Druhá část nového dvoudílného románu Františka Kotlety, v němž nechybí typické ingredience pro nejkontroverznějšího autora současné tuzemské fantastiky: brutalita, sex a nadsázka.
Ve světě dávných bohů to vře. Objevil se totiž ztracený mocný artefakt a ta, která jej získala, má s ním velké plány. Ne, takové, jako by měla matka Tereza, spíš Amin, řezník z Ugandy. Je tady ale jeden muž. Voják, zrazený a zabitý, přesto kupodivu stále živý a plný touhy si to vyřídit s každým bohem, který se mu postaví do cesty. Nejdřív ale musí zjistit, proč přežil místo toho, aby hnil na břehu řeky okusován potkany. A pak? Pak už jen musí najít nejvyššího z bohů, který se, podle zlovolné šeptandy, dal na křesťanství. Bez jeho pomoci totiž novou vládkyni bohů nikdy neporazí. A Ježíšek se bude zlobit. František Kotleta dokončuje svou divokou jízdu slovanským panteonem za řevu pistolí, vytí vlkodlaků a svištění chladných zbraní.
Rodák z Bruntálu, spisovatel, trestanec, podnikatel, jesenický Mauglí a řezník. Pochází z umělecké rodiny, jeho matka byla tanečnice, gymnastka a špionka, již pro neohrožené občanské a politické postoje perzekuovali natolik, že byla nucena před StB uprchnout do zahraničí. O Kotletově otci se nic neví. Podle některých indicií je jím Michail Gorbačov, kterého Kotletova matka svedla během jeho tajné návštěvy Bruntálu.
Dva roky strávil ve věznici Heřmanice, za což ale mohlo pouhé nedorozumění. Vzhledem k datu jeho narození si policie spletla nevinnou párty s ilegální oslavou narozenin Adolfa Hitlera. Při pokusu o rozehnání večírku zbil Kotleta sedm policistů do bezvědomí a jejich veliteli usekl několik prstů na ruce řeznickým sekáčkem.
K literatuře se dostal až ve výkonu trestu, kde se seznámil s dílem velikána české akční sci-fi, Jiřího Kulhánka. Po několika neúspěšných pokusech rozvíjet Mistrovo dílo (kterýžto nápad mu posléze ukradl Martin Moudrý) se rozhodl vstoupit na trnitou cestu originální tvorby a hned jeho prvotina byl jednoznačný zásah do černého.
Specifická kombinace slovanské mytologie, brutálních soubojů a erotiky. František Kotleta nemusí sedět všem, ale mně druhý díl vtáhnul natolik, že jsem málem přejel pár zastávek. Oceňuji krátké podkapitoly, které umožňovaly pohodlné čtení v MHD. Jelikož jsem první díl četl už nějaký čas zpátky, musel jsem se dostat do děje, který mě ale po prvních pár stránkách natolik vtáhl, že se mi nechtělo přestávat číst.
Co sa asi stane z Ceskom, ked boh Perun konvertuje na krestanstvo? Miestami bordel, ktory musi vycistit hlavny hrdina so svojou partiou. V tomto pokracovani sa znova stretavame s vizickarom a moletnou ostrelovackou, ktorej pride na pomoc Nejsemmnamka a zidozmija. Dej sa toci okolo 5 bozskych artefaktov pomocou ktorych sa chysta bohyna Chors ovladnut svet. 3 uz ma a dalsie su roztrusene po prahe. Nastastie sa tu objavuje nas hrdina, ktory jej plan sfukne ako domcek z kariet a pri tomto dobrodrustve sexuje a zabija vsetko co sa mu postavi do cesty.
Pokračování Perunovy Krve je svižné navázání na první díl. Hrdina žije, je třeba splatit pár krvavých dluhů, a ... nah, je to Kotleta, to uplně stačí aby člověk věděl jaké knížka bude. Díl jedna plus víc sexu, násilí, a spotřeby čistého oblečení.
