První díl kultovní bestsellerové série Pták, který pije slzy, propojující fantasy s prvky korejské mytologie.
Mladí nágové se chystají k obřadu vynětí, při kterém jim bude v den dosažení dospělosti vyjmuto srdce z těla. Stávají se tak nesmrtelnými. V Hatengráži, nejvelkolepějším z nágských měst uprostřed husté džungle, však žije chlapec, ve kterém Věž srdcí, kde se obřad koná, vyvolává strach a pochybnosti.
V den obřadu započne nebezpečná cesta nágského chlapce džunglí k její severní hranici a ještě dál, na severní území bezvěrců, kde zima proniká až do morku kostí. Nágové žijí od konce velké války odděleně od ostatních ras, na nejjižnějším a nejteplejším území. Na severu je pro ně příliš chladno, a čím víc se severní hranici přibližují, tím jejich organismus funguje pomaleji.
Chlapec ale na své pouti není sám. Doprovází ho Keigon Draka, zkušený bojovník a jediný člověk, který se vyzná v Kiborenu a rozumí nágům, veselý tokkebi Pihjong Surabul, ovládající kouzla s ohněm, a Tynahan, mocný rekonský válečník. Tito společníci mají za úkol dopravit nágu do bezpečí chrámu Hainša, kde pro něho mniši mají důležité poslání.
Lee Yeong-Do (Korean: 이영도; Hanja: 李英道; is a Korean novelist known for his work in the fantasy and science fiction genre. He is best known for his Dragon Raja series of fantasy novels which is also his debut work, serialised on an online forum from 1997 and published on its completion in 1998.
Проковтнула цю книгу за пару днів і дуже шкодую, що не маю продовження. Дуже незвичний світ, нестандартні герої, таємниці, інтриги, пригоди, небезпека. Прекрасна історія-подорож у світі сповненому корейських легенд і поезії❤️
Мені сподобалась книга 4/5⭐ Чудове, цікаве, трохи дивне та химерне пригодницьке фентезі. Сюжет простий, три персонажі повинні зустріти четвертого та безпечно довести його в одне зазначене місце. По дорозі будуть пригоди, різноманітні зустрічі, таємниці, змови та небезпека. Колоритні головні герої, за якими дуже приємно спостерігати. Вони всі різні та цікаві. Автор зовсім трохи розкриває персонажів та світ. Дозовано, так щоб не загрузити читача надмірною інформацією про все і всіх, та як для першої книги циклу, прологу, те що треба. З нетерпінням чекаю на продовження.
Vaya fumada de libro. Es una auténtica locura que va tomando forma página a página. De verdad que no sé qué me ha sorprendido más pero estoy entre un águila atacando con un cocodrilo de cuatro metros entre las patas y un escarabajo gigante que sirve de montura. Aunque hay mil cosas más del estilo para elegir. En definitiva, un inicio de saga de fantasía muy loca que me ha encantado. Deseando el segundo tomo.
Тверда четвірка. Книжка приємно почухала всі мої хотілки та очікування від історії. А рецепт успіху тут простий - фентезійна складова повністю заснована на унікальній корейській міфології, яка своєю незвичністю тільки захоплює ще більше, четвірка колоритних персонажів, довга подорож та багато БАГАТО подій (сюжет дуже динамічний), але при цьому вміло тримається на вершині та не стає перенавантаженим. І класне балансування між інтригами, пригодами, гумором, бійками та в деяких сенсам горрором. Загальне відчуття як від класичного олдового пригодницького фентезі, а я таке люблю
Тверді 4* Серця наґів дуже приємно здивувало. Плюси: раси незвичні та цікаво змальовані, світ новий і карта до нього детальна, багато корейської міфології, щодо якої є відсилки, пояснення, тлумачення (перекладачу окрема ВЕЛИКА повага).
