V povídkách své debutové sbírky Michal Skalník prozkoumává témata soukromí, intimity a tajemství. Texty prosté literárního psychologizování vycházejí z reálných situací — a tudíž nepostrádají komickou rovinu — a líčí protagonisty, kteří se snaží překonat obtíže a vyhrabat se z problémů. Jejich jednání ovšem často vede jen k dalším nezdarům a cesta ze začarovaného kruhu je ještě těžší.
Filozof skrývající se před manželkou na toaletě a ve sklepě, překladatel, který si vydělává na zahraničních stavbách, informatik hledající únik z osamělosti u placených společnic, důchodkyně odpovídající na inzerát k seznámení či muž na rodičovské dovolené — ti všichni se snaží překonat své životní prohry, ale bohužel nedokážou vidět sami sebe z nadhledu, a proto se často točí na místě. Autor své postavy vláčí bahnem, ale z textu je patrné, že má pro jejich chování pochopení.
Desítka povídek o mužích, kteří moc nezvládají život ani sebe a jsou prostě chudinkové… nebo teda taky sobečtí idioti a kreténi. Objektivně musím uznat, že se autorovi podařilo zachytit spoustu reálných situací a je to témeř literatura faktu. O to víc mě to štvalo. Těším se, až to proberem na bookclubu a já se zeptám autora oblíbenou otázku: co tím vlastně chtěl přesně říct :D
This entire review has been hidden because of spoilers.
Krásná jednohubka. Už první kapitola, která je snad napsána jednou větou, mě bavila. A neskončilo to po celou knihu. Ačkoliv vám všechny postavy přijdou absolutně marné, začnete se v nich postupně poznávat. A víte, že je to tak v pořádku. Že se nic neděje a všechno bude fajn.
Postavy jsou líčeny až jako taková marná stvoření, co netuší odkud kam jdou a co dělají. Nebo to tuší a dělají to stejně. Zároveň s tou jejich bezmoci, marností a neschopností lidsky soucítíme a s odstupem se můžeme nad tou absurditou situace i zasmát.
Za mě nejlepší povídky: Václav hledá pravdu, Tereza hledá Václava. Malér starší dámy.