Antologie tajemných i mrazivých povídek z prostředí venkova a odlehlých samot. Jedenáct českých spisovatelů si dalo záležet, aby o napětí nebyla nouze – ať už vycházeli z folklóru, nebo třeba z policejní praxe. Představa poklidné vísky nebo mlýna může budit dojem bezpečí. Ale kdo někdy zůstal za tmy sám v odlehlém stavení, ten možná poznal plíživý strach, který zakoušely generace před ním. A tuší, že stačí pouhá souhra okolností, aby se venkovská idyla proměnila v noční můru.
Nakonec lepší než jsem čekala. Knížka má na sobě chytře napsáno Mystery & Thriller, aby čtenáře náhodou nenapadlo že se má bát a je to správně. Strach fakt nečekejte. Čte se to ale dobře a silné povídky mají nadpoloviční většinu, tak si dovolím hodnotit trochu líp
Osiřelo dítě je sbírka jedenácti povídek z prostředí českého venkova. Povídky jsou laděny spíše do mystery, občas i poměrně odlehčeně, než do thriller kategorie, což mi nutně nevadí, ale z popisu jsem čekal, že to bude lehce temnější. Dle možností více či méně objemný bezspoilerový komentář a hodnocení ke každé z povídek nabízím níže ve spoileru. Čistě v průměrovém hodnocení u mě má sbírka 3.5/5, což by jí technicky vzato po zaokrouhlení přisuzovalo hvězdičky čtyři. To je ovšem hodnocení, které si jí vzhledem k celkovém dojmu nemohu dovolit s čistým srdcem dát. Ačkoliv byla velká část povídek opravdu pěkná, a dokonce bych si dovolil i říct, že stylem psaní ke mě promluvila drtivá většina a shodný počet byl tedy velmi čtivý, povídky bohužel trpěly tím, že málokdy byly zapamátováníhodné – v podstatě zde přítomné povídky nepůsobí jako samostatné jednotky, ale jako části, příp. vedlejší zápletky něčeho většího, což občas funguje, ale tady to není ten případ. Samotné čtení a příběhy jsem si užil, ale o týden později jsem už nebyl schopen říct, o čem většina příběhů byla, a to je za mě velká škoda, o to více, že autoři působí zkušeně, vypsaně a ony povídky byly z většiny skutečně dobré. Sbírku jako takovou určitě mohu doporučit na oddechové čtení. Zároveň ale musím varovat před nějakými většími očekáváními.
Četla jsem knihu v rámci našeho čtenářského klubu a nakonec byla lepší, než jsem čekala. Přiznávám, do povídek se mi nechtělo, ale opět - nakonec je to v tomhle žánru super formát. Nejlepší za mě byly povídky Sirotek, Jizvy a šrámy, Kousáček, Pan řídící a Šest neděl. Ale celkově to bylo skvělé na seznámení s novými autory, některé z nich ráda budu poznávat dál. Nevadilo by mi ani trochu více strašidelnosti, ale hodnotím celkově kladně!
Jak uz to tak byva, nektere povidky byly slabsi, nejvic me urcite oslovila dvojice Katerin - povidky od K. Sardicke a K. Surmanove bych vypichla jako moje nejoblibenejsi. L. Vavrecka a jeho Kousacek byl taky super.
Tohle mi bohužel nesedlo. Povídky mě příliš nezaujaly, zařazení do kategorie thriller a mystery mi u některých navíc ani nesedělo. V textu jsem často tápala a nevěděla, co vlastně čtu, u jiných byl děj až příliš předvídatelný.