Сам сюжет доволі простий і не оригінальний, але герої колоритні, я б сказала, що саме вони є рушіями взагалі нашого з вами просування по сюжету, і загалом цікавості щодо того, що ж буде з ними далі, як вони здолають перепони і розрулять спірні ситуації. Тут є таємне минуле, нерозкриті таємниці, монахи, різні боги, складні сімейні відносини, вимерлі раси, пророцтва, гештальти, місія порятунку світу... і дракон)
Гумор непоганий, однак місцями трохи недолугий. Сюжетні повороти бували неочікувані і, на жаль, часом від того необґрунтовані та незрозумілі.
До якогось конкретного героя так і не пройнялася особливою симпатією. А от обурення, несхвалення багато, хто викликав.
Про героїв:
Трохи підбішував Біхьон зі своїм сміхом дурачка та простачка 🙈 такий собі тонкої душевної організації простофіля з колосальними вміннями
Тінахан) по вайбу це Двейн Джонсон 😅💪💪💪
Кейґан дуже мудрий і ДУЖЕ мутний тіпчік з моторошною дієтою та філософією, яку я поки ніяк не змогла збагнути і це мене тіліпає.
Рюн... слинявий підліток з гострою високоморальністю, яка дивна, як для його раси.
Само (ім'я) ... ну це просто якась вперта до безглуздя і абсурду наґиня.
ЗАГАЛОМ мені сподобалося. Це тетралогія. Повторюся: якість перекладу ШИКАРНА. Чекаю на другу книгу, на яку мають вже от-от відкрити ПЕРЕДЗАМОВЛЕННЯ.
Прочитав трохи більше третини, на цьому і завершу.
Цікавий світ, незвичні створіння, але на цьому завершуються плюси. Сюжет до банальності простий, герої не тримають у фокусі подій, а діалоги викликають нудьгу. Можливо у форматі ігрового світу це буде класна річ, але з книгою щось геть ніяк.
Сподіваюсь, у вас буде кращий досвід з цією книгою.
Мені дуже сподобалася книга, історія відчувається одночасно класичною і максимально самобутньою. Типу, камон, збирається абсолютно різношерсна команда, а далі роад фентезі, типу що може бути банальніше за це. Але в цей же час виконання абсолютно унікальне і незвичне для читача що споживає західне фентезі. Дуже цікавий світ, персонажі, те як історія стрибає від якоїсь істерично смішної Пратчетовської битви до просто якогось Лавкрафтівського жаху.
Wenn ich zukünftig jemanden beim Jammern erwische, dass sich in der Fantasy ja alles wiederholt und nichts Neues mehr zu finden ist, dem*der werde ich von nun an den Auftakt der ‚Die Legende vom Tränenvogel‘-Reihe empfehlen. Der Koreaner Lee Young-do, dessen Bücher sich in seinem Heimatland millionenfach verkauft haben, hat mit ‚Das Blut der Herzlosen‘, übersetzt von Hyuk-Sook Kim und Manfred Selzer, einen unglaublich kreativen Fantasyroman abgeliefert. So anders und faszinierend, meist sehr kurzweilig und immer neu und interessant. Das beginnt bei der Welt, geht weiter bei den Figuren und endet beim Plot. Selten habe ich so eine innovative Geschichte gelesen, mit derart vielen Fantasyelementen, denen ich noch nie begegnet bin. Das liegt vor allem daran, dass Lee Young-do koreanische Mythen, Fabeln, Volkssagen, aber auch kulturelle und gesellschaftliche Aspekte in seine Geschichte hat einfließen lassen, verwoben mit Wesenheiten anderer asiatischer Legenden und Altbekanntem aus westlicher Fantasy. Es war für mich zu Beginn der Geschichte eine große Herausforderung, die vier Völker, die Lee Young-dos Welt besiedeln, auseinanderzuhalten. Doch nach und nach konnte ich die verschiedenen Merkmale, Eigenarten und Charakterzüge, die Dokebi, Lekon, Naga und Menschen ausmachen, verinnerlichen. Der Autor bedient sich dabei einer einfachen Sprache, mit vielen