Leoš Mareš o ní řekl, že je supernova, zjevení něčeho tak výjimečného, že se z ní v budoucnosti stane významná osobnost kulturního života. Autorka Kateřina aka @svojost svým literárním umem uhranula nejen milieniály. Její texty sdílí všechny generace včetně známých osobností. Z jejích videí se stal hit internetu..
Sbírka Millennials obsahuje její populární texty (stejnojmenná báseň má na Iinstagramu 1,4 milionu zhlédnutí) a hluboký pohled do lidské duše, ve kterém se najde každý z nás. Ve svých textech se Kateřina zabývá milostnými a rodinnými vazbami a také vztahem k sobě samému.
„Millennials je něco, co máme všichni v sobě. Pocity, které se bojíte vysvětlit nahlas, napíšu za vás. Svojost je něco, čím všichni jsme. Občas si vadíme, občas se ztrácíme, ale vždycky jsme. Kniha je nejenom "O tom malým‘, ale hlavně o tom, jaký je být Svojost v Millennials generaci a nejen v ní.“
Já vážně nerada hodnotím poezii. Je to více subjektivní jak u jiných žánrů.
Kačku a její slovní hrátky a hluboké texty znám už několik let. Na Instagramu ji sleduji už od začátku roku 2018 a zamilovala jsem si její cit pro podání hlubokých i složitých myšlenek tak nějak jednoduše.
Spoustu textů z knihy jsem už znala. Spousta textů z knihy mě zasáhla. Spoustu z nich jsem četla několikrát dokola. Mám tu i své oblíbence. Na druhou stranu je tu také spousta textů, co mě nezaujaly. Co mě nijak nezasáhly. Co bych klidně nechala jen na Instagramu a netahala do knížky. A to je to, proč nerada hodnotím poezii. Je poměrně jasné, že jiní považují právě tyto texty za ty nejlepší a nejdůležitější.
Nakonec chci vypíchnout grafické zpracování, které mi přijde svěží a zajímavé.
Autorku z nám ze sociálních sítí a proto jsem si ze zvědavosti přečetla tuhle knihu. Přijde mi skvělý, že píše o aktuálních věcech a přibližuje poezii mladé generaci. Některý básně se mě opravdu dotkly a přišlo mi, jakoby byly o mně. Básně jsou citlivé a plné emocí. Souhlasím s Leošem Marešem, jak o ní mluvil v československo má talent. Autorka a její básně jsou opravdu výjimečné.
Já jsem pro každé hrátky se slovy, kterých je tu mnoho. Přirozeně některé z básní rezonují víc než jiné - třeba "Tátovi" je za mě fakt skvělá. Takových jsem ale čekala trošičku víc.
Přiznám se, že jsem o autorce slyšel úplně poprvé a to na Knižním festivalu v Ostravě v roce 2025. Autorka na tomto festivalu měla besedu a předčítala také 3 básně ze své knihy. Autorka má pěknou barvu hlasu a také přednes. Řekla, že když se rozhodla natočit audioknihu, bylo ji doporučeno, aby si audioknihu nechala načíst nějakým hercem, ale s tímto stanoviskem nesouhlasila a obhájila si, že si audioknihu načte sama. Myslím si, že se rozhodla správně.
Kateřina Pokorná je básnířka a podle jejich slov z besedy bude psát jenom básně. Neplánuje psát prózu, protože podle jejích slov by na to jednoduše neměla kapacitu. Básně píše jen tehdy, když ji osloví múza a své napsané texty si opakuje nahlas a dokola, aby to bylo dokonalé. Na sociálních sítích je známá pod jménem @svojos. Autorku podporuje zpěvák Leoš Mareš.
Jelikož mě beseda zaujala, rozhodl jsem se, že si knihu přečtu, ale nakonec jsem se rozhodl, že si vyposlechnu audioknihu. Audioknihu jsem poprvé poslouchal večer a sám a podruhé jsem audioknihu poslouchal společně s mamkou během odpoledne. Mamka z těchto básní bohužel nebyla nadšená. Některé se ji líbily, ale bylo nespočet těch, které ji neoslovily.
Audiokniha trvá 1 hodinu a 2 minuty. Celkově se zde nachází 62 básní. Na počátku básní se nachází hudební doprovod, který se mi líbil. Navodilo to ve mně příjemnou atmosféru.
Básně jsou zajímavé a ze současnosti. Zabývají se milostnými a rodinnými vazbami a také vztahem k sobě samému. Myslím si, že autorka do básní dává hodně svých prožitků. Zmiňuje se v nich o tátovi a mámě. V některých básních se objevuje také tématika smrti. Občas se v básních objevují vulgarismy.
Básně můžou oslovit posluchače všech věkových kategorií. Některé básně jsou velmi krátké a jsou pojmenovány Bez názvu. Jedna báseň je pojmenovaná Autor neznámý. Rovněž je krátká báseň Životní pičoviny. Mají pár slov, trvají do 20 sekund. Tyto básně z této audioknihy bych vyřadil a myslím si, že audioknize by to prospělo.
