Nadaná houslistka Julie nenávidí sovětské skladby, které musí hrát kvůli svému otci – komunistickému funkcionáři. Je druhá polovina sedmdesátých let a šestnáctiletá Julie miluje džíny a rock – a kytaristu Romana. Poté, co ji přizve jako zpěvačku do undergroundové kapely, začne Julie rozplétat lež, která se odehrává v jejím domově i na veřejnosti. Na prahu dospělosti odhaluje zradu nejbližších a musí se rozhodnout, jestli bude dál žít dvojí život. Co je ochotná obětovat pro svoji svobodu, pro lásku a pravdu?
Sedmdesátá léta v Československu nebyla jednoduchá. Ani pro Julii. Ta je nadanou houslistkou, ale kvůli otci, komunistickému funkcionáři – musí hrát nenáviděné ruské skladby. Raději by zpívala v undergroundové kapele, s Romanem…. Její rodina má tajemství a Julie odhaluje zradu, se kterou se bude muset vyrovnat.
Miluji knihy Jany Poncarové a i tentokrát jsem nadšená! Dvojí život jsem přečetla za jeden večer, nemohla jsem ji odložit, jak mě oslovila a pohltila.
To, co od knih očekávám, jsou emoce, potřebuji žít společně s knížkou. Tentokrát jsem s hlavními hrdiny doslova dýchala. Bylo mi smutno a nejednou jsem si pobrečela.
Je zde ukázána nelehká doba, zakázaná muzika, život v socialismu. Díky mladým hrdinům jsem si při čtení uvědomila, že by byla tato kniha ideální pro dnešní mládež. Je tu pěkně a srozumitelně ukázáno, jaká tu byla doba, jak se tu žilo. Člověk se buď mohl přizpůsobit nebo chtěl víc a něco pro to dělal.
Moc se mi líbilo propojení příběhu s hudbou a se skutečnými osobnostmi té doby. Skvěle napsané, promyšlené, propracované.
Kniha, která vás přenese zpět do doby, kdy láska k rocku byla tichým protestem a odvaha ke svobodě se nesla v ozvěně zakázaných koncertů. Tato kniha vás okamžitě vtáhne do příběhu mladé houslistky Julie, která žije dva zcela odlišné životy – jeden podle očekávání svého otce, komunistického funkcionáře, a druhý podle vlastního srdce, v rytmu rockové hudby a prvních lásek.
Jana Poncarová má skvělou schopnost vylíčit atmosféru normalizačního Československa. Historické kulisy příběhu jsou zde víc než jen pozadí; do příběhu vnášejí hloubku a připomínají, jak složité bylo žít svobodně a řídit se vlastním hlasem. Autorčin styl je přirozený, a přitom poetický, což dává příběhu krásnou vypravěčskou dynamiku – každý odstavec vás vtahuje dál, a vy máte pocit, jako byste byli s Julií přímo tam, na prahu osudových rozhodnutí.
„Dvojí život“ vyniká především svou autenticitou a vnitřní silou postav. Julie, hlavní hrdinka, se pohybuje mezi očekáváním svého otce, milovníka sovětské hudby, a vlastní touhou po něčem skutečném a svobodném. Její vnitřní boj je tak opravdový, že čtenáře doslova chytí za srdce. Tato kniha je o lásce, ale také o síle pravdy a odvaze zvolit si vlastní cestu, i když je lemována trnitými vztahy a složitými volbami.
Autorka navíc bravurně pracuje s postavami. Každá z nich, ať už jde o Julii, jejího otce, nebo Romana, kytaristu z undergroundové kapely, je vykreslená s pečlivostí a životností. Dialogy a interakce mezi nimi mají dynamiku, působí přirozeně a zároveň vás nutí přemýšlet o vlastních vztazích a hodnotách.
Jana Poncarová má také úžasný cit pro jazyk, což dává celému příběhu jedinečnou hloubku a krásu. Její styl je tak hladký a přitažlivý, že vás kniha dpohltí. „Dvojí život“ se čte rychle, a přesto vám dá spoustu podnětů k zamyšlení. Pokud máte rádi příběhy, kde se střetává osobní drama s historií, kde láska a odvaha nacházejí své místo i v těch nejtěžších dobách, pak je tato kniha přesně pro vás.
Takže se pohodlně usaďte, připravte si šálek kávy a ponořte se do světa, kde hudba a láska tvoří nitky jednoho krásně vyprávěného příběhu. Kniha „Dvojí život“ je dokonalou volbou pro milovníky historických románů, osobních dramat i romancí s hlubším poselstvím. Je to dílo, které vás nejen pobaví, ale také vám připomene sílu lidské touhy po pravdě a svobodě.
Tahle kniha mi naprosto sedla. Hrozně mě bavila hlavní hrdinka, stejně jako Romanova maminka, Milada a kluci z kapely. Je mi opravdu líto, čím si lidé museli dřív procházet – jak byli omezováni, nemohli svobodně žít, být sami sebou. Dnes si sotva dokážeme představit, že bychom nesměli nosit, co chceme, poslouchat hudbu, číst knihy nebo mluvit na ulici o čemkoli, co nás zrovna napadne. Jsem vděčná za všechny odvážné lidi, kteří se nebáli postavit nespravedlnosti a pomohli změnit naši budoucnost tak, abychom dnes mohli žít ve svobodě. U konce knihy mi ukápla slza, protože mě z toho všeho přepadl smutek. Naprosto doporučuji!
70 léta a policejní zátahy na závadovou mládež. Kniha je napsaná poměrně poutavě a svižně, i když v některých částech už mi poněkud unylá Julie trochu lezla na nervy. Na druhou stranu si dovedu představit, že vzdorovat bylo složité a riskantní a vystoupit z komfortní zóny znamenalo něco úplně jiného než dnes. Závěr knihy mě docela překvapil a celý příběh tak dostal trochu jiné vyznění. Nemůžeme za vlastní rodiče a řadu věcí si prostě nevybíráme, ale přicházejí k nám bez našeho přičinění...
Interesting, not a bad reading. 70s, Czech Republic, Julie is 15-17, plays the violin, her parents keep her within very strict boundaries. Julie emigrates to Spain as soon as she turns 18. After the Velvet Revolution she comes back, meets Roman - her ex-boyfriend and learns why her mother behaved the way she did.