humorvollen Stellen und einem Weltenbau, der eher wenig Details aufweist und vieles der eigenen Fantasie überlässt. Der Plot selbst ist gar nicht so umfangreich, aber trotzdem habe ich so viele neue Ideen gelesen, dass das gar nicht wirklich auffällt. Außerdem ist es der Auftakt zu einer vierbändigen Reihe, da darf laut ungeschriebener Regeln noch gar nicht so viel passieren. Man nimmt dafür viel über die vier Völkern und ihrem Miteinander mit. Oder ihrem Nichtmiteinander. Vor allem die Naga lernt man dabei sehr intensiv kennen, deren Art des Matriarchats unglaublich spannend ist und eine toll durchdachte Völkerstruktur liefert. Doch auch die anderen Völker üben ihre eigene Faszination aus und ich freue mich sehr, noch mehr von ihnen zu lesen. Denn weiterlesen werde ich definitiv. Da alle Bände auch noch dieses Jahr erscheinen, habe ich die Hoffnung, die Reihe mit frischer Erinnerung weiterlesen und beenden zu können. Bis dahin empfehle ich den Reihenauftakt all jenen, die auf der Suche nach frischen Ideen in der Fantasy sind und die Lust haben, sich auf eine neue Welt und neue Wesen einzulassen. Ab sofort hat das Jammern ein Ende! 4,5 Sterne.
Ця неймовірна книга — фентезі, але без звичних нам магів, ельфів, вовкулак, драконів та інших стандартних мешканців вигаданих світів. У світі корейського письменника Лі Йондо поряд із людьми живуть зовсім незнайомі нам істоти. Наприклад, холоднокровні людинозмії наґи, здатні спілкуватися подумки, регенерувати своє тіло й жити без сердець. Або здоровенні лекони — укриті пір’ям воїни з півнячими головами й мріями підкорити небоплава. Небоплави, до речі, — це гігантські рибини, що літають у небі. На їхніх спинах стоять рештки давніх міст. Кажуть, там зберігається багато скарбів, однак ніхто в цьому ще не пересвідчився на власні очі.
У цьому світі є високі гори й спекотні пустелі. Росте величезний ліс із могутніми деревами, який охороняє наґів, а наґи охороняють його. На великих їздових жуках літають веселі добродушні доккебі — ще одні мешканці цього світу, здатні створювати чарівний вогонь. А десь у забутих усіма місці й місті існують дуоксіни — бо життям існування залишків племені, яке втратило бога, назвати не можна.
За богів тут служать чотири стихії — основа чи не всіх міфологій світу. Тут узагалі використано багато корейських міфів, а ще — поезії. Тут дуже цікаво трактується п��треба людей мати над собою короля. Хоча почекайте-но — про це йдеться уже в другій книзі серії, яка лише готується до друку (ага, я її вже прочитала — переваги роботи у видавництві 🙂 ).
І того — я збагнула, що збрехала на початку допису: дракони в цьому світі все-таки існують. Точніше, лише один — він проріс із не знайденого ніким драконокореня, пустив листочки й навіть квітку, а потім розплющив очі, бо його любили. Так, усе до біса заплутано, майже нічого не зрозуміло з моєї розповіді, проте повірте: це дуже, дуже цікаво!
3,5* Aufgrund einer Prophezeiung machen sich drei unterschiedliche Wesen gemeinsam auf den Weg, um einen Feind zu beschützen. Der Mensch Kaygon Draka führt den Dokebi Bihyung (einen Feuerkobold) und den Lekon Tinahan (einen drei Meter großen Hahnenkrieger) an. Gemeinsam suchen sie nach einem Naga, um ihn in den Tempel zu bringen. Doch die schuppigen Nagas sind seit Ewigkeiten verfeindet mit dem Rest der Welt. Sie schneiden sich die Herzen heraus, um nicht getötet werden zu können und innerhalb der Naga-Gesellschaft gibt es viele Intrigen, die die Mission deutlich erschweren.