Co napsat k tomuhle druhému dílu ? Je to ve všech směrech pokračování první knihy, určitě nemá smysl číst samostatně. Myslím, že by Perunově krvi více sedělo spíše jednosvazkové vydání. Platí do puntíku přesně vše, co jsem psal u prvního dílu. Jen doplním, že tady mi už lezlo na nervy, jak účastníci bitev řvou nahlas svá jména jako Pokémoni. Každopádně řežba to byla solidní.
Druhý díl je o poznání lepší než první. Je to sice Kotleta a já mám pro něj slabost, ale přece jenom něco mi v knize chybí. Bratrstvo krve byla sice prvotina, ale pro mě o mnohem lepší. I přes to kniha je zábavná, děj odcejpá, jen mi v ní chybí ta šťáva...
Stejnej nářez jako jednička, perfektní práce s mytologií a nášup hlášek. Oproti jedničce a zbytku svojí bibliografie navíc Kotleta konečně jednou nevelebí náckovskou svoloč. Nya je příjemným přikývnutím Sněgoňové a její snad už brzy trilogie Rusalka.
Po prvním díle se příběh pěkně rozjel a nezastavil se do "poslední" kapitoly. Byl to přesně ten Kotleta jak ho mám rád, už se mi v knihovně válí další jeho kniha a tak se těším až si ji přečtu. :-)
určitě to není nejhorší Kotletova kniha, a oproti prvnímu dílu jsem byl vlastně příjemně překvapen, ale to nic nemění na tom, že si od "kotleta stajl" budu muset dát nějaký čas zase pohov.
Druhá část nového dvoudílného románu Františka Kotlety, v němž nechybí typické ingredience pro nejkontroverznějšího autora současné tuzemské fantastiky: brutalita, sex a nadsázka.
Ve světě dávných bohů to vře. Objevil se totiž ztracený mocný artefakt a ta, která jej získala, má s ním velké plány. Ne, takové, jako by měla matka Tereza, spíš Amin, řezník z Ugandy. Je tady ale jeden muž. Voják, zrazený a zabitý, přesto kupodivu stále živý a plný touhy si to vyřídit s každým bohem, který se mu postaví do cesty. Nejdřív ale musí zjistit, proč přežil místo toho, aby hnil na břehu řeky okusován potkany. A pak? Pak už jen musí najít nejvyššího z bohů, který se, podle zlovolné šeptandy, dal na křesťanství. Bez jeho pomoci totiž novou vládkyni bohů nikdy neporazí. A Ježíšek se bude zlobit. František Kotleta dokončuje svou divokou jízdu slovanským panteonem za řevu pistolí, vytí vlkodlaků a svištění chladných zbraní.
Vyzera to, ze Kotleta sa uz naucil snad pisat aj o sexe. Alebo som si na to u jeho stylu zvykol. Velmi dobre napisane, pribeh sa pekne odsypa a az na tych poslednych finalnych par stran, kde sa to zrazu vsetko zomelie skoro az nudne je to velmi chytlavo citatelne. Normalne by sa to dalo porovnat s Kulhankom bez toho aby som to musel zotriet pod ciernu zem.
Mno jasně .. mozkové závity si u toho nezavaříte, ale to je přesně důvod, proč si Kotletovy knížky kupuju a proč si u nich vždycky tak výborně odpočínu. Navíc čeští autoři mají tu neuvěřitelnou výhodu, že popisují místa a situace nám tak dobře známá. Narážku "tak to mně teda poblej Iveta Bartošová" by těžko cizinec pochopil. Škoda jen těch hrubek.
Závěr Perunovy krve byl drsný podle mého gusta. Žádná nit nezůstala na bozích suchá a nesmrtelný Martin Fridrich měl opět kopu trefných hlášek s aktuálními narážkami.
O moc lepší než první díl, ten byl takovým lehkým rozjezdem pro tuhle jízdu :-) Už zase mě mrzí, že jsem dočetl a uvědomuju si, že už nic víc není :-D Nejsem mňamka?
Tezko od tohoto zanru muzete cekat sofistikovany styl nebo intelektualni obohaceni. Jde o rozptyleni a zabavu a kdyz pristoupite na Kotletovu hru, oboji dostanete.