavně kvůli tomu smutku muže v pozdním středním věku nebo spíš na prahu stáří, kdy se repetetivní refrény venkova, o kterých Hájíček výslovně píše, tiše a vytrvale proleptávají do těla i mysli Tomáše. Muže, který poslední šanci na lásku nedostane, nedostane ani půl princezny a celé království mu po těžkém a nespravedlivém souboji sežere drak z titulu knihy. Dlouho jsem nečetl knihu, která míchá v 21. století smrtící koktejl melancholie a nevýslovného stesku ve vkusně modernizované variaci tradičního vesnického románu.

[Tereza Pešáková · Rating 4 out of 5]

moc me to nechytlo, ale nebylo to nejhorsi. hajicek pise o jeho typickym tematu: spor vesnice a priroda x mesto a byznys. libil se mi samotnej zaver, kdy je kristyna stastna doma na vesnici. hajicek teda nakonrc skutecne obhaji nejvic jen vesnici a prirodu? asi jo, nicmene tenkrokat dokazal uznat, ze i mesto ma svoje, aspon mi to tak prislo.
domca me upozornila na to, ze hezky popisuje prirodu na zaklade toho, jak chodi hpavni postava na vychazky se psem. sama jsem si toho nevsimla, ale zpetne je ti vlastne hezky prvek.

[Liiz_cita · Rating 5 out of 5]

Jiří Hájíček – Drak na polní cestě

⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️

Drak na polní cestě bola moja prvá kniha od Jiřího Hájíčka a musím povedať, že ma úplne pohltila. Od začiatku som cítila, že sa ocitám v príbehu, ktorý ide hlbšie – do ľudských vzťahov, do krajiny, do pamäti.

Tomáš a Kristýna. On má 55, ona o dvadsať rokov menej. Ich vzťah je skôr snahou uchopiť poslednú šancu na blízkosť než rozprávkou s jasným happy endom. Ona sa po rokoch vracia do rodnej dediny, kde však cíti, že už nepatrí. On zostáva verný miestu, z ktorého pochádza – pôde, tradíciám a všetkému, čo ho formovalo. A medzi nimi chátrajúci statok, ktorý sa stáva ľahkou korisťou pre tých, čo necítia k pôde nič – len chuť vlastniť a ovládnuť.

Príbeh je tichý, pomalý – ale o to silnejší. Nie je to o veľkých gestách, skôr o malých bojoch každodennosti, v ktorých ide o veľa: o dôstojnosť, o pôdu, o minulosť aj budúcnosť. Cítila som ten pokoj dediny, cyklickosť prírody, ale aj dusivú ťarchu spomienok, bolesti, nevypovedaných slov.

Tomáš je starnúci muž, ktorý má v sebe zdravý sedliacky rozum a akési tiché hrdinstvo. Bojuje, aj keď vie, že možno prehrá. Kristýna je rozpoltená, nevie, kam patrí – a práve to robí ich dynamiku tak reálnou a bolestivo pravdivou.

Hájíček dokáže vykresliť atmosféru ako málokto. Jeho štýl je nenápadný, čistý, ale o to viac vás zasiahne. Každé slovo má svoje miesto. Každý pohľad na krajinu, každý detail v správaní postáv niečo vypovedá. Pod melanchóliou sa skrýva hnev aj nádej, pod jednoduchou vetou celý vesmír nevypovedaného.

Veľmi som ocenila aj spoločenský podtón – drak, ktorý sa v príbehu objaví, je možno metafora, ale až nepríjemne konkrétna. Je to kniha o tom, ako sa zo zeme stáva tovar, ako miznú hodnoty, ktoré kedysi tvorili komunitu. A pritom nejde o politiku. Ide o ľudí.

Drak na poľnej ceste je kniha, ktorú som prežívala so stiahnutým hrdlom. Nečakajte zázraky, ale pravdu. Smútok aj nádej v jednom. A keď som dočítala poslednú stranu, zostala som chvíľu len tak sedieť – so zvláštnym tichom v sebe. Také knihy mám najradšej.