In „Das Blut der Herzlosen“ verwebt der Autor geschickt westliche Tropes der Fantasy-Literatur, mit einem Worldbuilding, welches von der koreanischen Mythologie inspiriert wurde. Diese Mischung gelingt perfekt und fällt nur auf, wenn man genauer hinsieht. Die Geschichte selbst kann sehr ähnlich in vielen klassischen Fantasybüchern gefunden werden, doch statt auf Elfen und Zwerge trifft man hier etwa auf Lekons – riesige Krieger in der Gestalt von Hähnen.
Die Spezies, die ich am spannendsten fand, waren ganz klar die Nagas. Von diesen sah man im Buch, im Gegensatz zu den anderen Spezies, sehr viel von den kulturellen Eigenschaften und die gesellschaftliche Ordnung. Die Nagas leben größtenteils in einem Matriarchat und auch wenn ich dieses nicht als konsequent umgesetzt empfunden habe, mochte ich es generell, immer mehr über die Lebensweise dieser Wesen zu erfahren.
Neben dem extrem spannenden Worldbuilding blieb der Rest des Buches aber leider eher blass. Dies lag für mich vor allem am Schreibstil – das Buch las sich generell eher sperrig und distanziert. Insbesondere Konversationen litten darunter. Oft klangen Gespräche sehr gestelzt und unnatürlich. Die Folge war für mich vor allem, dass ich keine wirkliche Verbindung zu den Charakteren aufbauen konnte. Die Rettungstruppe war zusammengesetzt aus so unterschiedlichen Spezies, die alle interessante Eigenheiten hatten. Trotzdem fiel es mir sehr lange Zeit schwer, diese Charaktere auseinanderzuhalten, weil viel zu wenig auf eben diese Eigenheiten eingegangen wurde.
Trotz dieser Kritik habe ich das Buch als vielversprechenden Auftakt für diese vierteilige Reihe wahrgenommen. Insbesondere das spannende Ende und einige interessante Ideen, welche bereits aufkamen und hoffentlich in der Zukunft weiterbehandelt werden, haben mich überzeugen können, der Reihe noch eine Chance zu geben.
Fazit: „Das Blut der Herzlosen“ ist eine interessante Kombination aus westlicher und koreanischer Fantasy. Insbesondere durch das Worldbuilding und ein spannendes Ende kann das Buch überzeugen, auch wenn der Schreibstil es schwer macht, die Charaktere wirklich kennenzulernen.
Мало, значить, мені було "Беззоряної корони", на другу частину якої я чекаю, шо той Хатіко, так тепер ще й на продовження "Серця наґів" чекати 😑
🦇🦇 Епічне фентезі, засноване на корейській міфології, яке, попри традиційне "четверо героїв йдуть через півсвіту рятувати решту півсвіту" виглядає як щось свіже й незвичайне саме з-за своєї корейськості 💀
🌌 Нема сенсу розповідати сюжет: це буквально тревел-фентезі, де трьом біологічно різним істотам треба об'єднатися і виконати ролю пророцтва, а саме — привести в храм четвертого. Нащо і що буде, якщо нє, толком не пояснюється, але ж це корейщина, в пророцтві сказано, значить виконуємо.
🐱 Істоти дуже різні і в цілому навіть ворогуючі між собою.
💎 Людина із складною долею та унікальним мечем з легенд. 💎 Лекон — велетень із головою півня, що боїться води, але може видирати дерева з корінням голіруч і кидатися ними в орлів. 💎 Доккебі — людиноподібна істота, що вміє робити вогонь і не помирає, коли помирає. 💎 Наґ — змієподібна холоднокровна майже безсмертна раса, які хотіли колись завоювати світ, але мерзнуть насмерть вище певної паралелі. 💎 А потім там ще й з'являється дракон
👁 Цікавості пригодам цих дуже яскравих персонажів додає міфологічний колорит (робота редактора з примітками просто блискуча!) і місцями незвичний, але дійсно смішний гумор. Чого вартує діалог, наприклад: — Чого вони мовчки витріщаються один на одного? — В них мислемовлення, вони говорять думками. — А чого так довго? — Слухай, це його сестра, яка женеться за ним аби вбити, в них все складно, дай їм час.
