Román popisuje život kluka z dětského domova, který měl vlastně velké štěstí – dostal se do pěstounské rodiny, kde se naučil lásce. Pravda, zpočátku Ferda miluje víc zvířata a realita je pro něj stále noční můrou. Schovává se ve vlastním světě příběhů, kde může být někým jiným, klidně i dívkou. Rád se doma převléká do šatiček, ovšem operací si jistý není. Ve škole kvůli své jinakosti zažívá šikanu. Pak se ale objeví o pár let starší Jakub. Jejich kamarádství se postupně proměňuje v křehký, avšak hluboký partnerský vztah, který přečká mnohé karamboly, včetně Ferdových experimentů s opačným pohlavím. Závojnatky můžeme číst jako intimní zpověď i milostný román, s nadhledem i humorem podaný příběh o odkládání závojů, jímž se lidé propracovávají k vlastní identitě.
Na prvotinu je tato kniha neskutečná. Jazyk je bohatý, metafory nápadité a osobnost vypravěče komplexní. První polovinu jsem přímo hltala. Později je z příběhu jednoho kluka spíš love story, kdy čekáte, až se ti dva dají dohromady. Ale vlastně je to čekání úplně krásně drásavé. Také je tu velmi přístupně zpracováno téma crossdressingu a fluidity sexuální orientace. Celkově jde o moc milé překvapení. 4,5/5
Byla to emocionální jízda, plná vtipných i smutných momentů a já to s Ferdou všechno prožíval, jako bych u toho byl já sám. Velmi si mi líbilo intimní vyprávění a plný vhled do hlavní postavy. Mám dvě malé výtky: zaprvé, kdo sakra dělal anotaci? Ta druhá se týká metafor a přirovnání. Vesměs byla dobrá, jejich grandióznost doplňuje charakter protagonisty, ale někdy mi to přešlo až moc pozérské a snažité ("já nejsem jako ostatní holky") Ale pokud jste se na tuhle knihu dívali (třeba v tom největším knihkupectví ve střední Evropě (to taky autorovi nezapomenu, společně jsme na nejmenovaný obchod nadávali a teď o něm básní?)), rozhodně jděte do ní. Představí vám bohatý a barevný vnitřní svět, který to neměl v životě jednoduché, ale dokázal se s tím popasovat.