[Martina Jandová · Rating 3 out of 5]

Poslechnuto v audioverzi, což zážitku rozhodně pomohlo.
Střet vesnice a města se mi líbil, je to už zjevně Hájíčkův leitmotiv. Jen si nejsem jistá, zda ve mně příběh zůstane delší dobu

Edit: ještě se mi celkem líbilo, že hlavní mužské postavy byly pozitivní. A nastínění duševního (ne)zdraví u seniora, na kterého je celá situace už moc, jsem ocenila. Mám pocit, že to se jen tak nevidí.

[Petra | LooneyCZ · Rating 3 out of 5]

Typický Hájíček. Bohužel, řekla bych. Zdá se mi, že jsou ty jeho knihy taky takové refrény venkova. Repetitivní.
Mám dojem, že tohle bylo strašně moc o ničem. Jen to prošumělo. Nepotkala jsem se názorově ani s Tomášem, ani s Kristýnou. A bylo mi to jedno. Dočetla jsem, ale zítra už nebudu vědět, co v té knize vlastně bylo.

[Pet · Rating 3 out of 5]

jak mam Hajicka rada, tak tohle me nebavilo, nemohla jsem se zacist, postavy me vubec nejak nezajimaly, byly mi uplne jedno

[t · Rating 3 out of 5]

realne hodina ekonomie - fikce edition

[Marek · Rating 4 out of 5]

Jiřího Hájíčka mám rád jako spisovatele a také jako člověka. V minulosti jsem se zúčastnil jedné besedy v karvinské knihovně a moc se mi líbila jeho prezentace svých knih a samotné povídání.

V minulosti jsem od autora četl už více knih, a proto jsem byl zvědavý na knihu DRAK NA POLNÍ CESTĚ. U některých čtenářů jsem viděl na sociálních sítích jisté zklamání a rozpaky, a tak jsem si říkal, jestli se mi kniha nakonec bude líbit. Myslím si, že autor má lepší knihy, ale z druhé strany nemohu říci, že se mi kniha nelíbila, anebo že by byla pro mě zklamáním. To určitě nikoliv.

Hlavní postavou je TOMÁŠ (55 let), který je ředitelem místního statku. Je bezdětný, má psa. Žije v chalupě se svoji mamkou. Má bratra OLDU, který žije v Německu.

KRISTÝNA (35 let) je učitelka hudby. Po letech se vrací z Prahy do Nového Lhotce. Pokouší se urovnat vztahy se svou rodinou a zapomenout na minulost.

Děj románu se odehrává na současném venkově. Dochází k tomu, že obchodníci „draci“, chtějí od lidí vykoupit akcie, aby mohli být majoritním vlastníkem statku, a Tomáš s jeho přítelem Vlastou tomu chtějí zabránit.

Tomášovi záleží na tom, aby statek zůstal ve vlastnictví drobných akcionářů, kteří žijí z určité části ve vesnici, aby lidé měli stabilní práci a mohli klidně a nenuceně vykonávat práci jako doposavad. Záleží mu na tom, aby pokračovali v tom, co lidé před ním vybudovali. Chce zachovat chov krav a záleží mu na krajině, aby nedošlo k jejich devastaci a nežádoucím účinkům na životní prostředí. Líbilo se mi, že bojuje za záchranu jednoho starého stavení na návsi. Obchodníkům záleží jenom na zisku a až dosáhnout svých cílů, zapomenou na lidi, kterým naslibovali nespočet lží a nepravd.

Autor dobře popsal, jaké praktiky se můžou odehrávat na českém venkově, když někomu jde jenom o zisk a dívá se jenom na sebe.

Autor popisuje také vztahy mezi Tomášem a Kristýnou. Myslím si, že tuto oblast mohl ještě více rozvinout, protože se mi tato část líbila.

Zajímavé téma, které autor předestřel, je stárnutí. Myslím si, že autor mohl jít ještě více do hloubky, protože to bylo pěkně zpracované.