🔭 Але найголовніше, що є в книзі, а точніше, чого нема — так це русні. Уявляєте, 500+ сторінок і жодної тобі згадки про толстоєвщину. Хоча бачите ж, теж все складно і загадошні назькі души, ага.
❤️ Словом, мені дуже сподобалося, з нетерпінням чекатиму наступні частини (а це, здається, тетралогія).
🪶 Спитаєте, чому ж тоді 4⭐️, а не 5? А тому, що окремі фрагменти в тексті виглядали як чорнетки, так, наче автор накидав коротенько, що має тут відбуватися, і так і залишив, не розписуючи. Можливо, там планувалися вставки коміксу, не здивуюсь 😈
3.75 stars. Everything sounded so magical and I loved hearing about the different cultures and people in this world. ✨️ Apart from that I couldn't connect to any of our protagonists or antagonists even and that bothered me because I had high hopes for this book. While it didn't blow me away like I expected I'm still gonna read the next books because the world is so beautiful and interesting. 🐯
Juhokórejský spisovateľ Lee Young-do sa od prvej strany prejavuje ako skúsený rozprávač. Dokáže vhodne nakombinovať vysvetľovanie, budovanie atmosféry, zákonitosti sveta i akciu. Pomalšie okamihy striedajú tie svižnejšie. Čitateľ teda nemá pocit zahltenosti a odpovede dostáva vtedy, keď ich naozaj potrebuje.
V príbehu je teda naraz budované nielen prostredie, ale aj zápletka. No ukazuje sa, že tá je pomerne jednoduchá. Ústredným motívom je klasická dobrodružná výprava. Príslušníci rôznych národov majú splniť misiu. Tou je dostať jedného z nich na presne určené miesto. Jednoduchá úloha, ktorej naplneniu prekážajú mnohé faktory. Napriek spomenutému ale kniha nepôsobí tuctovo alebo predvídateľne.
Sviežosť tomuto putovateľskému námetu dodáva spracovaný folklór. Autor hojne vychádza z nielen z kórejskej mytológie, ale aj histórie. Na tomto základe vytvoril svet, v ktorom žijú štyri rôzne národy pod dohľadom štyroch božstiev. Nájdeme tu ľudí, ale aj nágov, tokkebi alebo rekonov.
Každá rasa má pritom vlastný rebríček hodnôt, odlišné myslenie a aj výzor. Niektorí sa ešte ponášajú na ľudí, iní ich v ničom nepripomínajú. Nehovoriac o rôznorodých stvoreniach, ktoré na svojich potulkách protagonisti stretnú. Lee ale všetkým venoval rovnakú pozornosť a vštepil im čosi vlastné, osobité. Tuzemský čitateľ to asi najviac zaznamená pri nágoch, ktorí, ak sa už niekde objavia, tak v podobe hadích démonov. Avšak v tomto prípade ide o šupinatý národ s matriarchálnou mocenskou štruktúrou.
Navyše sa nágovia prejavujú ako pomyslený katalyzátor. Je to práve mladý nága, vďaka ktorému sa táto rôznorodá skupinka spojí. Každý zo štyroch spoločníkov je odlišný, čo je neraz zdrojom napätia. Tokkebi spovedá človeka a nerozumie jeho pohnútkam. Rekon je výbušný. No a nága zabúda, že ostatní nekomunikujú myšlienkami.
Tieto rozdiely sú mnohokrát zdrojom vyhrotených situácií. Tiež sú dôvodom, pre ktorý sa členovia družiny neustále dostávajú z dažďa pod ďalší odkvap. Rozprávanie má vďaka tomu výraznú komediálnu linku. Neprerastá do paródie, ale určite vyvolá nejeden úsmev. Nehovoriac o tom, že tieto trampoty zabezpečujú svižné tempo a autor vďaka nim môže čo-to odhaliť. Občas o postavách a ich motivácii, no viackrát ide o zákulisnú hru alebo intrigy.