Líbily se mi například tyto básně: Pohádka, Zapadnout, Espresso, Tátovi, Někdy taky nechceš, Kakao, Až budu velká, Mámě a jiné.
Audiokniha má Úvod, Epilog a Závěr.
Myslím si, že pokud bych knihu četl, měl bych z knihy zase jiný prožitek než z poslechu audioknihy, i když obsah je stejný. Audiokniha umocnila více moje prožitky a navíc dávám plusové body za to, že si autorka načetla sama vlastní knihu. To ještě více dodává na autentičnosti.
Pokud autorka časem vydá další knihu básní, tak si knihu přečtu, anebo poslechnu audioknihu.
Celkově se mi audiokniha líbila, i když po druhém poslechu vidím nedostatky, které bych změnil. Převažovaly básně, které se mi líbily, jiné bych z knihy vyřadil.
Na knížku jsem se moc těšila, a proto mi je líto říct, že byla trochu zklamáním.
Je tam několik naprosto geniálních kousků, mnohokrát jsem si při čtení poplakala. Zároveň tam je ale i dost výplně. Stránky, na kterých jsou jen ilustrace; hezké ilustrace, ale podle mě většinou nepřidávají žádnou hodnotu textu na stránkách před nimi nebo po nich. Stránky, na kterých je jedno slovo, jedna fráze, přinejlepším jedna věta; takový text rozhodně nemůžu označit za báseň, jde prostě o instagrmový popisek, i když třeba dobrý.
Celkově z toho mám dojem, jako by na autorku vydavatel tlačil, a úspěšně ji přiměl k tomu, aby na poslední chvíli knížku natáhla na dvojnásobek. Nesoudím, chápu, že začínající autor si moc nemůže diktovat. Bohužel to ale podle mě výrazně snižuje kvalitu celé knihy.
Kateřina je moc talentovaná, nejen v recitaci, ale i ve vytváření básní, které už na papíře mají požadovaný efekt, samy vybízejí k recitaci, a ta ten efekt ještě zvýrazní. Kniha by ode mě určitě dostala pět hvězdiček, kdyby všechny básně byly vymyšlené s podobou pečlivostí, jako například "Představ si prosím" nebo "Kakao", nebo kdyby knížka byla jen polovičně dlouhá, a vymazala se z ní všechna výplň. Někdy je méně opravdu více.
Kateřiny myšlenky a hrátky se slovy mi učarovaly a chtěla jsem jich vidět víc. Bohužel jsem ale ty nejpoveděnšjí kousky potkala už na instagramu. Takže jako u většiny moderní poezie musím konstatovat, že si musíte udělat vlastní výběr z hroznů... 2,5/5*
Poměrně přesvědčivé kulisy mileniální generace, na jejichž pozadí vyrůstá i mé vlastní prostředí. Vizuální a grafická podoba knihy (pro mě) občas předčí obsah, ale jen malinko.
32 Cizí krása není krása, co chybí tobě.
132-133 Strach z prosby o pomoc je strach z lásky.
Miluju. Děkuju. Krásná, dojemná, smutná, pravdivá, všeříkající. Kateřinu sleduju už nějakou dobu na Instagramu a téměř vždy mi mluví z duše, proto jsem si ani její knihu nemohla nechat ujít.
Pseudopoezie pro insta generaci. Člověku se to nechce šmahem odsoudit, protože svoji výpovědní hodnotu to bezesporu má, ale mě texty Kateřiny Pokorné míjejí.
Instagramová poezie, která rezonuje. Jen pozor, čtení večer na hotelovým baru - s ginem a tonicem jako společníkem - neprospívá dobré náladě. Spíš to člověka rozbije.
Úplně parádní niterný básničky hodně o současném a taky trochu dřívějším životě. Moc fajnové! Četla jsem tak dlouho, protože jsem si knihu dávkovala, aby mi dlouho vydržela.
Svojost sleduji už delší dobu. Pamatuji si když jsem poprvé narazila na její Tiktok účet. Poprvé jsem slyšela Millennials, dotklo se mě to, i když jsem generace jiná. Ale další báseň, kterou jsem od Kačky slyšela byla Představ si prosím, a to mě roztříštilo. Když pak vyšla sbírka jejích básní, tak mi bylo jasný, že to potřebuju.
Tohle je něco, co vás rozbije, a pak poskládá dohromady. Troufám si říct, že tohle je o každém z nás. Pro každého se tu najde něco, co se vás dotkne. Tuhle knížečku mám na čelu postele, abych se k ní mohla kdykoli vrátit. Je to prostě krásný, hodně emotivní. Prostě to za to stojí. Kačka má talent a doufám, že jí v budoucnosti vyjde další sbírka <3