V románu se sezn��míme s řadou lidí a jejich problémy, kteří žijí na vesnici společně s Tomášem. Líbily se mi Tomášovy a Oldovy vzpomínky do minulosti.

Při četbě určité části mě zamrazilo a doufal jsem, že se nenaplní mé myšlenkové pochody. Závěr knihy jsem očekával jiný.

Pokud máte rádi Jiřího Hájíčka, knihu si můžete přečíst a sami zhodnotit, jestli se vám kniha bude líbit či nikoliv. Jak jsem psal na počátku, od autora jsem už četl lepší knihy, ale možná mě tyto knihy bavily více z toho důvodu, a možná také další čtenáře, že se příběhy odehrávaly v jiné době, která je zajímavější a řekněme pro mnoho čtenářů nostalgičtější než současnost. Nicméně v románu se řeší současné problémy na venkově, se kterými se lidí potýkají a které musí řešit. Budu se těšit na další autorovu novinku, která doufám bude opětovně z českého venkova.

Podle obsahu je kniha rozdělena na 3 části, ale mám pocit, že číslování kapitol je trochu zmatečné. Osobně bych to čísloval jiným způsobem, ale to je jen drobnost, která mi padla do oka, když jsem pročítal tuto knihu.

Obálka knihy je pěkná.

[Veronika Vočadlová · Rating 3 out of 5]

Obálka: 4*
Hlavní postava: 3*
Děj: 3*
@hostbrno

Drak na polní cestě - název knihy, který vypadá, že patří fantasy příběhu. Příběh této knihy není nereálný, je až děsivě reálný a upozorňuje na to, jak velké firmy dokáží ovlivnit život obyčejných lidí. Drakem je zde společnost, která až nekalými praktikami ničí menší vesnické společnosti.

To postihne i podnik, který má svou tradici a jejími akcionáři jsou sami obyvatelé vesnice, ve které se nachází. Akcie tohoto podniku se dědí po generace - jak se ale ukáže dědictví a tradice není vše. Jakmile vstoupí do příběhu i peníze, málokdo odolá.

Zaujalo mě, že hlavní postavou této knihy je muž ve středních letech. Pro čtenářku ženu bylo zajímavé sledovat vyprávění z jeho pohledu. Tvrdý muž, který neukazuje své city, zároveň ale viditelně miluje svou matku, vesnici i zbytek rodiny. Působí jako drsňák, má ovšem srdce na dlani a neváhá dělat radost dětem ve svém okolí.

Autor krásně zachytil, jak může jednání jednoho položit druhého na kolena. Jak těžká je situace, kdy nemůžete něco ovlivnit a zoufalství vám podlomí zdraví. Zároveň poukazuje na to, jak často v dnešní době lidé opouštějí vesnice a dávají přednost městu. I já patřím k lidem, kteří by si vybrali město, tato kniha mě ovšem nalákala jet někam na vesnici strávit víkend a být chvilku součástí komunity, která drží při sobě.

Děj knihy nebyl překvapivý, ale příběh se dobře četl. Pokud máte rádi čtení bez překvapení, či neočekávaných zvratů, je pro vás tato kniha tou pravou.

A co vy? Jste tým město nebo vesnice?

Celkové hodnocení: 3* z 5*

[Alena Bohyně Kuchyně · Rating 5 out of 5]

První kniha, kterou jsem přečetla od autora. Jsem nadšená a jdu shánět další díla. Tomáš žije na venkově, kde pracuje v místním statku. Má 55 let a prožívá zvláštní vztah s Kristýnou, která má 35, je to učitelka, a na vesnici se chtěla vrátit proto, aby urovnala vztahy s rodinou a začala nový život. Vypadá to, že Tomášovi se všechno sype pod rukama. Jak vztah, tak přichází obrovské problémy na statku, protože vesnici objíždí mladíci, kteří tlačí lidi do prodeje akcií statku. Úžasně popsané postavy, skvěle vykreslené pocity. Knížka, která nutí k zamyšlení. Nelehké mezilidské vztahy a očekávání. Líbí se mi, jak autor popisuje život na vesnici, jak vás knížka nutí zamyslet se nad životními hodnotami. Kristýna, která by od života chtěla něco úplně jiného než má a Tomáš, který by zase byl rád, kdyby jeho život plynul tak jako doposud. Jen s partnerkou, kterou bude mít u sebe.