Lee však drží opraty pevne v rukách. Rovnakou mierou buduje charaktery aktérov a opisuje dej. Čitateľ sa nemá čas nudiť a navyše sa miestami dobre pobaví. Nielen vďaka komickosti situácií, ale aj občasnej absurdnosti. Gradácia napätia a napínavý záver tiež nie sú príbehu na škodu. A keďže zmysel celého putovania ostáva záhadou, bude čakanie na pokračovanie veľmi dlhé.
V románe Věž srdcí spracoval autor dobre fungujúci námet s dobrodružnou výpravou. Napriek tomu pôsobí sviežo. Ponúka totiž svet vybudovaný na kórejskom folklóre a histórii. K tomu sa pridávajú aj komediálne prvky a rozprávačská obratnosť. A keďže zvláda venovať sa postavám i deju, poteší mnohorakých čitateľov.
…. tohle je jedna z věcí, u který si vůbec nejsem jistá, jak hodnotit. Dějově je to typická putovačka zasazená do zajímavého prostředí. Rozdílnost ras, nutnost spolupracovat, božstva, postupně a poskrovnu se vykreslující svět, poslání, které do konce zůstává zahaleno v tajemném oparu a nakonec je to nádherně vyvedeno na papíře.
Ale nevím, nevím, jestli jsem dostala od postav tolik, kolik jsem potřebovala. Keigon Draka zůstává tajemný jako hrad v Karpatech. Tajemný tím zajímavým způsobem, ale přesto bych potřebovala o kapku víc. Zbytek postav se zatím jen opírá o základní charakteristiku dané rasy. Ale říkám si, že jsem zatím jen na prahu tohoto příběhu, že to možná ještě přijde. Protože vždy, když je nějaký prostor na hloubání, hodí do toho autor vidle v podobě nějaké podivnůstky, která může a zároveň nemusí být zajímavá. Obdobně na tom je stránka humoru. Nejsem si jistá, jestli tyhle dvě věci dokážu ocenit, protože mám za to, že vycházejí z kultury, smýšlení a mytologie, jenž jsem zatím blíže nepoznala a možná na této úrovni ani nikdy nepoznám.
Každopádně to za něco určitě zatáhlo a dvojce se bránit nebudu. Zvědavost mi trochu škrábe na dveře. Tak jí je pootevřu.
Це саме така дивна ситуація, коли я не знаю, що написати про щойно дочитану книгу.
З одного боку, мені справді сподобався химерний світ, де все відбувається, зацікавили раси, які його населяють, їхні філософські та міфологічні системи, здивували їхні звичаї, які на голову не налазять, а з іншого боку обурив вражаюче нестравний сюжет - таке собі road movie�� елементами RPG-гри з натягнутими на неї (на них), наче сова на глобус, пригодами. Я вкрай рідко таке пишу про прочитані книги, але мені було банально нудно.
І саме тому мушу прочитати продовження, коли воно вийде, адже хочу дати автору шанс реабілітуватися в моїх очах.
В той самий час, обкладинка до україномовного видання — прям топова і потішили зноски у тексті, де пояснюються всілякі аспекти корейської міфології та культури.
Il cuore dei Naga è una ventata d’aria fresca nel fantasy mondiale. L’originale compagnia di protagonisti e le razze ispirate al folklore coreano sono l’elemento più affascinante del libro. La trama manca un po’ di slancio, ma essendo il primo volume di una saga ci si può aspettare che migliori.
Prego davvero che Feltrinelli decida di tradurre e pubblicare i seguiti perché non possiamo restare senza.
Wem normale Fantasy Romane mittlerweile zu langweilig sind, ist hier wahrscheinlich gut aufgehoben. Für mich war es teilweise etwas zu wild, obwohl es auch sehr viel Spaß gemacht hat die Welt und ihre verschiedenen Völker zu entdecken und ihre Heldenquest zu verfolgen.
