Já vlastně na konci zůstávám s takovým meh. Byla to zvláštní kniha, místy magicky realistická, místy napínavá.
Prolínají se tu dvě časové roviny, pravidelně po kapitole. To je fajn, aspoň víte, co čekat, moc nemusím, když jsou ty kapitoly náhodně.
V minulosti je Lota a Jakub, a linka s voraři, "krotitelem včel" a "drzou královnou noci". Upřímně - tohle mě nalákalo na něco jiného, než pak bylo. Ano, je to krotitel včel, protože je to Jakub, který se stará o včely, nic víc. Královna noci je samozřejmě prostitutka, ale nevím, čekala jsem, že bude mít nějaký výjimečný prostor v příběhu. Zkrátka ta anotace je za mě trošku klamavá reklama 😅.
Samotný příběh Loty.. byl zvláštní. Do jisté míry nevíte, co je skutečnost a co ne, poznáváte obrysy Prahy a postavičky, ale vlastně ne.. Byla mi sympatická? Nakonec ani ne. Ale lepší jak Jakub, ten mi tedy lezl na nervy 😁.
Druhá linka je v realitě, kde se ztratí otec a bezdomovec a uděje se dost hnusná vražda. Ale upřímně, není to tak napínavé a akční, jak se zdá. I když ten obsah je zajímavý, je to napsaný tak nějak bez emocí. Nacházejí různé hádanky a tajemství, ale chybí nějaký náboj. Ani tady mi postavy k srdci nepřirostly. Byla jsem zvědavá, no konec mě příliš neuspokojil 😅. Jakože ano, v jedné situaci byla popsaná povaha toho otce, takže to, co se stalo, teoreticky odpovídá tomu, co by se mohlo stát.. ale 😅 prostě dobrý no. Ne skvělý, ne špatný, dobrý bez extra emocí.
V obou linkách mě bavilo prostředí, voraři byli samozřejmě o něco zajímavější.