[Pakobylka · Rating 4 out of 5]

Hájíček tu venkovskou jihočeskou tematiku prostě umí.
V tomhle případě je příběh poměrně pochmurně laděný, tak trochu mi z něj vychází, že doba tradičního zemědělství neodvratně končí, nastává něco nového. Půda je součástí ekonomických machinací a tradiční vazby, kde šlo hlavně o kontinuitu, tradice a dědictví po předcích, už nefungují.
Nicméně, jiskřička naděje vždycky zůstává a udržovat komunitu a kontinuitu má smysl.

Jinak mě ale vztahy mezi protagonisty trochu mátly, u hlavního hrdiny jsem se vlastně pořádně nedozvěděla, co by tedy chtěl. Spíš jako by životem tak neurčitě proplouval a zaznamenával změny, něčeho litoval, ale nikdy se nějak energičtěji nevymezil..

[Jana Hochmanka · Rating 3 out of 5]

Když se řekne dědictví, co si představíš? A plynou z té představy, ať už je jakákoliv, pro tebe nějaký závazky?

Můj první Hájíček. Nezačítalo se mi snadno, byznys témata nejsou moje srdcovka. Ale pak mě to chytlo. Zřejmé téma, jak moc v prdeli je český zemědělství, postupně nahrazuje téma kořenů člověka.
Kulisy jsou pevný, navíc napomáhají ilustrovat obecnější témata. Toho si cením a v tomto ohledu dalece přečkal Drak moje očekávání. Aktuální téma a angažovanost vyvolávají sympatie, ale možná trochu škodí literární kvalitě.
Postava Tomáše mě dojímala. Věřím, že každá dědina má svýho. Zkusme jim nelámat vaz.

[David Fojtik · Rating 3 out of 5]

Četl jsem před tím Rybí krev a tohle je rozhodně slabší. Je to vlastně hrozně smutný příběh osamělého padesátníka z jihočeské vesnice, který neúspěšně bojuje proti drakovi v podobě babišovského nájezdníka aka akciovky, která se chce zmocnit místního statku, což se jim nakonec povede. Určitě je to příběh ze života, ale je to dost depresivní čtení s docela zvláštním otevřeným koncem, který jenom umocňuje životní beznaděj hlavního hrdiny. No, ale dočetl jsem to a chystám se na Selské baroko, takže Hájíček asi není tak špatný😉

[Mili L · Rating 5 out of 5]

Kniha se mi strašně moc líbila. Byla jsem i na besedě s panem autorem před samotným čtením a správně mě to na knihu naladilo.
Témata stárnutí, vztah s velkým věkovým rozestupem a hlavně skupování akcií privátní společnosti. Velmi čtivá a skvěle napsaná kniha. Pan Hájíček se zaměřuje na Jihočeský venkov, odchod lidi do měst a boj těch, kteří zůstávají. Konec je pak dost otevřený a vlastně je v něm i naděje.
Ráda doporučuji.

[Veronika · Rating 4 out of 5]

Mě to prostě baví.
Tyhle obyčejný příběhy obyčejných lidí, prostý dialogy, za kterými je kolikrát schováno víc než v těch prvoplánových.
A Hájíček to fakt umí 😊
Chvíli jsem si říkala, že mě téma zemědělského podniku asi nebude tak bavit, ale ono to vlastně nebylo to hlavní. To hlavní je mezi řádky 😊
Takže jestli chcete něco hezkýho, českýho a čtivýho, u čeho si nevypláčete voči (jak minule žejo🙄), tak toho Hájíčka fakt zkuste.