Das war wirklich mal was gänzlich anderes und erfrischendes - sofern man ansonsten vorwiegend westlich geprägte Fantasy-Literatur gewohnt ist. Die vielen Unbekannten mythologische Wesen, Bezeichnungen & Namen haben es für mich leider etwas schwer gemacht, so richtig in Lesefluss zu kommen und zu bleiben.
Me encantan las series coreanas históricas... así que ¿que tan sorprendente puede ser para mi un libro de fantasía coreano? Respuesta: MUY sorprendente.
Una expedición de rescate liderada por un humano, Kagan Draka, un rekkon (una especie de humanoide gallo guerrero) llamado Tynahan y un tokebi (un hombre demonio dominador del fuego y muy pacífico) llamado Bihyeong seurabeul. Van hacia el peligroso territorio de los naga, unos humanoides reptilianos, virtualmente inmortales...
Llena de conceptos originales y de una imaginería genial. Nunca te lleva por el camino que esperas y todos los personajes son un diez.
La creación de los nagas ya es un logro, al añadir tokebis, rekkins, escarabajos gigantes voladores (Nani te quiero un montón), tigres enormes que sirven de montura, la enfermedad del emperador (y sus momentos de auténtica carcajada), se convierte en un festival de fantasía como ningún otro.
Nostalgici di Tolkien? Ho trovato un libro che penso potrebbe piacervi!
Il cuore dei naga, primo volume della quadrilogia fantasy di ispirazione coreana "L'uccello che beve lacrime", è un viaggio all'interno di un mondo immenso, complesso ed estremamente affascinante.
Un gruppo eterogeneo di protagonisti, composto da un umano che fa dell'uccidere i naga lo scopo della sua vita, uno spiritello di fuoco appartenente alla specie dei burloni ma estremamente arguti tokkebi, un enorme creatura alata irascibile ma terrorizzata dall'acqua di specie rekon e, infine, un naga, un grosso rettile che vive all'interno di una fittissima foresta insieme alla sua specie, partono per un viaggio che ha dell'impossibile.
Inutile negare che l'aspetto più interessante e ben costruito del romanzo sia il worldbuilding. L'autore ci porta all'interno di una delle città dei naga, ci fa conoscere la loro società matriarcale, i loro rituali e la loro cultura, senza tralasciare dettagli legati alle altre razze che vivono su questa "terra" divisa.
Infatti, l'odiata razza dei naga ha preso possesso di tutto il sud del continente, non riuscendo a progredire oltre verso nord a causa dei climi freddi e ostili al loro essere rettili. Ma, nonostante le divergenze e gli ostacoli, i nostri protagonisti dovranno cooperare per portare a termine la missione.
Ma perché questo romanzo mi ha ricordato gli scritti di Tolkien? Innanzitutto per il mondo rappresentato, così vasto e ben dettagliato, spiegato nei minimi particolari, senza fretta (anzi) e con un grado di approfondimento quasi "accademico". Poi per le razze immaginate, così diverse da ciò che ci si aspetta di trovare in un fantasy classico, ognuna con la propria cultura e religione. E, infine, per il modo che lo scrittore ha di introdurci all'interno della storia: lento ma affascinante.
Non nego che il romanzo sia stata una lettura particolarmente densa. Non penso sia apprezzabile da chiunque, e sicuramente non lo consiglierei a chi cerca una lettura di intrattenimento e di evasione. E' infatti un fantasy da affrontare con la consapevolezza di star leggendo una storia assolutamente immersiva ma che necessita della nostra attenzione.
Personalmente, mi è piaciuto moltissimo, nonostante si senta che questo primo volume sia molto introduttivo.
Mi è stato impossibile non affezionarmi ai protagonisti, un cast di personaggi assolutamente fuori dagli schemi (paradossalmente ho trovato Keigon, l'umano, il personaggio meno riuscito), alle prese con una missione quasi fallita in partenza, in mondo popolato da genti senza una guida e senza più un dio.