[Natália · Rating 3 out of 5]

Klasická Hájíčkovina, melancholické obrazy venkova, boj s větrnými mlýny, rezignovaní postarší muži a hloupoučké mladé ženy. Spokojenost, očekávání splněno. Drak útočil na stejné hodnocení jako Vesnický baroko, ale poněkud bizarně postavené kapitoly z pohledu Kristýny mě skoro donutily knížku odložit, ty si mohl autor úplně klidně odpustit. Ještěže jich nakonec nebylo tolik. Jazykově ne tak geniální jako Baroko, ale i tak plně uspokojující.

[Lucie Chromkova · Rating 3 out of 5]

To, že sem knížku přečetla za jeden den by mělo napovídat, že sem si ji nesmírně užila a nemohla ji odložit. Pravdou ale je, že sem se prostě jen chtěla dobrat konci.
Je to hodně melancholický napsaný příběh. Romantická linka mezi hlavními postavami mi přijde zbytečná a ani se tam moc nehodí. Časté přeskakování ze “scény na scénu” připomíná spíš nějaký film než knihu.
Avšak, co se žádné z Hajickovych knih nedá vytknout, je jak dobře jsou napsané a Drak na polní cestě není výjimkou.

[Martina · Rating 3 out of 5]

Perhaps it is worth reading. The author knows the countryside and farming/agriculture.
The story is written in an easy style, the main character Tomáš (lives with his mum who calls him Tomečku) is an oldish, steady director of a farm, helps all people around, and reconstructs a local ruin. The farm is attacked by an aggressive company which wants to take over and eventually does.

[Hanka Jirovská · Rating 3 out of 5]

no, tohle mě nijak neohromilo. jenom za konec zvyšuju svoje hodnocení ze dvou hvězdiček na tři, protože mi to přišlo takový hezky pragmatický. mám pocit, že se autor snažil skloubit spoustu spoustu různých témat a konfliktů, a nakonec to bylo takový roztřískaný (mimochodem, stejně jako text, kterej nemá kapitoly a jenom náhodně skáče mezi "scénkama", což mi taky moc nesedělo).

[Steklina · Rating 4 out of 5]

3,5*
Příjemné, nenáročné čtení na dva zimní večery. Děj je sice předvídatelný, ale plyne přiměřeným tempem, text se nikde nezasekává, neobsahuje žádné rušivé elementy. Téma není banální a kladně hodnotím, že se Hájíček vyhnul profláknuté stereotypizaci české vesnice.

[Zdenek · Rating 5 out of 5]

Skvělé čtení, poutavý příběh z českého venkova. Jediný problém s touto knihou byl, že byla tak potavá, že moc dlouho nevydržela.

[karo💌 · Rating 3 out of 5]

libil se mi psani a vsechno, ale chtela jsem aby bud kristina nyla s tomasem nebo o ni byla vetsi cast knihy. chapu ze to nebyla hlavni linie ale bylo by zajimavejsi nez cist o zemedelskych strojich

[Radka Poslt · Rating 5 out of 5]

Čte se samo, i když smutně realisticky…

[Edita · Rating 4 out of 5]

Kniha z českého venkova, kde zemědělské družstvo hospodárici v souladu s vesnici a přírodou je napadano nějakou neznámou firmou, která chce skoupit akcie a hospodařit si po svém.
Boj s tímto drakem se podoba honu lvi smečky na zebru, která nemá šanci vyhrát. Předseda pod tlakem trestních oznámení nakonec skončí v blázinci a pak v důchodu.
Nás hlavní hrdina má přes 50 let, je místopředseda družstva a má vztah v mladší Kristynou, ale ta už nechce žít na vesnici a chce navíc někoho, koho bude opravdu milovat a nakonec opravdu skončí v Praze s rozvedeným Ondřejem a čeká s nim dite.
Jedine pozitivní je to, ze do vesnice místo některých, co odešli, prichazi noví lidé, kteří mají zajem o zivot v male komunitě.