La narrazione è stata a tratti prolissa e povera di azione, ma mi ha affascinata dalla prima all'ultima riga e, anche se ci ho messo parecchio tempo più del solito a leggere questo mattoncino, sono rimasta totalmente avvolta nella storia e non vedo l'ora che vengano portati anche i seguiti, perché la storia di Lee Yeong-do ha finalmente portato una ventata di novità nel panorama fantasy!
Коротко: якщо любите пригодницьке фентезі, де дорослі герої кудись йдуть, бо у них є велика місія і в процесі вони стають друзями — беріть, це воно, це чудово, вам це треба. Але попереджаю, що тут є доволі криваві подробиці.
Тепер більш докладно. Лі Йондо створив незвичний для мене світ, бо з корейською мітологією я знайома мало. Тому реально цікаво дізнаватись про нових створінь, а не типових вже дворфів/ельфів/ґномів (і тут окреме дякую за примітки перекладачці Юлії Ковальчук, в яких додатково пояснювались звідки якісь істоти взялись, значення імен в оригіналі чи посилання на окремі повірʼя).
Що сподобалось: те, від чого особисто я безмежно кайфую — тут чотири представника різних рас вимушено збираються в один загін. І попри те, що деякі з них є заклятими ворогами ми бачимо як обставини та різні випробування на шляху дозволяють їм дізнатись щось нове один про одного та дійти взаєморозуміння попри відмінності. Так, мені дуже не вистачає книг про чисту дружбу, що не скочується в результаті в драму чи романтику.
Що ще класно — є місцеві легенди, які органічно вплетені в оповідь, в них же є багацько підказок до майбутніх подій. Якщо на початку ми знаємо тільки «троє мусять зустрітися з одним» щоб це не значило, то потім починаємо складати пазл. Але не факт, що склали правильно, бо прямо автор майже нічого не каже, а розкидає натяки по тексту.
Чи лишись у мене питання? Так. Але це не якісь претензії до сюжету, а саме цікавість кого ще я зустріну на сторінках цієї історії, правильні чи ні мої здогадки, чи потраплять герої на спину небоплаву? Треба щоб потрапили.
Абсолютно щось нове для прочитання. Цікавий світ, персонажі з корейської міфології, та їх тонкощі. Захоплива книга з моментами жорстокості, тому тут треба бути обережним. Присутній сірий персонаж. Я декілька разів змінювала свою думку про нього і в кінці першої книги залишилась при думці, що подобається цей персонаж. Хочеться, щоб трохи більше розкрили всіх головних героїв, щиро сподіваюсь, що це буде в другій книзі, тому що я однозначно її читатиму. Також автор в кінці дав натяк на те, що сюжет стане ще цікавішим і більш насиченим на події.
Я стараюсь не звертати увагу на обкладинку, але інколи обкладинка настільки привертає увагу, що аж неможливо втриматись від покупки, до того ж згадка про те, що це корейське фентезі, була дуже привабливою. Та й ще в анотації було вказано - "це глибоко філософське фентезі.. яке неодмінно задовольнить апетит читача до філософського, але водночас більш духовного, ніж магічного, фентезі." Ну всьо, подумав я, це от саме те, що треба, просто в десяточку, швидше замовляю!
Але не так сталося, як гадалося. У деяких відгуках на гудрідзі було написано про спрощеність стилю викладення, я не звернув уваги, а дарма. Отже, якщо розписати все по критеріях, то, як не дивно, будуть всі п'ятірочки:
оригінальність сюжету - 5 рпгшність (прям таки відчувається ігровий простір) - 5 примітивність написання - 5 відсутність філософськості у фентезі - 5 нудність та нецікавість читання - 5
Але от у підсумку геть незрозуміло, чому окремо всі критерії отримали по 5, а разом, за загальне враження - 3.
(спойлер-мотивація до читання другого тому: він значно цікавіший, і тут розкривається великий задум того, що лише окреслювалось у першій книзі. То можна вважати невеличкою винагородою за страждання під час читання першої частини)